|
|
Nacistická okupace českého pohraničí a českých zemí a její důsledky pro církevní správu
Pakandl, Josef ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá důsledky nacistické okupace pro církevní správu. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat důsledky nacistické okupace českého pohraničí a Českých zemí pro církevní správu a dotknout se i některých souvisejících otázek. Téma jsem si vybral kvůli svému zájmu o historii. Také problematika církví a náboženských společností mi je blízká. Při psaní diplomové práce jsem studoval literaturu, internetová zdroje, navštívil jsem biskupství českobudějovické a Národní archiv. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zaobírá obsazením českého pohraničí německými vojsky a následnou správou tohoto území. Druhá kapitola se zabývá důsledky okupace pro římskokatolickou církevní správu, konkrétně v jednotlivých římskokatolických diecézích a komisariátech vratislavské arcidiecéze na českém území, pokusy o obsazení uvolněných míst diecézních biskupů ze strany Apoštolského stolce a důsledky pro strukturu řeholí. Třetí kapitola nastiňuje německou církevní politiku a její dopad na církevní život v zabraném pohraničí, zejména vztah věřících k národnostní otázce, německá opatření namířená proti církvím, persekuci duchovenstva, řeholníků a laiků. Čtvrtá kapitola se zabývá pravoslavnou církví během nacistické okupace. Je pojednáno o církevních jurisdikcích, které fakticky (tedy nejen...
|
|
|
Ústavní vývoj Turecka do roku 1945
Švanda, Josef ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
121 Závěr: zhodnocení úpravy de lege lata a úvahy de lege ferenda Tato rigorózní práce byla s ohledem na svůj název zaměřena především na trestní postih mládeže, jehož rozboru se věnuji především, současně jsem se ale pokusila upozornit na hlavní příčiny a rysy kriminality mládeže, neboť bez jejich znalosti nelze dle mého názoru přesně pochopit účel trestního postihu mládeže ani jej správně uplatňovat. Krátce jsem poukázala také na dlouhý vývoj, kterým právní úprava prošla, než nabyla svojí současné podoby. V úvodu práce jsem si položila otázku, zda byla samostatná úprava soudnictví nad mládeží nutná, zda její dnešní znění a aplikační praxe odpovídá potřebám a specifikům této kategorie pachatelů a cílům, které jsou jejich postihem sledovány. Dospěla jsem k závěru, že samostatná právní úprava soudnictví nad mládeží byla nutností, kterou si specifický charakter kriminality mládeže žádá. Teprve touto novou a samostatnou úpravou je možné se dostatečně věnovat všem aspektům nutně odlišného zacházení s mladistvými oproti dospělým pachatelům. Vzhledem k obsažnosti nové právní úpravy by nebylo vhodné ani přehledné tuto zahrnout do trestního zákona. Navíc základní idea ZSM, a sice že mládež je třeba vychovávat a ne trestat, je odlišná od ducha trestního zákona, zaměřeného více represivně a do minulosti, a také proto...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zmeny v kánonickom práve po II. vatikánskom koncile
Surmánek, Miroslav ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
1. Záver Počas prípravy k písaniu tejto práce som sa stretával s problémom zorientovania sa v zmenách, ktoré sa v kánonickom práve v rozhodnom období udiali. Hľadal som východiská, princípy, vodiace idey, ktoré by mi pomohli nestratiť sa v spleti jednotlivostí. Preto je táto práca do istej miery zaznamenaním tohto procesu hľadania "ihly v kope sena", ako sa mi to spočiatku zdalo. Až po pochopení zmien v širších a historických súvislostiach som ich celkom nebadane začal vidieť aj v jednotlivých knihách kódexov, kapitolách, podkapitolách a nakoniec aj v jednotlivých kánonoch. Zažil som na vlastnej koži ako nielen pravda, ale aj "poznanie preniká do ľudskej mysle jemne a zároveň mocne." Preto som túto metódu použil aj pri písaní. Najprv som podal výklad histórie kánonického práva, potom som sa venoval prelomovej udalosti určujúcej podobu kánonického práva v našich časoch, ktorou bol II. vatikánsky koncil a nakoniec som sa venoval niektorým oblastiam, v ktorých koncil inicioval najvýznamnejšie zmeny. Snažil som sa ich pochopiť a následne popísať stále rovnakým prístupom - od všeobecného ku konkrétnemu a od konkrétneho ku všeobecnému. Lebo toto je po študentských rokoch strávených na právnickej fakulte podľa mňa najlepší spôsob poznania nie len kánonického práva, ale práva ako celku. Pevne verím, že sa táto...
|
|
|
Právní postavení diecézních, vikariátních a farních rad v římskokatolických diecézích v českých zemích
Nejdl, Oldřich ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Předpokladem platnosti právních jednání představeného v Katolické církvi je v některých případech získání souhlasu určitých poradních orgánů, nebo projednání s těmito orgány. Jejich právní postavení upravují Kodex kanonického práva z roku 1983 a stanovy schválené jednotlivými diecézními biskupy. Tato práce se zabývá právním postavením poradních orgánů v římskokatolických diecézích, okrskových vikariátech a farnostech v českých zemích. V rámci diecéze jsou povinně zřizovány kněžská rada, sbor poradců a diecézní ekonomická rada, fakultativní je ustavení diecézní pastorační rady. Úkolem kněžské rady je pomáhat diecéznímu biskupovi v řízení diecéze, aby se co nejúčinněji podporoval pastorační prospěch části Božího lidu svěřené biskupovi. Diecézní biskup vyslechne její názor v závažnějších záležitostech. Je povinen tak učinit například v případě zřízení nebo zrušení farnosti, při rozhodnutí o novostavbě kostela, nebo při předání kostela do světského užívání. Souhlas sboru poradců je vyžadován zejména k jednání povahy mimořádné správy majetku a pro některá jednání, jimiž se zcizuje církevní majetek. Za sedisvakance volí sbor poradců administrátora diecéze. Diecézní ekonomická rada má právo, mimo úkolů, které se týkají správy církevního majetku, připravovat každoročně podle pokynů diecézního biskupa...
|
|
|
Nejvyšší soud USA - jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí
Červinková, Zuzana ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Nejvyšší soud USA dnes ve svém domovském státě zastává významnou a nezastupitelnou roli při ochraně ústavnosti, výkladu federálních zákonů, a jakožto poslední odvolací instance v rámci americké soustavy soudů. Dnes již nikoho nemusí přesvědčovat o své příslušnosti a jednotlivých pravomocích, ale v prvních letech svého fungování nebylo vůbec jisté, jakou pozici bude Nejvyšší soud USA zastávat v nově se formující společnosti a zda vůbec překoná počáteční překážky, které mu byly stavěny do cesty. Tato diplomová práce se zabývá právě počáteční existencí Nejvyššího soudu USA, jeho vymezení v rámci federálního systému moci Spojených států a jeho postupným začleněním coby rovnocenného partnera vedle zákonodárné a výkonné moci, Kongresu USA respektive prezidenta. Cílem práce bylo především přiblížit systém federálního soudnictví ve Spojených státech amerických z hlediska jeho odlišnosti od kontinentálního systému a významu precedentů. První část práce se věnuje historii Spojených států od kolonizace britskými občany, přes americkou válku za nezávislost, vyhlášení Deklarace nezávislosti a formování americké státnosti v 80. letech 18. století, které vyústilo v přijetí jedné z nejdéle platných psaných ústav na světě. Po historickém exkurzu se v diplomové práci věnuji zákonným základům, na kterých byl Nejvyšší...
|
|
|
Forma uzavrenia manželstva podľa Kódexu kánonického práva
Mikulášová, Martina ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
54 Záver Kánonická forma uzavretia manželstva je témou, ktorej sa oplatí venovať pozornosť. Možno sa to na prvý pohľad nezdá ale je určite aktuálna aj v súčasnosti, kedy si mnohí ani neuvedomujú aké požiadavky sú na nich pri uzavieraní manželstva kladené a aké záväzky na seba berú pri uzavretí manželstva. Pri práci som si osvojila jednak formálnu a vedeckú stránku písania prác ako aj a to hlavne som si rozšírila vedomosti a poznatky z problematiky kánonického práva hlavne z časti manželského práva. Po zoznámení sa s historickým vývojom spôsobu uzavretia manželstva, som sa ďalej prepracovala k riadnej forme uzavretia manželstva a s ňou spojenými požiadavkami, a následne som sa venovala a oboznámila sa i s mimoriadnou formou uzavretia manželstva a i problematikou tajného slávenia uzavretia manželstva. Taktiež som sa zamerala i na okruh osôb, ktoré sú viazané kánonickou formou, a kde som uviedla i svoj osobný postoj k novo vydanému mottu proprio Omnium in mentem. Za veľmi dôležité i prospešné považujem časť práce, zameranú na vplyv nedostatkov predpísanej kánonickej formy na platnosť manželstva ako aj poukázanie na administratívnu procedúru uzavretia manželstva, kde som zohľadnila i české sekulárne právo. Pri písaní práce som sa snažila čo najvýstižnejšie zachytiť danú problematiku. Pri jej štúdiu som...
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Haberle, Ondřej ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace Cílem této práce je analyzovat první dodatek ústavy Spojených států. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu je můj dlouhodobý osobní zájem o oblasti práva, které jsou obsaženy v problematice prvního dodatku. Práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. Diplomová práce začíná úvodem, kde je diskutována metodologie, moje motivy pro volbu tématu, význam tématu a potenciální přínos této práce pro českou právní vědu. První kapitola se zabývá historickými kořeny práv a svobod prvního dodatku. Zaměřuje se na jejich historický vývoj, a to jak v raně novověké Anglii, tak v jejich tehdejších amerických koloniích. Snaží se zachytit hlavní tendence, které přispěly k zakotvení pozitivních práv a svobod prvního dodatku do americké ústavy. Druhá kapitola se nejprve soustřeďuje na hlavní politické a právní události týkající se přijetí prvního dodatku. Dále se snaží najít interpretační východiska prvního dodatku, a to užitím historické a teleologické výkladové metody. Druhá kapitola také pojednává o působnosti prvního dodatku. Kapitola končí přehledem, jak vnější faktory (např. právní filosofie či politika) ovlivnily rozhodovací procesy Nejvyššího soudu USA jakožto orgánu oprávněného podat právně závazný výklad prvního dodatku. Vývoj interpretace...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
host ::
RSS.