|
| |
|
| |
|
|
Cytostatická léčiva v životním prostředí, metody k jejich odstranění
Šídlová, Petra ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Biochemických věd Kandidát: Mgr. Petra Šídlová Konzultant: Doc. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název rigorózní práce: Cytostatická léčiva v životním prostředí, metody k jejich odstranění V současnosti stoupá zájem o studium vlivů léčiv používaných v humánní i veterinární medicíně na životní prostředí. Léčiva a jejich metabolity jsou vylučovány pacienty do odpadních vod v nezanedbatelném množství. Konvenční metody čištění odpadních vod však nejsou často schopny tyto látky plně eliminovat. Léčiva a jejich metabolity se tak mohou dostat do životního prostředí a ovlivňovat ekosystém. Jednou z možností jak zefektivnit čištění odpadních vod je použití fytoremediačních technologií formou kořenových čistíren. V této práci byla studována schopnost rostlin akumulovat a degradovat cytostatické léčivo doxorubicin. Současně byly sledovány i fytotoxické účinky této látky. K tomuto účelu byly použity různé systémy kultivace rostlin: hydroponie u rákosu obecného (Phragmites australis (Cav.) Steud.), kultivace in vitro v případě sítiny sivé (Juncus inflexus L.) a huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana L.) a kultivace buněčných suspenzí lnu setého (Linum usitatissimum L.). Koncentrace aplikovaného doxorubicinu byly v rozmezí 5 - 50μmol/l dle...
|
|
|
Inihibice glukuronidace léčiv extrakty a obsahovými látkami třezalky tečkované (Hypericum perforatum) a tymiánu obecného (Thymus vulgaris)
Čejchanová, Jana ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Julius-Maximilianova Univezita Würzburg Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Institut farmacie a potravinářské chemie Katedra biochemických věd Katedra farmaceutické chemie Kandidát: Jana Čejchanová Školitel: PharmDr. Iva Boušová, PhD. PD Dr. Matthias Unger Název diplomové práce: Inhibice glukuronidace léčiv extrakty a obsahovými látkami třezalky tečkované (Hypericum perforatum) a tymiánu obecného (Thymus vulgaris) O problematice interakcí rostlinných látek s léčivy se v posledních letech díky celosvětově se zvyšující oblibě přírodních léčiv hovoří více, než kdykoli předtím. Zatímco povědomí o interakcích rostlinných léčiv s cytochromem P450 je poměrně široké, problematika jejich interakcí s enzymy UDP-glukuronosyltransferasami (UGT), jedněmi z hlavních účastníků druhé fáze metabolismu u člověka, je stále plná otázek. Tato práce je zaměřena na léčivé rostliny třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) a tymián obecný (Thymus vulgaris) a jejich dopad na glukuronidaci v in vitro studiích. Rostlinné extrakty byly frakcionovány pomocí vyvinuté HPLC metody. Inhibiční aktivita rostlinných extraktů, jednotlivých frakcí a vybraných obsahových látek na UGT byla studována v lidských jaterních a/nebo lidských intestinálních mikrosomech za použití modelového substrátu TFMU...
|
|
|
Léková rezistence u parazitických helmintů
Mertová, Petra ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Petra Mertová Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Léková rezistence u parazitických helmintů Rozvoj rezistence parazitických helmintů vůči anthelmintikům ohrožuje produktivitu hospodářských zvířat a v budoucnosti i kontrolu lidských helmintů. V současnosti jsou využívány tři hlavní skupiny anthelmintik: benzimidazoly, nikotinoví agonisté (levamisol, pyrantel), makrocyklické laktony (avermektiny a milbemyciny). Mechanismus účinku benzimidazolů spočívá ve specifické vazbě k β-tubulinu parazita, rezistence vůči této skupině anthelmintik souvisí s mutacemi v genech kódujích β-tubulin. Rezistence vůči levamisolu a pyrantelu, které působí na nikotinové acetylcholinové receptory helmintů jako agonisté, je pravděpodobně spojena se snížením počtu nebo snížením afinity těchto receptorů. Mechanismus účinku makrocyklických laktonů není zcela objasněn, ale poukazuje se na souvislost s ireverzibilním otevřením glutamát-chloridových kanálů svalových membrán helmintů. Roli ve vzniku rezistence hraje podle dosavadních studií P-glykoprotein a další ABC trasportéry. Mechanismy a faktory ovlivňující vznik helmintorezistence vyžadují další výzkum, nejvíce poznatků je dostupných o...
|
|
|
Sojové isoflavonoidy, genistein a daidzein: Jejich biologické efekty na buněčné linie rakoviny prsu
Hůrková, Kristýna ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
Karlova Univerzita v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Kristýna Hůrková Vedoucí diplomové práce: Profa . Dra . Natércia Teixeira, Profa . Dra . Georgina Correia da Silva, Doc.Pharm.Dr. Tomáš Šimůnek Ph.D. Název diplomové práce: Sojové isoflavonoidy, genistein a daidzein: Jejich biolgické efekty na buněčné linie rakoviny prsu Rakovina je jednou z hlavních příčin smrti na celém světě. Epidemiologické studie ukázaly, že ve státech s vysokým příjmem soji je nízká incidence rakoviny prsu. Soja obsahuje isoflavonoidy daidzein (D) a genistein (G), které mohou být zodpovědné za protektivní vlastnosti, ačkoli jejich přesný účinek ještě nebyl zcela objasněn. V této práci jsme hodnotili a srovnávali biochemické a biologické efekty sojového extraktu biotransformovaného houbou Aspergillus awamori (SBE) a čistých hlavních isoflavonoidů, G a D na placentární mikrosomy a estrogen-dependentní buněčnou linii rakoviny prsu stabilně transfektovanou genem aromatasy, MCF-7aro. Výsledky ukázaly, že D nezpůsobuje žádné patrné změny v žádném ze studovaných parametrů. V placentárních mikrosomech G způsobil pouze mírné snížení aktivity aromatasy. U buněk MCF-7aro bylo pozorováno na koncentraci závislé snížení viability po 48 hodinovém působení SBE, G a směsi G a D. Navíc bylo...
|
|
| |
|
|
Investigation of sugar modified pyrimidine nucleosides as potential inhibitors of Thymidine (TP) and Uridine (UP) phosphorylasis
Růžičková, Markéta ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Boušová, Iva (oponent)
1 Abstrakt diplomové práce RŮŽIČKOVÁ M.; STUDIUM PYRIMIDINOVÝCH NUKLEOSIDŮ MODIFIKOVANÝCH NA CUKERNÉ ČÁSTI JAKO POTENCIÁLNÍCH INHIBITORŮ TYMIDIN (TP) A URIDIN (UP) FOSFORYLÁZY Klíčová slova: uridinfosforyláza, tymidinfosforyláza, nukleosid, inhibitor, protinádorová chemoterapie, substrátová specifita Práce se zabývá studiem nových potenciálních inhibitorů rekombinantní tymidinfosforylázy a uridinfosforylázy z bakterií E. coli a Salmonella typhimurium. Hlavním předmětem studia je určení kinetických parametrů přirozených substrátů (tymidinu a uridinu) pro rekombinantní TP a UP, určení role fosfátového aniontu v enzymatické reakci a a hledání nových inhibitorů TP a UP. Studium substrátové specifity a aktivity TP a UP za různých reakčních podmínek je důležité pro získání lepšího pohledu na jejich funkce a pro vytvoření nových struktur potenciálních inhibitorů. Stanovení Michaelisovy konstanty KM a limitní rychlosti Vmax bylo provedeno s využitím spektrofotometru Varian Cary-300 Bio. Pro grafické znázornění kinetických dat jsme využili Lineweaver-Burkův diagram. Dalším bodem mé práce bylo stanovení aktivity enzymů a jejich substrátové specifity pro některé pyrimidinové analogy pomocí HPLC analýzy reakčních směsí. Testované sloučeniny, 2'-O-metyluridin, 1-(ß-D-fruktofuranosyl)uracil, 2'- deoxy-2'-fluorouridin,...
|
|
|
Vliv látek s antioxidačními vlastnostmi na glykaci aspartátaminotransferasy
Bacílková, Eliška ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Dršata, Jaroslav (oponent)
Místo vypracování: Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Vypracovala: Eliška Bacílková Název: Vliv látek s antioxidacními vlastnostmi na glykaci aspartátaminostransferasy Školitel: PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. V této diplomové práci jsem se zabývala prímými a neprímými vlivy kyseliny mocové, aminoguanidinu a kyseliny hydroxycitronové na aktivitu aspartát-aminotransferasy a na její glykaci methylglyoxalem. Katalytickou aktivitu enzymu jsem merila pomocí kinetické UV metody. Stabilitu aminoguanidinu a kyseliny močové, jejich interakci s molekulou enzymu a vliv na vznik glykacních produktu jsem sledovala pomocí absorpcní spektroskopie. Aminoguanidin sice ve vyšších koncentracích snižoval aktivitu enzymu, ale vykazoval také pozitivní neprímé úcinky na glykaci aspartátaminotransferasy a snižoval množství vznikajících glykacních produktu. Kyselina hydroxycitronová nemela negativní prímý vliv na aktivitu enzymu a byla schopná ho cástecne ochránit pred glykací methylglyoxalem. Kyselina mocová nemela ani negativní prímé ani pozitivní neprímé úcinky. Aminoguanidin i kyselina mocová byly v prubehu experimentu stabilní a interagovaly s molekulou proteinu, což se projevilo zmenami v jeho UV-VIS spektrech v oblasti aromatických aminokyselin. Úcinek všech testovaných látek byl závislý...
|
|
| |
host ::
RSS.