|
|
Identifikace rizik a řízení celkového rizika domácností
Frömel, Jaroslav ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá odhadem celkového rizika domácností a faktory, které odhad ovlivňují. Pro odhad celkového rizika využívá odpověď účastníků dotazníkového šetření (n=55) na dotaz, jak pravděpodobný je výskyt ztráty ve výši 20 tisíc Kč příští měsíc a ztráty ve výši 50 tisíc Kč v příštích 12 měsících. Téměř polovina respondentů odhaduje pravděpodobnost jako nízkou, pro následujících 12 měsíců však roste počet respondentů s vyšším odhadem. Odhad celkového rizika roste s věkem respondenta, pokud je respondent podnikatel, je-li v pozici samoživitele, dále roste s příjmem a rozsahem majetku, naopak směrem dolů působí celková hodnota majetku. Jako významné faktory ovlivňující odhad celkového rizika se ukazují vzdělání, finanční zvyklosti a kognitivní schopnosti, které odhad snižují směrem dolů. Jako významná se jeví dostupnost zvyšující odhad celkového rizika, opačným směrem působí vychýlené hodnocení dopadů rizik. Časové preference mohou hrát podstatnou roli v odhadech rizika pro delší období.
|
|
|
Úloha ČNB v měnovém otřesu roku 1997
Otřísal, Gabriel ; Skopeček, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce je věnována první měnové krizi v ČR od počátku české transformace, která proběhla v roce 1997. Analyzuje období krizi předcházející, její průběh a důsledky. Cílem práce je identifikovat příčiny krize a zjistit jejich vzájemné souvislosti. Na tomto základě pak staví hypotézu, že při odlišném nastavení měnové a fiskální politiky, při neprovádění devizových intervencí nebo při změně kurzového režimu jsme mohli být svědky odlišného průběhu krize. Doplněna je dále o aplikaci binárního modelu předvídání krize a rozhovor s přímým účastníkem tehdejších událostí.
|
|
|
Měření vývoje hospodářského cyklu podle rakouské ekonomické školy
Svatoňová, Martina ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Mičúch, Marek (oponent)
V úvodu své bakalářské práce se zaměřím na představení rakouské školy a jejích hlavních představitelů. Tato práce analyzuje rakouskou teorii hospodářského cyklu, která je založena na subjektivní teorii užitku a při tom využívá poznatků z rakouské teorie kapitálu, měnové teorie a teorie cen. Rakouská teorie hospodářského cyklu vychází z obecné ekonomické teorie, která předpokládá, že reálná úroková sazba je tržní cena. V důsledku změny této úrokové sazby dochází ke změně relativních cen, které koordinují časové struktury výroby. Teorie se zabývá zkoumáním produkce statků vyšších řádů a statků nižších řádů a právě změny v produkci statků vyšších řádů umožní rozpoznat ekonomické procesy, při kterých dochází k narušení struktury hospodářství. Hlavním cílem této práce je tedy identifikovat ekonomické ukazatele, pomocí nichž lze měřit a případně předpovídat průběh hospodářského cyklu v pojetí rakouské ekonomické školy. Získané teoretické poznatky budou základem pro následující část této práce. V této části se poté pokusím odpovědět na otázku, zda současná hospodářská krize svým průběhem do tohoto konceptu zapadá.
|
|
|
Popřel F. A. Hayek vlastní teorii hospodářského cyklu?
Komrska, Martin ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce nabízí odpověď na otázku, zda F. A. Hayek popřel vlastní teorii hospodářského cyklu, když v 70. letech upustil od kritiky stabilizace cenové hladiny. Představujeme Hayekovu teorii hospodářského cyklu jako součást pozitivní analýzy, jejíž výstup není nutně návrhem pro měnovou politiku. Hayek vnímá neutralitu peněz jako teoretický ideál, kterého v praxi nelze dosáhnout. Později nabízí alternativní cíl měnové politiky, kterým je stabilita kupní síly peněz. Publikace Soukromé peníze slouží právě jako návod na dosažení tohoto cíle a není v rozporu s poznatky Hayekovy teorie hospodářského cyklu. Vztah mezi stabilitou kupní síly a hladkým chodem hospodářství je substituční a pouze konkurence mezi měnami ukáže, jaký mix lidé preferují. Hayekova pozdější vyjádření naznačují, že jeho teorie hospodářského cyklu není sama o sobě schopna vysvětlit katastrofy typu Velké deprese.
|
|
|
Předpověď vývoje hospodářské krize pomocí ukazatelů rakouské školy
Sehnalová, Tereza ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Tato práce je postavena na rakouské teorii hospodářského cyklu. Ta dává jasnou představu o příčinách, průběhu i důsledcích hospodářských cyklů provázejících moderní ekonomiky. Na základě těchto poznatků byl vytvořen model, který se snaží zachytit dopad veličin stojících za vznikem hospodářských cyklů, na strukturu výroby ve Spojených státech amerických zkoumanou na měsíčních datech z let 1984 až 2009. Výsledky tohoto modelu jsou v souladu s předpoklady vytvořenými na základě rakouské teorie. Přesto však není možné pomocí tohoto modelu předpovědět budoucí vývoj americké ekonomiky do konce roku 2010, neboť zde existuje celá řada problémů, které minimalizují platnost takové předpovědi. Nicméně lze učinit alespoň částečnou předpověď pomocí teorie, již rakouská škola nabízí.
|
|
|
Funkce peněz v teorii hospodářského cyklu
Smejkal, Tomáš ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem peněz, a to především s důrazem na jejich funkci v hospodářských cyklech. Práce má ambice vyřešit dilema, zda peníze jako důležitá veličina v reálné ekonomice mohou ovlivnit fluktuaci ekonomiky. Práce staví na porovnání dvou odlišných škol ekonomického myšlení-postkeynesovské a rakouské školy. Oba přístupy i přes rozdílné názory na vznik a funkci peněz odmítají teorii o neutralitě peněz. Jev deflace nazírají obě školy velmi podobně. Postkeynesovci vycházející především z práce Irvinga Fishera však zdůrazňují negativní dopady zvýšení reálného dluhu na ekonomiku. Rakouská škola na druhou stranu vnímá deflaci jako nevyhnutelný následek fáze boomu, zabráněním deflace by pak byl zpomalen ozdravný proces v ekonomice. Práce se dále zaměřuje na zkoumání alokačních chyb jedinců. Jedinci chybují, ale rakouskou teorií je požadováno vysvětlení systematického rámce těchto chyb. Tato námitka je aplikována na Minskyho hypotézu finanční nestability a institucionální strukturu s důrazem na riziko a vznik finančních instrumentů. Poslední fáze komparace se věnuje charakteru peněžní nabídky. Zabývá se diskuzí rakouského stanoviska k postkeynesovké teorii endogenních peněz a konsekvencím pro rakouskou teorii cyklu. I pokud však teorie endogenních peněz zpochybňuje některé aspekty rakouské teorie cyklu, vyskytuje se zde metodologický rozpor. Na základě těchto dílčích srovnání se závěr práce pokusí rozhodnout, je-li hospodářský cyklus nevyhnutelně přítomný v každé ekonomice, či je-li způsoben státními ingerencemi.
|
|
|
Aukce s placeným příhozem
Bocák, Petr ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Bolcha, Peter (oponent)
Tato práce se zabývá aukcemi s placeným příhozem, které jsou novinkou na českém internetu. Ve své práci testuji vhodnost modelu, který navrhli Platt, Price a Tappen, na datech o ukončených aukcích na českém aukčním portálu Bonus.cz. Model těchto autorů předpovídá rozložení konečných cen v závislosti na ceně předmětu, ceně příhozu a částky, o kterou se aukce navyšuje. Tomuto modelu odpovídalo rozložení konečných cen u více jak 70 % aukcí o běžně dražené předměty na Bonus.cz. V práci se dále zabývám vztahem denní doby a počtu ukončených aukcí a závislostí příjmů Bonus.cz z prodeje dle částky, o kterou se aukce navyšuje. Oproti předpovědím modelu jsem pozoroval výrazně vyšší příjmy z aukcí, které se navyšovaly o 10 haléřů oproti příjmům z aukcí navyšovaných o 1 Kč.
|
|
|
Hospodářský cyklus a ekonomická transformace v České republice
Nedvědová, Kateřina ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na průběh hospodářského cyklu s následnou aplikací teoretických poznatků na vybrané období v ekonomické historii České republiky. Nejdříve budou v rámci teoretické části zkoumány jednotlivé teorie hospodářských cyklů, které poskytují odlišné pohledy na kolísání ekonomické aktivity. Součástí teoretické části bude rovněž popis ekonomické situace v období transformace v České republice, tedy přibližně 90. léta 20. století, a teoretický výklad indikátorů cyklického vývoje. Následující část se bude věnovat monitorování a statistické analýze období transformace v České republice, která bude prováděna na základě vybraných tzv. koincidentních či předstihových indikátorů. Ve světle této analýzy budou v poslední části bakalářské práce vyhodnoceny a popsány jednotlivé fáze hospodářského cyklu v období transformace v České republice.
|
|
|
Ekonomické důsledky šrotovného
Sládeček, Dušan ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Bolcha, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá pomocí standardních ekonomických modelů, zkušeností ze Slovenska a studie z Delawarské univerzity reálné dopady šrotovného na Českou republiku. Výsledkem je odhad čisté společenské ztráty nejméně ve výši 1 450 200 000 Kč. Závěry této bakalářské práce rovněž "bortí" představu o tom, že šrotovné může být v dlouhém období fiskálně neutrální opatření.
|
|
|
Rakouská teorie hospodářského cyklu: Vysvětlení vzniku hospodářských krizí
Vlček, Tomáš ; Havel, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce se věnuje objasnění rakouského přístupu k politikám centrálních bank, zejména v souvislosti se změnami ve struktuře výroby a narušováním cenového koordinačního mechanismu. Nejdříve se pokusím objasnit teoretické zákonitosti, jak je formulovali zakladatelé tohoto konceptu, jenž je znám jako teorie hospodářského cyklu, a poté tyto teoretické poznatky konfrontuji s reálnými statistickými údaji z USA v posledních letech. Tuto destinaci považuji za nejvhodnější k aplikaci zmíněné teorie, neboť předpokládám, že údaje nebudou tolik deformovány okolními ekonomikami a politika centrální banky se v reálném hospodářství výrazně projeví. Práce by měla ukázat, že teorie hospodářského cyklu díky své komplexnosti a logické struktuře dokáže plně odhalit pravé příčiny současné hospodářské krize a že i po desetiletích od její první formulace ji lze považovat za aktuální a funkční koncepci, která by měla být brána v úvahu při rozhodování o měnových otázkách.
|
host ::
RSS.