|
|
Dynamics of Linear Forward-looking Structural Macroeconomic Models at the Zero Lower Bound: Do Solution Techniques Matter?
Brůha, Jan
V tomto článku porovnávám vybrané techniky, které mohou být použity na řešení strukturálních makroekonomických modelů s dopředu hledícími očekáváními, které zahrnují nulovou dolní hranici úrokových sazeb jako jedinou nelinearitu. Používám stylizované teoretické modely s dopředu hledícími očekáváními, abych porovnal různé techniky řešení, co se týče implikací pro impulzní odezvy, pro dopady opatření typu "forward guidance" a pro velikost fiskálních multiplikátorů, a porovnávám také přesnost řešení. Vyvracím nedávná tvrzení v odborné literatuře, že různé metody řešení poskytují identické výsledky. Ukazuji, že různá řešení jsou ekvivalentní, pouze pokud omezení na nulovou dolní hranici sazeb váže jejich trajektorii pro více než jedno období, jinak mohou mít různé techniky řešení rozdílné implikace. Velké efekty forward guidance a vysoké fiskální multiplikátory při nulových úrokových sazbách jsou přítomny zejména pro některá řešení založená na "stínových" šocích. Na druhou stranu, řešení založená na nelineárních deterministických systémech a řešení pomocí příležitostně trvajících omezení poskytují pouze malé efekty "forward guidance" a fiskální multiplikátory, které nejsou v prostředí nulových sazeb výrazně vyšší než v normálních časech. Tyto dva přístupy k řešení se také ukazují jako nejpřesnější.
Plný text:  PDF
|
|
|
The Housing Sector over Business Cycles: Empirical Analysis and DSGE Modelling
Brůha, Jan ; Polanský, Jiří
V tomto článku analyzujeme dynamiku cen nemovitostí určených k bydlení v rámci hospodářských cyklů. Nejprve se zabýváme empirickou analýzou vztahu mezi sektorem nemovitostí určených k bydlení a hlavními makroekonomickými proměnnými v ČR a na vzorku vyspělých ekonomik ukazujeme, že ve většině zemí se tento sektor pohybuje souběžně se zbytkem ekonomiky. Česká data ukazují existenci období, v nichž se tento sektor choval nezávisle na zbytku ekonomiky, ale od roku 2005 je více sladěn s hospodářským cyklem. Dále konstruujeme kaskádu dynamických stochastických modelů všeobecné rovnováhy s rostoucí mírou složitosti a posuzujeme relativní význam každého přidávaného mechanismu. Na rozdíl od studií, které se zakládají na finančním omezení, modelujeme sektor nemovitostí určených k bydlení jako další produkční sektor pomocí standardních nabídkových a poptávkových mechanismů. Naše výsledky ukazují, že tento přístup je schopen vysvětlit pozorovaný souběžný vývoj ukazatelů trhu s bydlením.
Plný text: PDF
|
|
|
The Czech Housing Market Through the Lens of a DSGE Model Containing Collateral-Constrained Households
Tonner, Jaromír ; Brůha, Jan
V příspěvku vkládáme trh nemovitostí s rozpočtově omezenými domácnostmi do základního modelu České národní banky (model g3), abychom mohli analyzovat vztahy mezi trhem nemovitostí a hospodářským cyklem v rámci modelu malé otevřené ekonomiky. Diskutujeme rozklad cen nemovitostí do šoků a interpretujeme výsledky ve světle aktuálních empirických prací. Zjišťujeme, že působení trhu nemovitostí na ekonomický cyklus je slabé, a tak ani měnověpolitické implikace kolísání cen nemovitostí nejsou významné. To platí pro širokou množinu modelových parametrizací. Výsledek interpretujeme - v souladu se současnými empirickými pracemi - tak, že efekty bohatství plynoucí z vlastnictví nemovitostí nejsou v České republice významné. Nicméně ukazujeme, že mechanismus zajištění významně vylepšuje predikční vlastnosti rozšířeného modelu, hlavně u predikce spotřeby domácností. To naznačuje důležitost efektu zajišťování, přičemž zástavu mohou představovat jiná aktiva než nemovitosti.
Plný text: PDF
|
|
|
Incorporating Judgments and Dealing with Data Uncertainty in Forecasting at the Czech National Bank
Brůha, Jan ; Hlédik, Tibor ; Holub, Tomáš ; Polanský, Jiří ; Tonner, Jaromír
Tento článek se zaměřuje na tvorbu prognóz v České národní bance s důrazem na zapracování expertních vstupů do prognózy a nakládání s nejistotou v datech. V článku začínáme popisem jádrového modelu a procesu prognózy a následně ukazujeme, jak je nakládáno s daty a s příslušnými nejistotami. Jádro článku obsahuje pět případových studií, které reflektují měnověpolitické otázky, které byly řešeny při prognózách od roku 2008. Každá případová studie nejprve popisuje příslušný problém, poté je popsáno, jak byl řešen, a nakonec je krátce shrnut vliv zapracování mimomodelových informací na prognózu. Tyto případové studie dokumentují, že pečlivé zapracování expertních vstupů do strukturálního modelu může napomoci vytváření ekonomicky intuitivních prognóz dokonce i v průběhu velmi turbulentních období a že expertní vstupy mohou mít důležité implikace pro měnovou politiku.
Plný text: PDF
|
|
|
Inflation and Output Comovement in the Euro Area: Love at Second Sight?
Andrle, Michal ; Brůha, Jan ; Solmaz, Serhat
Článek diskutuje společnou dynamiku inflace a výstupu (HDP) v eurozóně. Tato společná dynamika nemusí být patrná na první pohled, ale je zřejmá na frekvencích odpovídajících hospodářskému cyklu. V článku navrhujeme nový přístup k odhadu inflace, založený na tzv. useknutém průměru, který nejlépe slaďuje společnou dynamiku inflace a výstupu. Naše výsledky ukazují, že na frekvencích odpovídajících hospodářskému cyklu je vztah mezi inflací a výstupem stabilní, že se inflace zpožďuje za mezerou výstupu a má přibližně poloviční varianci. Silný vztah mezi těmito veličinami ukazuje na důležitost poptávkových šoků pro hospodářské cykly v eurozóně.
Plný text: PDF
|
|
|
The origins of global imbalances
Brůha, Jan ; Podpiera, Jiří
V tomto článku autoři studují pomocí dynamického modelu všeobecné rovnováhy odezvu globální ekonomiky s nerovnoměrně rozvinutými regiony na pokles investičních a obchodních nákladů. Ukazují, že pokles těchto nakladů způsobuje vzrůst přímých zahraničních investic v nerozvinutém regionu a vzrůst spotřeby v rozvinutém regionu. Z toho vyplývá, že pokles investičních a obchodních nákladů mohl být příčinou tzv. globálních nerovnováh pozorovaných na přelomu milénia.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Analýza volby dopravního prostředku při dojížďce do práce do centra rozvoje: Brno, Karlovy Vary
Brůha, Jiří ; Pova, Patrik (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
V této práci je analyzována dojížďka obyvatel za prací do center rozvoje, kterými jsou Brno a Karlovy Vary. Práce nejprve charakterizuje vybraná centra rozvoje Brno a Karlovy Vary a kraje, na jejichž území se centra nachází. Dále pak práce popisuje, který z dopravních prostředků je nejvhodnější pro dojížďku do výše jmenovaných center rozvoje z hlediska času nebo z hlediska ceny. Dopravní prostředky zvolené pro tuto práci jsou vlak, autobus a automobil. Jiné dopravní prostředky nebo kombinace dopravních prostředků nebyli v práci připuštěny. Výsledky analýzy ukazují, že volba nejvhodnějšího dopravního prostředku není jednoznačná, protože nejvhodnější dopravní prostředek z hlediska času nemusí být nejvhodnějším z hlediska ceny.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.