|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Chebský obchod v 16. století
Sečkař, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Město Cheb, ležící na křížovatce starých obchodních cest, získalo přízní českých králů a římskýchz císařů řadu privilegií podporujících obchodní aktivity. Šestnácté století navíc obchodu v regionu přálo: bylo nalezeno vydatné ložisko stříbra v Jáchymově a několik nových nalezišť cínu. Prosperující důlní oblasti zajišťovaly prosperitu blízkému i vzdálenějšímu okolí, a na hlavní přístupové cestě ze západní Evropy ležel Cheb. Předpokládaná prosperita obchodu se měla zákonitě odrazit na posperitě obyvatel města i města jako celku. Práce se snaží rozborem městských knih příjmů (Umgeldbücher) zjistit, které položky souvisely s obchodem a jejich zastoupení na příjmech města.
|
|
|
Sociální pozice českého kata v období novověku
Pultarová, Marie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
a klíčová slova: Práce se zabývá sociálním postavením katů v období novověku jakožto skupinou obyvatel v dobovém kontextu považovanou za snížené. Pokouší se sledovat styk katovských rodin s obecnou veřejností, jejich finanční zázemí a především zjistit, jak velká byla míra diskriminace společností. Velký důraz je kladen na otázku novověké cti a její chápání v souvislosti s mistry ostrého meče a jejich rodinami. Větší prostor je v prvé řadě věnován pardubickému rodu Zelingerů, vykonávající katovské řemeslo od konce 17. století v Pardubicích a okolních oblastech. Díky detailnějšímu zaměření na život Jiřího Zelingera mistra ostrého meče a místních poměrů ohledně snížených osob, je učiněna částečná komparace s historiografickým pojetím. K závěrům bakalářské práce bylo dospěno na základě nastudování především české historiografické literatury a pramenů městské správy města Pardubice. Klíčová slova: ranný novověk, kati, město
|
|
|
Mezi kladivem a kovadlinou. Vrchnostenský aparát pardubického panství v letech 1560-1630
Růžková, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
a klíčová slova Tato diplomová práce je věnována tematice vrchnostenského úřednictva pardubického komorního panství mezi lety 1560-1630. Představuje jak strukturu a podobu aparátu, povinnosti a kompetence jeho zástupců, tak jejich působení v kontextu daného panství. Význam hraje přitom nejen vztah mezi aparátem a nadřízenými orgány, ale též jeho kontakt s místními samosprávami a samotnými obyvateli panství. Stranou zájmu nezůstávají ani osoby některých úředníků, o jejichž životních osudech je v rámci jednotlivých kapitol pojednáno. Práce sleduje však i projevy vybraných tendencí raněnovověkých dějin a jejich promítnutí do prostředí daného panství - především proces byrokratizace, profesionalizace a míru (ne)disciplinovanosti úřednictva. Velmi důležitou roli hraje také otázka, do jaké míry realita úřední praxe odpovídala ustanovením a požadavkům proklamovaným v instrukcích a nařízeních. Klíčová slova: vrchnostenská správa, úřední aparát, normy versus realita
|
|
|
Život žoldnéře za třicetileté války v kontextu českých zemí
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje životu žoldnéřů za třicetileté války, je zaměřena na střední Evropu a v jejím rámci hlavně na situaci v českých zemích. Důraz je kladen na podobu vojenských táborů, která je rekonstruována na základě normativních pramenů, ego-dokumentů, dobové umělecké literatury, lidové slovesnosti i ikonografického materiálu. Pro uvedení do tématu jsou v práci popsány jednotlivé typy vojáků v habsburské armádě a struktura velení. Tématu vojáka je věnována zvláštní kapitola pojednávající o jeho cestě armádou od naverbování po propuštění. Zmíněno je také materiální vybavení a odívání žoldnéře. Ženy byly běžnou součástí soudobých armád, proto se věnuji také jim. Hlavním těžištěm práce jsou ovšem vojenské tábory. V práci je popsána jejich vizuální podoba, tedy rozvržení jednotlivých součástí tábora. Zabývám se přístřešky vojáků i tržištěm a hospodami. Zmíněna jsou negativa táborového života, mezi které počítám nakažlivé nemoci, nebo aktivity soudobou morálkou odsuzované. Krátce popisuji i válečné právo období třicetileté války. V souvislosti s životem v táboře je řeč také o vojenských úřednících odpovědných za aspekty s tábořením související. Na závěr práce je zařazena kapitola o vnímání vojenského živlu civilním obyvatelstvem a o "válečných hrůzách". klíčová slova: raný novověk, třicetiletá...
|
|
|
Cesty Pražanů za vzděláním na prahu novověku na příkladu gymnázií ve Zhořelci a v Altdorfu
Komancová, Barbora ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je sledovat cesty pražských měšťanů za vzděláním na vyšší latinské školy ležící za hranicemi českých zemí, a to na příkladu gymnázií ve Zhořelci a v Altdorfu. Z hlediska chronologického je vymezena poslední čtvrtinou 16. a prvními dvěma desetiletími 17. století. Práce je kromě úvodu a závěru rozdělena do čtyř kapitol. První se zabývá stavem vzdělanosti na prahu novověku a věnuje pozornost především nejdůležitějším pedagogickým reformátorům. Další části práce přibližují charakter obou výše uvedených škol a mapují frekvenci na nich studujících Pražanů. Následně je porovnávána atraktivita obou gymnázií pro studenty z pražských měst. Z výsledků bádání jsou pak vyvozeny některé obecné závěry. Zároveň jsou naznačeny také možnosti dalšího výzkumu.
|
|
|
Městská správa a kanceláře ve středním Polabí za třicetileté války
Ďurčanský, Marek ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Pešek, Jiří (oponent)
Zpracování problematiky vlivu válečných událostí na městskou správu a chod městských kanceláří v době třicetileté války není možné bez podrobnějších dílčích studií zachycujících situaci v jednotlivých městech. Takový výzkum by umožnil srovnání situace v různých regionech, srovnávacího materiálu ale zatím není dostatek. Zatím lze takové srovnání podniknout pouze pro menší území a na jeho základě se pokusit načrtnout základní tendence a jevy, jež se mohou ukázat jako klíčové pro další výzkum, jako jsou např.: a) rozsah a struktura orgánů městské správy a jejich změny pod vlivem válečných událostí; b) snaha o uchránění archiválií a způsoby zajištění nejdůležitějších písemností ve válečných podmínkách; c) přerušení práce městské rady a městské kanceláře způsobené přítomností vojenských jednotek, vměšování se důstojníků do místní správy; d) personální obsazení kanceláře a jeho změny, osobnosti písařů (jejich politické a náboženské přesvědčení, vzdělání, společenské postavení); e) reakce městských rad na aktuální potřeby obyvatelstva (mimořádné změny v obsahu běžně projednávaných záležitostí); f) vzájemné styky s jinými městy, šlechtou a zemskými i krajskými úřady.
|
|
|
Městská správa a kanceláře ve středním Polabí za třicetileté války
Ďurčanský, Marek ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Pešek, Jiří (oponent)
Zpracování problematiky vlivu válečných událostí na městskou správu a chod městských kanceláří v době třicetileté války není možné bez podrobnějších dílčích studií zachycujících situaci v jednotlivých městech. Takový výzkum by umožnil srovnání situace v různých regionech, srovnávacího materiálu ale zatím není dostatek. Zatím lze takové srovnání podniknout pouze pro menší území a na jeho základě se pokusit načrtnout základní tendence a jevy, jež se mohou ukázat jako klíčové pro další výzkum, jako jsou např.: a) rozsah a struktura orgánů městské správy a jejich změny pod vlivem válečných událostí; b) snaha o uchránění archiválií a způsoby zajištění nejdůležitějších písemností ve válečných podmínkách; c) přerušení práce městské rady a městské kanceláře způsobené přítomností vojenských jednotek, vměšování se důstojníků do místní správy; d) personální obsazení kanceláře a jeho změny, osobnosti písařů (jejich politické a náboženské přesvědčení, vzdělání, společenské postavení); e) reakce městských rad na aktuální potřeby obyvatelstva (mimořádné změny v obsahu běžně projednávaných záležitostí); f) vzájemné styky s jinými městy, šlechtou a zemskými i krajskými úřady.
|
|
| |
|
|
Práce s pamětníky v Archivu AV ČR
Schwippel, Jindřich ; Ďurčanský, Marek ; Kodera, Pavel
Studie přibližuje třicetileté zkušenosti s orální historií v Archivu Akademie věd ČR. Přibližuje mj. také strukturu témat rozhovorů s pamětníky (rodinné zázemí, biografie, učitelé a mimoškolní vlivy, vědecká kariéra, politické a finanční limity výzkumu, žáci, ženy ve vědě, kolegové a přátelé atd.). Autoři jsou toho názoru, že orální historie by měla být organickou součástí práce archiváře.
|
host ::
RSS.