Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 90 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Choreografie mezi intermedialitou a interaktivitou
Šmídová, Monika ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Diplomová práce vymezuje pojem interaktivní média a vysvětluje jejich odlišnost od dosud známého pojmu nových médií. Opírá se historicky o vývoj technologií a teorii nových médií. Dotýká se základů estetiky pro lepší pochopení toho, jak člověk přijímá nové vjemy a jak na ně reaguje. Mapuje vývoj tanečně vizuální formy označované jako digital dance a uvádí její hlavní průkopníky a jejich postupy. V závěru je analyzována práce tří současných umělců používajících interaktivní projekce v představení.
Jarmila Kröschlová a Eliška Bláhová
Rauschová, Anna ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; OVSOVÁ, Libuše (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se zabývala dvěma osobnostmi českého tance, Jarmilou Kröschlovou, tanečnicí, pedagožkou a choreografkou působící převážně v Praze, a Eliškou Bláhovou, pedagožkou působící v Brně. Zaměřila jsem se na pojetí a principy jejich tanečních a pohybových metod, které byly vytvořeny na základě studia pohybové a rytmické metody Émila Jaques-Dalcroze a které byly dále rozváděny a zdokonalovány během jejich pedagogického působení. Metody Jarmily Kröschlové a Elišky Bláhové jsem se pokusila porovnat se zaměřením na to, jakým způsobem využívají metodu Jaques-Dalcroze a jeho práci s rytmem. Toto porovnání v závěru ukáže, že Bláhová kladla větší důraz na rytmickou složku pohybu a jeho samotné provedení, zatímco Kröschlová svoji metodu obohatila o dynamiku a celkový výraz pohybu, čímž dospěla k vytvoření komplexní taneční metody, kterou využívala i pro svou choreografickou činnost. Kontext je rozšířen pohledem na další ohlasy metody Jaques-Dalcroze v českém tanečním prostředí.
Helena Vojáčková
Nečasová, Natálie ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Bakalářská práce chronologicky mapuje život a pedagogickou kariéru Heleny Vojáčkové (1882-1967) v kontextu dobového tanečního dění. Hlavním zdrojem pro tento text byla její osobní pozůstalost v archivu Národního muzea v Praze. Helena Vojáčková pedagožka a kritička, stála u zrodu nové taneční kultury, která se formovala na počátku 20. století. Po univerzitních studiích se zaměřila na pohyb ze zdravotního hlediska. Absolvovala kurz zdravotní gymnastiky u Bess Mensendieckové, dále studovala moderní tanec u Druryho Channella a u své bývalé žákyně Jarmily Kröschlové. Podle systému Bess Mensendieckové vyučovala v Praze. Spolupracovala s tanečníky, rehabilitačními pracovníky i lékaři. Napsala několik odborných studií a knihu Pohybem ke zdraví a kráse ženy (1959, 1961). Z uměleckého hlediska jí šlo o správné pochopení a provedení pohybu a o jeho procítění ve výrazu. Po její smrti se výuka této metody dále nerozvíjela, ale někteří její žáci čerpali z tohoto pohybového systému ve své další choreografické a pedagogické práci. Nejvýznamnější z nich byla Jarmila Kröschlová.
Konference čs. tanečních umělců 1950
Bartoš, Josef ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá I. celostátní konferencí československých tanečních umělců v Brně ve dnech 28. a 29. března 1950 na základě stenografického zápisu jejího průběhu. Pro rozsáhlost záznamu se zaměřuje na nejdiskutovanější témata konference, a to na stav dobové taneční scény a reakce na dobová díla, nově ustanovené státní školství, problematiku vyučovacích metod, soukromá taneční studia, odbornost pedagogů tance, fluktuaci tanečníků mezi divadly, lidový tanec jako inspirační zdroj a na literaturu o tanci. Autor analyzuje proslovy účastníků a zařazuje je do širšího kontextu doby, konfrontuje je s informacemi o dobovém tanečním dění u nás, repertoáru souborů a o jednotlivých osobnostech. Názory a myšlenky účastníků konference dokumentují proces formování nových ideologických postojů ve sféře tanečního umění u nás po roce 1948, odhalují osobní stanoviska jednotlivých osobností. Ukazuje se v nich dvojaký vztah taneční obce k vznikajícímu státnímu školství spolu s požadavkem na zrušení soukromých studií, střety mezi představiteli výrazového tance a baletu a užití jejich metodiky při školení tanečníků, problematika sociálního a existenčního postavení tanečníků, hledání nového baletního repertoáru a jeho uměleckých východisek.
Taneční vzdělávání ve Švédsku
Petáková, Adéla ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Cílem této práce je shrnutí informací o současném tanečním vzdělávání ve Švédsku. Práce se zaměřuje na strukturu a historii tanečního vzdělávacího systému, aplikaci pedagogických zásad vycházejících z učení J.A. Komenského a osobní vhled do problematiky, který vychází z vlastní konfrontace s tématem. Shrnutý materiál ukazuje, kterým směrem se tanec ve Švédsku vyvíjí a kam směřuje v budoucnosti. Záměrem zkoumání této problematiky není srovnávání českého a švédského tanečního vzdělání, avšak cílem je hledání a nalézání inspiračních zdrojů pro profesi tanečního pedagoga v Evropském kontextu a jeho uplatnění v praxi.
Český současný tanec v devadesátých lete ch 20.století
Opavská, Andrea ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; STAVĚLOVÁ, Daniela (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je reflexe a analýza situace na české současné taneční scéně v devadesátých letech minulého století a její proměna, která je sledována na čtyřech případových studiích konkrétních uměleckých osobností a jejich děl, Evy Černé a Karla Vaňka (Malé modré nic), Jana Kodeta (Jade), Lenky Flory (.a kde je Marie?) a Petra Tyce (Pád domu Usherů). Důraz je kladen na zachycení různorodosti kvalit pohybového materiálu, hledání původu jeho inspiračních zdrojů na základě získaných domácích i zahraničních zkušeností tvůrců. Pro pochopení hlubších souvislostí tohoto období bylo nutné stručně charakterizovat vývoj scénického tance před rokem 1989. Tato problematika je však zasazena do širšího kontextu proměny estetiky tělesnosti od šedesátých let 20. století a formování pojmu současný tanec s jeho obsahovým vymezením.
Život a dílo Kurta Joosse
Čížek, Petr ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit život a dílo tanečníka a choreografa Kurta Joosse, jehož pedagogická činnost měla významný dopad na celé další generace umělců. Podstatná část práce je věnována popisu politického a kulturního stavu tehdejší společnosti, která měla zásadní vliv na jeho život a uměleckou tvorbu. Postupným poznáváním života Kurta Joosse se tak dostáváme k ucelenému obrazu nejen o jeho pedagogickém přinosu ale i o působení na další stěžejní osobnost historie tanečního divadla, Pinu Bauschovou.
Evoluce jazzového tance
Hannichová, Ivana ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; PUOBIŠOVÁ, Dagmar (oponent)
Diplomová práce mapuje vznik a vývoj jazzového tance převážně na území
Hudba v choreografii interakce tance a hudby s využitím pohyb ových senzorů
Šťávová, Helena ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; WIESNER, Daniel (oponent)
Diplomová práce nazvaná Hudba v choreografii s podtitulem Interakce tance a hudby s využitím pohybových senzorů si klade za cíl charakterizovat vztah mezi tancem a hudbou a vliv, který na tento vztah měl technologický pokrok v průběhu 20. století. V práci je věnována detailní pozornost možnosti využití pohybových senzorů, jsou představeny jejich základní typy a možnosti jejich využití v tvorbě. Na základě rozboru a analýzy vlastní magisterské choreografie Umění manipulace autorky, je popsán postup spolupráce mezi choreografem a skladatelem při tvorbě performance, která používá moderní technologii v podobě pohybového senzoru Hot Hand.
Schopnosti těla v choreografii
Puchowska, Sara Maria ; ELIÁŠOVÁ, Bohumíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Předkládaná práce zpracovává problematiku využití možností těla tanečníků přes choreografy. Práce se opírá nejen o studium odborné literatury (teoretická a praktická část), ale také o výzkum, který byl v rámci práce proveden (dotazník pro tanečníky a choreografy). Cílem práce je popsat, jaká je vize tančícího těla v současném světě. Je relativně vyšší věk tanečníka na jevišti předností nebo nevýhodou? Otázka je řešena z hlediska fyzických parametrů, estetiky, atraktivity pro tanečníky i pro choreografy. Zároveň práce pojednává o taneční medicíně jako prostředku zdravotní prevence, který může pomoci předcházet úrazům při choreografických zkouškách a přispět k vědomému využívání fyzických možností těla tanečníků. Využívají choreografové možnosti těla tanečníků především z hlediska věku a fyzických či psychických možností?

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 90 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.