|
|
Prenatální vývoj končetin a jeho patologie
Skoupá, Veronika ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Zahradníček, Oldřich (oponent)
Končetinové vady jsou druhé nejčastější vrozené onemocnění u dětí. Vznikají v prenatálním období a za jejich vznik nejčastěji mohou genetické defekty nebo chromozomální abnormality. Vývojové vady končetin mohou být způsobeny i působením rozličných teratogenů, které mohou narušit vývoj plodu. Prenatální vývoj dítěte je nesmírně komplikovaný sled obrovského množství propojených událostí, kterému i přes značné pokroky a objevy v odvětví molekulární biologie za posledních několik desítek let, stále ne úplně rozumíme. Předložená práce se snaží souhrnně popsat problematiku končetinových defektů od jejich vzniku, přes možné příčiny až po několik onemocnění, které jsou s anomáliemi končetin spojeny. Prohlubování znalostí v oblasti vývoje končetin a defektů s ním spojených je důležité pro přesnou prenatální diagnostiku a následné úspěšné léčení pacientů.
|
|
|
Evoluční a embryonální vývoj prechordální části hlavy
Marková, Kristýna ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rostrální, tedy prechordální část hlavy obratlovců je jedním z hlavních znaků, který nás odlišuje od ostatních strunatců. Součástí této tzv. nové hlavy je i prechordální destička, známá také jako prechordální či premandibulární mezoderm, axiální mezoderm, nebo ventrální kraniální mezoderm. Tato nejrostrálnější populace mezendodermu má vývojově pocházet z rozvolněného anteriorního konce struny hřbetní, tvoří hlavový mezenchym, a později přispívá do tzv. hlavových kavit a do okohybných svalů. V této práci zkoumám nejranější vývoj prechordální destičky u jesetera, kostlína a bichira, u kterých bylo nedávno popsáno endodermální předústní střevo jako nejrostrálnější struktura hlavy. Za pomocí histologické analýzy, imunohistochemie a in situ hybridizace jsem analyzovala vývojový vztah prechordální destičky a předústního střeva, a objevila jsem, že v raném vývoji rostrální části hlavy se nejprve objevuje jasně definovaný endodermální epitel, tedy předústní střevo. Mezenchymální populace prechordální destičky vzniká až později, a to jednak uvolňováním buněk z anteriorního konce struny hřbetní, ale také z mezenchymu vznikajícího z posteriorní části předústního střeva v oblasti kolem rostrálního konce mozku. Buňky prechordální destičky se později rozšiřují do laterální oblasti do blízkosti optického váčku,...
|
|
|
Sprouty 2 v raném vývoji se zaměřením na kraniofaciální oblast a vývoj končetin
Pasovská, Martina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Sprouty proteiny se řadí mezi negativní regulátory RTK (receptor tyrozin kináz), včetně FGF signální dráhy. Signály FGF signálních drah se podílejí na vývoji patra či zubních základů, mimo jiné řídí proliferaci a diferenciaci osteoblastů a podílí se na formování končetin. Především jeden ze čtyř FGF receptorů, FGFR3, významně ovlivňuje například chondrocyty v růstové ploténce a jeho mutace se projevuje chondrodysplastickými syndromy. Sprouty2 (Spry2) gen se v embryonálním vývoji účastní vývoje končetin, ledvin, větvení plic a také zubní morfogeneze. Spry2 deficientní jedinci vykazují nadpočetné zuby v diastemě mandibuly, abnormality ve tvaru lebky či rozštěpy patra. V kraniofaciálním vývoji a také u končetin hraje významnou úlohu i gen Sonic hedgehog (Shh). Cílem předložené diplomové práce bylo popsat expresi Spry2 v kraniofaciální oblasti a u končetinových základů s důrazem na raná stádia vývoje. Dále jsme se s využitím Spry2 deficientních myší zaměřili na vzájemný vztah mezi geny Spry2 a Sonic hedgehog (Shh) v kraniofaciální oblasti a v končetinovém pupenu. Exprese Spry2 a Shh genů byla detekována pomocí in situ hybridizace. Aktivita těchto genů byla hodnocena na základě vizualizace exprese příslušných proteinů s využitím immunohistochemie. Ke sledování osudu Shh exprimujících buněčných linií...
|
|
|
Genetics and molecular basis of spina bifida
Kim, Alice ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Spina Bifida patří mezi vady vznikající během neurulace, konkrétně při uzávěru neurální trubice. Neurální valy nejčastěji v bederní oblasti nefúzují a zůstává zde otvor. Recentní studie naznačují, že naše chápání tohoto procesu, tj., že uzavírání neurální trubice probíhá nezávisle na několika místech, by mohlo být chybné a akcentují iniciaci z jednoho bodu. K vytvoření Spina bifida vedou různé faktory, jako je výživa, genetické predispozice a prostředí. Kyselina listová a vitamin B12 se ukázali jako účinné doplňky stravy, pokud jde o snížení rizika vzniku této vady. Z genetického pohledu, mutace v genech MTHFR, CUBN, CHKA, SARDH, MTRR, Grhl-3, které jsou zapojeny v procesu methylace, jsou považovány za důležité rizikové faktory pro vznik Spina bifida u člověka. V rámci myšího modelu byla prokázána role nesprávné methylace nebo hypomethylace Hox a Vangl genů. V neposlední řadě tuto vadu způsobují taktéž mutace v genech Par1 / Par2.. Neurální valy v daném místě nefúzují a zůstává zde otvor. Recentní studie naznačují, že naše chápání tohoto procesu, tj., že uzavírání neurální trubice probíhá nezávisle na několika místech, by mohlo být chybné a akcentují iniciaci z jednoho bodu. K vytvoření Spina bifida vedou různé faktory, jako je výživa, genetické predispozice a prostředí. Kyselina listová a vitamin B12 se...
|
|
|
Vývoj obličeje a jeho molekulární podstata
Břežná, Veronika ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Hrubá, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce je přehledem nejdůležitějších milníků při vývoji lidského embrya v oblasti hlavy a obličeje a přináší ucelený přehled nejnovějších poznatků ve vývojové a molekulární embryologii kraniofaciálních struktur se zaměřením na fúzi faciálních výběžků. V raném embryonálním období se odehrávají nejdůležitější vývojové změny v oblasti hlavy. Tato fáze je proto nejvíce náchylná na vznik defektů a malformací. Nejčastějším defektem v oblasti hlavy a obličeje je rozštěp rtu a/nebo patra, vyskytující se samostatně (nesyndromický) nebo v rámci syndromu (syndromický). Nejčastější příčinou vzniku rozštěpu je nedostatečná proliferace v obličejových výběžcích a patrových ploténkách, která je zapříčiněna chybnou exprimací genů nebo receptorů daných genů, jejichž funkci lze modelově testovat na myších a kuřatech. Předložená práce sumarizuje také znalosti z etiologie rozštěpových vad v kontextu nových poznatků o splývání obličejových výběžků a osifikace v dané oblasti. Prohlubování našich znalostí vývoje obličeje a defektů s ním spojených je důležité pro přesnou prenatální diagnostiku a úspěšné léčení pacientů, jejichž problémy nemusí být pouze estetické, ale i život ohrožující.
|
|
|
The study of Xenopus tropicalis testis-derived stem cells
Nguyen, Thi Minh Xuan ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Bartůněk, Petr (oponent) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Studium kmenových buněk odvozených z varlat Xenopus tropicalis Nguyen Thi Minh Xuan Abstrakt Sertoliho buňky (SCs) produkují celou řadu molekul klíčových pro determinaci samčího pohlaví a pro regulaci spermatogeneze v dospělosti. Poruchy diferenciace Sertoliho buněk vedou u člověka ke sterilitě. Před nástupem puberty hrají důležitou roli v udržení spermatogoniálních buněk v kmenovém stavu a zajišťují tak jejich dostatečný počet. Zajímavým znakem odlišujícím nezralé a zralé Sertoliho buňky je dočasná přítomnost cytokeratinu, který byl u těchto buněk popsán u celé řady modelových organismů. V rámci této disertační práce jsme se zabývali rozdílnou genovou expresí proteinů spojených s regulací cytokeratinu u nezralých a zralých Sertoliho buněk odvozených z varlat Drápatky tropické (Xenopus tropicalis). Imunohistochemické řezy varlat z juvenilních jedinců a imunocytochemická analýza buněčné kultury odvozené ze stejného zdroje, obsahující nezralé progenitory Sertoliho a peritubulárních myoidních buněk (XtiSC) ukázaly na společnou expresi cytokeratinu a membránového β-kateninu. V případě vzorku z dospělých jedinců nebyla detekována přítomnost ani jednoho z nich. Dále pak podobný fenotyp vykazovaly i migrující Sertoliho buňky (pre- SCs), které se nacházely mimo semenotvorné kanálky. I zde byla exprese obou proteinů...
|
|
|
Zubní kmenové buňky během vývoje dentic obratlovců
Pešanová, Věra ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Dentice obratlovců je dynamickou strukturou, u které dochází k neustálému obnovování jejích elementů, zubů. Neustálou obnovu zubů umožňují zubní kmenové buňky epitelu a mezenchymu. Epitelové kmenové buňky se nachází v dentální lamině, která se, spolu s přilehlým mezenchymem, podílí na jejich regulaci skrze složitou síť signálních drah. Ta zajišťuje umístění, správný počet, inaktivitu, proliferaci a diferenciaci kmenových buněk. Dentice obratlovců jsou morfologicky různorodé, do značné míry je však jejich vývoj řízen sdílenými evolučně zachovalými molekulárními mechanismy. Epitelové zubní kmenové buňky všech zkoumaných skupin obratlovců například exprimují transkripční faktor Sox2 a na jejich regulaci se podílí signální dráhy jako je Wnt/β-catenin, Shh, Fgf a Bmp. Vzhledem k bohaté diverzitě morfologie dentálních lamin jsou i lokace předpokládaných kmenových buněk odlišné mezi obratlovci. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o zubních kmenových buňkách jednotlivých původů k určení sdílených a odvozených znaků dentic obratlovců.
|
|
|
Eda gen ve vývoji zubů
Dalecká, Linda ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Ectodysplasin A (EDA) je transmembránový protein z rodiny TNF, který hraje důležitou roli ve vývoji ektodermálních derivátů, jako jsou zuby, vlasy či žlázy. Mutace v Eda genu způsobuje u člověka hypohidrotickou ektodermální dysplázii (HED). Sonic hedgehog (Shh), který je ovlivňován Eda signální dráhou je důležitou signální molekulou zapojenou v iniciaci zubního vývoje. V rámci této studie bylo naším cílem zhodnotit vliv Eda genu na vývoj myších zubů a jeho vztah k Shh signalizaci, neboť Shh je důležitý ukazatel normálního zubního vývoje. Zaměřili jsme se na Shh expresi v zubech Eda mutantních myší, se spontánní mutací v Eda genu, které jsou přirozeným modelem pro X vázanou HED. Nejdříve jsme porovnávali Shh expresní vzorec v průběhu zubního vývoje u Eda mutantních myší s CD1 kontrolami pomocí metody disociace epitelů a fluorescenční mikroskopie. Následně jsme se zaměřili na pozorování buněčných linií exprimujících Shh pomocí Cre- LoxP systému. Také jsme vizualizovali SHH expresi pomocí imunohistochemie a kvantifikovali SHH protein v embryonálních čelistech pomocí western blotu. Dle našich výsledků byl vývoj zubů u Eda mutantních myší přibližně o jeden den opožděn v porovnání s kontrolou. Můžeme shrnout, že Eda gen a jeho protein má vliv na oblast Shh exprese následujícího funkčního zubu, ve smyslu...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.