|
|
Funkce zájmen v básnickém textu (V. V. Majakovskij)
Kitzlerová, Jana ; Stiessová, Jitka (vedoucí práce) ; Čmejrková, Světla (oponent) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Svou disertační práci koncipuji jako lingvistický rozbor básnického textu s přihlédnutím ke skupině zájmen, jež se pro mou analýzu stala skupinou výchozí, opěrnou. Zájmena jsem si zvolila jako skupinu slov, která tvoří podstatnou část slovní zásoby češtiny i ruštiny, bez které si lze jen stěží možné představit dialog, ale i výpověď monologickou; jakožto skupinu slov, byť značně omezenou, která je však díky své sémantické košatosti schopna nahrazovat mnohem širší skupinu substantiv a jména nejen nahrazovat, ale i zprostředkovávat nové významy a novou sémantickou úroveň textu.Jako materiál, který jsem podrobila rozboru, jsem vybrala básně Vladimíra Majakovského, a to zvláště proto, že v nich zájmena zaujímají důležitou pozici - často se stávají dominantou výstavby celého autorského textu. Volbu materiálu ovlivnil také fakt, že jsem s Majakovského poezií pracovala již ve své diplomové práci,2 v průběhu jejíhož zpracování vyvstávaly nové otázky, které jsem se rozhodla zodpovědět ve své práci disertační. Mým cílem je především nalézt odpověď na otázku, jakou roli hrají zájmena ve výstavbě básnického textu a v čem je jejich užití a funkce specifické. Chci svými poznatky podpořit tezi o možnosti nazírat, dekódovat a hodnotit básnický text prizmatem lingvistického rozboru, případně otevřít další interpretační cesty...
|
|
|
Stylistic of Russian post-modern novel
Stranz-Nikitina, Veronika ; Uličná, Olga (vedoucí práce) ; Čmejrková, Světla (oponent) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Předkládaná práce je věnována problematice stylu ruského postmoderního románu. Problém byl zkoumán na textu čtyř klíčových románů reprezentativních představitelů tohoto směru, jejichž vznik spadá do 90. let 20. století. Vladimir Sorokin ( ), « » Viktor Pelevin ( ), « » Tatiana Tolstaja ( ), «» Ljudmila Petruševskaja ( ), « » Jako metodologický základ byly použity postupy rozpracované funkční stylistikou, které jsou doplněny teorií konstruktivně-stylových vektorů V. G. Kostomarova. Cíl práce spočívá v co nejpodrobnějším popisu specifických stylotvorných rysů, příznačných pro text románu v postmoderní situaci. Východiskem bádání jsou stěžejní principy postmoderního textu, přičemž v první části jde o principy nekonstitutivní, v druhé pak konstitutivní. Každá z prvních čtyř kapitol je hloubkovou analýzou textu jednoho z románů, jenž je zkoumán z hlediska jednoho z následujících nekonstitutivních principů: dekonstrukce, simulacrum, rizoma, smrt autora. Realizace jednotlivých principů je detailně rozebrána na příkladě konkrétního textu a zastřešena srovnáním osobitého využití tohoto principu v jiných textech. Rozbor se týká obsahové i výrazové roviny, čímž zahrnuje: tématiku, syžet, kompozici, obraznost, tropy, a také fonetickou, morfologickou, lexikální, frazeologickou a syntaktickou vrstvu jazyka....
|
|
|
Dovlatov a Puškin
Zvěřinová, Barbora ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Dovlatov a Puškin". Impulsem k výběru tohoto tématu byla nejen postupová práce "Genius loci památkové rezervace v Michajlovském v díle Sergeje Dovlatova Zapovednik", ale i četba přednášky Sergeje Dovlatova " " (Dovlatov 2004, 4. díl, str. 351 - 378). Přednáška představuje stručné shrnutí náhledu autora na dějiny ruské literatury a její nejvýznamnější osobnosti. Dovlatov hned v úvodu zdůrazňuje, že být v Rusku "spisovatelem" neznamená mít psaní jako profesi, nýbrž jako morálně odpovědné poslání. V Rusku byla literatura společensky a často i politicky angažovaná. Spisovatel byl osobou obdivovanou. Tento obdiv přirovnává autor (přednášel pro současné americké publikum) k adoraci filmových nebo sportovních hvězd v USA. Literatuře byly tak automaticky připisovány funkce, které pro ni podle Dovlatova nejsou charakteristické, dělají z ní učebnici života. Tomu v Rusku odpovídal i charakter literární kritiky, která od spisovatelů společenskou a politickou uvědomělost vyžadovala. Puškinovi byla za života vytýkána lehkomyslnost a nedostatečná angažovanost. Jenže Dovlatovovi jako autorovi přednášky nejsou drahé myšlenky či syžety, ale drobnosti stylové, fonetické a strukturní, které činí literaturu nevysvětlitelně přitažlivou. Na Puškinovi obdivoval Dovlatov mnoho věcí. Jeho schopnost...
|
|
| |
|
|
Duše a duch a jejich odraz v ruském jazyce
Jirásková, Alena ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce Je zaměřena především na lingvokulturologickou analýzu konceptů duch a duše. Duch a duše jsou fragmenty obrazu světa, který reflektuje jazyk, zároveň jsou i částmi člověka vaspektu jeho sémantické reprezentace v jednotlivých gramatických kategoriích. Koncepty a konstanty zjazykového hlediska zásadním způsobem formují chápání světa nositelů jazyka. Pojetí světa se v jednotlivých jazycích formovalo na základě rozdílných historických, kulturních, náboženských, filozofických aj. zkušeností. Rozdíly, ale i společné znaky v přístupu k okolnímu světu, které fixuje jazyk a mimo jiné se odráží ve frazeologických jednotkách, které mají komponenty duch a duše, jsme se pokusili ukázat na ruských frazeologických jednotkách ajejich protějšcích v češtině. Duch a duše jsou součástí vnitřního světa člověka, který je unikátním objektem poznání. Jeho specifikum spočívá ve zprostředkovaném vnímání psychiky člověka, ale i v nedostatečném empirickém zachycení. Každý člověk vnímá okolní svět prostřednictvím smyslů, psychiky v podobě myšlenek, pocitů, prožitků a představ, ale tyto jevy, pro svou neuchopitelnost a pomíjivost, nemohou být objektem bezprostředního zkoumání. Je tedy nutné hledat nepřímé objekty, které by zprostředkovaly a usnadnily takovou analýzu. Jedním __ ~ _"~ ~ /_ ~._~.,_/ "._J_. ___ '_._~ z...
|
|
| |
|
|
Kategorie posesivity v češtině a ruštině
Černá, Barbora ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Již ve své postupové práci jsem se zabývala přídavnými jmény tvořenými příponou -ský j-CKMM v češtině a ruštině. Jedna z kapitol této práce byla věnována tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od jmen obecných a vlastních a s tím spojené problematice vyjádření posesivity. Toto téma mne zaujalo a rozhodla jsem se mu věnovat i v práci diplomové. Následovalo shromažďování materiálu (jak teoretického, tak i ilustrativního) k dané problematice, a to je i jedním z důvodu, proč právě kapitola věnovaná přídavným jménům přivlastňovacím je oproti ostatním poněkud rozsáhlejší. Dalším důvodem je fakt, že se jedná o téma dostatečné propracované v odborné literatuře.
|
|
|
Konverzívnost jako systémový vztah
Kováčová, Kateřina ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Giger, Markus (oponent) ; Panevová, Jarmila (oponent)
Konverzívnost je významový vztah mezi lexémy (resp. mezi jinými typy jazykových výrazů), který bývá co do své příslušnosti k systému jazyka v různých jazykových teoriích odlišně hodnocen. Neformálně jsou za konverzívní považovány takové výrazy, které "označují stejnou situaci pokaždé z jiné perspektivy" jako např. slovesa dát - dostat, prodat - koupit, půjót- půjčit si, vyhrát- prohrát nebo substantiva vítězství- porážka. V této práci je konverzívnost pojata coby typ významového vztahu, který je jazykovému systému inherentní, a tudíž má být zahrnut do úplného teoretického popisu jazyka. Toto stanovisko, které vychází z více méně intuitivního pozorování vlastností konverzívních lexémů a jejich srovnání s lexémy jinými, se autorka snaží podepřít důsledným popisem povahy konverzívního významového vztahu v rámci formálně budované teorie Funkčního generativního popisu (FGP). Tento úkol je nezbytně spojen s jistými úpravami (rozšířením) terminologického rámce FGP, neboť v dané teorii dosud nebyla podrobněji zpracována oblast lexikální sémantiky. Při budování pojmového aparátu potřebného pro popis těch aspektů konverzívnosti, které se týkají lexikální sémantiky, se autorka inspiruje jednak sémantickou teorií Modelu Smysl <::::> Text, jednak výsledky práce českých lingvistů, kteří se již popisem sémantiky větných...
|
|
|
Proměny tradiční ruské kuchyně v rámci ruské jídelní kultury (úvod do problematiky)
Pešek, Petr ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Uličná, Olga (vedoucí práce)
Jídlo je primární a základní životní potřeba člověka. Biologicky zdědil člověk po svých vývojových předcích eurifagii (všežravost) - schopnost konzumovat prakticky všechny druhy potravy. Stravovací typ všech lidských kultur se vyvíjel (u některých etnik ještě vyvíjí) v závislosti na způsobu opatřování potravy - od prvotního nediferencovaného loveckosběračského přes intenzivně lovecký až k zemědělsko-pasteveckému. Právě zemědělská revoluce znamenala největší proměnu v lidském stravování. "U všech zemědělských národů (s částečnou výjimkou severských kočovných pastevců) se stal hlavním zdrojem kalorií rostlinný škrob - v Evropě a Západní Asii hlavně pšenice a ječmen. Kromě toho se v převážné části Eurasie stala pravidelnou konzumace mléka a mléčných výrobků ". 1 Tyto základní zdroje škrobů a bílkovin byly po tisíciletí doplňovány dalšími plodinami - luštěninami, zeleninami a ovocem, šířících se z center vzniku kulturních rostlin.2 Charakter stravování byl vždy jedním z nejdůležitějších projevů etnicity daného národa. Protože je přijímání potravy jedna ze základních podmínek přežití, systém stravování se vytvářel již od prvopočátků vzniku a formování každého etnika jako výslednice denní stravy každé rodiny a každého jednotlivého člověka. Východiskem stravovacího systému všech vyspělých kultur je zemědělská...
|
|
|
Lingvo-stylistický rozbor románu "Zvezdnyj bilet" V.P. Aksenova
Hrzalová, Anna ; Chlupáčová, Kamila (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Román v.P. Aksenova ,,zvezdnyj bileC vyšel roku 1961. Způsobem, jenž byl v SSSR nezvyklý, v něm autor zobrazuje mládež šedesátých let, která odmítá sovětské stereotypy, zaujímá k nim protestní postoj, zajímá se o západní hudbu, literaturu, abstraktní umění apod. Román však především vyvolal rozruch svojí experimentátorskou formou, jazykem, kterým byl napsán. Aksenov v románu užívá hovorový jazyk a často i slang mládeže. V dané práci bych se chtěla zaměřit právě na tuto stránku románu ,,zvezdnyj bilet", provést jeho lingvo-stylistickou analýzu obecně a dále se detailněji zaměřit na jazyk hlavních postav a jeho proměny. Domnívám se, že pouze na základě hloubkové analýzy výrazových prostředků je možné umělecký text pochopit. Podle I. R. Galperina (5) jsou v uměleckém textu obsaženy tři typy informace. 2. co.n;ep)!(aTeJIbHO - <paKTYaJIbHruI (= o qeM II qTO rDBOpllTCH B TeKcTe) 3. co.n;ep)!(aTeJIbHO - KOHu;enryaJIbHaH (o qeM, qTO + KaK paCCKa3bIBaeTCH 3TO Co6hlTlle, c rrOMOIIJ:blO KaKI1X cpe.n;cTB II nplleMoB OHO rrepe.n;aHo) 4. co.n;ep)!(aTeJIbHO - rro.n;TeKCTOBaH (o qeM, qTO, KaK + 3aqeM, c KaKOH: u;eJIhlO paCCKa3bIBaeTCH 3TO Co6blTlle) V rozboru románu ,,zvezdnyj bilet" budu brát v úvahu všechny tyto tři typy informace a pokusím se najít jejich vzájemnou souvislost.
|
host ::
RSS.