|
|
Velkoplošná územní ochrana přírody v České republice a vybraných evropských zemích z právního pohledu
Mazancová, Eva ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Müllerová, Hana (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je analyzovat a porovnat úroveň ochrany velkoplošných území ochrany přírody v právních řádech České republiky, Ruské federace a Velké Británie a v závěru zodpovědět otázku, zda je právní úprava těchto zemí pro zajištění ochrany přírody ve velkoplošných územích dostatečně efektivní. Právní řády zkoumaných zemí jsou podrobeny analýze co do rozsahu a účinnosti nástrojů velkoplošné územní ochrany přírody. Rozebrány a porovnány jsou administrativní nástroje ochrany, včetně rozsahu omezení vlastnických práv a s tím souvisejících náhrad ekonomických ztrát, dále jsou zkoumány koncepční nástroje ochrany a ekonomické nástroje pozitivní i negativní stimulace. Součástí rozboru jsou i pravidla právní odpovědnosti při ochraně velkoplošných chráněných území. Dále se práce soustřeďuje na institucionální zajištění ochrany velkoplošných území v jednotlivých zemích a na posouzení rozsahu kompetencí orgánů ochrany přírody. Předmětem zájmu je i posouzení míry dotčenosti práv jednotlivých subjektů (vlastníci, obce, ekologické spolky) při vyhlašování chráněných území a následně při uplatňování jejich ochranného režimu. Pozornost je věnována také rozsahu ochrany, kterou zajišťuje velkoplošným územím mezinárodní právo a právo Evropské unie. Mezinárodně právní závazky nepředstavují pro...
|
|
|
Ochrana krajiny v právu
Předotová, Miroslava ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Resumé Ochrana krajiny v právu Tato práce se zabývá problematikou ochrany krajiny v právu, a to v rovině její obecné ochrany, tzn. ochrany volné krajiny, nacházející se mimo její zvláště chráněné části. Cílem práce je podat základní přehled o institutech obecné ochrany krajiny v současné pozitivně - právní úpravě a detailněji popsat nejvýznamnější z nich. Práce je členěna do tří kapitol, z nichž každá se věnuje specifické oblasti dané problematiky. Úvodní kapitola se zabývá obecnými východisky ochrany krajiny a je dále rozdělena do tří podkapitol. První část se pokouší vymezit chápání pojmu krajina, ve druhé části je nastíněn vývoj právní úpravy ochrany krajiny a třetí část kapitoly se věnuje významu krajiny, vymezuje činitele, které ovlivnily její dnešní stav, a na závěr shrnuje důvody pro její ochranu. Druhá kapitola je zaměřena na mezinárodní úroveň ochrany. Zvýšená pozornost je věnována Evropské úmluvě o krajině, která se jako jediná mezinárodní smlouva zabývá komplexně krajinou jako takovou. Rozebrána je také úroveň implementace cílů Evropské úmluvy o krajině do českého právního řádu. Dále se tato kapitola věnuje ekologickým sítím a její poslední část se zabývá úpravou na úrovni Evropské unie. Ve třetí kapitole, která se dále dělí do šesti podkapitol je zkoumána česká legislativní úprava a jednotlivé...
|
|
| |
|
|
Právní režim národních parků (NP Šumava a NP Bavorský les)
Pohanová, Petra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěry Národní parky jsou rozsáhlá území, která jsou jedinečná v národním nebo mezinárodním měřítku a jejichž značnou část zaujímají přirozené a lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, dosahující mimořádného vědeckého a výchovného významu. Historie národních parků pak sahá až do roku 1872, kdy americký kongres přijal zákon zřizující na území států Wyoming a Montana Yellowstonský národní park, první národní park na světě. Na evropském kontinentu se ochrana přírody a krajiny počala dostávat do podvědomí o mnoho let později, prvních devět NP zde bylo vyhlášeno před sto lety a stalo se tak ve Švédsku (1909). První impuls k založení NP Šumava a NP BL se datuje k roku 1911, kdy se objevily první snahy prosadit ochranu výjimečných území prostřednictvím jejich prohlášení za zvláště chráněná území. Na poli mezinárodním byla zavedena kategorizace zvláště chráněných území na mezinárodní konferenci o ochraně fauny a flóry v Londýně roku 1933, avšak náš zákon, který by obsahoval jednotlivé kategorie zvláště chráněných území, včetně definice národního parku, byl schválen až po druhé světové válce a jednalo se o zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. V návaznosti na jeho vydání se Československo začalo soustředit na mezinárodní spolupráci v této oblasti právní úpravy, což dokládá také jeho členství v IUCN,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Právní úprava nakládání s volně žijícími živočichy
Kolečkářová, Eliška ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se podrobně zabývá právní úpravou nakládání s volně žijícími živočichy. Vymezuje rozdíly mezi pojmy používanými v právní úpravě ochrany zvířat. Vymezuje rozdíl mezi pojetím zvířete v soukromém a veřejném právu. Zabývá se možnostmi nabytí vlastnického práva k volně žijícím živočichům, prokázáním původu živočicha odchovaného v lidské péči a osvědčením o odchování živočicha v lidské péči. Zabývá se právní úpravou nakládání s handicapovanými živočichy, subjekty, které poskytují pomoc handicapovaným živočichům a možným rozsahem poskytnuté péče. Mimo jiné se zaměřuje na přípravu a realizaci záchranných programů a na ochranu volně žijících zvířat proti týrání.
|
|
|
Složky životního prostředí a vlastnické právo
Tecl, Lukáš ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem vlastnického práva a ochrany složek životního prostředí. Práce je rozdělena do kapitol odpovídajících jednotlivým složkám, jmenovitě půdě, horninám, energiím, vodě, ovzduší, organismům a ekosystémům. Každá kapitola pak na svém začátku danou složku definuje a poté popisuje její současnou českou právní úpravu. Práce se nezabývá veškerou legislativou v oblasti ochrany přírody, ale pouze ustanoveními souvisejícími s vlastnickým právem, tedy zda příslušná složka může být předmětem vlastnického práva, popřípadě možností nakládání vlastníka s touto složkou omezit v zájmu její ochrany. Některé kapitoly jsou vzhledem k množství zákonů zabývajících se příslušnou složkou životního prostředí pak dále rozděleny na podkapitoly, např. kapitola o vlastnictví organismů odlišuje živočichy od ostatních organismů a dále je dělí na živočichy v zajetí a volně žijící. Kapitoly o půdě, horninách, vodě a organismech jsou zakončeny dílčími závěry shrnujícími mé poznatky a myšlenky o příslušném tématu, zatímco závěr celé práce představuje kombinaci syntézy těchto dílčích závěrů a mých názorů na celkovou úpravu vlastnického práva ke složkám životního prostředí.
|
|
|
Srovnání právních úprav ochrany přírody v České republice a Spolkové republice Německo v kontextu unijního práva
Vráželová, Michaela ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
Disertační práce se věnuje složkové oblasti práva životního prostředí, právu ochrany přírody. Úvodní část představuje vybrané významné mezinárodní úmluvy a právní předpisy Evropské unie v oblasti ochrany přírody, zejména směrnici o ptácích a směrnici o stanovištích. Další části se zabývají srovnáním ústavní úpravy ochrany životního prostředí a ochrany přírody v obou zemích včetně obecných zásad ochrany přírody v německém Spolkovém zákoně o ochraně přírody. Další kapitola je zaměřena na srovnání zákonných forem ochrany přírody, obecné ochrany, zvláštní ochrany, druhové ochrany apod. Práce obsahuje vybraná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie proti Německu. V závěrečné části disertační práce jsou odpovědi na otázky položené v úvodu, je provedeno srovnání legislativních úprav a jsou zmíněny podstatné rozdíly v právních systémech obou zemí.
|
host ::
RSS.