|
|
Řízení grafického OLED displeje mikrokontrolérem Atmel
Bartošík, Vladislav ; Lattenberg, Ivo (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a realizací přípravku sloužícího pro řízení OLED displeje Densitron DD-25664GE-1A. Tento displej má rozlišení 256 x 64 pixelů a umožňuje zobrazovat 16 stupňů šedi. Navržený obslužný software implementuje inicializační a ukončovací funkci, dvě sady fontů - latinku a řecká písmena a funkce pro vykreslování grafiky a textu. Výsledkem celého projektu je přípravek s řídícím softwarem.
|
|
|
Návrh a realizace VoIP ústředny pro komerční využití
František, Jiří ; Hanák, Pavel (oponent) ; Janovič, Filip (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem VOIP ústředny založené na Asterisku s účtovacím systémem A2Billing. Nejdříve je popsán průběh instalace programového vybavení a zprovoznění ústředny pro možnost volání v rámci ústředny i mimo ni. Následuje úvod do problematiky účtování hovorů s praktickou ukázkou celkového nastavení systému. Rozebrána jsou webová rozhraní jak administrátorská, tak i uživatelská. Na konci je popis jednotlivých vybraných VOIP telefonů, které byly využívány při tvorbě této práce. Je i stručně vysvětleno základní nastavení jednotlivých telefonů.
|
|
|
Dynamická rekonfigurace s Atmel FPSLIC
Jančík, Martin ; Hanák, Pavel (oponent) ; Fedra, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato práce popisuje platformu Atmel FPSLIC, která je tvořeny pomocí hradlových polí FPGA a mikrořadiče AVR. Je zde i popsán vývojový kit STK594 a jeho možnosti programování, ať hradlového pole FPGA, tak také mikrořadiče AVR. Také je popsán samotný obvod AT94K. Tento obvod je možné programovat jazykem VHDL (pole FPGA) nebo pomocí assembleru a jazyka C pro mikrořadič. Toto vše umožňuje sloučit do jednoho výstupního souboru pomocí programu System Designer, který obsahuje sadu softwarových nástrojů pro dané programové jazyky a generování celého obvodu. Práce dále popisuje jednoduchou aplikaci pro obě části platformy. Také je zde věnováno popisu dynamické rekonfigurace hradlové části tohoto obvodu.
|
|
|
Nelineární obvody s řízenými proudovými zdroji
Dolák, Jan ; Hanák, Pavel (oponent) ; Kubánek, David (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problematice nelineárních obvodů. V úvodu práce jsou popsány základní možnosti řešení nelineárních obvodů. Dále jsou uvedeny základní informace o moderních proudových aktivních prvcích, jako jsou například proudové sledovače, proudové operační zesilovače a proudové konvejory. V další části diplomové práce je probrána problematika reálných vlastností polovodičových diod, hlavní pozornost je věnována závěrné zotavovací době. V diplomové práci jsou popsány tři různé typy obvodů s nelineárními prvky. Prvním typem obvodů jsou obvody diodových přesných usměrňovačů, nejvíce jsou prozkoumány dvoucestné usměrňovače obsahující napěťové operační zesilovače, proudové sledovače a další aktivní prvky popsané v předchozích kapitolách. Pro každý z těchto obvodů byly provedeny simulace v programu PSpice, aby byly zjištěny jejich vlastnosti. Následně je věnována pozornost zvyšování maximální zpracovávané frekvence. Také je hledána minimální potřebná velikost vstupních signálů obvodů. V následující části jsou zpracovány dva návrhy diodového funkčního měniče, funkční měnič s napěťovým operačním zesilovačem a funkční měnič s proudovým sledovačem. Pro oba navržené funkční měniče byly provedeny simulace pro zjištění jejich skutečných vlastností. Třetí zkoumaný typ nelineárních obvodů jsou různé druhy napěťových a proudových diodových okrajovačů, ze kterých jsou blíže zkoumány horní, dolní a oboustranné okrajovače. Pro všechny zkoumané obvody okrajovačů byly opět provedeny simulace a byla zkoumána jejich funkčnost a problémy spojené s jejich využitím pro okrajování signálů s vysokými frekvencemi. V poslední části práce je popsána praktická realizace obvodu přesného usměrňovače, který se ze všech zkoumaných obvodů vykazoval nejlepší schopností zpracovávat vysoké frekvence signálů. Tento obvod byl realizován pro možnost použití v proudovém režimu a ve smíšeném režimu. Získané hodnoty reálných obvodů byly následně srovnávány s hodnotami získanými ze simulací příslušných obvodů.
|
|
|
Nelineární obvodové struktury s proudovými a napěťovými konvejory
Gabriel, Viktor ; Hanák, Pavel (oponent) ; Koton, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím aktivních prvků v nelineárních obvodech. Nejprve zde jsou teoreticky popsány varianty proudových a napěťových konvejorů. Dále se práce věnuje návrhu nových obvodových struktur s nelineárními prvky, které vychází už z dříve známých realizací. Je navrženo hned několik možností řešení zkoumaného obvodu a následuje výběr nejvhodnější struktury. Toto vybrané řešení se důkladně zanalyzuje, aby bylo možné v následné diplomové práci porovnat teoreticky navržené obvodové řešení s prakticky realizovaným.
|
|
|
Měření vzdálenosti pomocí technologie ZigBee
Čepl, Josef ; Šporik, Jan (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou hrubého zjišťování vzdálenosti mezi dvěma bezdrátovými moduly založenými na standardu ZigBee. V prvním logickém celku se věnuje teoretickému popisu výše uvedené technologie a jejím charakteristikám. Tato část podává čtenáři základní informace nutné pro pochopení fungování bezdrátové komunikace a seznamuje jej také s některými pojmy z tohoto odvětví. Následuje popsání metody přístupu ke sdílenému médiu spolu s podrobným popisem funkcí, které jsou stěžejní pro určení intenzity signálu. Druhá část se věnuje popisu vývojového kitu 1321XDSK-BDM. Další část je již určena pro návrh uživatelského rozhraní pro zobrazení měřených dat. Je zde popsána počáteční vize zařízení doplněná o řešení komunikace bezdrátového modulu s navrhovaným zařízením. Dále je zde návrh zapojení v programu Eagle a vysvětlení funkce jednotlivých součástek v zapojení. V posledních dvou kapitolách logického celku je popsána konstrukce zařízení a stručný návod k jeho použití. Následuje část, která popisuje výběr vhodné aplikace, nutné změny kódu a implementaci vlastního kódu spolu s popisem důležitých funkcí a částí programu. Předposlední kapitola obsahuje měření dat v terénu s použitím bezdrátových modulů a navrženého zobrazovacího modulu. Testují se zde různé vlivy na konečnou přesnost měření vzdálenosti. V závěru je provedena diskuze nad dosaženými výsledky. Zejména tato část obsahuje posouzení přesnosti meřicí metody a zhodnocuje použitelnost metody v praxi.
|
|
|
Fluxmetr s grafickým zobrazením B-H křivky
Ježek, Jaroslav ; Mačák, Jaromír (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá jednoduchým fluxmetrem, který je schopen spolu s dalšími přístroji zobrazovat hysterezní smyčku. Hysterezní smyčka je grafické vyjádření závislosti magnetické indukce na intenzitě magnetického pole. K zobrazení hysterezní smyčky je použit osciloskop. Tento přístroj je plně dostačující pro zobrazovaní. Měřenými předměty jsou solenoidy z různých druhů materiálu o shodném tvaru. Hlavním cílem diplomové práce je návrh, realizace a popis fluxmetru. Fluxmetr se skládá z několika dílčích bloků. Prvním dílčím blokem, kterým se práce zabývá, je generátor signálu, který je schopen generovat různé druhy signálu. Generovaný signál se přivádí na primární vinutí solenoidu, kde vzniká magnetické pole o dané intenzitě. K získání dostatečné intenzity je použit zesilovač. Dále se práce zabývá návrhem integrátoru, který je nezbytný pro správnou funkci fluxmetru. V práci je uvedeno blokové schéma propojení jednotlivých částí, tak jak bylo navrhnuto. Na konci práce jsou popsány dosažené naměřené výsledky a jejich popis.
|
|
|
Proudový postranní kanál mikroprocesorů
Obručník, Ondřej ; Hanák, Pavel (oponent) ; Martinásek, Zdeněk (vedoucí práce)
V této diplomové práci je podrobně prostudována problematika proudového (výkonového) postranního kanálu. Zabývá se útokem na tento typ postranního kanálu a způsoby, kterými je možné tento kanál analyzovat. Také jsou zde prezentovány dvě měřící metody, pomocí kterých je možné útok úspěšně provézt. Dále práce popisuje postup, který byl použitý pro analýzu proudového postranního kanálu mikroprocesoru PIC16F84A. Zkoumaný mikroprocesor, zapojený do obvodu podle zde uvedeného schématu, postupně zpracovával různé programy realizující vždy jinou operaci, která odpovídá konkrétní použité instrukci. V odpovídajících kapitolách jsou také uvedeny výsledné hodnoty a grafy, které se podařilo měřením získat.
|
|
|
Device control based on touch-sensitive capacitance-sensing circuits
Matula, Rastislav ; Kubánek, David (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
The primary objective of this master’s thesis is to discuss a design and development of proximity touch control panel, which contains two simulated buttons and one rotary slider simulating functions of the potentiometer using specialized sensor controllers. The first part is describing functions and different technologies used to create touch sensors. It also introduces its usage in practice, advantages and disadvantages of different technologies which provides the readers with basic theoretical knowledge and introduction into the touch sensors. The second part as follows describes the definition of Integrated Circuits MPR083 and MPR084, outline of the features and methods of their functions. Displays internal connection of these circuits and describes forms of the serial communication with microcontroller connected to I2C bus. In these part there are in details described individual internal registers of these Integrated Circuits and theirs typical setups. It shows how it is possible to use the external interrupts and examples of their practical application. In the last chapter of these thesis is described the layout of the individual modules and construction of the whole designed device. The work is introducing two different concepts of programming the microcontrollers and consequently also construction of the appropriate ISP and JTAG programmers. It also introduces construction of the display units for visual feedback with the user and approach of the communication for the control LED matrix and graphical LCD display. The main part of this thesis is the construction of the control circuit, which includes key part, microcontroller ATmega16. It also presents the description of the program written in development environment AVR Studio in programming language C and his specific functions. In conclusion of the thesis are listed real measured behavior of the communication on I2C bus and their description.
|
|
|
Simulace toroidních cívek v Ansoft Maxwell 3D
Daněk, Michal ; Pfeifer, Václav (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simulaci elektromagnetického pole v programu Ansoft Maxwell 3D, který pro simulaci elektromagnetických polí využívá metodu konečných prvků. Nejprve je uveden postup tvorby geometrického modelu toroidní cívky, který má šedesát pět závitů. Tento model je nutné odladit a připravit ho pro generaci sítě prvků - meshe. Modelu přiřadíme fyzikální vlastnosti a tím vznikne fyzikální model. Nastaví se okrajové podmínky, budící proud, materiál jádra, materiál vinutí a parametry pro generaci meshe. V knihovně materiálů bude vytvořen materiál firmy Kashke K4000 a následně definujeme dle katalogového listu jeho BH křivku. Analýza je provedena ve dvou režimech. V režimu magnetostatickém je použito stejnosměrných proudů (7,5A; 10A; 15A; 20A a 25A) a lineárního/nelineárního materiálu jádra. V režimu transientní analýzy je cívka buzena proudovým impulsem. V programu Ansoft Maxwell editor obvodů vytvoříme zdroj generující proudový impuls. Tento zdroj buzení je pak k cívce připojen jako externí zdroj prostřednictvím terminálu. Materiál jádra je v případě transientní analýzy lineární, protože Ansoft Maxwell 3D neumožňuje v transientní analýze využít nelineární materiál. Nastavení parametrů transientní a magnetostatické analýzy je odlišné. U transientní analýzy se navíc zadává koncový čas a časový krok, pro který se má daná úloha řešit. Zadávají se rovněž časové body, ve kterých se magnetická indukce a intenzita magnetického pole spočítají a později je bude možné zobrazit. Vypočtená pole jsou v práci prezentována jako obrázky. Rovněž je uveden postup, jak se používá kalkulátor pole z hodnot v postprocesingu. V závěru jsou shrnuty dosažené výsledky.
|
host ::
RSS.