Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  začátekpředchozí21 - 24  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Projekt Labe IV
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Vodňany ; České vysoké učení technické v Praze‚ Fakulta stavební, Praha ; Ústav pro hydrodynamiku AV ČR ; Aquatest, Stavební geologie a.s., Praha ; ProGeo Consulting, s.r.o. ; Česká geologická služba, Praha ; Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Přírodovědecká fakulta UK, Praha ; Ministerstvo zemědělství, Praha ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Odborná skupina pro vodní toky a vodohospodářské soustavy ; Valenta, Petr ; Rudiš, Miroslav ; Šanda, Martin ; Votrubová, Jana ; Sněhota, Michal ; Vogel, Tomáš ; Císlerová, Milena ; Herrmann, Zdeněk ; Milický, Martin ; Čurda, Stanislav ; Jačková, Ivana ; Kadlecová, Renáta ; Buzek, František ; Široká, Z. ; Kolářová, J. ; Žlábek, V. ; Randák, T. ; Soldán, Přemysl ; Nesměrák, Ivan ; Bubeníčková, Libuše ; Beven, Keith ; Kulasová, Alena ; Martínková, Marta ; Eckhardt, Pavel ; Svobodová, Zdena ; Stuchlík, Ondřej ; Kokeš, Jiří ; Hřebík, Štěpán ; Havel, Ladislav ; Fuksa, Josef K. ; Desertová, Blanka ; Slavík, Ondřej ; Müller, Bohumil ; Blažková, Šárka
Sborník obsahuje souhrn všech dílčích úkolů Labe IV za rok 2003: Cíle projektu Labe IV, Použití moderních metod pro monitoring, prognózu vývoje a obnovu volné migrace rybích společenstev, Výzkum složek vodní flóry (fytoplankton a makrofyta) ve vybraných tocích povodí Labe, Biomonitoring říčního ekosystému Labe a dolní Vltavy, Vliv ekologických zátěží na tok Labe, Teorie modelování a monitorování a její využití v praxi, Environmentální indikátory, stanovení priorit a nalýza nákladů a přínosů investic do ŽP, Ekotoxicita znečištění vodního prostředí, Využití biochemických markerů při hodnocení kontaminace vodního prostředí, Využití 15N a 18O izotopů při studiu napájení a šíření dusičnanové kontaminace na vybraných vodních zdrojích v povodí Labe, Modelování pohybu vody a rozpouštěných látek ve vadózní zóně, Dynamika polutantů v hlavním korytě a údolní nivě českého Labe. Sborník semináře ze dne 13. 1. 2004 Praha, Klub techniků
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Mobilizace antropogenních polutantů v nenasycené zóně a jejich vliv na kontaminaci vodních zdrojů s využitím stabilních izotopů
Česká geologická služba, Praha ; Válková, Ivana ; Doušová, Barbora ; Bruthans, Jiří ; Lněničková, Zdena ; Jačková, Ivana ; Kadlecová, Renáta ; Buzek, František
Cílem úkolu je stanovení rychlosti a rozsahu transportu infiltrujicích srážek a rozpuštěných polutantů v nenasycené zóně kvartérních sedimentů (kvartérní terasy Káraný), odvození obecných vztahů mezi srážkami a vstupem kontaminace v daném prostředí a návrh opatření pro snížení kontaminace ve stávajících vodních zdrojích. V oblasti Lité a Dědiny jde o identifikaci zdrojů eutrofizace a jejich vliv na následné znečištění zdrojů podzemních vod v oblasti a stanovení dynamiky přenosu polutantů ze zemědělské činnosti do povrchových toků a následně do dalších zdrojů. Zpráva se zabývá kvantifikací transportu infiltrace a rozpuštěných polutantů do podzemních a povrchových vod v oblasti Káraného, střední části Labe. Jsou uvedeny dva odborné články, prezentující výsledky projektu.
Využití stabilních izotopů vodíku a kyslíku v hydrologii malých experimentálních povodí České a Slovenské republiky
Šanda, M. ; Vitvar, T. ; Holko, L. ; Blažková, Š. ; Bůzek, F. ; Císlerová, M. ; Fottová, D. ; Kostka, Z. ; Kulasová, A. ; Kvítek, T. ; Šnytr, O. ; Tachecí, P. ; Tesař, Miroslav ; Vícha, Z. ; Žlábek, P.
Příspěvek shrnuje 40-letý historický vývoj užití izotopů v hydrologii a hydrogeologii ČR a SR v kontextu vývoje světového. V 9 experimentálních povodích jsou předvedeny řady měření stabilních izotopů .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H a příklady jejich vyhodnocení – jak popis mísení složek odtoku z různých horninových a půdních prostředí, tak výpočet střední doby zdržení vody, jež se pohybuje v rozsahu od 7 do 25 měsíců. Obsah .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H ve dvou profilech Jizery a dvou vrtů na jejím dolním toku ukazuje malou komunikaci říční vody s podzemními vodárenskými zdroji v dolním Pojizeří; tato komunikace ovšem zesiluje s intenzitou čerpání. Obsah .sup.18./sup.O a .sup.2./sup.H v mokřadech a podzemní vodě dvou povodí v Jizerských horách charakterizuje rozdíly v doplňování mokřadů podzemní a srážkovou vodou. Nastíněné perspektivy izotopové hydrologie a hydrogeologie v ČR a SR zahrnují rozšíření výuky a lab. spolupráce, jakož i těsnější propojení s hydrogeochemickými postupy.
Využití přirozených stopovačů (18O, 3H, CFCs, SF6) pro studium proudění a doby zdržení skapových vod a krasových pramenů (Moravský kras)
Bruthans, J. ; Zeman, Ondřej ; Jež, M. ; Himmel, J. ; Buzek, F. ; Melková, J. ; Oster, H. ; Geršl, M.
Pomocí izotopu 18O byla v letech 2001-2003 studována střední doba zdržení a charakter proudění podzemní vody v nesaturované zóně v Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu. Výsledkem je zjištění relativně dlouhé střední doby zdržení v nesaturované zóně (kolem 50% vody s dobou zdržení přesahující jeden rok). Uvažujeme původ vody ze dvou rozdílných rezervoárů (půda/epikras; voda z tajícího sněhu). Výsledky jasně ukazují že více než 50% skapové vody (téměř 100% v roce 2003) pochází z půdního/epikrasového rezervoáru z (pozdně) letních srážek (vysoký obsah izotopu 18O). To znamená že voda z tajícího sněhu vytlačila (pístovým efektem) „letní vodu“ z půdy a/nebo epikrasu. Voda z tajícího sněhu byla spotřebována evapotranspirací během léta. Jestliže tento efekt funguje rovněž v dlouhodobé perspektivě, může ovlivnit složení d18O ve skapových vodách a zprostředkovaně také v sintrových výplních jeskyní vysrážených z těchto skapových vod.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   začátekpředchozí21 - 24  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.