|
| |
|
|
Pohřbívání muslimů v České republice
Kovácsová, Andrea ; Hejzlarová, Tereza (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Autor práce se zabývá problematikou muslimského pohřbívání v České republice. V práci je zdůrazněn vliv muslimských tradic spojených s pochováním zesnulého a případné problémy, které mohou nastat v České republice. Není opomenut historický vývoj přijímání islámu na českém území a dopady z toho vyplývající pro pohřebnictví. Autor se dále zabývá současnými zákony a novými možnostmi, které se dotýkají muslimského pohřbívání. V práci bylo dosaženo zjištění možností zachování tradic při pohřebních rituálech. Dále byly zkoumány současné české zákony související s pohřebnictvím a z nich vyvozené závěry pro možné změny či kompromisy, které se týkají nejen muslimského pohřbívání, ale i jiných kulturních tradic majících svá specifika.
|
|
|
Šafránkova kronika a každodennost v kontextu východočeské kronikářské tvorby
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Předmětem zkoumání diplomové práce je pětisvazková kronika krejčovského mistra Františka Šafránka z Hořic. Pramen vznikal po větší část druhé poloviny 19. století a reflektuje významné společenské změny pohledem příslušníka lidových vrstev. Prostřednictvím kombinace záznamů soudobého dění, líčení osobního života a vzpomínek na období dětství odkrývá kronikář nepřímo okolnosti vzniku pramene i další vlivy, které formovaly jeho dochovanou podobu. Práce se blíže zaměřuje na témata každodenního života, která se nejvýrazněji projevují právě v osudech autora a jeho rodiny. Každodennost je zkoumána prostřednictvím jejich životního cyklu, a v průběhu života se rozvíjejících aktivit. Subjektivní líčení je posléze konfrontováno s širším dobovým kontextem. Bližší pozornost tak byla věnována vzdělávání, řemeslu, veřejnému životu či trávení volného času. V závěru je pak kronika jako pramen pro poznání každodennosti prezentován v kontextu dalších pramenů obdobného charakteru, které pochází z lidového prostředí v oblasti východních Čech.
|
|
|
Současné myslivecké zvyky a obyčeje jako sociální kontrola myslivosti na příkladu středočeských a jihočeských mysliveckých komunit a jejich společných lovů
Sztymonová, Klára ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o současné podobě mysliveckých zvyklostí a jejich dodržování v praxi. Prezentuje snahy mysliveckých spolků, uživatelů honiteb i samotných myslivců o zachování zvyklostí a obyčejů české myslivosti. Cílem práce je představit rozličné myslivecké zvyklosti a ceremoniály, a také zhodnotit jejich provádění v dnešní době. Práce se snaží zjistit, zda a jakým způsobem probíhá v dnešní české myslivosti pomocí mysliveckých zvyků a obyčejů sociální kontrola ve vztahu k základním hodnotám společenství, tedy úctě k přírodě a ke zvěři. Na ideální podobu mysliveckých obyčejů, prezentovanou mysliveckým řádem a odbornou literaturou, je zaměřena teoretická část diplomové práce. Součástí teoretické části je také legislativní rámec myslivosti. Výzkum formou otevřeného zúčastněného pozorování probíhal během dvou sezón společných lovů v letech 2015 a 2016 v několika mysliveckých spolcích a soukromých honitbách. Na jeho základě bude zpracována komparace myslivecké teorie s praxí.
|
|
|
Hipsters from the perspective of post-subcultural theory, with empirical focus on the Czech Republic
Grígeľová, Barbora ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Táto bakalárska práca sa zameriava na fenomén súčasných hipsterov, ktorých sa snaží predstaviť a analyzovať prostredníctvom dvoch teoretických prístupov ku štúdiu subkultúr, subkultúrnej a postsubkultúrnej teórie. Bakalárska práca je rozdelená na teoretickú a empirickú časť. Teoretická časť práce sa upriamuje na základné pojmy problematiky a komparatívne približuje dva vedecké smery a prístupy - subkultúrnu a postsubkultúrnu teóriu a hlavné tézy ich predstaviteľov. Ďalej táto časť práce predstavuje premenu hipsterov od ich historického pôvodu až po postavu súčasného hipstera a venuje sa jeho charakteristikám. Empirickú časť práce tvorí analýza dát kvalitatívneho výskumu zameraného na hlavné mesto Českej republiky, Prahu, ktorý prebiehal formou pološtrukturovaných rozhovorov. Cieľom empirickej časti práce bude overiť postsubkultúrny prístup k hipsterom na základe odpovedí na výskumné otázky.
|
|
|
Antropologie veřejného prostoru. Prostorová regulace a transgrese na příkladu buskingu.
Čápová, Běla ; Lupták Burzová, Petra (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Práce se zabývá problematikou regulace veřejného prostoru na příkladu buskingu v Praze. Cílem bylo analyzovat možné způsoby regulace veřejného prostoru. Práce vychází z pojetí města jako sociálního prostoru. Autorka se zaměřuje na analýzu každodenního chování ve městě, kde je busking překvapujícím prvkem. Busking je v této práci definován jako performance buskera ve veřejném prostoru za účelem získání dobrovolného příspěvku od náhodných kolemjdoucích. Práce vychází z dlouhodobého terénního pozorování a rozhovorů s buskery. Dále byly také analyzovány vyhlášky, regulující pouliční vystupování v Praze. V práci je rozlišována vnitřní a vnější regulace veřejného prostoru. Autorka pracuje s konceptem prostorové transgrese. Na busking je v práci nazíráno jako na transgresivní jev. Regulace buskingu v Praze ovlivňují každodenní uživatelé veřejného prostoru. Rezidenti centrálních oblastí Prahy mají negativní zkušenost s buskingem, jelikož jeho akustická forma narušuje jejich soukromý prostor. Svými stížnostmi tlačí na politiky, a tak spoluvytváří regulaci buskingu.
|
|
|
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
|
|
|
Tradice baráčníků v Soběslavi
Gošová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o spolku baráčníků Vitoraz Soběslav. Cílem je stručně popsat historii založení tohoto spolku v kontextu celkové politicko-historické situace a dále se zaměřit na činnost spolku zejména v letech 1989 - 2016. Činnost spolku je komparována s činností ostatních baráčnických obcí především v oblasti jihočeských Blat. Úvodní část se zabývá spolkovým hnutím v českých zemích v 19. a počátkem 20. století, vznikem prvních baráčnických obcí v Čechách a poté rozšířením baráčníků do Jižních Čech. Druhá část práce popisuje podrobně spolek baráčníků z hlediska jejich symboliky. Další část nejprve stručně charakterizuje blatský subregion a následně se soustředí na činnost baráčníků zejména v této oblasti. Pozornost je věnována také Soběslavské chase mladé jako potenciálním následovníkům soběslavských baráčníků. V závěru je shrnut vznik a rozvíjení se hnutí baráčníků se zvláštním zřetelem na baráčníky soběslavské a na základě těchto poznatků je zde nastíněn jejich následující vývoj.
|
|
|
Rudý les. Časopis Tramp 1929-1931.
Smlsal, Jiří ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Cílem práce je charakteristika jedné z prvních masovějších subkultur mládeže v českém prostoru - trampského hnutí. Zaměřuje se na levicové křídlo trampingu, jehož platformu tvořil zejména časopis Tramp. Práce je založena na diskursivní analýze obsahu tohoto časopisu. Chronologicky vymezena lety 1929 - 1931, kdy časopis Tramp vycházel, tedy v době vnitřního rozštěpu trampského hnutí a v době zvýšené represe ze strany prvorepublikového státu. Na základě rozboru základních pojmů a konceptů trampského hnutí a jejich případných významových posunů bakalářská práce usiluje o rozbor myšlenkového světa trampů, jejich sebeidentifikace a kořenů jejich radikalizace. Klíčová slova: tramping; tramp; časopis Tramp; subkultury; první republika; České země; Československo
|
|
|
Subkultura hooligans u fotbalového klubu Bohemians Praha 1905
Ďurica, Martin ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na jednání a chování fanoušků a chuligánů na fotbalových stadionech. Bakalářská práce je rozdělena na celkem tři části. V úvodní části budou představeny základní pojmy, jako jsou hooligans nebo ultras. Další část je zaměřena na historii fotbalového chuligánství v České republice a zároveň popisuje aktivity spojené s touto scénou, zejména pak střet neboli "třetí poločas". Závěrečná část bakalářské práce je věnována subkultuře hooligans ve fotbalovém klubu Bohemians Praha 1905. V této části je po vlastním terénním výzkumu přiblížena fanouškovská a chuligánská situace u tohoto tradičního pražského fotbalového klubu a také je zde popsána historie fotbalového klubu Bohemians Praha 1905. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.