|
|
Comparison of scan patterns in dynamic tasks
Děchtěrenko, Filip ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Nyström, Marcus (oponent) ; Paluš, Milan (oponent)
Sledování očních pohybů je často užívaná technika v mnoha vědeckých oblastech (experimentální psychologie, neurovědy, behaviorální ekonomie apod.), která nám může poskytovat rigorózní data ohledně alokace pozornosti. Vzhledem ke složitosti zpracování data chybějící metodologii, experimentální plány jsou často limitovány na statické podněty; Data s očními pohyby jsou často analyzována pouze s ohledem na základní typy očních pohybů - fixace a sakády. V dynamických úlohách (tedy úlohách s dynamickými stimuly jako např. zobrazení videí nebo úloha Sledování více objektů) se objevuje další častý typ očních pohybů - plynulé sledování. Data s očními pohyby jsou často v dynamických úlohách reprezentovány pomocí syrových dat jako posloupnosti očních pohybů. Tato reprezentace vyžaduje odlišný přístup k analýze dat a je zde mnoho mezer v analytických nástrojích. Tato práce je rozdělena na tři části. V první části uvádíme přehled současných metod na porovnání očních pohybů v dynamických úlohách následovaný čtyřmi simulacemi, ve kterém porovnáváme podobnost posloupností očních pohybů pomocí několik běžně používaných metrik. V druhé části představujeme aktuální přístup ke statistickému testování rozdílů mezi skupinami posloupností očních dat. Představujeme dvě nové metody a ukazujeme jejich použití ve dvou experimentech....
|
|
|
Cognitive Mechanisms Associated with Proneness to Halutinations
Say, Nicolas ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Raudenská, Jaroslava (oponent)
Halucinace jsou často považovány za závažný symptom psychické poruchy. V posledních dekádách se nashromáždily důkazy o výskytu halucinací i u neklinických populací. Zkoumání neklinických vzorků by mohlo zlepšit pochopení procesů, které způsobují auditorní halucinace. Tato práce zkoumá kognitivní mechanismy, u kterých bylo prokázáno, že ovlivňují náchylnost k auditorním halucinacím. Byla použita baterie experimentálních metod ke změření mechanismů, které jsou spjaté s etiologií halucinací. Baterie zahrnovala metody měřící zdrojovou paměť, kognitivní inhibici, bottom-up kognitivní procesy, pracovní paměť a rané traumatické zkušenosti. Studie byla provedena v laboratoři na 52 participantech. Výsledky práce napovídají, že náchylnost k halucinacím je spjata se zhoršenou funkcí top-down kognitivních procesů a s traumatickými zkušenostmi. Nebyla objevena žádná asociace mezi ostatními kognitivními mechanismy a náchylností k halucinacím, a to navzdory předchozím vědeckým zjištěním. Výsledek této práce může naznačovat, že zhoršená zdrojová paměť, pracovní paměť a atypické bottom-up kognitivní procesy mohou rozlišovat osoby s halucinacemi v klinické a neklinické populaci. Další interpretace výsledků může poukazovat na zhoršenou reprodukovatelnost vědeckých zjištění z oblasti výzkumu halucinací. Klíčová slova:...
|
|
|
Posuzovatelné dimenze ve vnímání fotografií
Kubát, Petr ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou vnímání fotografií. Vychází z práce R. Greena a A. Olivové (2008) a dále ji rozšiřuje. Tito autoři se zabývali tím, jaké globální vlastnosti lidé identifikují ve fotografiích krajin a jak konzistentní je hodnocení těchto vlastností. V této práci jsem použil fotografie obecné, bez tématického omezení. V první části výzkumu jsem určoval, jaké globální vlastnosti lidé určují při rychlém prohlížení obecných fotografií. Získané obecné vlastnosti (omezenost pohybu a zábavnost) byly doplněny vlastnostmi z práce R. Greena a A. Olivové (otevřenost, pohyblivost a přehlednost scény). V druhé části výzkumu jsem zjišťoval za pomoci počítačového programu (hierarchical grouping), jak moc jsou hodnocení těchto globálních vlastností při třídění fotografií konzistentní. Výsledkem je konzistence vyjádřená jako průměr ze všech korelací dané vlastnosti. Ukázalo se, že největší míra shody je u pohyblivosti scény (r=0,516), poté je omezení pohybu ve scéně (r=0,457), následuje otevřenost scény (r=0,450). Nejnižší míru shody vykazovaly vlastnosti zábavnost scény (r=0,283) a přehlednost (r=0,245). Ve srovnání výsledků mezi vlastnostmi posuzovaných u snímků krajin a obecných snímků je vždy vyšší míra shody u fotografií krajin. Nižší shoda u obecných fotografií je dle mého názoru...
|
|
| |
|
|
Integrace Explikační metody a Deskriptivní fenomenologicko-psychologické metody na teoretické a aplikační úrovni
Plachý, Jakub ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
V této diplomové práci jsou na teoretické úrovni představeny dvě kvalitativní metody založené na fenomenologii - Explikační metoda (EM) a Deskriptivní fenomenologicko-psychologická metoda (DFPM). EM napomáhá výzkumníkovi při získávání kvalitativních dat, zatímco DFPM je uzpůsobena k jejich zpracování. Integrace těchto metod se tak jeví jako způsob, jak překročit neúplnost a omezení izolované aplikace EM a DFPM. V další části je proto představena metoda Pozornost-popis-porozumění-aplikace (3PA), jejímž základem je právě integrace EM a DFPM. Za nejvýznamnější přínos nové metody 3PA lze považovat detailní praktický návod, podle kterého může výzkumník postupovat, když chce zkoumat svou vlastní přímou zkušenost se světem - výzkumník se tak může stát subjektem vlastního psychologického výzkumu. Nově vznikající metoda byla od samotného počátku využívána při zkoumání zkušenosti autora se základním vojenským výcvikem (ZVV), což vedlo k neustálému prověřování teoreticko- metodologických závěrů týkající se 3PA a zdokonalování její struktury. Samotné výsledky tohoto zkoumání jsou prezentovány na závěr této diplomové práce, která má tedy dvojí zaměření a potencionálně i dvojí přínos: na jedné straně nabízí relativně ucelenou metodu 3PA určenou pro výzkum přímé zkušenosti a zároveň poskytuje vhled do specifické...
|
|
|
Čichové testy v diagnostice Alzheimerovy nemoci a jejich kognitivní koreláty
Vaškovicová, Michaela ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití čichových testů v neuropsychologické diagnostice Alzheimerovy nemoci a na kognitivní koreláty těchto testů. Literárně přehledová část stručně shrnuje aktuální poznatky z diagnostiky Alzheimerovy nemoci a její dynamicky se vyvíjející kritéria. Dále je věnována pozornost poruše čichu, která se objevuje u této nemoci, a také konkrétním psychofyzickým čichovým testům. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky zkoumání v rámci grantového výzkumu GAČR 17- 05292S, 01. 01. 2017 - 31. 12. 2019 - Nové krevní biomarkery pro včasnou diagnostiku, prognózu a průběh Alzheimerovy nemoci realizovaného na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN. V rámci explorační analýzy jsou zkoumány možné kognitivní koreláty čichového testu Sniffin' Sticks. V rámci diskuze jsou pak zhodnoceny i praktické zkušenosti s využitím čichového testu. Klíčová slova Alzheimerova nemoc, čichový deficit, čichové testy, Sniffin' Sticks, neuropsychologická diagnostika
|
|
|
Sledování očních pohybů ve virtuální realitě
Jirásek, Jozef ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
V tejto práci prezentujeme aplikáciu pre sledovanie a ukladanie dát o pohybe ľudského oka pri sledovaní obrazovky počítača. Používame dve komerčne dostupné zariadenia: I4Control od firmy Medicton Group s.r.o. a TrackIR 4 od firmy NaturalPoint. Náš software komunikuje so systémom SpaNav používaným na výskum priestorovej orientácie. Tiež poskytujeme možnosť náš software jednoducho rozšíriť a použiť pri vývoji iných aplikácií ktoré sledujú očné pohyby.
|
|
|
Aktivita v modelech V1 po prezentaci stimulů s širokou škálou tvarů: porovnání s experimentálními daty
Machálek, Jiří ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Neurony ve visuálních kortikálních oblastech V1 a V2 jsou selektivní vči tvaru stimulu. Většina současných teorií a modelů předpokládá, že variabilita vůči tvaru stimulů, na které jsou neurony selektivní, je velmi malá - preferované tvary jsou v zásadě pouze hrany nebo rohy. Nedávná studie (Hegdé a Van Essen) nicméně ukázala, že to není pravda - jednotlivé neurony preferují širokou škálu tvarů. Práce replikuje tuto studii na aktuálních výpočetních modelech kortikálních oblastí V1 a V2 (např. LISSOM) a porovnává výsledky s experimentálními daty. Ukazuje, že zkoumané modely vytváří neurony preferující tyto složitější tvary pouze v malém zastoupení nebo jen pro část zkoumaných stimulů.
|
|
|
Sebekontrola: rozplétání inhibice a iniciace
Kucharský, Šimon ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Sebekontrola je obvykle pojímána jako jednotka v procesu seberegulace. Jako taková má podobu potlačení aktuální touhy nebo impulzivní reakce na určitý podnět, může se ale projevit například i v iniciaci chování, jež je v daném okamžiku pro člověka nepřitažlivé. V současné době je nejvýznamnější tzv. silový model sebekontroly, jenž předpokládá jednotný a omezený energetický zdroj pro všechny akty sebekontroly. Dle zmíněného modelu při vyčerpání této energie dochází ke snížení schopnosti kontrolovat chování či myšlení, a to i v oblastech lidské činnosti přímo nesouvisejícími s původním zdrojem vyčerpání. V poslední době se objevují četné kritiky, které napadají model z různých stran - ať už v rámci teoretické nevěrohodnosti, obavy ze zkreslených či dokonce zmanipulovaných výsledků, a v neposlední řadě rostoucí počet empirických studií, které tento model nepodporují. Proto se v současné době objevují pokusy tento model nahradit či upravit. Jednou z možných úprav je rozlišení mezi dvěma doménami sebekontroly (inhibice a iniciace). Práce podává přehled aktuálních poznatků o problematice sebekontroly a navrhuje experimentální studii, jež by mohla ověřit hypotézu o existenci dvou samostatných zdrojů sebekontroly, a přispět tak k diskuzi o možných alternativách ke stávajícímu modelu. Limity experimentu a...
|
|
|
Konzervatismus a liberalismus jakožto přežitý koncept?
Pour, Marek ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Konzervatismus a liberalismus je v americkém psychologickém výzkumu dominantně zkoumán jako unidimenzionální škála jednoznačně určující dva protichůdné póly ideologické orientace. Výsledky současných relevantních studií však čím dál častěji ukazují, že jednoduchý unidimenzionální přístup k ideologii je příliš zjednodušující. Propojení ideologické orientace s vlastnostmi osobnosti přináší rozporné výsledky. Z podrobnější analýzy relevantních nástrojů měřících konzervatismus zase vyplývá, že existují dva na sobě relativně nezávislé aspekty konzervatismu. Zejména z velkých populačních výzkumů je však patrné, že ideologická orientace v populaci má mnohem komplexnější strukturu, než se může na první pohled zdát, a že konkrétní agendy jednotlivých ideologických směrů jsou relativně nezávislé na obecné ideologické sebeidentifikaci jedinců. Multidimenzionální modely konzervatismu a liberalismu tak při použití přinejmenším sociální a ekonomické agendy dokáží přesněji vysvětlit ideologickou orientaci mnohem větší části populace. V empirické části práce je navržena částečná replikace dvou amerických studií, která umožňuje ověřit tezi o obdobné multidimenzionalitě levopravého ideologického dělení v českém prostředí, a zároveň může poskytnout relevantní americko-české ideologické srovnání.
|
host ::
RSS.