|
Samuel Fritz - zapomenutý cestovatel
Nechev, Toma Yaroslavov ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Kramářová - Hezinová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce pojednává a blíže seznamuje s osobností pátera Samuela Fritze, českého jezuity, který na přelomu 17. a 18. století působil na misii u řeky Maraňon, splul také řeku Amazonku až k jejímu ústí, vytvořil mapu tohoto veletoku a založil přes 40 indiánských sídlišť. Práce je koncipována jako komentovaná edice - kompilát z různých písemných materiálů - kde ústředním zdrojem informací je páterův deník, který není podroben literární kritice, neboť slouží k navození atmosféry doby. Je to práce mezioborová a má blízko k pracím historickým. Text se zabývá zmíněnou mapou a nabízí ukázky z již řečeného deníku. Ukázky jsou opatřeny autorskými komentáři, které jednotlivé části deníku vzájemně propojují. Jako celek si autor klade za cíl vyzdvihnout a připomenout páterův civilizátorský a pedagogický počin.
|
|
Asymetrie výrazových prostředků mezi češtinou a ruštinou. Problematika odborného překladu
Izmaylova, Svitlana ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tématem diplomové práce je asymetrie výrazových prostředků mezi ruštinou a češtinou (problematika odborného překladu). Na základě českých a ruských textu s humanitním zaměřením se porovnávají a popisují asymetrické způsoby překládání slovesných elementů, které nevyjadřují děj pomocí určitých slovesných tvarů (infinitiv, nominální vazba, transgresiv, participium). Asymetrie překládání slovesných elementů je popsaná na morfologicko-syntaktické rovině jazyka. Způsoby překládání na lexikální úrovni jazyka jsou klasifikované jako překladatelské rozšíření, překladatelská redukce a substituce u termínů. Součástí diplomové práce jsou přílohy s příklady překládání slovesných elementů (v češtině a ruštině), které se vyskytly při zpracování textů.
|
|
Vliv srbštiny na jazyk české menšiny v Srbsku
Irović, Katarina ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Cílem práce je zachycení a popsání dnešní podoby českého jazyka na území srbského Banátu. Česká menšina na toto území přišla na začátku 19. století, kdy z důvodu vzniku nového území Rakousko-Uherské monarchie bylo zapotřebí ochránit novou hranici a osídlit zpustošené kraje monarchie. Data pro analýzu byla získána prostřednictvím dotazníku a nahrávek, které poskytli příslušníci české menšiny jižního Banátu v Srbsku. Práce usiluje o stanovení míry asimilace českého jazyka se srbským jazykem, se kterým jsou krajané v každodenním kontaktu. Klíčová slova česká menšina, Banát, Srbsko, český jazyk, srbský jazyk, asimilace
|
|
Vliv srbštiny na jazyk české menšiny v Srbsku
Irović, Katarina ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Cílem práce je zachycení a popsání dnešní podoby českého jazyka na území srbského Banátu. Česká menšina na toto území přišla na začátku 19. století, kdy z důvodu vzniku nového území Rakousko-Uherské monarchie bylo zapotřebí ochránit novou hranici a osídlit zpustošené kraje monarchie. Data pro analýzu byla získána prostřednictvím dotazníku a nahrávek, které poskytli příslušníci české menšiny jižního Banátu v Srbsku. Práce usiluje o stanovení míry asimilace českého jazyka se srbským jazykem, se kterým jsou krajané v každodenním kontaktu. Klíčová slova česká menšina, Banát, Srbsko, český jazyk, srbský jazyk, asimilace
|
|
Vliv srbštiny na jazyk české menšiny v Srbsku
Irović, Katarina ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Cílem práce je zachycení a popsání dnešní podoby českého jazyka na území srbského Banátu. Česká menšina na tomto území žije od druhé poloviny 19. století, kdy z důvodu vzniku nového území Rakousko-Uherské monarchie bylo zapotřebí ochránit novou hranici a osídlit zpustošené kraje monarchie. Data pro analýzu byla získána prostřednictvím dotazníku a nahrávek, které poskytli příslušníci české menšiny jižního Banátu v Srbsku. Práce usiluje o stanovení míry asimilace českého jazyka se srbským jazykem, se kterým jsou krajané v každodenním kontaktu. Klíčová slova česká menšina, Banát, Srbsko, český jazyk, srbský jazyk, asimilace
|
|
Bulharský román Vítězslava Nezvala, aneb V. Nezval a Dora Gabe v česko-bulharských literárních souvislostech
Georgieva Ivanova, Sylvia ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
Bulharský román Vítězslava Nezvala, aneb Dora Gabe a V. Nezval v česko-bulharských literárních souvislostech Poprvé jsem o nějakém osobním setkání a vztahu bulharské básnířky Dory Gabe s Vítězslavem Nezvalem slyšela v devadesátých letech na Bulharském Velvyslanectví v Praze. A skutečně, informace se časem potvrdily - básnící se nejen znali, dokonce spolu překládali a navzájem se inspirovali. Epistolární korespondence Nezvala a Gabe o tom dodnes svědčí. Jejich romance v životě pak časem vešla i do literatury. Podstatným a důležitějším faktem zůstává, že inspirovala a podnítila vznik několika děl jak Nezvalových, tak i Gabe. Snad jeho nejzajímavější stopou je jejich společný překlad básnířčiny autobiografické prózy Dávno, který vznikal hlavně v r. 1932, a Nezvalův román Jak vejce vejci z r. 1933, i když dokreslují dílo a tvůrčí osobnost Dory Gabe jen nepřímo, jaksi odrazem, zrcadlením. S Nezvalem se Dora Gabe seznámila na vzpomínkovém večeru k úmrtí Thomase Alvy Edisona v pražském Vinohradském divadle v Praze na podzim r. 1931, kde byla premiéra Nezvalova Edisona. Básník zanechal přímé písemné svědectví o kontaktech s Dorou ve své knize vzpomínek Z mého života. Tento, svým způsobem, letitý řetězový tvůrčí proces ovlivňování a inspirování se navzájem zdaleka neskončí pouze společným překládáním....
|
|
Srovnání české a ruské deklinace podstatných a přídavných jmen se zaměřením na výuku češtiny pro cizince
Kulich, Karel ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Macurová, Jana (oponent) ; Romaševská, Kateřina (oponent)
Název práce: Srovnání české a ruské deklinace podstatných a přídavných jmen se zaměřením na výuku češtiny pro cizince Autor: Mgr. Karel Kulich Ústav: Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova Vedoucí disertační práce: PhDr. Jiří Hasil, Ph.D. Abstrakt: Předkládaná disertační práce se v rámci oboru čeština jako cizí jazyk vztahuje k problematice českého deklinačního systému substantiv a adjektiv v porovnání se systémem ruským a k problematice osvojování uvedených jazykových struktur u cílové skupiny ruskojazyčných cizinců. Zmíněná skupina cizinců tvoří podstatnou část zahraničních studentů studujících na českých vysokých i dalších školách, a proto je téma práce vysoce aktuální. Podle zjištění lingvodidaktiků právě podobnost jazykových struktur může být příčinou tzv. interferenčních chyb. V obecnějším smyslu jde o problém homonymie, který je popisován např. V. Skaličkou v souvislosti s vývojem a zánikem deklinace. V mezijazykovém srovnání pak hraje roli homonymie koncovkových morfémů ve spojitosti s jejich nestejným funkčním zatížením. Autor si klade za cíl zprostředkovat důkladné poznání problematiky české i ruské deklinace založené na srovnávacím studiu. K cílům práce dále patří popis problémů spojených s osvojováním české deklinace u zmíněné cílové skupiny a navržení...
|
|
Bilingvismus v moderním světě se zvláštním zaměřením na jeho projevy v českém prostředí
Mukhametzyanova, Kamilla ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje bilingvismu - tématu, které je v současném světě velmi aktuální. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části je vymezit základní pojem bilingvismus, popsat typy bilingvismu a popsat dvojjazyčnost v moderním světě. V empirické části je proveden výzkum ve formě dvou dotazníků. Dotazníky vyplnili jak rodiče bilingvních osob, tak samotní bilingvisté. Na základě takto získaných informací je zmapována dnešní situace bilingvních rodin v České republic Klíčová slova: bilingvismus, bilingvní rodina, dvojjazyčné vzdělávání, osvojování prvního a druhého jazyka, rodilý mluvčí
|
|
Pražský divadelní místopis: ruské a sovětské drama na pražské divadelní scéně v 60. letech 20. století
Kreyndel, Ksenia ; Dolenská, Jana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
(česky) Pražský divadelní místopis: ruské a sovětské drama na pražské divadelní scéně v 60. letech 20. století Tato bakalářská práce se věnuje tématu uvádění ruských a sovětských dramat na pražské divadelní scéně v 60. letech 20. století. Úvodní část obsahuje informace o působení významných režisérů a divadel v tomto období a zahrnuje přehled prvních inscenací, nastudovaných podle děl ruských a sovětských dramatiků na území Čech. Práce se zabývá deseti divadelními sezonami a připomíná premiéry podle děl ruských a sovětských dramatiků, které uváděla pražská divadla, a vzájemné československo-sovětské divadelní vztahy. Práce popisuje také vývoj a oblibu ruské a sovětské dramatiky na pražských i mimopražských scénách a analyzuje pozoruhodné pražské činoherní inscenace, které vznikly na základě děl ruské klasiky, a připomíná pražská hostování některých významných sovětských divadel. Klíčová slova Praha, divadlo, režisér, hra, inscenace, ruské drama, sovětské drama, 60. léta 20. století
|
|
Vývoj rozhlasového zpravodajství po 2. světové válce
Ludwicki, Antoni ; Čechová, Marie (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Antoni Ludwicki Vývoj rozhlasového zpravodajství po 2. větové válce Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza změn ve stylu rozhlasového zpravodajství v druhé polovině 20. století. Hlavním zdrojem pro analýzu je Archiv Českého rozhlasu. Teoretická část práce obsahuje výsledky studia odborné literatury a také určení, jaká by měla být zpráva v rozhlasovém zpravodajství. Tuto část tvoří i shrnutí historie rozhlasu v Československu před 2. světovou válkou. Praktická část práce obsahuje přepisy a rozbory nahrávek rozhlasového zpravodajství. Vzhledem k absenci dřívějších dat v Archivu Českého rozhlasu splňujících podmínky práce, analýza začíná od nahrávek z roku 1968. Výzkum byl rozdělen do čtyř kapitol na základě historických událostí. Stylovou analýzu uzavírá rozbor nahrávky z roku 1999. Práci končí srovnání výsledků praktického a teoretického výzkumu a závěr, v němž jsou prezentovány závěrečné úsudky. Těžiště práce tkví v analýze stylu rozhlasového zpravodajství a stylových změn v průběhu zvolených desetiletí.
|