|
|
Klimatologický pohled na atmosférické fronty
Švábek, David ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Gvoždíková, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klimatologickým pohledem na atmosférické fronty, které v mírných zeměpisných šířkách zásadní měrou určují počasí a jeho proměnlivost. V texu je shrnuta odborná literatura doplněná o projevy atmosférických front jak celosvětově, tak i lokálně pro území západní a zejména střední Evropy, přičemž důraz je kladen na souvislost s teplotami, srážkami, případně i dalšími meteorologickými prvky a jejich dlouhodobými změnami. Pozornost je dále věnována problémům spojeným s detekcí atmosférických front, která bezprostředně souvisí s nejčastějšími místy jejich výskytu. Cílem praktické části je poté analýza přechodů front přes meteorologickou stanici Praha-Ruzyně za dvacetileté období od 1. 12. 2000 do 30. 11. 2020 s důrazem na období zimních a letních měsíců. Klíčová slova: atmosférické fronty, klimatologie, teplota, srážky, proměnlivost klimatu
|
|
|
Dlouhodobé změny srážek v Evropě v různých zdrojích dat
Vít, Václav ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Crhová, Lenka (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analýza dlouhodobých změn srážek v Evropě v období 1961 - 2011. Důraz je kladen na určení rozdílů ve srážkových trendech mezi zvolenými zdroji dat a na analýzu prostorového rozložení ročních a sezonních změn srážek v Evropě včetně diskuze možných příčin rozdílů těchto změn v jednotlivých oblastech. Dalším cílem je znázornit, popsat a také odůvodnit rozdíly trendů mezi různými datovými zdroji: databází staničních dat ECA&D, datovými soubory v interpolované síti uzlových bodů E-OBS a CRU TS a dvěma reanalýzami JRA-55 a NCEP/NCAR. V závislosti na množství a kvalitě dostupných dat pro porovnání souborů byly v dlouhodobém vývoji popisovány výhradně změny celkových srážkových úhrnů v absolutních a méně také v relativních hodnotách. V rešeršní části je uvedena odborná literatura, která se zabývá změnou srážkových charakteristik ve světě a v Evropě. Následuje popis vhodnosti všech druhů zdrojů dat pro určování trendů srážkových úhrnů. Odborné články většinou popisují dlouhodobé změny na základě jednoho zdroje dat, nikoli v rámci jednotlivých druhů datových souborů. Často jsou zároveň předmětem studií menší oblasti na úrovni jednotlivých zemí, nebo naopak větší na celosvětové úrovni. Výsledky této práce mohou přinést nové znalosti o rozdílech mezi databázemi a jejich...
|
|
|
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě
Pokorná, Lucie ; Huth, Radan (vedoucí práce)
Vliv atmosférické cirkulace na přízemní klimatické prvky v Evropě Lucie Pokorná Abstrakt Proměnlivost atmosférické cirkulace je nejdůležitější faktor ovlivňující změny přízemních klimatických prvků. Tato práce se věnuje vztahům mezi atmosférickou cirkulací a teplotami, výskytem a úhrny srážek na Evropských stanicích a dalšími prvky ve střední Evropě. Pro popis cirkulace v průběhu roku byly zvoleny nízkofrekvenční módy proměnlivosti v hladině geopotenciálních výšek 500 hPa a v poli přízemního tlaku získané statistickou metodou "Analýza hlavních component". Pro popis vztahů mezi módy a klimatickými prvky byl použit Pearsonův korelační koeficient. Nad Euro-Atlantickou oblastí byly nalezeny čtyři módy ovlivňující klima v Evropě v průběhu celého roku: mód Severoatlantické oscilace (NAO), mód Východoatlantický (EA) a dva módy Euroasijské (EU1, EU2). V SLP byly nalezeny módy, které silně korelují s módy v Z500 a které ovlivňují přízemní klima v Evropě podobným způsobem. Statisticky významné korelace módů v obou hladinách s maximálními, minimálními a průměrnými teplotami a s úhrny a výskytem srážek na Evropských stanicích byly nalezeny ve všech sezónách. Některé módy navíc silně ovlivňují délku slunečního svitu, množství oblačnosti, relativní vlhkost, rychlost a směr větru ve střední Evropě. Polaritu a velikost...
|
|
|
Pozorované a projektované změny teploty vzduchu v oblasti Alp
Pinc, Martin ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Pozorované a projektované změny teploty vzduchu v oblasti Alp Abstrakt Práce rešeršního typu porovnává a hodnotí časopiseckou literaturu k danému tématu; s větším zřetelem na Švýcarské Alpy. Úvodní kapitola se věnuje fyzické geografii regionu a připomíná specifika Alp, která hrají roli ve vztahu k cíli práce - oceánsko-kontinentální klima, specifické proudění vzduchu (např. fénovou cirkulaci), orientace svahů, příkrost svahů, sněžná čára, hranice lesa, výskyt ledovců a jezer - zejména pak charakteristiku teplotních poměrů v posledních letech. Další část práce se věnuje zevrubnější charakteristice v minulosti pozorovaných teplot. Teploty vykazují dlouhodobý trend zvyšování, přičemž toto je patrné zejména od roku 1980. Stálejší je spíše vývoj denních minim než denních maxim. Existuje určitá neshoda mezi porovnáním nižších a vyšších nadmořských výšek co se týče v nich pozorovaného teplotního vývoje, která může být dána metodikou výzkumu. Při pohledu na sezónní vývoj vykazuje největší citlivost na nadmořské výšky zimní období; nejmenší podzimní. Zdá se, že nadmořská výška pro míru oteplování nehraje takovou roli při pohybu nad nulovou izotermou. Dvě kategorizace emisních scénářů se aplikují při projektování budoucích teplot pomocí globálních i regionálních klimatických modelů, někdy též ve vysokém rozlišení (5...
|
|
|
Dlouhodobé změny mořského ledu v Arktidě
Lysenko, Anastasia ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Práce shrnuje znalosti o mořském ledu v Arktidě, jeho vlastnostech, podmínkách a procesu vzniku. Popisuje také klima Arktidy a jeho změny od počátku 20. století. Práce ukazuje, jak a proč je arktický mořský led důležitý pro klima celé naší planety, a že klimatický systém je velmi propojený. To znamená, že pokud například dojde k zásadním změnám mořské ledové pokrývky nebo změnám klimatu, tak se vliv těchto změn může projevit i v úplně jiné oblasti, což je projevem tzv. kaskádového bodu zvratu. Proto se tato práce také dotýká tématu zpětných vazeb a ukazuje, že stanovení množství a typu mořského ledu v Severním ledovém oceánu je zásadní pro zlepšení našich znalostí a pochopení polárního počasí a dlouhodobých výkyvů klimatu. Klíčová slova: klimatická změna, mořský led, teplota, Arktida
|
|
|
Spatiotemporal variability of global and regional climate models
Crhová, Lenka ; Holtanová, Eva (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Metelka, Ladislav (oponent)
Název práce: Časová a prostorová variabilita v globálních a regionálních klimatických modelech Autor: RNDr. Lenka Crhová Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí práce: RNDr. Eva Holtanová, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry Abstrakt: Tato práce se zabývá studiem variability základních meteorologických veličin ve výstupech globálních a regionálních klimatických modelů (RCMs a GCMs). Pro hodnocení schopnosti klimatických modelů vystihnout různé stránky variability meteorologických prvků byly použity tři různé přístupy. Časová variabilita byla studována se zaměřením na její změny v průběhu času a na různé časové složky variability. Analýza vztahu mezi teplotou a srážkami byla použita pro hodnocení vystižení časoprostorové variability v klimatických modelech. Pozornost byla věnována také vlivu různých aspektů klimatických simulací, jako jsou velikost integrační domény RCM nebo rozdíly mezi vnořenou a řídící simulací. Pro analýzu časových změn v průměrné teplotě a její variabilitě byly použity dvě simulace RCM ALADIN-Climate/CZ s různou velikostí integrační domény a jejich řídící simulace GCM ARPÉGE-Climat. Vybrané simulace RCMs a GCMs z projektů EURO- CORDEX a CMIP5 byly pak použity při analýze časových složek variability a vztahu mezi teplotou a srážkami. Všechny analýzy byly provedeny pro oblast Evropy....
|
|
|
The application of atmospheric circulation classifications in the interpretation of climate model outputs
Stryhal, Jan ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Beranová, Romana (oponent)
Využití klasifikací atmosférické cirkulace v interpretaci výstupů z klimatických modelů Mgr. Jan Stryhal Automatizované klasifikace polí atmosférické cirkulace (zkráceně cirkulační klasifikace) jsou nástrojem hojně užívaným v synoptické a dynamické klimatologii ke studiu atmosférické cirkulace a vazeb mezi atmosférickou cirkulací a nejrůznějšími atmosférickými, environmentálními a společenskými jevy. Aplikace cirkulačních klasifikací na výstupy dynamických modelů atmosféry prodělaly od prvních studií před zhruba 30 lety značný rozvoj, odrážející rychlý rozvoj statistiky, výpočetní techniky a přirozeně také klimatologického výzkumu, který se tváří v tvář paradigmatu antropogenních klimatických změn stává více a více závislým na simulacích atmosféry. Nekoordinované využívání nejrůznějších statistických přístupů v analýze výstupů globálních modelů klimatu a jejich ensemblů a nahodilý výběr cirkulačních proměnných, prostorových a časových domén a referenčních datových souborů vyústily v potřebu srovnávacích studií, které by objasnily, nakolik je srovnání klasifikací ve dvou datových souborech citlivé k subjektivním volbám. Tato práce reaguje na tuto potřebu zaměřením na roli, jakou hrají v podobných výzkumech volba klasifikační metody a v případě validace modelů volba referenční reanalýzy atmosféry. Za...
|
|
|
Extrémní srážkové události v Makaronésii
Kloubová, Martina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Extrémní srážkové události v Makaronésii Abstrakt Práce se věnuje extrémním srážkovým událostem v Makaronésii, oblasti ve východním Atlantiku, jež zahrnuje souostroví Azorské, Madeirské, Kanárské a Kapverdské. Po obsáhlé fyzickogeografické charakteristice regionu následuje analýza denních srážkových dat z období 1977-2016 ze 16 stanic. Kvalita dat kolísá, jako nejspolehlivější se ukázala data z Kanárských ostrovů. K hodnocení extremity srážek jsou jejich denní až třídenní úhrny vyjádřeny pomocí dob opakování, za každé souostroví je následně pomocí geometrických průměrů N-letostí získán přehled 20 událostí s největší extremitou. Časová a prostorová variabilita událostí je řešena metodou směrových vektorů. Případy extrémních srážek jsou na všech souostrovích koncentrovány ve vlhké části roku, avšak s různou intenzitou. Největší koncentraci vykazují Kapverdy (září), nejmenší Azory a Madeira, kde se vyskytují jednodenní extrémy i v teplé části roku. Pouze na Kapverdách byl během studovaného období zaznamenán nárůst počtu událostí. Extrémní události zpravidla zasáhnou jen jedno ze souostroví Makaronésie. Na závěr je provedena základní analýza cirkulačních příčin extrémních událostí pomocí vybrané typizace povětrnostních situací. Klíčová slova: Makaronésie, extrémní srážky, oceánské klima, doba opakování,...
|
|
|
Dlouhodobé změny oblačnosti a délky trvání slunečního svitu v Evropě
Bílková, Jarmila ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Holtanová, Eva (oponent)
DLOUHODOBÉ ZMĚNY OBLAČNOSTI A DÉLKY TRVÁNÍ SLUNEČNÍHO SVITU V EVROPĚ Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami dvou klimatických prvků. Cílem práce je zjistit proměnlivost (trendy) délky slunečního svitu a oblačnosti v dlouhodobém časovém měřítku za období 1965 - 2016 na vybraných stanicích v Evropě. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část práce se věnuje literární rešerši, která nejprve představuje klimatické proměnné a posléze uvádí do problematiky dlouhodobých trendů. Druhá část práce má výzkumný charakter. Pomocí statistické metody lineární regrese se zjišťovaly jednotlivé sezónní a roční trendy pro sluneční svit a oblačnost. Pro potřeby diplomové práce jsou použita data z databáze ECA&D z celkem 48 evropských klimatických stanic. Klíčová slova: Oblačnost, sluneční svit, změna klimatu, trendy, Evropa
|
|
|
Trendy teploty v Evropě určené z různých datových zdrojů
Krauskopf, Tomáš ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou dlouhodobých teplotních změn v Evropě v období 1957-2002 s důrazem na zhodnocení rozdílů v hodnotách trendů teploty mezi vybranými datovými zdroji. Jedním z cílů práce je analyzovat prostorové rozložení oteplování v Evropě v jednotlivých ročních obdobích a pokusit se diskutovat příčiny různého tempa oteplování v různých oblastech. Dalším motivem práce je poté zobrazit, popsat a zdůvodnit rozdíly v hodnotách teplotních trendů mezi třemi různými datovými zdroji: staniční databází ECA&D, datovým souborem v interpolované síti uzlových bodů E-OBS a reanalýzou ERA-40. I přes mírné rozdíly v dlouhodobém vývoji maximální a minimální teploty je vzhledem k lepší přehlednosti popisována převážně změna průměrné přízemní teploty vzduchu. V první části práce je shrnuta odborná literatura zabývající se nejen oteplováním v Evropě, ale i vhodností jednotlivých druhů datových zdrojů pro určování teplotních trendů. Většina odborných článků na evropské úrovni popisuje dlouhodobou změnu teploty pouze na základě jednoho datového zdroje, a neanalyzuje tak rozdíly v teplotních trendech mezi jednotlivými databázemi. Tato diplomová práce by tedy měla přinést nové či podrobnější poznatky o těchto rozdílech společně s jejich zdůvodněním. Pro analýzu jsem využil data z 92 klimatických stanic...
|
host ::
RSS.