|
|
Studenti sobě - Studentské centrum Poříčí
Mikitová, Karolína ; Novák, Antonín (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh zástavby nárožní parcely na nábřeží řeky Svratky v Brně. Jedná se o objekt s funkcí kolejí a menzy. Koncept je založen na vytvoření kompaktní hmoty maximálně využívající parcelu, což souvisí s objemným stavebním programem. Netradiční forma zkoseného vstupu souvisí se záměrem otevřít studentské centrum do ulice. Ten navíc zdůrazní pozici nároží a vytvoří ikonický prvek sloužící k identifikaci se s objektem.
|
|
|
Studenti sobě - Studentské centrum Poříčí
Friml, Jan ; Mrva, Kamil (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Citlivě dotvořený blok, nová nárožní dominanta. Objekt nabízí na jih otevřené veřejně přístupné atrium s kavárnou a fitcentrem, studentskou menzu, terasu s výhledem na řeku a hrad Špilberk, střešní zahradu, prostorné pavlače - vše podporuje společenský život studentské komunity. Pro ubytované jsou k dispozici jedno, dvou a třílůžkové pokoje s vlastní kuchyní, ale také společenské místnosti, studentský klub a univerzální přednáškový sál.
|
|
| |
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Dostálová, Lea ; Lazarov, Pavel (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
KONCEPT - Jiný než očekávaný přístup k problému - Snaha o implementaci staletími prověřeného modelu tzv. městského domu (v parteru umístěn obchod či služby, v podlaží pak bydlení) do podmínek Přerova 21. Století. Je to vůbec možné??? - Minimalizace počtu parkovacích stání a jejich situování výlučně na terén, ve snaze vyhnout se parovodu. ŘEŠENÍ ÚZEMÍ Jedná se o polyfunkční komplex tvořený pěti samostatnými objekty se zastoupením následujících funkcí: obchod, služby, kancelář, náboženské prostory a bydlení (převažující). Cílem řešení je vhodné doplnění nárožní proluky mezi ulicemi Brabansko a Malá Dlážka. Zároveň maximální využití kvalitních světelných podmínek (orientace uličních fasád na jihovýchod) a atraktivního výhledu na historické jádro města s dominantou věže. Rytmizací a členitostí fasád objekty narušují výrazně horizontální uliční frontu a ve výškově vygradovaném nároží vytváří protipól objektu přilehlého Sokola.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Domkář, Milan ; Novák, Antonín (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Návrh je tvořen dvěma hmotami, které na nárožní parcele na křížení ulic Brabansko a Malá Dlážka v půdorysu tvoří tvar písmene L. Volný prostor je orientován do nároží. Tím rozšiřuje uliční prostor o náměstí. Hlavním provozem je nízkoprahové centrum. Nízký práh lze chápat jako místo bez bariér, které mohou být v rovině sociální, časové, finanční, prostorové, psychologické atd. Centrum svým návštěvníkům nabízí smysluplné využití volného času, možnost rozvíjet své schopnosti, sociální vazby, potkávat různé skupiny (věkové, sociální...). Samotné aktivity provádí neziskové organizace. Centrum je zaměřeno především na děti a mládež, ale i další skupiny jako například senioři. Provoz centra zahrnuje i malý sál a galerijní prostor. Tyto prostory vytváří potenciál pro návštěvu široké veřejnosti. Parter je doplněn o kavárnu a poradnu. Dalším provozem je startovací bydlení, které čítá 7 bytů. Bydlení je situováno v samostatném objektu.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Dvořáková, Kateřina ; Hoffmann, David (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Řešené území zahrnuje nárožní část městského bloku vymezeného ulicemi Brabansko – Malá Dlážka na pozemcích s p.č. 4382, 4379, 4378, 4380. Od historického jádra je odděleno vodotečí řeky Bečvy a nábřežní městskou komunikací. Smíšené funkční využití kombinuje veřejnou vybavenost a bydlení. Objekt je přístupný hlavním vstupem z nábřežní ulice Brabansko, parkovací stání a zásobování vjezdem do dvora z veřejné komunikace Malá Dlážka. První 3 podlaží slouží jako pronajímatelné prostory, které lze díky zvolenému konstrukčnímu systému volně rozdělovat. 4-6 NP jsou určeny pro byty 2+kk a 3+kk, 7-10 NP byty 4+kk. Urbanistická situace: Roztříštěnost okolní zástavby půdorysně i výškově, nedůslednost držení uličních čar, absence regulačního plánu, polyfunkčnost, specifika nábřeží uzavřeného z jedné strany Koncept a řešení: Určující prvky, které pozorovatel vnímá nejintenzivněji: klidné místo s pohybem převážně pěších; řeka - imprese - střídání nálad během dne, odrazy vody; slunce z jihu. Projevují se zde dva odlišné úhly pohledu: pohled přes řeku - vnímaný v kontextu dvou sousedních budov - linearita, uklidněná hmota; pohled zblízka - výrazová pestrost okolních objektů umožňuje kreativnější přístup ve hmotě a detailu; Hmota navazuje na římsy sousedního objektu a z horizontální hmoty volně přechází do vertikální. Tvarově se inspiruje lodí, nároží symbolizuje zvedlý kýl. Čistý hranol nárožní věže byl ve dvou směrech seříznut, seříznutí není přes řeku patrné, nenarušuje tedy klidný pohled na celé nábřeží, hranění se projevuje nejvíce z boků z bezprostřední blízkosti, kde dává místu nový charakter. Řez funguje jako optický klam, narušení svislice mate pozorovatele, ve srovnání s hranolem stejné podlažní plochy působí subtilněji, navíc převislá hmota využívá prostor nad chodníkem. Uvolněné nároží zachovává rozhledový úhel z výjezdové komunikace a vytváří důstojný předvstupní prostor, z něhož jsou vstupy do provozů v 1.NP, ke schodišti do provozů ve 2. a 3. NP a přes spojovací krček k parkovacím zakladačům a centrálnímu schodišti vedoucímu od podzemních garáží skrz celou obytnou věž. Provoz v budově je bezbariérový. Dům využívá atraktivních výhledů. Uskočením hmoty ve 3. NP vznikají terasy – doplňkové prostory pro kanceláře, z bytů jsou výhledy podpořeny četnými prosklenými plochami. Fasáda směrem k řece vychází z rastru a proporcí oken sousedních objektů, rastr zkosených řezaných ploch je hustší. To představuje druhý optický klam – jemnější měřítko, při kterém se tyto části zdají z čelního pohledu hlubší. Barevné řešení inspiračně vychází z odlesků vody a používá tři materiály různých intenzit odrazu: sklo, tvrzené smaltované tmavošedé sklo a hliníkové panely modrého metalického odrazu. Plášť tak každou denní dobu mění své barevné variance. Variantní řešení nahrazuje smaltované skleněné části fotovoltaickými panely. Konstrukce kombinuje skelet a stěnový systém, oboje ŽB monolit, podzemní podlaží je řešeno jako tuhá vana z vodostavebního betonu, která odolává tlakům vody i půdy. Fasáda kombinuje omítku (ze dvora) a lehký obvodový plášť od řeky – ocelové sloupky zavěšené na ŽB stropních deskách. Bude provedena přeložka části stávajícího parovodu. Parkovací stání pro nebytové prostory zabezpečují vertikální nezávislé zakladače pro 2 auta + 2stání pro invalidy, celkem 36 stání. Parkovací plocha pro byty je kryta v 1PP, ze dvora přístupna výtahem, celkem 14 stání.
|
|
| |
|
| |
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Plášková, Karolína ; Kratochvíl, Jan (oponent) ; Šmídek, Petr (vedoucí práce)
Komín je charakteristický svým téměř vesnickým charakterem, blízkostí přírody, a přitom dobré dopravní dostupnosti do centra města. Je to území doceňované především rodinami s dětmi. V západní a střední části řešeného území se nachází devět bloků (bytových domů) podél komunikační osy, která se napojuje na ulici Uhlířova. Východní okraj, kde pozemek strměji stoupá, je terasovitě upraven a na samém „vrcholu“ stojí pavilonek, přístupný i z cesty pod lesem. V maximální míře je zachované přirozené uspořádání terénu, domy využívají stoupání a nabízejí z bytů výhled na protější svahy Komína. Bloky (bytové domy) jsou tvořeny společnou podzemní podnoží a jednotlivými byty kolem společného pravoúhlého dvora, do kterého jsou orientovány vstupy do domů. Každá bytová jednotka má vlastní vstup (přístup na dvůr) a zároveň i přístup do zeleně (popř. na terasu) na opačné straně. V západní, širší části jsou bloky větší (čtyři bloky po osmi bytech), směrem na východ se území zužuje, pět zbývajících bloků je proto užších (resp. kratších, pouze se šesti byty). Dohromady je na pozemku devět bloků se 62 byty různých velikostí (od garsonek o 45 m2 po čtyřpokojové byty o 100 m2) pro celkem přibližně 192 obyvatel.
|
|
|
Využití responzivního designu v návrhu aplikací
Kratochvíl, Jan ; Albrecht, Jakub (vedoucí práce) ; Voříšek, Jiří (oponent)
Práce je zaměřena na porovnání nejčastěji využívaných přístupů k prezentování elektronického obsahu uzpůsobených pro nové kategorie zařízení, jako jsou chytré telefony či tablety za účelem umožnění efektivnějšího rozhodování o strategiích týkajících se prezentace obsahu moderními elektronickými kanály. Práce popisuje historická východiska ústící v nové potřeby v oblasti prezentace obsahu, porovnává responsivní webdesign, tradiční web a mobilní aplikace. Dále klade důraz na podrobnou analýzu aspektů responsivního designu obsahující technickou podstatu responsivního designu, ekonomické aspekty, potřeby přizpůsobení procesů spojených s vývojem webových stránek a implementaci v portálovém řešení Liferay. Vlastní příspěvek k řešenému tématu představuje praktická demonstrace implementace responsivního designu na existující, tradičně navrhnutou, webovou stránku, konkrétně domovskou stránku ČSOB.cz. Zároveň jsou nastíněna základní kritéria, která je potřebné zvážit při rozhodování se o adopci responsivního webdesignu.
|
host ::
RSS.