|
| |
|
| |
|
|
Výsady a imunity diplomatických zástupců podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích
Balonová, Petra ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá výsadami a imunitami, kterými jsou nadáni diplomatičtí zástupci za účelem usnadnění výkonu svých funkcí. Nejvýznamnějším pramenem práva v této oblasti je Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, která byla přijata na závěr mezinárodní konference 81 států ve Vídni a která je v nezměněné podobě platná již 50 let. Je výsledkem činnosti Komise pro mezinárodní právo, která vycházela jednak z předchozích snah o kodifikaci diplomatického práva, a také z dosavadní praxe států. Společně s Vídeňskou Úmluvou o konzulárních stycích tvoří základ diplomatického a konzulárního práva. Cílem práce je popsat a rozebrat obsah jednotlivých výsad a imunit poskytovaných diplomatickým zástupcům za účelem řádného výkonu jejich funkce a na příkladech Mezinárodního soudního dvora a některých národních soudů se zamyslet nad tím, do jaké míry je úprava obsažená ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích použitelná i v současné diplomatické praxi. Práce detailně vymezuje rozsah jednotlivých výsad a imunit, přičemž vychází vždy ze smyslu a účelu konkrétního ustanovení Úmluvy. Snaží se také postihnout jejich meze, upozornit na možná zneužití ze strany diplomatických zástupců, a uvádí příklady konfliktů, které v současné diplomatické praxi vznikají. Práce se zabývá nejprve otázkami teoretickými,...
|
|
| |
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Voglová, Andreya ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem této práce je nejprve popsat vývoj systému řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO), který vznikl ze systému řešení sporů podle mezinárodní smlouvy GATT 47. Původně se jednalo o systém založený čistě na diplomatických konzultacích bez explicitní právní úpravy, který se přeměnil v propracovaný systém založený na předpisech Světové obchodní organizace. Další částí je popis a analýza současného systému, který se řídí Ujednáním o řešení sporů. Jeho součástí zůstaly povinné konzultace, při kterých se státy mají pokusit o společné vyřešení sporu. Pokud k dohodě nedojde, následuje dvoustupňové řízení před panelem odborníků a případně Odvolacím orgánem. Závěrečnou fází je implementace rozhodnutí. V současné době probíhají jednání o změně a odstranění některých nedostatků systému, zatím však nedospěly ke konkrétním výsledkům. V poslední části je podrobně analyzován případ Banana case III.
|
|
|
Právní úprava ostrovů a umělých ostrovů z hlediska mezinárodního mořského práva
Janata, Marek ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Právní úprava ostrovů a umělých ostrovů z hlediska mezinárodního mořského práva Abstrakt Diplomová práce se zabývá historickým vývojem přirozených a umělých ostrovů a jejich zakotvení v současné právní úpravě. Další části práce jsou věnovány typologickému vydělení umělých ostrovů dle jejich možného využití a nastínění možnosti států stavět umělé ostrovy v mořských zónách. Od přijetí Úmluvy o mořském právu v roce 1982 nedošlo k významné kodifikaci či mezinárodní konferenci na toto téma. Jediným významným sporem v poslední dekádě týkající se otázek umělých ostrovů bylo arbitrážní řízení ve sporu o Jihočínské moře. První část diplomové práce se věnuje historickému vývoji právní regulace mořského práva od 15. století do současnosti. Od 20. století je věnována pozornost především názorovým proudům a návrhům týkajících se problematiky právního vymezení umělých a přirozených ostrovů. Nejdůležitějšími konferencemi 20. století, kde vyvstala otázka ostrovů, byly Haagská konference v roce 1930, První konference o mořském právu v roce 1958 a Třetí konference o mořském právu v roce 1982. Druhá část je zaměřena na právní úpravu jednotlivých mořských zón. Tato problematika je klíčová pro pochopení mořského práva obecně, ale i specifickým právním pojmům jako jsou ostrovy, skály, vynořující se vyvýšeniny a další mořské...
|
|
| |
|
|
The crime of genocide in the light of a judgment of the ICJ
Rákociová, Silvia ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Zločin genocídia vo svetle rozsudku MSD Diplomová práca sa zaoberá vplyvom rozsudku1 Medzinárodného Súdneho Dvora (MSD) na zločin genocídia. Dňa 22. marca 1993 podala na MSD Bosna a Hercegovina žalobu proti bývalej Federatívnej republike Juhoslávia (FRJ). FRJ bola obvinená z porušenia Dohovoru o zabránení a trestaní zločinu genocídia (Dohovor). Po 14 rokoch MSD nakoniec dňa 26. februára 2007 vo veci rozhodol. Na úvod sa Súd musel vysporiadať s procesnou námietkou žalovaného proti jurisdikcii Súdu a až po jej kladnom zodpovedaní sa zameral na samotné meritum veci. Podstatná časť rozsudku sa zaoberá zodpovednosťou štátu za genocídium. Napriek tomu, že Dohovor takýto záväzok výslovne nezakotvuje, Súd ju vyvodil z článku I. Zákaz genocídy je stanovený nie len v obyčajovom práve, ale aj v Dohovore. Následne "Súd poznamenáva, že sporné záväzky v prípade (...) a zodpovednosť štátu (...) sú záväzky a zodpovednosť podľa medzinárodného práva. Nie sú trestnej povahy."2 Preto štandard dokazovania nedosahoval taký vysoký stav, akým je stav bez dôvodných pochýb (typický pre trestnú zodpovednosť), avšak Súd aj tak požadoval "dôkazy úplne presvedčivé", ktoré odrážajú primeraný stupeň istoty pre tak závažné obvinenia, ako je zločin genocídia. Súd takisto rozhodol, že zodpovednosť štátu je úplne nezávislá na individuálnej...
|
|
|
Americko-ruské smlouvy o omezení zbrojení a odzbrojení a kontrola jejich dodržování
Šilha, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá problematikou kontroly dodržování smluv o omezení zbrojení a odzbrojení uzavřených mezi Spojenými státy a Sovětským svazem (potažmo Ruskou federací) v období od počátku studené války do současnosti, kdy je ústředním tématem analýzy smlouva Nový START. Na pozadí studia jednání o jednotlivých smlouvách, jakož i analyzování těchto bilaterálních smluv samotných, se práce snaží nastínit zásadní aspekty používaných kontrolních režimů, jejich možné limity a zřejmá úskalí, a přispět tedy k lepšímu pochopení jednotlivých bilaterálních smluvních koncepcí. Základní myšlenka práce vychází z poznání, že problematika kontroly je tradičním bodem sváru každého, nejen americko-ruského, jednání mezi státy, jež má vést k uzavření nové odzbrojovací dohody. S odkazem na tuto skutečnost se pak práce snaží prokázat, že výše uvedená a nedávno uzavřená smlouva Nový START je logickým následovníkem dříve uzavřených odzbrojovacích smluv a že je založena rovněž na zkušenostech s dříve aplikovanými kontrolními režimy.
|
|
|
International Investment Protection from Expropriation
Štefánková, Iveta ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Právo medzinárodných investícií sa stáva stále dôležitejšou súčasťou medzinárodného právneho systému. Diplomová práca preto skúma osobitnú a aktuálnu problematiku vyvlastnenia v medzinárodnom práve, so zameraním sa na širokú sieť medzinárodných investičných zmlúv ako i obyčajové pravidlá medzinárodného práva. Práca sleduje súvislosti vývoja ochrany zahraničných investícií v reakcii na zmenu poňatia zodpovednosti štátov v medzinárodnom práve. Osobitná pozornosť je venovaná vzťahu medzi tzv. medzinárodným štandardom (IMS) a Calvovou doktrínou, reprezentujúce dva protichodné názory, ktoré sa snažia popísať obyčajové medzinárodné právo v oblasti ochrany majetkových práv cudzincov. S nástupom BIT generácie je zodpovednosť štátov v ekonomickej oblasti skúmaná v nadväznosti na ustanovenia moderných medzinárodných investičných dohôd. Práca sa okrem iného zaoberá materiálnou ochranou poskytovanou zahraničným investorom a zahraničným investíciám. Cieľom je identifikovať limity práva štátu vyvlastniť zahraničné investície, a to stanovením podmienok, za ktorých tak môže učiniť. Kritéria legálneho vyvlastnenia sú vysvetlené na základe dôkladnej analýzy judikatúry medzinárodných súdnych orgánov a tribunálov. Zároveň sa práca pokúša definovať rozsah pojmu vyvlastnenie v medzinárodnom práve prostredníctvom rozboru...
|
host ::
RSS.