|
|
Analýza školních vzdělávacích programů přírodopisu na druhém stupni základních škol
Roreitnerová, Daniela ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Rajsiglová, Ina (oponent)
7 Abstrakt Před zhruba patnácti lety prošlo české školství kurikulární reformou. Díky ní školy získaly větší svobodu, ale také zodpovědnost v tom, jak bude vzdělávání právě v jejich případě vypadat. Zavádění reformy provázela mimo nejrůznější očekávání i nedorozumění a problémy. Nyní se schyluje k revizím kurikulárních dokumentů. V tuto chvíli však zatím není jasné, co jim přesně bude podléhat, a bohužel ani to, s jakým cílem jsou vůbec změny plánovány. Tato práce si tak klade za cíl zmapovat momentální situaci pro oblast přírodopisu a podrobit vybrané školní vzdělávací programy (ŠVP) kvantitativní analýze. ŠVP jsou zde chápány jako jeden z možných ukazatelů toho, jak byly některé ideje z rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) učiteli pojaty a zpracovány. Práce se tak zaměřuje především na oblasti, které byly kurikulární reformou nově akcentovány. Jsou to témata klíčových kompetencí, propojení předmětů (ať už v rámci průřezových témat nebo mezioborovými vazbami skrze vybrané učivo) a v neposlední řadě téma metod a forem výuky a práce se samotným učivem. Analyzovány byly všechny online dostupné ŠVP základních škol na území Prahy (včetně deseti nezveřejněných na webových stránkách školy), přičemž v potaz byla brána pouze část týkající se přírodopisu. Zjištěné údaje byly zaznamenávány...
|
|
|
Tvorba a pilotní testování výukových materiálů pro Geologický park Přírodovědecké fakulty UK
Poláček, Boris ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití geologického parku jako prostředku získávání a upevňování znalostí z oblasti geovědních disciplín při výuce přírodopisu, biologie a zeměpisu na základních školách a středních školách všeobecně vzdělávacího charakteru. Diplomová práce je tvořena obecnou rešerší způsobu výuky geovědních disciplín na základních a středních školách všeobecně vzdělávacího charakteru na základě RVP a ŠVP včetně popisu skutečné situace na vybrané škole, kde jsem absolvoval učitelské praxe. Jsou vytvořeny a pilotně vyzkoušeny pracovní listy pro žáky a metodické materiály pro učitele jako výukový materiál pro vlastní výuku v geologickém parku. Závěrem je vyhodnocen potenciál vytvořených materiálů z hlediska zatraktivnění a lepšího zapamatování poznatků z oblasti geovědních disciplín. Klíčová slova: geologický park, pracovní listy, výuka geologie
|
|
| |
|
| |
|
|
Terénní výuka biologie a přírodopisu v prostředí školních zahrad v České republice
Kakešová, Kristýna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Chlebounová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá terénní výukou biologie a přírodopisu v České republice se zaměřením na školní zahrady. První část práce představuje výhody terénní výuky i překážky, které mohou jejímu zavedení bránit. Práce se dále věnuje postavení terénní výuky biologie a přírodopisu v rámcových a školních vzdělávacích programech základních škol i gymnázií, kde terénní výuka těchto předmětů většinou není explicitně zařazena. Druhá část práce se zabývá školními zahradami v České republice, shrnuje výsledky výzkumů zkoumajících jejich stav, vybavení a využití. Z nich vyplývá, že většina základních škol disponuje zahradou a využívá ji k výuce převážně pěstitelských prací a přírodovědných předmětů. V případě středních škol větší průzkumy chybí. Pozornost je v práci věnována také historii školních zahrad na českém území, organizacím zaměřeným na výuku přírodopisu a biologie na školních zahradách a několika vybraným metodám výuky, které jsou vhodné pro vyučování přírodopisu na školních zahradách.
|
|
|
SOČ jako motivace nadaných žáků pro studium věd o Zemi
Koďousková, Lucie ; Jedličková, Tereza (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Středoškolskou odbornou činností a jejím vlivem na žáky, kteří se jí zúčastnili. Cílem bylo zjistit, jak může účast v soutěži v kategorii vědy o Zemi (geologické disciplíny) ovlivnit žáky při volbě následného studijního oboru nebo povolání. Práce je rozdělena na dva velké celky. Rešeršní teoretická část pojednává o výuce geologie na středních školách a projektech v Česku a na Slovensku, které mohou žákům umožnit vzdělání a rozvoj v geologických disciplínách. Zvláštní kapitola je věnována soutěži SOČ. Praktická část popisuje kvalitativní výzkum založený na strukturovaných rozhovorech s účastníky soutěže, jejich následném rozboru (kódování, kategorizace) a interpretaci výpovědí za pomoci techniky vyložení karet. Výsledky ve formě zodpovězených výzkumných otázek ukazují, že soutěž SOČ má na účastníky významný pozitivní vliv. V závěru jsou shrnuty benefity, které soutěž přináší, doporučení, jak ji lze vylepšit a navržená opatření, jak geologii přiblížit většímu počtu žáků středních škol. Klíčová slova: geologie, kvalitativní analýza, rozhovory, Středoškolská odborná činnost (SOČ), vědy o Zemi
|
|
|
Výuka Mendelovské dědičnosti pomocí didaktické hry
Lišková, Kateřina ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na výuku genetiky na gymnáziích, konkrétně se zabývá porozumění genetice ze strany gymnaziálních žáků. Protože tento abstraktní obor je hodnocen jako obtížný, rozhodla jsem se připravit výukové materiály s cílem přispět k lepšímu pochopení tématu žáky. Hlavními cíli této práce bylo připravit a otestovat didaktickou hru zaměřenou na Mendelovskou dědičnost a porovnat efektivitu této interaktivní výuky s klasickou výkladovou formou výuky. Dalšími cíli bylo otestovat i vlivy dalších proměnných na počty bodů v testech, porovnat obtížnost jednotlivých pojmů zaměřených na genetiku a souvislostí mezi vybranými trojicemi těchto pojmů, a identifikovat nejčastější miskoncepce u jednotlivých pojmů. Data byla sebrána ve čtyřech třídách dvou vyšších gymnázií pomocí nově vytvořeného dotazníku, který obsahoval demografickou a znalostní část. Z výsledků vyplynulo, že didaktická hra byla z hlediska krátkodobých znalostí žáků stejně účinná jako výkladová forma výuky. Větší problém dělalo žákům vysvětlení souvislostí mezi pojmy než samotné definování jednotlivých pojmů. Z pojmů byl pro žáky nejproblematičtější pojem chromozom, mj. šlo o jediný pojem, u kterého nedošlo mezi pre-testem a post-testem ke zlepšení. Součástí práce je také materiál pro navrženou didaktickou hru a...
|
|
|
Analýza školních vzdělávacích programů přírodopisu na druhém stupni základních škol
Roreitnerová, Daniela ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Rajsiglová, Ina (oponent)
7 Abstrakt Před zhruba patnácti lety prošlo české školství kurikulární reformou. Díky ní školy získaly větší svobodu, ale také zodpovědnost v tom, jak bude vzdělávání právě v jejich případě vypadat. Zavádění reformy provázela mimo nejrůznější očekávání i nedorozumění a problémy. Nyní se schyluje k revizím kurikulárních dokumentů. V tuto chvíli však zatím není jasné, co jim přesně bude podléhat, a bohužel ani to, s jakým cílem jsou vůbec změny plánovány. Tato práce si tak klade za cíl zmapovat momentální situaci pro oblast přírodopisu a podrobit vybrané školní vzdělávací programy (ŠVP) kvantitativní analýze. ŠVP jsou zde chápány jako jeden z možných ukazatelů toho, jak byly některé ideje z rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) učiteli pojaty a zpracovány. Práce se tak zaměřuje především na oblasti, které byly kurikulární reformou nově akcentovány. Jsou to témata klíčových kompetencí, propojení předmětů (ať už v rámci průřezových témat nebo mezioborovými vazbami skrze vybrané učivo) a v neposlední řadě téma metod a forem výuky a práce se samotným učivem. Analyzovány byly všechny online dostupné ŠVP základních škol na území Prahy (včetně deseti nezveřejněných na webových stránkách školy), přičemž v potaz byla brána pouze část týkající se přírodopisu. Zjištěné údaje byly zaznamenávány...
|
|
|
Hodnotí žáci 2. stupně základních škol a nižšího stupně gymnázií jako atraktivnější reálné zoologické preparáty nebo jejich modely?
Moudrý, Jakub ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Tato práce má za cíl, za pomoci dotazníkového šetření a preferenčního testu, zjistit preference žáků 2. stupně základních škol a nižšího stupně gymnázií pro různé typy výukových pomůcek pro přírodopis. Preferenční test byl proveden na reálných zoologických preparátech (kapalinové válce, případně preparáty zalité do pryskyřice) a na odpovídajících 3D výukových modelech, zhotovených z plastu, případně z dalších modelovacích hmot. Výzkum navazuje na diplomovou práci zkoumající stejné preference u studentů vyššího stupně gymnázií (Šibravová, 2016). Hlavním cílem je tedy rozšířit tuto problematiku i na mladší žáky a vzájemně porovnat výsledky obou věkových skupin. Snažil jsem se zjistit, zda a jak se mění preference v průběhu věku žáků a je-li tedy potřeba i přizpůsobovat výběr učebních pomůcek pro danou věkovou skupinu žáků. Nejprve proběhl pilotní výzkum na jedné třídě nižšího stupně gymnázia. Poté jsem oslovil šesté a sedmé třídy na základní škole či odpovídající třídy nižšího stupně gymnázia v Praze. Celkový počet respondentů byl téměř 200 žáků. Dále následovalo statistické zpracování a vyhodnocování dat. Výsledky ukázaly, že u žáků základních škol a nižšího stupně gymnázia jsou lépe hodnoceny 3D výukové modely než odpovídající reálné zoologické preparáty. Tedy přesně naopak, než je tomu u studentů...
|
|
|
Postoj žáků středních škol k biologii
Tichá, Natálie ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Kuba, Radim (oponent)
Porozumění postojům žáků k jednotlivým předmětům je důležité pro podporování jejich zájmu o daný předmět. Mnohé studie se zabývaly postojem žáků k přírodním vědám jako celku a bylo dokázáno, že se jejich zájem o ně s přibývajícím věkem snižuje. V českém prostředí najdeme práce zabývající se postojem žáků základních škol k přírodopisu, postoje středoškolských žáků k biologii jsou zde však v současné době méně prozkoumány. Z toho důvodu je předložená práce zaměřena na postoje žáků gymnázií k biologii a vybrané proměnné (věk, pohlaví, nejoblíbenější předmět a mimoškolní aktivity), které jej ovlivňují. Dále se práce zaměřuje na názor žáků na jednotlivé obory biologie vyučované na gymnáziích, a to z pohledu užitečnosti pro život, obtížnosti a míry pozornosti, která jim byla učitelem věnována v rámci hodin biologie. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření na gymnáziích v České republice a zúčastnilo se ho celkem 192 žáků. Z výsledků diplomové práce vyplývá, že postoje žáků k biologii jsou neutrální. Kladnější postoj k biologii byl zjištěn u dívek a mladších žáků. Dále byl potvrzen vliv nejoblíbenějšího předmětu a mimoškolních aktivit na postoje žáků k biologii. V případě biologických oborů byla jako nejužitečnější obor pro život žáky zvolena biologie člověka. Jako nejobtížnější biologický obor žáci...
|
host ::
RSS.