|
|
Písmo jako kulturní fenomén
Plná, Daniela ; Matějů, Martin (oponent) ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce bude představovat kulturologický pohled na téma, týkající se písma jako kulturního prvku, který lze zkoumat z několika různých pohledů. Struktura práce se rozdělí do dvou základních linií. První část se zaměří na historickou perspektivu, která nám, alespoň v evropském kontextu, pomůže objasnit hlavní pozadí vzniku písmového projevu a další motivace jeho geneze. Souhrnně bude tato kapitola zpracovávat téma: Písmo, jeho vznik a vývoj. Druhá část se zaměří na stanoviska tří teoretických okruhů. To znamená, že zde bude kladen důraz na metody oborů zabývajících se písmem a jeho významem pro lidskou kulturu a společnost. Těmito okruhy bude paleografie, gramatologie, zvláště pak psychologie písma neboli grafologie, která pro své netradiční pojetí písma zaujme z těchto tří oborů největší prostor. Důraz bude kladen na symboliku a výraz písma, dále na dlouhodobou tradici a rozvinutou metodiku. Jeden okruh zastoupí věda klasické povahy, která jasně definuje paradigmata a objekt svého výzkumu. Druhý okruh bude představovat "pouhý" postulát, který zachycuje pokus o novátorské pojetí našeho objektu. Třetím zástupcem je obor, jenž staví na empirické zkušenosti a zároveň vyhodnocuje své poznatky na základě subjektivního pozorování. Diplomová práce tuto metodiku nastíní v kontextu kulturologického studia, který...
|
|
|
Veřejná správa v podmínkách Evropské unie (historické a sociokulturní souvislosti)
Lukeš, Jiří ; Matějů, Martin (vedoucí práce)
Vstup České republiky do Evropské unie představuje typ kulturní změny, která se dotýká každého občana, instituce i české společnosti jako celku. Kulturní změnu chápu jako nehodnotící kategorii sloužící k označení procesu vzniku, transformace nebo zániku konkrétních kulturních prvků, konfigurací i kulturních systémů jako celku. V případě procesu integrace naší země do struktur Evropské unie se jedná především o typ změny exogenní. Adaptace České republiky na nové politické, ekonomické a právní imperativy ovšem stimulovala také celou řadu změn endogenního typu. Vzhledem ktomu, že po dlouhá léta působím v institucích, které se zabývají veřejnou správou, vybral jsem několik oblastí, které se vstupem a členstvím souvisí a rozhodl se je ve své disertační práci podrobit kulturologické analýze. Práce je programově koncipována jako příspěvek k rozvoji aplikované kulturologie. Je proto vedená snahou nejen popsat a analyzovat změny, k nimž došlo vstupem České republiky do Evropské unie v oblasti veřejné správy, ale také postihnout mechanismy, které umožní fungování státní správy co nejvíce optimalizovat. Základní kategorií, která podle mého názoru umožňuje analyzovat daný problém komplexně a ze systémové perspektivy, je široce vymezený pojem kultury. Kulturu v této práci vymezuji z antropologické perspektivy jako...
|
|
|
Modely veřejné správy v Evropské unii (transkulturní perspektiva)
Mazáč, Jiří ; Matějů, Martin (vedoucí práce)
Předmětem této práce je teoretická analýza transformace veřejné správy (státní i samosprávní) v České republice. Zvláštní pozornost je věnována komparaci veřejné správy v České republice se zeměmi Evropské unie a rozboru nové koncepce veřejné správy v podmínkách hlavního města Prahy. V ohnisku analýzy je také problematika organizační kultury ve veřejné správě a otázky fungování regionální veřejné správy. Podle mého názoru lze současné období průběhu a vlastního výkonu samosprávných činností v obcích a krajích České republiky považovat za přechodné. Definitivní podoba výkonu veřejné správy a návazných činností jejich orgánů totiž vznikne až po ukončení některých úkonů, které souvisejí s probíhající transformací veřejné správy v návaznosti na ekonomiku státu a dokončení řádné privatizace národního majetku.
|
|
|
K teorii a metodologii kulturologického výzkumu veřejného prostranství
Krykorková, Zuzana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Zejména v současnosti, která je charakterizována krizí socializace, absencí hodnot, vyvázaností z prostředí ve kterém žijeme, je zájem o problematiku a revitalizaci veřejných prostranství, která mohou částečně přispět k uchování či probuzení řady kulturně sociálních jevů, opodstatněný a na místě. Prací bychom rádi poukázali na důležitost a nenahraditelnost veřejných prostranství a zpracování tohoto tématu chápeme jako výzvu pro další studium. Předložená práce o veřejném prostranství má dvě části, teoretickou a empirickou, obě tyto části tvoří neoddělitelný a navzájem propojený celek, jehož ústřední myšlenkou bylo rozpracování nástrojů, na jejichž základě můžeme veřejné prostranství komplexně popsat a hodnotit jako životaschopné. Abychom se k tomuto cíli alespoň částečně přiblížili, bylo zapotřebí definovat pojem veřejné prostranství. Pro naše pojetí veřejného prostranství byla použita definice M. Petříčka, kterou jsme se v průběhu celé práce snažili dále zpřesňovat. Vzhledem k tomu, že dostupné teorie veřejného prostranství v sobě dostatečně nezahrnují dimenzi životaschopnosti, čerpali jsme z relevantní tuzemské a zahraniční literatury, jejichž předmětem není přímo veřejné prostranství, ale k prostředí se vztahující pojmy jako prostor, místo, ruka. Integrovali jsme tedy poznatky rozličných vědních...
|
|
|
Regionální kultura a úloha elit
Sternová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Předmětem této rigorózní práce byl vztah lokálních elit a regionu, k němuž přísluší, nahlížený s ohledem na jejich specifické vlastnosti - v tomto případě demonstrovaný na příkladu chodského regionu a jeho duchovního vudce Jindřicha Šimona Baara. V teoretické části práce jsme se pokusili zasadit ruzné aspekty života a díla této významné osobnosti, přesahující rámec lokálního významu, do souvislostí s historickým a kulturním vývojem chodského regionu. Duraz byl kladen také na rozbor jednotlivých odvětví chodské lidové kultury, jako jsou lidové tradice a zvyky, nářečí, kroje či hudba a tanec; pozornost věnujeme i popisu současného stavu folklóru v regionu. Teoretickou část doplňuje empirické šetření, které má za úkol prokázat životnost odkazu osobnosti Baarova formátu v rámCi regionální kultury a poodhalit některé detaily každodenního života v místě. Srovnávací výzkum, prováděný v Praze, zdurazňuje specifičnost vztahu obyvatel vybraného regionu k nejvýraznějšímu zástupci lokální elity. Tato práce si neklade za cíl detailně analyzovat veškeré aspekty života konkrétního "duchovního vudce" či podat vyčerpávající přehled folklóru a lidové kultury regionu. Její snahou je najít souvislosti mezi vlivem regionálně významné osobnosti Baarova formátu a prožíváním vnitřní identity a integrity obyvatel zkoumaného...
|
|
|
Kulturní fenomén Jihoslovanů - Dubrovnická republika
Sokolová, Květuše ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Předmětem rigorózní práce Kulturní fenomén Jihoslovanů - Dubrovnická republika je dubrovnická kultura, zajímavá a ojedinělá jihoslovanská kultura, která je pro Evropany takřka neznámá. Přesto má nezastupitelnou roli nejen v pochopení kulturněhistorického vývoje Chorvatska, ale i celého Balkánu, jako součásti Evropy. Abychom se mohli podílet na formování naší evropské budoucnosti, je nutné pochopit a vyrovnat se s její minulostí, což v případě jihoslovanského regionu a jeho kulturního vývoje představuje nelehký úkol. V průběhu posledních staletí bychom asi stěží hledali období, kdy epicentrum historických událostí otřásajících naším starým kontinentem neleželo alespoň zčásti v dnešním jihoslovanském prostoru. Dějinný vývoj zde zasáhly vpády barbarů, rozdělení římské říše, zápas dvou center křesťanství, křížové výpravy, osmanská expanze, habsburská monarchie a zejména konflikty ve 20. století. Historie Chorvatska je historií země, které se v minulosti nepodařilo uchovat si samostatnost, ani územní celistvost. Dominantní vliv na zdejší společnost mělo vždy náboženství, byl to právě kulturní dualismus katolictví a pravoslaví, který po staletí rozděloval jihoslovanský svět. Chorvatská kultura je proto místem, kde se střetává několik kulturních a civilizačních proudů, zejména východní a západní. Jihoslované na...
|
|
|
Nomádi moderní doby
Kropáčková, Linda ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Předmětem této diplomové práce Je kulturně-sociální analýza fenoménu nomádství promítnutého na pozadí jednoho z proudů současné alternativní kultury soustředěné kolem hudebního stylu freetechno a myšlenky polokočovného života. Na následujících stránkách sleduji, jak se význam pOjmu nomádství proměňoval v průběhu lidské existence a jak se tento princip projevuje v současnosti. Od popisu komunit tradičních nomádů přes novodobé kočovníky k obyvatelům měst se téma práce přesouvá k otázce, zdali lze pozorovat návrat archaických kmenových hodnot nebo zda se jedná pouze o jednu z podob spotřebního chování a vyhraněného individualismu.
|
|
|
Kultura Nazca v zrcadle hypotéz a interpretací
Ledvinka, Robert ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
předmětem zpracované rigorózní práce byla kompletní teoretická analýza kultury Nazca v kontextu vývoje předkolumbovských peruánských kul tur až do éry Inků obsahuj ící všechny dosud zveřejněné teorie vysvětluj ící příčiny a důvody vzniku obrazové galerie na území dnešního Peru. Cílem práce bylo prezentovat nazcanskou kulturu jako součást vývoje amerických nativních kultur v čase a prostoru. Podle mého názoru není možné interpretovat a pochopit kulturu Nazca izolovaně t nebot je součástí širšího kulturního okruhu t který jako celek vykazuje řadu kulturních univerzálií ~ socio-kulturních specifik. Zvláštní pozornost jsem věnoval unikátní obrazové galerii geoglyfů a petroglyfů t které se nacházej í na planině Nazca. Tyto tajemstvím obestřené linie a obrazce vedly vědce t cestovatele i fantasty k formulování celé řady různých hypotéz a teorií na téma jejich funkce a smyslu. Vzhledem k tomu t že výklad nazcanské kul tury má mnohdy velmi spekulativní charakter, rozhodl jsem se seznámit s dostupnou literaturou a zaujmout vlastní stanovisko k existujícím teoriím. Po dokončení rigorózní práce jsem nucen konstatovat, že ani po prostudování celé řady fotografií, studií a knih se mi nepodařilo shromáždit dostatek důkazů, které by jednoznačně podpořily pravdivost pouze jedné z teorií. Dospěl jsem totiž k závěru, že k...
|
|
|
Jindřich Šimon Baar a kultura chodského regionu
Sternová, Marie ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Chodský region je bezesporu jedním z nejosobitějších regionu České republiky, který si přese všechny dějinné a politické zvraty zachoval svoji kulturněhistorickou svébytnost a jedinečnost. Stalo se tak díky specifickým geografickým podmínkám a jistým zvláštním aspektům povahy chodského obyvatelstva. Neméně důležitou a podle mého názoru klíčovou funkci pro upevňování a rozvíjení identity a vztahu k vlastnímu regionu má ovšem postava místního duchovního vůdce, člověka, který představuje zosobnění hodnot a idejí dané lokální společnosti. V chodském regionu je takovouto osobností spisovatel a sběratel folklóru Jindřich Šimon Baar. Cílem této diplomové práce je zpracovat kulturologickou syntézu, která bude spojením monografie Jindřicha Šimona Baara a interpretace empirického šetření v chodském regionu. V teoretické části práce se věnuji životu a dílu této významné lokální osobnosti v kontextu kulturněhistorického vývoje chodského regionu, zvláštní pozornost je také věnována fenoménu chodského folklóru a jeho otiskům v každodenním kulturním životě obyvatel. Aplikační část diplomové práce pak tvoří empirické šetření v regionu, které zkoumá životnost Baarova odkazu a prožívání lokální identity obyvatel Chodska. Šetření je doplněno srovnávacím výzkumem provedeným mimo region, který má ukázat předpokládané rozdíly ve...
|
|
|
Graffiti a město, návrat emocionality do urbánního prostoru
Levý, Martin ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je teoretická analýza sociokulturního projevu graffiti. Pokoušíme se zde složit obraz zkoumaného jevu blízký kubistickému náhledu na svět, kde jednotlivé fasety na obraze zobrazují předmět v různých polohách a náhledech zároveň. Motivem k napsání této práce byla snaha alespoň částečného porozumění důvodů výskytu graffiti v dnešní společnosti a prostředí a zároveň zasazení jevu do širšího rámce moderní doby. Naše práce se opírá o interdisciplinární přístup a zdůrazňuje holistický pohled ke zkoumanému jevu. Uvedený projev se snažíme nahlížet a analyzovat z více pohledů. Práci tvoří trojice relativně nezávislých částí, ve kterých se z různých úhlů pohledu zabýváme jevem graffiti. V první části analyzujeme jev především v kontextu města. Analýza je zaměřena zejména na urbánní prostředí a velkoměsto epochy moderní a jeho vnímání. Domníváme se totiž, že graffiti je s velkoměstským prostředím úzce propojeno. Z něho totiž vychází, čerpá svou sílu, na ně reaguje. Bez kontextu velkoměsta epochy moderní lze podle našeho názoru uvedený projev těžko charakterizovat. V druhé části se zabýváme graffiti z hlediska uměleckého diskursu epochy pozdně moderní. Rozebíráme v ní úlohu vizuality graffiti v umění a její možný přesah do sféry oficiálního umění. Pokoušíme se zde analyzovat, jak dalece lze...
|
host ::
RSS.