|
|
Inhibice nikotinového acetylcholinového receptoru takrinem a jeho deriváty
Skřenková, Kristýna ; Krůšek, Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Vladimír (oponent)
Nikotinové acetylcholinové receptory patří mezi ligandem aktivované kanály, které se nacházejí na nervosvalové synapsi a v centrálním a periferním nervovém systému. Aktivita nikotinového receptoru může být ovlivněna řadou farmakologických látek. V této práci jsme se zaměřili na studium inhibičního účinku takrinu a jeho derivátů na nikotinové acetylcholinové receptory svalového a neuronálního typu. Tyto deriváty působí jako inhibitory acetylcholinesterázy a interagují přímo také s nikotinovými acetylcholinovými receptory. Na inhibitorech cholinesteráz je založena převážná část dnešní terapie Alzheimerovy choroby. Mechanismus účinku takrinu a jeho derivátů jsme studovali pomocí metody terčíkové zámku (patch clamp) v konfiguraci měření proudů z celé buňky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cholinergní muskarinová transmise a Alzheimerova choroba
Janíčková, Helena ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Poškození cholinergního neurotransmiterového systému se pravidelně objevuje u zvířecích modelů Alzheimerovy choroby stejně tak jako v mozku pacientů s tímto onemocněním. Kromě toho některé výsledky ukazují, že aktivace jednotlivých podtypů mAChR specificky ovlivňuje štěpení APP, které může probíhat amyloidogenním či neamyloidogenním způsobem a určuje tak množství vytvořeného neurotoxického β-amyloidu. Ve své práci jsem studovala vliv akutního a dlouhodobého působení Aβ1-42 na mAChR, které tvoří významnou součást cholinergního systému. Z výsledků mé práce vyplývá, že Aβ1-42 dlouhodobě přítomný v kultivačním médiu s rostoucími buňkami exprimujícími jednotlivé podtypy mAChR negativně ovlivňuje vazebné i funkční vlastnosti některých lichých podtypů mAChR (především M1, méně M3). Podobné poškození funkce mAChR jsem zaznamenala také v mozkové kůře transgenních myší APPswe/PS1dE9, které jsou jedním z běžně používaných zvířecích modelů Alzheimerovy choroby. Postižení muskarinové transmise se u myšího modelu Alzheimerovy choroby objevuje během postupného zvyšování koncentrace rozpustného β-amyloidu (zejména fragmentu Aβ1-42), tj. dříve než typická patologie nebo behaviorální poruchy, a lze ho napodobit in vitro působením nízké koncentrace Aβ1-42. Tato pozorování podporují představu časného postižení...
|
|
|
Sledování vlivu stresu a účinku psychotropik na hladiny podjednotek trimerních G proteinů a buněčné frakce in vitro a in vivo v kontextu depresivního onemocnění
Páv, Marek ; Kovářů, Hana (vedoucí práce) ; Höschl, Cyril (oponent) ; Doležal, Vladimír (oponent)
Souhrn Deprese je systémové onemocnění s komplexní patofyziologií projevující se biologickými, kognitivními a psychopatologickými symptomy. Nalézáme narušení hormonální regulace, imunitní změny a narušení funkce zvláště monoaminergních a indolaminergních neuromediátorových systémů. Farmakologický zásah pomocí antidepresivně působících léků vede k odeznění depresivního syndromu i k úpravě homeostatické nerovnováhy. Jak nervový, tak i imunitní a endokrinní systém využívá k přenosu signálu do vnitra buňky receptory spřažené s heterotrimerickými G proteiny (G proteiny). Předkládaná práce studuje změny vyvolané stresem u experimentálních myší v CNS a na periferii a antidepresivy vyvolané změny na úrovni hladin G proteinů v in vitro C6 gliomové linii a in vivo v tkáních laboratorního potkana. Imobilizační stres u myší vyvolává významné změny v hladinách G proteinových podjednotek ve slezině i v CNS s obdobným profilem odpovědi. Výsledky poukazují na důležitost stresové dopaminergní komponenty v regulaci leukocytárních funkcí a vliv dopaminergní regulace na lymfocytární funkce bez vlivu stresu. Nálezy na gliomové linii pak ukazují specifické antidepresivy vyvolané změny hladin G proteinových podjednotkových profilů a demonstrují tak mechanismus účinku nezávislý na inhibici vychytávání neurotransmiterů, který se...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Cholinergní neurony a Alzheimerova choroba
Machová, Eva ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Krištofíková, Zdena (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku, jehož výskyt se zvyšuje s rostoucím věkem a které každoročně postihuje vyšší počet osob. Jejím typickým funkčním příznakem jsou poruchy různých mentálních funkcí včetně poruch krátkodobé paměti a rozvoje změn v chování. Je vyvolána zvýšenou produkcí p-amyloidu, která vede k typickému hromadění extracelulárních l3-amyloidových plaků. Přirozené stárnutí, a ve zvýrazněné formě i Alzheimerovu nemoc, doprovází úbytek cholinergních neuronů a ochabování cholinergniho nervového přenosu v mozku. Ve své práci jsem se zabývala změnami, ke kterým dochází v mozkovém cholinergním systému v průběhu stárnutí u kontrolních myší a u transgeního myšího modelu Alzheimerovy choroby. V této souvislosti jsem se také zabývala vlivem dokosahexaenové kyseliny (w-3 esenciální mastná kyselina) na udržování cholinergního fenotypu u neuronálni cholinergní buněčné linie NG1 08-15 a v pokusech ex vivo na mozkové kůře laboratorního potkana studiem účinku muskarinového agonisty xanomelinu, který byl vyvýjen jako lék pro selektivní posílení přenosu M1 muskarinovými receptory u Alzheimerovy choroby, na muskarinové M2 a M4 receptory. Z pokusů vyplývá, že transgen ní myši APPswe/PS1dE9, produkující zvýšené množství l3-amyloidu, vykazují úbytek některých markerů cholinergních synapsí a...
|
|
|
Úloha konzervovaných aminokyselinových zbytků v S4/S4-S5 oblasti vaniloidních TRP receptorů
Boukalová, Štěpána ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Doležal, Vladimír (oponent)
TRPV1 receptor, iontový kanál z podrodiny vaniloidních TRP receptorů, je tetramerní proteinový komplex, jehož každá podjednotka obsahuje šest transmembránových segmentů S1-S6. Tento receptor je aktivován řadou podnětů schopných vyvolat bolest, jako jsou kapsaicin, protony, zvýšená teplota okolního prostředí a depolarizační napětí. Mechanizmus napěťové citlivosti TRPV1 receptoru není doposud znám. Předpokládá se, že součást napěťového senzoru tvoří nabité aminokyselinové zbytky v S4 transmembránovém segmentu a v S4-S5 spojovací kličce. Abychom určili, která rezidua se podílejí na napěťové citlivosti TRPV1 receptoru a příbuzných vaniloidních receptorů, vytvořili jsme mutantní formy těchto iontových kanálů se zaměněnými konzervovanými aminokyselinovými zbytky v S4/S4-S5 oblasti. Velká část námi vytvořených mutantních TRPV1 receptorů byla poškozena vzhledem k napěťové, chemické a/nebo teplotní aktivaci. Lokalizovali jsme dvě rezidua (R557 a D576), která by potenciálně mohla tvořit součást napěťového senzoru TRPV1. Prokázali jsme funkční interakci dvojic reziduí R557-E570 a D576-R579 u TRPV1 receptoru. Určili jsme aminokyselinový zbytek (K571), který specificky podmiňuje citlivost TRPV1 k 2aminoetoxydifenylborátu (2APB), společnému aktivátoru TRPV1, TRPV2 a TRPV3 iontových kanálů. I přes vysokou konzervovanost...
|
|
|
Exprese cholinergního genového místa u myšího modelu Alzheimerovy nemoci
Zimčík, Pavel ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Teisinger, Jan (oponent)
(český jazyk) V současné době nejběžnější senilní demence, Alzheimerova choroba (AD), je charakterizována postižením paměti a vyšších kognitivních funkcí. Typickými post-mortem nálezy na mozcích pacientů s AD jsou extracelulární amyloidní plaky, intracelulární neurofibrilární klubíčka a poškozené cholinergní i ostatní neurotransmiterové systémy. Do dnes není známo spojení mezi poškozeným centrálním cholinergním systémem a hromaděním beta-amyloidu. Naše experimenty se zaměřily na parietální kůru sedmiměsíčních APPswe/PS1dE9 transgenních myší, v jejichž mozcích dochází k vysoké produkci amyloidních fragmentů. Cholinerní synapse těchto myší vykazují funkční presynaptické (stimulované uvolňování acetylcholinu) i postsynaptické (aktivace G-proteinů muskarinovými receptory) poruchy a úbytek cholinergních markerů. Pomocí qPCR jsme stanovili hodnoty exprese mRNA pro cholinacetyltransferázu, váčkový přenašeč pro acetylcholin a M1-M4 podtypy muskarinových receptorů u transgenních a kontrolních myší ze stejného vrhu. Získané hodnoty exprimované mRNA se u žádného genu signifikantně nelišily. Tyto výsledky ukazují, že úbytek cholinergních proteinů je důsledkem dějů na posttranskripční úrovni.
|
|
|
Genová exprese vysokoafinitního přenašeče cholinu u myšího modelu Alzheimerovy nemoci
Kurfürst, Helena ; Krištofíková, Zdena (oponent) ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce)
: Cholin slouží ve všech savčích buňkách jako prekurzor pro syntézu hlavního membránového fosfolipidu fosfatidylcholinu a jako donor acetylových skupin. V cholinergních neuronech je navíc nezbytným prekurzorem neuromediátoru acetylcholinu. Schopnost buněk syntetizovat vlastní cholin nestačí pro jejich potřeby a tak musí být významná část cholinu vychytávána z extracelulárního prostředí. Omezení dostupnosti cholinu v mozku vede specificky k oslabování funkce cholinergních neuronů a obecně k poruchám obnovování membrán u všech buněk. Poruchy funkce cholinergní signalizace a související nervové činnosti jsou charakteristické pro Alzheimerovu nemoc. Cílem této práce bylo zjistit zda u myšího modelu Alzheimerovy nemoci APPswe /PS1dE9 dochází ke změnám genové exprese vysokoafinitních cholinergních přenašečů. Byla stanovena exprese specifického cholinergního vysokoafinitního přenašeče cholinu CHT1, který dopravuje cholin pro syntézu acetylcholinu a předpokládaného vysokoafinitního přenašeče cholinu CTL1, který se vyskytuje obecně ve všech buňkách a souvisí s dodávkou cholinu pro syntézu fosfolipidů. V mozkové kůře 5-6 měsíců starých myší nebyly v expresi obou genů při srovnání s kontrolami ze stejného vrhu zjištěny žádné změny ani na úrovni mRNA (kvantitativní PCR) ani úrovni proteinu (Western blot...
|
host ::
RSS.