|
|
The relations of Japan and Indochina in the early 20th century
Karlová, Petra ; Skřivan, Aleš (advisor) ; Liščák, Vladimír (referee) ; Kovář, Martin (referee)
K napsání této práce mě přivedl můj zájem o Japonsko a Vietnam. Začátek 20. století jsem si zvolila proto, že je to období mnoha změn nejen v Japonsku a Vietnamu, ale ve světě jako takovém. Studie zabývající se tímto období ve východní Asií se obvykle soustředí na vývoj vztahů západních velmocí s Japonskem a Čínou, na postoj Japonska ke Koreji a Číně apod. Avšak vztahy Japonska a Francie, která ovládala tehdejší Vietnam v rámci Francouzské Indočíny, jsou dosti opomíjeny. Domnívám se, že je to proto, že pozornost japonské vlády byla v té době zaměřena více na sever - na Koreu a Mandžusko, kde Francie neměla žádné ambice. V otázce Koreje a Číny se naopak střetávaly zájmy Ruska a Japonska. V jižní oblasti Japonsko sice mělo záchytný bod - Tchaj-wan, avšak zatím zde vůbec nepomýšlelo na další postup. To by mohlo vyvolat dojem, že vztahy mezi Japonskem a Indočínou v tomto období byly nevýznamné nebo nevyhraněné. Studiu japonsko-indočínských, respektive japonsko-vietnamských vztahů v tomto období se věnují především vědci z těchto obou zemí, avšak jejich bádání se často soustředí kolem osoby vietnamského vlastence Phan Boi Chaua [Fan Boi Ťau] a hnutí Dong Du [Dong Zu] (Cesta na východ), které organizoval v letech 1905- 1909 a jež spočívalo v tajném vysílání vietnamských mladíků do Japonska a zajištění jejich...
|
|
| |
|
|
Aliud etiam referam de magno cane quod vidi. Odoric of Pordenone and his encounter(s) with the Great Khan
Liščák, Vladimír
From major part of Latin manuscripts of the travel report of Odoric of Pordenone we learn that he was personally present at an encounter of the Franciscan friars with the Great Khan. In the text known as De reverentia magni Chanis is described the esteem, which allegedly Yesün Temür Khan (reigned 1323–1328) showed to the Christian faith represented by the cross. The event said to occurred during the Great Khan’s journey from Khanbaliq to his Summer Palace in Shangdu. Only a very small part of the Latin manuscripts, which arose in the central-southern Germany (recensio Germanica) in the second half of the 14th century, contain the passage, commonly known as De prædicatione magno Chani. It records, as the only source in Latin, Odoric’s predication before the Khutughtu Khan (Qošila, Küsele, reigned 1328–1329).
|
|
| |
|
|
Evidence of Chinese Flags in the Light of Ancient Texts
Liščák, Vladimír
The evidence of the fact that in China some kinds of flags or banners have been in use since the earliest history of the state can be documented from the earliest inscriptions on the oracle bones and bronzes (between 14th and 5th centuries BC). But the earliest use of banners in China refers to the mythological times, as recorded in the classical books. According these texts already the Yellow Emperor (Huang Di), a mythical ancestor of the Chinese nation, has used some kind of a banner. It was ornamented with four kinds of diurnal birds of prey or raptors: a mythical bird he (a kind of falcon), an eagle, a kite (hawk or glede) and a falcon. Also standards of some mythical tribes are mentioned in Chinese classics.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Introduction: Odoric of Pordenone and the Eastern Parts of the World
Liščák, Vladimír
Odoric of Pordenone (1275/85 – 1331), a Franciscan missionary, ranks among the most important persons travelling in the 13th/14th centuries to China. The numerous copies of Odoric’s narrative (both of the original text and of the versions in French, Italian, German &c.) that have come down to our time show how speedily and widely it acquired popularity.
|
|
| |
guest ::
