|
|
Bukální tablety - rešerže
Horáček, Jan ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
BUKÁLNÍ TABLETY Jan Horáček SOUHRN Práce podává souhrnnou informaci o fenoménu bioadheze v souvislosti s podáváním léčiv. Je zde popsána anatomie a fyziologie ústní sliznice a rozdíly v jednotlivých partiích ústní dutiny. Práce dále uvádí důvody a výhody pro podání léčiv přes ústní sliznice, stejně tak jako omezení. V rámci části o bioadhezi a mukoadhezi je zahrnuta definice, teorie, ovlivňující faktory a popis používaných metod k měření a hodnocení tohoto jevu. Dále jsou klasifikovány používané bioadhezivní polymery, ale i novější generace polymerů, jejichž potenciální přednosti jsou blížeji popsány. Poslední část práce se zabývá charakteristikou bukálních mukoadhezivních lékových forem obecně, jejich popisem, srovnáním a uvádí příklady přípravků již používaných v praxi. Je prioritně zaměřena na bukální tablety.
|
|
|
Oční kapky s timololem
Luknár, Petr ; Mužíková, Jitka (oponent) ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce)
Souhrn Oční kapky jsou nejběžnější lékovou formou k topické aplikaci očních léčivých látek. V terapii glaukomu mají již dlouhodobé uplatnění oční kapky s timololem. V této práci byla studována hmotnost očních kapek s obsahem 0,5% timololu produkovaných pěti různými dispenzačními systémy a její ovlivnění efektivním průměrem otvoru kapátka, fyzikálně- chemickými vlastnostmi roztoku a dispenzačním úhlem. Hmotnost kapek při svislém kapání (90ř) byla přímo úměrná efektivnímu průměru otvoru kapátka a povrchovému napětí, zatímco hustota, viskozita osmolalita roztoku hmotnost neovlivnily. Významné snížení hmotnosti kapání vlivem snížení dispenzačního úhlu z 90ř na 45ř (šikmé kapání) bylo zaznamenáno pro kapátko K1, zatímco u kapátek K2 - K4 se po náklonu (tilting) hmotnost kapky zvětšila vlivem laterální tvorby kapky. Hmotnost kapek produkovaných kapátkem K5 byla pro oba dispenzační úhly srovnatelná. Toto kapátko bylo spojeno s dispenzačním systémem Comod® , který dávkuje kapky pomocí speciální pumpičky. Experimentálně zjištěné hmotnosti kapek pro svislé kapání byly porovnány s údaji výrobce a byly vyjádřeny odchylky v obsahu timololu v jedné kapce (dávce) přípravku. Nejvýraznější odchylky byly zaznamenány u systémů K1 a K5. Shoda mezi udanou a experimentálně zjištěnou hmotností kapky 30mg a nejmenší poruchy kapání...
|
|
|
Studium vlastností tablet z přímo lisovatelného isomaltu
Pavlasová, Veronika ; Šnejdrová, Eva (oponent) ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce)
Diplomová práce - Veronika Pavlasová - 2009 Studium vlastností tablet z přímo lisovatelného isomaltu. Souhrn Diplomová práce se zabývá studiem vlastností tablet ze dvou typů přímo lisovatelného isomaltu - galenuIQTM 720 a galenuIQTM 721. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu tablet, oboje v závislosti na lisovací síle, přídavku stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného (Pruvu) jako mazadel v koncentracích 0,5% a 1% a 50% přídavku modelových léčivých látek kyseliny askorbové a kyseliny acetylsalicylové. Tablety byly lisovány lisovacími silami 6, 8 a 10 kN, výlisky s léčivy pouze lisovací sílou 10 kN. Pevnost tablet z obou látek rostla s lisovací silou, vlivem mazadel se nesnížila. Doba rozpadu byla delší s látkou galenIQTM 720, u obou látek byla prodloužena mazadly a rostla s lisovací silou. Přítomnost léčiv snížila pevnost tablet, pevnější byly výlisky s kyselinou acetylsalicylovou. U obou léčiv nebyl výrazný rozdíl v rámci typu použitého isomaltu ani mazadla. Doba rozpadu byla kratší u tablet s kyselinou askorbovou, kdy byla nejkratší s látkou galenIQTM 721 s Pruvem, kdežto u kyseliny acetylsalicylové s galenemIQTM 721 se stearanem hořečnatým.
|
|
|
Studium vlastností tablet ze směsného suchého pojiva složeného z mannitolu a sorbitolu
Henychová, Petra ; Šklubalová, Zdeňka (oponent) ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlastností tablet z přímo lisovatelného směsného suchého pojiva Compressolu™S a ze směsí Mannogemu™ 2080 a Sorbitabu™SD 250 v poměrech 1:3, 1:1 a 3:1. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu v závislosti na lisovací síle, přídavku mazadel stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného v koncentraci 1% a přídavku modelových účinných látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové v poměru 1:1 vůči suchému pojivu. U Compressolu™S byly při lisovací síle 8 kN lisovány také tablety s 0,5% koncentrací mazadel. Použité lisovací síly byly 6, 8 a 10 kN, u výlisků s léčivy pouze 10 kN, zde byl jako mazadlo použit pouze stearylfumarát sodný. Pevnost tablet z Compressolu™S rostla s lisovací silou, s rostoucí koncentrací mazadel neklesala a nebyl zaznamenán výraznější rozdíl v rámci typu použitého mazadla. Doba rozpadu tablet byla delší v případě přídavku stearanu hořečnatého. Ze studovaných směsí byly nejpevnější výlisky ze směsi Mannogem™2080 a Sorbitab™SD 250 1:3, které měly nejkratší dobu rozpadu. Stearan hořečnatý prodlužoval dobu rozpadu výlisků ze směsí suchých pojiv více než stearylfumarát sodný. Pevnosti tablet z Compressolu™S byly blízké pevnosti tablet ze směsi suchých pojiv v poměru 1:1. Doba rozpadu tablet z Compressolu™S byla delší než doba rozpadu tablet ze...
|
|
|
Studium vlastností tablet z granulovaného mannitolu
Tomášková, Eva ; Šnejdrová, Eva (oponent) ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlastností výlisků z přímo lisovatelného mannitolu Mannogemu® 2080. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu tablet v závislosti na lisovací síle, přídavku mazadel stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného (Pruvu) v koncentraci 0,5 a 1%. Tyto vlastnosti se také studovaly u směsí Mannogemu 2080 se silicifikovanou mikrokrystalickou celulózou Prosolv® SMCC 90 v poměru 1:1 a 3:1 s přídavkem 0,5% mazadel a u směsí s modelovými léčivými látkami kyselinou acetylsalicylovou a kyselinou askorbovou v poměru 1:1 vzhledem k suchým pojivům s přídavkem 0,5% Pruvu. Použité lisovací síly pro Mannogem s mazadly byly 7,5, 10, 12,5 kN, pro směsi Mannogemu s Prosolvem byly 5, 7,5, 10 kN a pro směsi s léčivými látkami 10 kN. Pevnost tablet v tahu Mannogemu s přídavkem mazadel rostla s lisovací silou. Pro všechny lisovací síly byla nejnižší s 1% přídavkem stearanu hořečnatého. Doba rozpadu tablet nezávisela na lisovací síle a významně delší byla se stearanem hořečnatým. Přídavek Prosolvu SMCC 90 zvýšil pevnost tablet, více v případě směsi suchých pojiv v poměru 1:1, kde byl také větší vliv mazadel na pevnost, především v případě stearanu hořečnatého. Doba rozpadu výlisků s Prosolvem byla nejkratší v případě směsi Mannogem 2080 a Prosolv v poměru 3:1, kdy byla prodloužena mazadly....
|
|
|
Studium lisovatelnosti přímo lisovatelné maltosy
Balhárková, Eva ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
SOUHRN V práci je studována pevnost a doba rozpadu přímo lisovaných tablet připravených ze sprayově sušené maltosy - AdvantosyTM 100 a její směsi s mikrokrystalickou celulosou Vivapurem 102 v poměru 1:1 v závislosti na lisovací síle (6,8,10 kN), přídavku mazadel (stearan hořečnatý, Pruv) a modelových účinných látek (kyselina acetylsalicylová, kyselina askorbová). Použitá koncentrace mazadel byla 1 % a modelových účinných látek 50 %. Pevnost tablet a doba rozpadu rostly s lisovací silou. V případě lisovacích sil 6 a 8 kN nebyl u čisté Advantosy statisticky významný rozdíl v hodnotách pevnosti v rámci typu použitého mazadla a pouze zde byl zaznamenán pokles doby rozpadu při vzrůstu lisovací síly. Pevnost výlisků ze směsi Advantosa 100 a Vivapur 102 v poměru 1:1 byla nižší v případě Pruvu. Nejpevnější tablety poskytla směs Advantosy 100 s Vivapurem 102 v poměru 1:1 bez mazadel. U směsí s mazadly byly pevnější výlisky v případě směsi suchých pojiv než u čisté Advantosy 100. Doba rozpadu z čisté Advantosy 100 i ze směsi suchých pojiv byla delší s přídavkem Pruvu. V případě přítomnosti modelových účinných látek byla vyšší pevnost i delší doba rozpadu u výlisků s kyselinou acetylsalicylovou, přičemž pevnost byla vyšší s čistou Advantosou 100 a nebyl zde statisticky významný rozdíl v rámci typu použitého mazadla,...
|
|
|
Měření adheze oligoesterových nosičů II
Podzimková, Šárka ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
MĚŘENÍ ADHEZE OLIGOESTEROVÝCH NOSIČŮ II. Diplomová práce 2007 Šárka Podzimková ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá měřením adheze a viskozity větvených terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, glykolové a mannitolu (resp.dipentaerythritolu). Adheze byla měřena na materiálovém zkušebním stroji T1-FR050TH.A1K firmy Zwick/Roell pomocí Fmax - síla potřebná k odtržení vzorku od podkladu - za různých podmínek (vliv doby kontaktu, rychlosti odtržení vzorku od podkladu a vliv kontaktní síly). Viskozita byla měřena na viskozimetru Brookfield DV-E s adaptérem pro malé množství vzorku. Z výsledků měření adheze vyplývá, že adhezivita větvených oligoesterů je vyšší nebo srovnatelná s porovnávacími roztoky (hydrogely karbomerů nebo methylcelulosy). Vliv doby kontaktu na Fmax není jednoznačný, hodnota Fmax se zvyšovala s rostoucí kontaktní silou a rychlostí odtržení. Z výsledků měření dynamické viskozity lze vyvodit, že s rostoucí koncentrací větvící složky v molekule oligoesteru viskozita klesá. Oligoestery se 3% větvící složky mají viskozitu navzájem srovnatelnou, avšak viskozita oligoesterů větvených 5% a 8% mannitolu je několikanásobně vyšší oproti oligoesterům větveným dipentaerythritolem. Vliv inkorporace 4% acikloviru do plastifikovaného oligoesteru není jednoznačný, nabobtnáním se viskozita oligoesterů výrazně snížila.
|
|
|
Adhezivní vlastnosti větvených oligoesterů plastifikovaných triethylcitrátem a liberace léčiv z těchto nosičů
Dvořáková, Petra ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Mužíková, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra farmaceutické technologie Rigorózní práce Adhezivní vlastnosti větvených oligoesterů plastifikovaných triethylcitrátem a liberace léčiv z těchto nosičů Mgr. Petra Dvořáková SOUHRN Cílem rigorózní práce bylo studium adhezivních vlastností větvených terpolymerů kyseliny D,L-mléčné, glykolové a dipentaerythritolu, plastifikovaných 30 % triethylcitrátu, a liberace flukonazolu a acikloviru z těchto nosičů. V teoretické části této práce jsou popsány mechanismy bioadheze, biologické substráty, polymery používané v terapeutických systémech léčiv a mechanismy liberace léčiv. V experimentální části byla měřena adhezivita plastifikovaných oligoesterů. Jako modelový podklad byl použit hydratovaný mucin z prasečích žaludků. Mírou adhezivity je maximální síla Fmax [N], která je potřebná pro odtržení vzorku od podkladu. Tato síla byla vztažena k velikosti kontaktní plochy a vyjádřená v jednotkách mN/mm2 . Nejvyšší adhezivita byla zjištěna u oligoesterů 5D a 8D s nízkou dynamickou viskozitou. Lineární závislost mezi adhezivitou a dynamickou viskozitou však nelze konstatovat. Dále byla sledována liberace léčiv (flukonazolu a acikloviru) při 37řC, jako disoluční médium byl použit fosfát citrátový pufr pH 7,0. Průběh liberace je tedy ovlivněn molární...
|
|
|
Studium vlastností tablet ze dvou typů mikrokrystalické celulosy
Lišková, Simona ; Šnejdrová, Eva (oponent) ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce)
Souhrn V rigorózní práci je studována pevnost a doba rozpadu tablet ze dvou typů Microcelu®, konkrétně Microcelu® MC - 12 a Microcelu® MC - 500. Uvedené vlastnosti se sledovaly v závislosti na lisovací síle (3, 4, 5 kN), přídavku dvou typů mazadel (stearan hořečnatý, stearylfumarát sodný) ve dvou koncentracích (0, 5 % a 1 %) a přídavku dvou typů modelových léčivých látek v koncentraci 50 % (kyselina acetylsalicylová, kyselina askorbová). Použité lisovací síly byly 3, 4 a 5 kN, výlisky s léčivy byly lisovány jen silou 5 kN. Pevnější výlisky poskytoval Microcel MC - 12. Přídavek mazadel snížil pevnost výlisků v případě obou typů Microcelů, více citlivý na mazadlo byl Microcel MC - 500. Citlivost rostla s koncentrací mazadla a větší byla v případě stearanu hořečnatého. Doba rozpadu byla delší v případě tablet z Microcelu MC - 12. Přídavek mazadel dobu rozpadu tablet významně zkrátil v případě obou typů Microcelu, nejrychleji se rozpadaly tablety s 1 % přídavkem stearanu hořečnatého. V případě tablet s léčivy byly vždy pevnější a s delší dobou rozpadu tablety z Microcelu MC - 12 a s léčivem kyselinou acetylsalicylovou.
|
|
|
Studium vlastností tablet z dihydrátu hydrogenfosforečnanu vápenatého
Korotvičková, Martina ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
V práci byly studovány vlastnosti tablet z dihydrátu hydrofosforečnanu vápenatého (Emcompress® ) ve směsi s Vivasolem v koncentraci 1 a 2 % a mazadly v koncentraci 0,5 a 1 %. Dále byly studovány tablety ze směsí Emcompressu a Prosolvu SMCC® 90 v poměrech 1:1 a 3:1 bez a s 0,5 či 1 % mazadel. Použitá mazadla ve všech případech byla stearan hořečnatý a stearylfumarát sodný. Tablety s Vivasolem byly lisovány silami 10, 12 a 14 kN, tablety s Proslovem 6, 8 a 10 kN. U všech tablet byla hodnocena pevnost tablet v tahu a doba rozpadu. Zatímco u tablet s Vivasolem rostla pevnost s lisovací silou nezávisle na rostoucí koncentraci Vivasolu nebo typu mazadla, doba rozpadu s lisovací silou nerostla a byla zkrácena vyšší koncentrací Vivasolu, zejména po přidání stearanu hořečnatého. Pevnost tablet ze směsi Emcompress a Prosolv 1:1 byla vyšší než u směsi 3:1 a rostla s lisovací silou. Mazadla snižovala pevnost výrazněji u směsi Emcompress-Prosolv 1:1 a to přímo úměrně rostoucí koncentraci mazadel. Nejkratší dobu rozpadu měly tablety ze směsí suchých pojiv bez mazadel, doba rostla s lisovací silou. Výrazně delší byla při rostoucí koncentraci mazadel u směsi Emcompress-Prosolv 3:1, u směsi v poměru 1:1 toto vždy neplatilo, v obou případech však byla delší při použití Pruvu. Při porovnání pevnosti tablet z...
|
host ::
RSS.