|
Lidskoprávní dimenze zahraniční politiky České republiky a role prezidenta v této politice
HORVÁTH, Roman
Bakalářská práce se zabývá analýzou role prezidenta vzhledem k lidskoprávní dimenzi zahraniční politiky České republiky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První teoretická část se zabývá pravomocemi prezidenta České republiky, zahraniční politikou, lidskými právy a analýzou role prezidenta v zahraniční politice. Ve druhé praktické části se představují práce a životy tří prezidentů; Havla, Klause a Zemana. Dále jsou popsány jejich postoje a činy vzhledem k zahraniční politice a lidskoprávní dimenzi v této politice. V poslední části jsou tito tři prezidenti srovnáni a je shrnut a ohodnocen jejich přínos k zahraniční politice, která se dotýká lidskoprávní dimenze.
|
|
Natural Resources and Economic Growth: A Meta-Analysis
Havránek, Tomáš ; Horváth, Roman ; Zeynalov, Ayaz
Důležitou otázkou ekonomie rozvoje je, jak zásoby nerostného bohatství ovlivňují dlouhodobý ekonomický růst. V literatuře však neexistuje obecně přijímaná odpověď na tuto otázku: 40 % publikovaných empirických studií nachází efekt negativní, 40 % studií nachází efekt nulový a 20 % studií nachází efekt kladný. Podporuje tedy literatura jako celek tzv. kletbu nerostného bohatství? V metaanalýze 402 odhadů publikovaných v 33 studiích zjišťujeme, že po očištění o publikační selektivitu a vlivy volby metodologie je efekt nerostného bohatství na růst velmi malý. Naše výsledky také naznačují, že výsledky významně ovlivňují tři aspekty metodologie: 1) přidání interakce mezi nerostným bohatstvím a kvalitou institucí, 2) očištění o úroveň investiční aktivity a 3) rozlišování mezi různými typy nerostného bohatství.
Plný text: PDF
|
|
Cross-Country Heterogeneity in Intertemporal Substitution
Havránek, Tomáš ; Horváth, Roman ; Iršová, Zuzana ; Rusnák, Marek
V tomto článku analyzujeme 2 735 odhadů elasticity mezičasové substituce spotřeby publikovaných ve 169 akademických studiích, které pokrývají 104 zemí v různých časových obdobích. Odhady se mezi zeměmi značně liší, a to i s přihlédnutím k 30 rozdílům v metodologii jednotlivých studií. Naše výsledky naznačují, že nejvýznamnějšími faktory, které tyto rozdíly vysvětlují, jsou HDP na hlavu a participace domácností na trzích aktiv: domácnosti ve vyspělých zemích s vysokou mírou participace na akciových trzích vykazují vyšší míru mezičasové substituce spotřeby v reakci na změny očekávaných výnosů aktiv. Studie, které používají data na úrovni domácností a které se zaměřují na bohaté domácnosti či domácnosti, jež participují na trzích aktiv, také publikují soustavně vyšší hodnoty elasticity.
Plný text: PDF
|
|
Financial Development and Economic Growth: A Meta-Analysis
Havránek, Tomáš ; Horváth, Roman ; Valíčková, Petra
V tomto článku analyzujeme 1334 odhadů vztahu mezi rozvojem finančního sektoru a ekonomickým růstem, které byly zveřejněny v 67 odlišných studiích. Literatura v průměru ukazuje na kladný a statisticky významný vliv finančního rozvoje na růst, ale jednotlivé odhady se značně liší. Naše výsledky naznačují, že odlišné výsledky jsou způsobeny jak rozdíly v metodologii, tak rozdíly v datech, které ovlivňují skutečnou velikost odhadovaného efektu. Studie, které ignorují endogenitu mezi proměnnými, často publikují nadhodnocený efekt. Efekt finančního rozvoje na růst je obecně silnější ve vyspělých zemích, ale všude na světě klesá po roce 1990. Naše výsledky také naznačují, že studie, které používají velikost akciového trhu jako měřítko rozvoje finančního sektoru, obvykle nacházejí silnější vliv na růst. Literatura nevykazuje silné známky publikační selektivity, tj. tendence publikovat přednostně statisticky významné odhady.
Plný text: PDF
|
| |
| |
|
How are inflation targets set?
Horváth, Roman ; Matějů, Jakub
Tento článek má za cíl přispět k porozumění procesu jakým jsou tvořeny a nastavovány inflační cíle. Za tímto účelem autoři sbírají informace z oficiálních publikací centrálních bank, vlád a z dotazníku zaslaného centrálním bankám v zemích cílujících inflaci. Odhadují determinanty inflačního cíle v 19 zemích cílujících inflaci za pomoci intervalových regresí na nevyvážených panelových datech.
Plný text: PDF
|
| |
| |
| |