|
|
Osecké urbáře 17. století
Sirový, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zaměril na vesničany v klášterních vsích oseckého kláštera, ovšem pouze v těch, které se nacházely v bezprostředním okolí tohoto kláštera. Původně mělo být těchto vsí 13, nakonec jsem se věnoval ale pouze jedenácti vsím. Zabýval jsem se jednotlivými vesničany vyskytujícími se v těchto vsích v jednotlivých letech, k čemuž jsem použil hojného počtu tabulek, jimiž se prokousat nebylo jistě jednoduché. Nicméně byla to činnost velmi potřebná, protože jen na základě údajů z těchto tabulek o počtu vesničanů v jednotlivých obcích oseckého kláštera, jsem mohl přikročit k dalšímu kroku, jímž bylo rozdělení těchto lidí na "domácí" a "cizince" a vyjádřit následně míru jejich zastoupení na skladbě obyvatelstva jednotlivých obcí procentuálně. Současně jsem také uváděl historii jedné každé zkoumané vsi a tím mi samozřejmě vznikal určitý víceméně realitě doby odpovídající obraz. Právě do tohoto obrazu jsem posléze vnesl fakta zjištěná rozborem z tabulek věnovaných jednotlivým vsím, přičemž ovšem fakta zjištěná z těchto tabulek prokázala větší úbytek obyvatelstva pouze v Hrobu, zde nepochybně v důsledku emigrace, a ve Verneřicích. Aby však má práce pro danou oblast byla skutečně pravdivou věnoval jsem se též fenoménu míry migrace a jejímu zastoupení na skladbě vesnického (v případě Hrobu...
|
|
|
Nižší šlechta na Černokostelecku v období raného novověku
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná práce má být příspěvkem k poznání kulturních a sociálních podmínek života nižší šlechty Českého království v raném novověku, resp. v letech 1500-1728(1739). K tomu to účelu jsem si zvolil historickou oblast Černokostelecka, kde jsem provedl podrobnou analýzu příslušníků této nižší stavovské skupiny a sledoval jsem společné vývojové trendy, snažil jsem se objasnit příčiny zániku této regionální skupiny a porovnat je s analogickými případy v jiných částech Čech. Je nasnadě, že Černokostelecko je pro obecné závěry příliš malé, domníváme se ale, že přednost této studie leží v něčem jiném - oproti jiným obdobným výzkumům proměny rytířstva v raném novověku nepracuje jen se soupisy poplatníků berně, ale z pozemkových knih a desk zemských byly excerpovány všechny statečky, včetně poddanských a hamfeštních gruntů i městských domů a vysledována, troufám si říci, drtivá většina panských úředníků-urozenců. Touto metodou se došlo ke skutečnému obrazu počtu i sociální situace námi zkoumané vrstvy. Na větším teritoriu (např. pro bývalé kraje) je takovýto hloubkový výzkum zhola nemožný (není snad v lidských silách procházet všechny gruntovnice a sestavovat seznamy úřednictva pro období 200 let) a následně podrobně ke každému tomuto statku či jedinci dohledávat další genealogické, prosopografické a topografické...
|
|
|
Přibík Jeníšek z Újezda, úředník v pobělohorské době
Bacík, Radek ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent)
V polistopadovém období nebývalou měrou stoupla produkce literatury věnující se dějinám šlechty. Je to pochopitelné, protože právě šlechta po celá staletí disponovala rozhodující politickou a hospodářskou mocí, stejně jako se významně podílela na kulturních dějinách země. Kromě výzkumu postavení aristokracie, tedy jakési úzké elity v rámci panského stavu, se současné bádání stále více orientuje na nižší podmnožinu šlechtické obce Českého království, rytířstvo. Podíl nižší šlechty na správě země, rozkrytí klientského systému, úloha rytířů v úvěrovém podnikání, kulturní aktivity vladyků a zemanů, to jsou jen některé otázky, na něž dnešní historikové a historičky hledají odpovědi. Podobně jsem se tázal i já při psaní této práce. Jakou stopu v historii (celozemské či regionální) zanechal rytíř Přibík Jeníšek z Újezda?
|
|
| |
|
|
Kriminalita a právo na Novém Městě pražském v roce 1586
Hladík, Ondřej ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fejtová, Olga (oponent)
Při každodenní práci zabývající se historií vězeňství jsem si začal klást otázku jak se v průběhu staletí měnila kriminalita a způsob boje proti ní. S tím samozřejmě souvisí i další problémy, mezi něž patří způsob vyšetřování spáchaného deliktu, zatčení zločince, soudní řízení a nelze vynechat ani tresty ukládané viníkům. Obzvláště podoba postihu pachatele doznala z pohledu současného člověka výrazných změn. Dnes běžný kratší či delší pobyt ve vězení nebýval chápán jako náležitá odplata - právě posun významu trestu z ff pomsty" za prožité bezpráví na snahu o nápravu provinilce lze považovat za jeden z nejdůležitějších momentů v dějinách vězeňství. Avšak k tomu došlo až v rámci reforem soudnictví v polovině 19. století, přičemž nelze opomenout zásluhy katolického kněze a prvního vězeňského učitele Františka Josefa Řezáče, který již roku 1852 vydal vlastním nákladem důležitý spis, jenž se zabývá zásadami práce s vězni.1 Nicméně zásadním okamžikem vedoucím k zájmu o městskou kriminalitu v předbělohorských Čechách byla exkurze do Archivu hlavního města Prahy, kde je mimo jiné uložen také soubor knih svědomí ze všech čtyř pražských měst zac hycujících toto období. Jejich obsahem jsou zápisy svědeckých výpovědí k deliktům, které se odehrály v pražských ulicích. Právě tento, téměř bezprostřední, kontakt s...
|
|
|
Buquoyské sklárny
Vojtěchová, Blanka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
Když se řekne novohradské sklářství popřípadě buquoyské sklárny snad každému se vybaví hyalit - černé sklo, na které není znám recept. 1 Bylo by velkou chybou, zúžit pohled jen na hyalit. Za poslední roky se mnohé informace o zdejších sklárnách zpřesnily, ale i přesto je třeba ještě mnoho věcí objasnit případně opravit nebo doplnit. V mnohém byla přínosnou i výstava pořádaná v letech 2001 - 2002 pražským Uměleckoprůmyslovým muzeem ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích a Passauer Glassmuseum - "Buquoyské sklo v Čechách v letech 1620 - 1851". K této výstavě byl vydán reprezentativní katalog. 2 Samostatnou práci by si jistě zasloužil i rod Buquoy3, stojící ve stínu svých jihočeských předchůdců, Rožmberků a pánů z Hradce, trochu v pozadí zájmu. Snažila jsem se shromáždit dostupné informace a poté je ve své práci utřídit a podat stručný přehled o sklářství a jednotlivých sklárnách na Novohradsku. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje stručnému přehledu vývoje sklářství v Čechách do konce 19. století. Druhá kapitola představuje rod Buquoy s ohledem na jeho představitele žijící na panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice. Třetí kapitola stručně představuje vývoj sklářství na Novohradsku od středověku do vyhašení poslední buquoyské sklárny v Černém Údolí v roce 1910....
|
|
|
Alchymie jako brána ke štěstí
Erös, Roman ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce není vykreslit a odhalit alchymistické postupy, ale spíše poznat myšlení alchymistů a seznámit se s jejich osudy, protože ne všichni byli podvodníci, kteří by chtěli profitovat podvodnými způsoby a tak se obohatit na úkor svého okolí. Nemnozí z nich nejenže nezbohatli, ale dokonce se zadlužili, až nakonec skončili ve vězení. Většina z nich opravdu věřila svým snům o transmutaci a o prodloužení života a další naopak přestali věřit na zázrak zbohatnutí pomocí transmutace a spíše začali přemýšlet o tom, zda něco takového je možné a teprve potom se vrátit na začátek. A to byl vlastně začátek bádání a tím o počátek nové vědecké disciplíny a to chemie. Samozřejmě, že společně se snahou alchymistů o transmutaci kovů a hledání kamene mudrců se pojí i osudy slavných protagonistů této nauky a to od samotného zakladatele Herma Trismegistose až po současnost, protože sen alchymistů není cizí ani dnešnímu člověkovi.
|
|
|
Nekatolíci na třebíčském panství v 17. a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace v 2. pol. 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
|
|
|
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
|
|
|
Život barokní šlechtičny. Sylvie Kateřina hraběnka Černínová, rozená Caretto-Millesimo
Boháčová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent)
V poslední době došlo k zintenzivnění zájmu badatelů a badatelek o témata týkající se dějin žen a gender history a je jim dnes i v Čechách věnována značná pozornost. Ve své diplomové práci se snažím reflektovat dosavadní výsledky českého bádání zaměřující se na život šlechtičen v 17. století, s přihlédnutím k situaci v 16. století, a využít poznatků zahraničních (hlavně z něměckojazyčného prostředí pocházejících) badatelů a badatelek. Základem práce je však archivní výzkum a práce s vydanými prameny, které se vztahují k životu Sylvie Kateřiny, rozené Caretto- Mi11esimo (1606- 1664). Uvědomuji, že použití analogií, k nimž jsem byla nucena často, kvůli nedostatku jiných pramenů, přistoupit, může být zrádné. Pomáhá ovšem odpovědět na některé otázky, vyplnit prázdná místa a docílit toho, že výsledný, více či méně prameny podložený obrázek, získává zasazením do kontextu jiných pramenů na spolehlivosti a plastičností.
|
host ::
RSS.