|
|
Kontrastivní analýza norského a českého pasiva
Grossová, Aneta ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o způsobech využití pasiva v norském a českém jazyce. Teoretická část podává obecnou charakteristiku kategorie slovesného rodu a popisuje jednotlivé způsoby pasivního vyjádření v obou jazycích. Praktická část je rozdělena na dva víceméně samostatné celky. V prvním z nich je pomocí jazykových korpusů zkoumán poměr činného a trpného rodu a zastoupení různých typů pasivních konstrukcí v odborném, publicistickém a uměleckém funkčním stylu. Druhá část sleduje především způsoby překladu pasiva v norských beletristických textech do češtiny, v menší míře se však dotýká i otázky celkové frekvence pasiva v překladu.
|
|
|
Srovnání motivace vzniku nejčastějších českých a švédských příjmení
Džupová, Olga ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Harvalík, Milan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na srovnání českých a švédských příjmení z hlediska motivace a jazykové motivace. V teoretické části je popsán jejich současný stav a vývoj a jsou definovány motivační typy, jež se uplatňovaly při tvoření příjmí, která se později ustálila v příjmení. V praktické části je prezentována metoda, hypotézy a výsledky výzkumu, jehož cílem bylo rozdělit 500 nejčastějších českých a švédských příjmení současnosti do skupin podle motivace, resp. jazykové motivace. Mezi českými příjmeními jsou nejvíce zastoupena příjmení vytvořená z rodných jmen a příjmení obsahující přírodní prvky, mezi švédskými příjmeními jsou nejpočetnější složená měšťanská příjmení s přírodními motivy a patronymická příjmení.
|
|
|
Amatérská versus profesionální tvorba titulků ke švédským filmům
Kašparová, Martina ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Pošta, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou audiovizuálního překladu s důrazem na titulky. Konkrétně se zaměřuje na velmi rozšířený fenomén amatérské tvorby mezijazykových titulků na materiálu švédského celovečerního filmu Ať vejde ten pravý (Låt den rätte komma in). V teoretické části jsou představena specifika tvorby filmových titulků, hlavní využívané překladatelské postupy a strategie a porovnány jednotlivé části překladatelského procesu u titulků profesionálních a amatérských, a to s ohledem na odlišnou motivaci překladatelů a rozdílné podmínky produkce, distribuce i recepce těchto dvou typů titulků. Praktickou část tvoří analýza švédskojazyčného audiovizuálního materiálu a následná analýza příslušných amatérských a profesionálních titulků. V centru pozornosti jsou zejména uplatněné titulkovací strategie a převod kulturně vázaných a příznakových prvků, ale oba typy titulků jsou analyzovány i po formální stránce. Při všech částech analýzy se zohledňují aktuálně uplatňované normy titulkování, rozdílný sociokulturní kontext a společné i odlišné znaky češtiny a švédštiny. Na základě této analýzy je následně zhodnocena kvalita zkoumaných amatérských a profesionálních titulků.
|
|
|
Francouzské lexikální výpůjčky v dánštině
Dědečková, Antonie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá lexikálními výpůjčkami francouzského původu v dánštině a okrajově i dalších severogermánských jazycích, a to v diachronní a synchronní perspektivě. První část se zaměřuje na dějinný kontext příchodu výpůjček na evropský Sever, konkrétně na období mezi 16. a 18. stoletím, kdy měla Francie značný kulturní vliv. Druhá část se zabývá francouzskými výpůjčkami v současné dánštině, norštině a švédštině. Výpůjčky v dánštině byly podrobeny lexikální, grafické a fonetické analýze, a tak práce popisuje zákonitosti při přejímání francouzských slov do dánského pravopisného a fonetického systému. Jazykový materiál jsem pro tuto část byl čerpán ze slovníku současné dánštiny Politikens Nudansk Ordbog z roku 2000. Práce se zabývá take pravidly pro adaptaci výpůjček do norského a švédského pravopisu. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled o přejímání francouzských výpůjček v severogermánských jazycích.
|
|
|
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent) ; Mørck, Endre (oponent)
Předložená dizertační práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Dizertační práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
|
|
|
Pojetí a způsob vyjádření zdvořilosti v komunikaci ve švédštině a češtině
Malíková, Kamila ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat pojetí zdvořilosti ve švédštině a češtině a porovnat prostředky jejího vyjádření v obou jazycích. V teoretické části jsou představeny nejvlivnější přístupy ke zdvořilosti. Další dvě kapitoly jsou již zaměřeny na praxi a konkrétní příklady. V první z nich jsou shrnuty jazykové prostředky, které k vyjádření zdvořilosti používá čeština, a následně jsou porovnány se švédštinou. Druhá z nich se věnuje několika konkrétním řečovým aktům, ve kterých se zdvořilost uplatňuje. Srovnání češtiny a švédštiny zde nevychází pouze z odborných pramenů, ale také z výsledků vlastních dotazníkových šetření. Práce se zabývá jak mluvenou, tak psanou komunikací. Klíčová slova: komunikace, zdvořilost, čeština, švédština, jazyk, oslovování, tykání, vykání, písemná komunikace, pozdrav
|
|
|
Motivy zvířat v české a dánské frazeologii a idiomatice
Mořická, Eva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
a klíčová slova Diplomová práce se věnuje popisu dánských a českých idiomatických výrazů obsahující slova související se zvířecí říší. Základem pro ni bylo vytvoření seznamu příslušných dánských idiomatických výrazů, pro které byly následně nalezeny jejich české ekvivalenty a určena míra vzájemné ekvivalence. V teoretické části je nejdříve kladen důraz na popis idiomatiky a frazeologie v obou jazycích. Mimoto jsou zde popsány i další disciplíny, které jsou následně použity v praktické části práce. Ta pak obsahuje vlastní výzkum shromážděného seznamu idiomatických výrazů z několika úhlů. Je poukázáno na vzájemné rozdíly ve vnímání zvířat a naopak na kulturní spřízněnost obou národů. Praktická část zahrnuje také vyhodnocení míry ekvivalence výrazů a kromě etymologie jsou popsány i další specifické fenomény važící se ke zkoumané skupině idiomatických výrazů. Klíčová slova: čeština, dánština, ekvivalence, etymologie, frazeologie, idiomatika, zvířecí říše
|
|
|
Pravopisné reformy norštiny s důrazem na reformu bokmål v roce 2005
Vedralová, Iva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
V diplomové práci se autorka zaobírá problematikou jazykových reforem norštiny, konkrétně formy bokmål, ve 20. století a současnou jazykovou situací. Důraz je kladen na reformu z roku 2005, která je důkladně popsána. Na základě tohoto popisu autorka polemizuje s účinky reformy a předkládá možnosti dalšího vývoje norského pravopisu jak vzhledem k uživatelům jazyka, tak i studentům norštiny jako cizího jazyka. Výsledkem práce je tedy zmapování jazykové situace v Norsku po reformě z roku 2005.
|
|
|
Syntactical and Lexical Negation in Norwegian and German
Zahradníčková, Ivana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Tato diplomová práce je v nována tématu v tných a lexikálních zápor v n meckém a norském jazyce. V teoretické části práce je popsán zp sob tvo ení a používání zápor v obou jazycích. V jednotlivých kapitolách o lexikálních záporech (záporných afixech) jsou popsány jejich významy a možnosti použití. V praktické části diplomové práce byla provedena analýza toho, jaké zápory se používají nejčast ji a jak se p ekládají z n mčiny do norštiny a naopak. Za tímto účelem byl vytvo en textový korpus vycházející z n kolika beletristických knih v norském a n meckém jazyce a jejich p eklad , který se nachází v p íloze. Klíčová slova: v tný a lexikální zápor, n mecké a norské negativní prefixy a sufixy, domácí a cizí prefixy Abstract The thesis is devoted to the subject of syntactical and lexical negation in German and Norwegian language. In the theoretical part of the thesis, the way of creation and application of the negations in both languages is described. In the following chapters, meanings of lexical negations (negative affixes) and possibilities of their application are depicted. In the practical part of the thesis an analysis was conducted, covering the ways of negations which are used most frequently and also the ways they are translated from German to Norwegian and vice versa. For this reason, a text...
|
|
|
Selected aspectual constructions in Norwegian and their equivalents in German in a comparative perspective
Chmelová, Lucie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Svevad, Thor (oponent)
Cílem této diplomové práce je srovnat možnosti vyjádřování slovesného vidu v norštině a němčině. Úvodní, obecná část je věnována problematice terminologie a shrnutí rozdílů ve vyjadřování slovesného vidu ve slovanských a germánských jazycích. Následující kapitoly jsou věnovány popisu jazykových prostředků sloužících k vyjadřování vidu v norštině a němčině. V praktické části je na základě analýzy vybraných beletristických textů vypracován přehled způsobů, jak jsou zvolené slovesné vazby vyjadřující vid v norštině nejčastěji překládány do němčiny. Klíčová slova: slovesný vid, slovesa perfektivní, durativní, telická, atelická
|
host ::
RSS.