|
| |
|
| |
|
|
Hegelova kritika Německé historickoprávní školy ve Filozofii práva
Holý, Václav ; Sobotka, Milan (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou dějin a dějinnosti člověka, společnosti a práva. Hegel je završitelem dlouhé tradice, a z ní se též, promítaje původní pojmový rámec do historického času, snaží vysvětlovat uvedené jevy a jejich proměny. Jádrem tohoto vysvětlení je uchopení světa jako rozumného - svět je výtvorem absolutní ideje. A více, dějiny jsou rozvojem téže ideje k sebeuskutečnění a následnému sebeuvědomění ve světě. Hegel se na tento proces dívá ze stanoviska "konce dějin", a díky tomuto předpokladu může porozumět všem zákonitostem, jež ho ovládají. Hegel nazývá svoji filozofii rád vědou či systémem a jako takovou ji lze pak ospravedlnit jen na základě jejího vlastního vysvětlovacího potenciálu. Ustředními pojmy Hegelova rozumění společnosti jsou svoboda, vůle, osoba, osobnost, jež jsou opět jen výrazy jediné ideje rozumu. Práce se zabývá jejich pojetím v Hegelově filozofii a jejich funkcí při objasňování vývoje lidské společnosti směrem k rozumnému stavu. Hegel vidí historickoprávní školu jako odpůrce tohoto vývoje, jako pokus zachránit minulé. Snažili jsme se ukázat, že historickoprávní škola je jevem mnohem složitějším. Hugo a Savigny usilovali o to zachytit tytéž změny, totéž zrození dějin a dějinnosti jako Hegel. Jejich metoda snad nebyla tak dokonalá jako Hegelova, leč poskytovala pevný základ pro...
|
|
|
Magnetic nanostructures with application potential
Bittová, Barbara ; Holý, Václav (oponent) ; Kalbáčová Vejpravová, Jana (vedoucí práce)
Hlavním zaměřením této práce je studium makroskopických a mikroskopických magnetických vlastností vybraných nanomateriálů obsahujících kobalt a železo, značná část práce se zabýva vizualizací morfologie a magnetické struktury studovaných vzorků pomocí metody magnetické silové mikroskopie (MFM) s využitím nově instalovaného skenovacího mikroskopu Multimode V od Veeca. Zkoumané nanomateriály, jmenovitě nanočástice CoFe2O4 a tenké filmy a multivrstvy SiO2_Co_Si(111), jsou v mnoha ohledech velice slibnými materiály. Nanočástice jsou využívány např. v medicíně jako nosiče léčiv a kontrastní látky, tenké filmy jsou zkoumány z důvodu jejich potencionálního využití v paměťových médiích. Makroskopické magnetické vlastnosti vzorků jsou popisovány z hlediska superparamagnetismu. Mezičásticové interakce v nanočásticových systémech jsou diskutovány vzhledem k dosavadním znalostem, příklad silně interagujícího systému nanočástic (superspinového skla) je popsán z experimentálního hlediska. U tenkých filmů je studována jejich struktura a vývoj magnetokrystalové anizotropie. V práci jsou rovněž prezentovány první úspěšné výsledky MFM obdržené v naší laboratoři a diskuse možnosti vizualizace magnetického kontrastu superparamagnetických nanočástic.
|
|
|
Vztah přímé a kolizní úpravy mezinárodní kupní smlouvy
Holý, Václav ; Brodec, Jan (oponent) ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce)
Závěr Při našem zkoumání zkoumání vztahu přímé a kolizní úpravy Mezinárodní kupní smlouvy jsme dospěli k závěru, že je to přímá úprava (oddíl 1), tedy CISG, jež vymezuje tento vztah. V této oblasti bylo naším nejdůležitějším zjištěním, že ani změna povahy pramenů práva, v nichž jsou zachyceny kolizní normy, nemění nic na přednosti přímé úpravy. Následně (oddíl 2) jsme se zabývali konkrétním vymezením oblasti, kde se právní vztah z Mezinárodní kupní smlouvy řídí CISG a kde rozhodným právem určeným na základě kolizních norem. Toto vymezení vychází, jak vyplývá ze závěrů oddílu 1 z výkladu a aplikační praxe k Úmluvě. Výklad Úmluvy je tedy rozhodný pro vzájemný vztah kolizních a přímých norem a specificky pak výklad ustanovení vymezujících sféru aplikace a předmět úpravy Úmluvy je tím, co určuje hranici přímé a kolizní úpravy Mezinárodní kupní smlouvy. Identifikovali jsme tedy dva hlavní faktory určující tento vzájemný vztah. Jedná se především o sféru aplikace Úmluvy, mimo níž se Úmluvy vůbec nepoužije, dále se pak jedná o situace, kdy se Úmluva na daný vztah užije, avšak následně je třeba zkoumat, zda každá jednotlivá otázka spadá do předmětu úpravy Úmluvy a zda na ni Úmluvy nabízí odpověď. V případě otázek prvního druhu se rovnou přechází ke hledání odpovědi v rámci rozhodného práva určeného na základě...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.