|
|
Sulfobutylether-β-cyklodextrin jako chirální selektor pro separace aminokyselin a dipeptidů v HPLC
Procházková, Hana ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Vozka, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na přípravu nové chirální stacionární fáze (CSF) dynamickým "coatingem" sulfobutylether-β-cyklodextrinu (SBE-β-CD) na iontově výměnnou stacionární fázi (SF) a otestování separačních schopností, selektivity a stability této CSF. Pro zjištění těchto parametrů byly použity achirální a chirální sady analytů. Dalším testovaným separačním systémem bylo použití C18 SF s přídavkem SBE-β-CD jako chirálního selektoru (CS) do mobilní fáze (MF). Sada testovacích chirálních analytů obsahovala aminokyseliny fenylalanin, tyrosin, tryptofan, jejich deriváty a dipeptidy glycyl-DL-tryptofan a glycyl-DL- fenylalanin. Pro studium selektivity pomocí achirálních analytů byly vybrány čtyři sady blokovaných a neblokovaných dipeptidů. Dipeptidy ve směsi byly tvořeny stejnými aminokyselinami, avšak s obráceným pořadím. Směs byla tvořena dvěma dipeptidy, např. H-alanylfenylalanin-OH/H-fenylalanylalanin-OH. Pro analýzu byl použit reverzní mód vysokoúčinné kapalinové chromatografie (RP-HPLC) a hydrofilní interakční kapalinová chromatografie (HILIC). Mobilní fáze byly tvořeny: (i) MeOH/deionizovaná voda, (ii) MeOH/kyselina mravenčí (pH 2,10), (iii) MeOH/20mM octan amonný (pH 4,70) a (iv) MeOH/10mM octan amonný (pH 8,80) v různých objemových poměrech. Připravená SBE-β-CD CSF byla vhodnější...
|
|
|
Separace cytostaticky aktivních sloučenin metodou hydrofilní interakční kapalinové chromatografie
Voborná, Markéta ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nalezením optimálních podmínek pro separaci čtyř skupin analytů odvozených od 7-deazaadenosinu (každá skupina obsahovala 4 derivatizované nukleosidy) pomocí hydrofilní interakční kapalinové chromatografie. Všech 16 studovaných analytů bylo syntetizováno jako potenciální cytostatika. Byl testován vliv typu stacionární fáze chromatografické kolony, poměru organické a vodné složky mobilní fáze, pH použitého pufru v mobilní fázi a koncentrace octanu amonného v tomto pufru v rozsahu 5 - 50 mM. Pro separace těchto analytů byly testovány tři různé stacionární fáze, a to čistě silikagelová (kolona Spherisorb® Silica), amidová (kolona TSKgel Amide-80) a nativní cyklofruktanová (kolona Frulic-N). Rozměry všech kolon byly stejné, tj. 2504,6 mm s velikostí částic 5 µm. Během optimalizace separace byl studován i retenční a separační mechanismus v HILIC. Bylo zjištěno, že ve všech testovaných chromatografických systémech se na mechanismu separace podílí jak rozdělování analytů mezi vodnou vrstvu částečně ukotvenou na povrchu stacionární fáze a mobilní fázi, tak i adsorpce analytů na stacionární fázi. Tři skupiny analytů (SK1, SK3, SK4) se podařilo separovat do 3 píků pouze částečně. Náznak separace do 4 píků byl zaznamenán pouze u směsí analytů SK1 a SK2 na koloně Frulic-N při...
|
|
|
Chirální stacionární fáze na bázi celulosy pro reverzní HPLC
Plecitá, Denisa ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Riesová, Martina (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na porovnání chirálních stacionárních fází na bázi derivatizované celulosy metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Polysacharidové chirální stacionární fáze jsou vhodné pro enantioseparaci různých chirálních látek. V této práci byly použity kolony Chiralpak IB, obsahující chirální selektor tris(3,5-dimethylfenylkarbamát) celulosy imobilizovaný na silikagel, a Chiralpak IC, obsahující chirální selektor tris(3,5-dichlorofenylkarbamát) celulosy imobilizovaný na silikagel. Jejich enantioseparační potenciál byl testován na 28-mi strukturně odlišných chirálních analytech. Separace chirálních látek byla prováděna v reverzním módu. Mobilní fáze byly tvořeny organickými modifikátory acetonitrilem, nebo methanolem a vodná složka byla zvolena dle povahy analytů. U analytů kyselé povahy obsahovala mobilní fáze vodný roztok kyseliny mravenčí (pH 2,1). Látky bifunkční povahy byly separovány za přítomnosti roztoku kyseliny mravenčí (pH 2,1), 10 mM octanu amonného (pH 8,8), nebo 100 mM roztoku KPF6. Pro bazické analyty byla zvolena vodná složka mobilní fáze 10 mM octan amonný (pH 8,8) a 100 mM roztok KPF6. Na koloně Chiralpak IB bylo z celkového počtu 28-mi chirálních analytů částečně separováno dvanáct a na základní linii pět analytů. Kolona Chiralpak IC vykazovala...
|
|
| |
|
|
Separace proteinů gradientovou chromatofokusací
Bílek, Jan ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Riesová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na separaci čtyř modelových proteinů - konalbuminu, hovězího sérového albuminu a beta-laktoglobulinů A a B - metodou gradientové chromatofokusace v uspořádání vysokoúčinné kapalinové chromatografie na dvou komerčních aniontově-výměnných kolonách. Jedna kolona obsahovala jako stacionární fázi silný anex (Agilent Bio SAX) a druhá slabý anex (Agilent Bio WAX). Pro separaci proteinů gradientovou chromatofokusací byly optimalizovány celkem tři různé pH gradienty mobilní fáze, jeden šedesátiminutový a dva třicetiminutové. Při použití všech tří testovaných gradientů došlo k separaci směsi konalbuminu s beta-laktoglobuliny A a B na základní linii na silném i slabém anexu při průtoku mobilní fáze 1 ml/min. Ve všech testovaných systémech se silným anexem jako stacionární fází bylo dosaženo separace všech tří izoforem hovězího sérového albuminu. Nejvyšších hodnot rozlišení píků při separaci směsi konalbuminu a beta-laktoglobulinů A a B bylo dosaženo za třicet minut na koloně obsahující silný anex jako stacionární fázi. Nejvyšších hodnot rozlišení píků izoforem hovězího sérového albuminu bylo dosaženo za šedesát minut na koloně obsahující silný anex jako stacionární fázi. Klíčová slova: gradientová chromatofokusace, separace proteinů, vysokoúčinná kapalinová chromatografie
|
|
|
Chirální a achirální separace na připravené β-cyklodextrinové koloně, porovnání s komerční β-cyklodextrinovou kolonou
Procházková, Hana ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na přípravu nové chirální stacionární fáze dynamickým "coatingem" PEMPDA-β-cyklodextrinu (N1 , N1 , N3 , N3 , N3 - pentametylpropan-1,3-diamin-β-cyklodextrin) na iontově výměnnou stacionární fázi, otestování separačních schopností a selektivity této kolony na chirální i achirální sadě analytů, zjištění stability připravené kolony a porovnání separačních vlastností s komerční β-cyklodextrinovou chirální stacionární fází (kolona Astec Cyclobond I 2000). Sada testovaných chirálních analytů byla tvořena pěti strukturně odlišnými analyty - lorazepam, oxazepam, BNP, HDDP a Cl-HDDP. Sada testovaných směsí achirálních analytů byla tvořena šesti skupinami, z nichž každá obsahovala strukturně podobné analyty. Pro analýzu byl použit reverzní separační mód vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Mobilní fáze byly tvořeny metanolem a 10mM octanovým pufrem o pH 4,00 v různých objemových poměrech. Na připravené PEMPDA-β-cyklodextrinové chirální stacionární fázi byly nalezeny podmínky pro separaci na základní linii pro enantiomery oxazepamu a pět směsí achirálních analytů. Částečná separace byla pozorována u dvou chirálních analytů (HDDP a Cl-HDDP) a jedné směsi achirálních analytů. Při použití kolony Astec Cyclobond I 2000 byly nalezeny podmínky pro separaci na základní...
|
|
|
Chirální separace tryptofanu a jeho derivátů metodou HPLC
Voborná, Markéta ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Vozka, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium retenčního chování tryptofanu a jeho derivátů a nalezení vhodných podmínek pro chirální separace těchto látek metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Sada chirálních analytů obsahovala D,L-tryptofan a 8 jeho derivátů - 5-fluoro-D,L-tryptofan, 5-hydroxy-D,L-tryptofan, N-BOC-D,L-tryptofan, D,L-tryptofanol, D,L-tryptofan metyl ester, D,L-tryptofan butyl ester, D,L-tryptofan oktyl ester a D,L-tryptofan benzyl ester. V této práci byly použity čtyři chirální stacionární fáze, a to na bázi cyklofruktanů (kolona Larihc CF6-P), makrocyklických antibiotik (kolony Chirobiotic V a T) a amylosy (kolona Chiralpak AD-RH). Separace byly prováděny ve dvou separačních módech - reverzním a polárně organickém. Nejlepší enantioseparace 5-fluoro-D,L-tryptofanu, 5-hydroxy-D,L-tryptofanu a D,L-tryptofanu bylo dosaženo na teikoplaninové chirální stacionární fázi. Všechny tyto tři analyty byly separovány na základní linii při použití polárně organického módu. Chirální stacionární fáze na bázi amylosy byla nejvhodnější pro enantioseparaci esterů tryptofanu. Tři ze čtyř esterů tryptofanu (D,L-tryptofan metyl ester, D,L-tryptofan butyl ester a D,L-tryptofan benzyl ester) byly částečně separovány na této chirální stacionární fázi v reverzním módu. Klíčová slova: HPLC,...
|
|
|
Chirální separace nově syntetizovaných aminokyselin metodou HPLC
Kučerová, Gabriela ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Riesová, Martina (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na nalezení optimálních podmínek pro chirální separace nově syntetizovaných aminokyselin pomocí metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Soubor studovaných látek obsahuje čtyři N-blokované deriváty D,L- Fenylalaninu, tři N-neblokované deriváty D,L-Fenylalaninu, D,L-Fenylalanin, jeden methylovaný derivát D,L-Tyrosinu a D,L-Tyrosin. Pro analýzu byly použity dva separační módy - reverzní mód a polárně-organický mód na dvou chromatografických kolonách - Chirobiotic® T a Chirobiotic® T2, jejichž stacionární fáze jsou tvořeny makrocyklickým antibiotikem teikoplaninem vázaným na silikagelový nosič. V reverzním módu na koloně Chirobiotic® T byla použita mobilní fáze složená z methanolu a octanového pufru. Jako nejvhodnější koncentrace a pH octanového pufru se ukázala koncentrace 20 mM a pH 4,00. Ze souboru deseti studovaných enantiomerů se při výše uvedených podmínkách podařilo nalézt optimální podmínky pro osm z nich. Polárně- organický mód na koloně Chirobiotic® T byl vhodný pouze pro tři N-blokované deriváty D,L-Fenylalaninu při použití mobilní fáze složené z methanolu s malými přídavky triethylaminu a kyseliny octové. Kolona Chirobiotic® T2 při použití reverzního módu nebyla příliš vhodná pro separaci daného souboru látek. Došlo zde pouze k částečné separaci...
|
|
|
Separace peptidů na nové stacionární fázi na bázi cyklofruktanu, charakterizace separačního systému
Šímová, Veronika ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Hydrofilní interakční kapalinová chromatografie se používá k separaci polárních látek jako alternativa k reverznímu módu HPLC, ve kterém jsou tyto látky obtížně separovatelné nebo mají velmi nízké retence. V současné době existuje mnoho komerčně dostupných stacionárních fází a další se stále vyvíjí. V této práci byly porovnávány separační a interakční vlastnosti chromatografických systémů se silikagelovou stacionární fází a se stacionární fází na bázi isopropylovaného cyklofruktanu za podmínek hydrofilní interakční kapalinové chromatografie. Byly optimalizovány metody pro separace směsí čtyř pentapeptidů a pěti nonapeptidů na těchto dvou stacionárních fázích. Následně byly studovány interakce, které se významně uplatňují v optimalizovaných separačních systémech modelem lineárních vztahů volných energií. Interakce významně ovlivňující retenci analytů na obou stacionárních fázích jsou interakce prostřednictvím vodíkové vazby a na stacionární fázi na bázi isopropylovaného cyklofruktanu také disperzní a elektrostatické interakce. Klíčová slova: peptidy, cyklofruktan, LFER, HILIC
|
|
|
Studium interakcí podílejících se na mechanizmu separace v chromatografických separačních systémech
Kalíková, Květa
Předkládaná práce kombinuje teoretické přístupy směřující k objasnění separačních systémů a interakčních mechanizmů s aplikacemi pro konkrétní analytické účely. HPLC se řadí mezi nejčastěji používané separační metody. Volba vhodného separačního systému se často provádí empiricky, na základě zkušeností experimentátora, podle informací získaných z literatury, s využitím některých optimalizačních programů nebo čistě postupem pokus-omyl. Pro výběr optimálních separačních podmínek, tj. výběr vhodné stacionární fáze a mobilní fáze je však nutné hlubší poznání interakčních a retenčních mechanizmů. Jedním z možných semiempirických postupů charakterizace separačních systémů je metoda lineárních vztahů volných energií (LFER - Linear Free Energy Relationship). Proces optimalizace separace může velmi zkomplikovat výskyt systémových píků. Existují případy, kdy je daná systémová zóna detekovatelná a ve výsledném chromatogramu se objeví více píků než odpovídá počtu analyzovaných látek anebo systémová zóna "interaguje" se zónou analytu a nastává tzv. rezonance. Porozumění jevům probíhajícím v chromatografických separačních systémech má zásadní vliv jak na optimalizaci separačních podmínek tak na správnou interpretaci analytických dat, a tudíž výsledky analýzy. Model LFER byl použit k porovnání tří chirálních...
|
host ::
RSS.