|
|
Komunikace otce s dětmi
Mráčková, Milena ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací mezi otcem a dítětem. První část práce definuje základní teoretické pojmy a shrnuje výsledky dosavadních výzkumů, jež se snaží objasnit principy osvojování jazyka dítětem a vymezit základní znaky řeči orientované na dítě. Teoretická část práce se opírá zejména o studium odborné literatury, která nabízí možné příčiny rozdílů mezi řečí orientovanou na dítě u otce a matky. Druhou část práce tvoří jednotlivé případové studie, které se zaměřují na analýzu pořízených audionahrávek přirozené komunikace otců s dětmi. Všechny oslovené rodiny podepsaly informovaný souhlas. Nahrávky byly transkribovány podle způsobu zápisu systému CHAT, jenž je součástí akviziční databáze CHILDES. Kapitoly o komunikačních strategiích, o vybraných pragmatických, lexikálních a syntaktických jevech řeči otce orientované na dítě byly srovnávány s poznatky odborné literatury. Vzhledem k nedostatečným výsledkům výzkumů v českém jazykovém prostředí byly závěry o komunikaci otce s dítětem komparovány především se slovenskými publikacemi. Klíčová slova komunikace, otec, dítě, řeč otce orientovaná na dítě
|
|
|
Jazyk lektorů ve vybraných volnočasových aktivitách
Štěpánková, Kateřina ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Tématem této bakalářská práce je jazyk lektorů ve volnočasových aktivitách se zaměřením na aktivity sportovní. V centru pozornosti se objeví žáci 1. stupně základních škol (dále jen ZŠ) a lektoři kickboxu a tanečních kurzů. První část práce má obecný charakter. Vychází z dosavadních publikací o komunikaci a upozorňuje na důležitost pedagogické komunikace pro rozvoj vzdělání dítěte a spolupráci žáka a učitele. Druhá část práce je zaměřena na užití verbální a neverbální komunikace ve volnočasových aktivitách.
|
|
|
Vybrané poruchy učení z hlediska lingvistického
Šafratová, Kamila ; Stehlíková, Olga (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
V úvodu práce bude vyložena definice poruch učení v kontextu kognitivněpsycho- lingvistických výzkumů, pozornost bude soustředěna zejména na dyslexii a dysgrafii u dětí. Na základě odborné literatury budou charakterizovány příčiny vzniku těchto poruch, klasifikovány jejich typy, shrnuty stávající diagnosticko-terapeutické přístupy k těmto diagnózám; opomenuty nebudou ani možné metody nápravy a textová kritika dostupných materiálů a pomůcek. Budou popsány základní otázky nejen jazykovědného přístupu k poruchám učení, jejichž řešení již bylo vypracováno, ale i ty, které zůstávají stále otevřené. Závěrem budou shrnuty a propojeny hlavní poznatky z teoretické časti práce a souvisejícího šetření.
|
|
|
Diagnostikování verbálních schopností dětí pohledem lingvistiky
Benešová, Andrea ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou verbálních subtestů vybraných inteligenčních testů (Analytický inteligenční test, Kaufmanova hodnotící baterie pro děti, Váňův inteligenční test a Wechslerova inteligenční škála pro děti) z hlediska toho, jaké jazykové schopnosti a komunikační dovednosti jsou testy zkoumány a jaké typy úkolů jsou v této oblasti využívány. Práce se soustřeďuje na testy užívané při diagnostikování verbálních schopností česky hovořících dětí do cca 12 let věku. Teoretická část zahrnuje základní pojmy z teorie inteligence a intelektových schopností a základní poznatky o vývoji dítěte. Stěžejní je období tzv. předškolního věku, kdy si dítě osvojuje jazyk a kdy se vyvíjí jeho komunikační schopnosti a dovednosti na úrovni lexikálně-sémantické, morfologicko-syntaktické, foneticko-fonologické a pragmatické, a období tzv. mladšího školního věku, které je spojeno s otázkou školní zralosti / připravenosti. Klíčová slova verbální schopnosti, diagnostické testy, slovní zásoba, dětská řeč, komunikační dovednosti
|
|
|
Pozice antecedentu zájmena třetí osoby: tendence v současné češtině
Poncarová, Alena ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jakým způsobem probíhá navazování koreferenčních vztahů v českém textu z hlediska aktuálního členění a větněčlenské platnosti. Ve zpracování této problematiky jsem postupovala následujícím způsobem. Prozkoumala jsem dostupnou literaturu týkající se aktuálního členění a větněčlenské platnosti s ohledem na utváření koreferenčních vztahů a její poznatky jsem poté konfrontovala s vlastním výzkumem. Vzhledem k nejednotnosti přístupů bylo nejprve nutné představit termíny, s nimiž tato diplomová práce operuje (kapitola 2) a poté bylo možné představit dosavadní přístupy k problematice včetně metodologického základu mé práce, který představuje zahraniční teorie centeringu, protože, na rozdíl od českých přístupů, poskytuje predikce o četnostech různých způsobů navazování (kapitola 3). Poznatky získané z literatury byly poté aplikovány na data dvojího typu, korpusový materiál Pražského závislostního korpusu a materiál získaný prostřednictvím dotazníkového výzkumu (kapitola 4). Prostřednictvím konfrontace predikcí s daty byly stanoveny nejčastější způsoby navazování koreferenčních řetězců v českém textu, získali jsme tedy informace o principech výstavby českého textu z hlediska uspořádání aktuálně- a větněčlenského (kapitola 5).
|
|
|
Rozvíjení slovní zásoby u dětí mladšího školního věku
Fojtíčková, Eva ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Filippová, Eva (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vývoje slovní zásoby dětí mladšího školního věku. V první části jsou představena teoretická východiska z oblasti vývojové psycholingvistiky. Teoretická část se věnuje standardnímu vývoji řeči u dětí, přístupům k osvojování řeči, aspektům ovlivňujícím vývoj dětské řeči, odchylkám od normy v souvislosti se znevýhodněními. Dále jsou v první části představeny dotazníky, které zjišťují rozsah slovní zásoby dětí. Teoretická část se podrobněji vztahuje k poznatkům o řeči dětí ve věku 6 - 8 let. V praktické části práce je testována aktivní a pasivní slovní zásoba dětí navštěvujících 1. až 3. třídu základní školy. V rámci šetření byly testovány intaktní děti a děti se specifickými poruchami učení a chování a dítě s dětskou mozkovou obrnou. Pro účely práce byl sestaven obrázkový test v rozsahu 15 obrázků, zahrnující konkrétní substantiva z různých sémantických kategorií. Klíčová slova: dětská řeč, předškolní období, stadiální vývoj, pasivní a aktivní slovní zásoba, sémantické pole, synonymie, vývoj dětské řeči a komunikace, specifické poruchy učení, dětská mozková obrna, postižení.
|
|
|
Využití hry ve výuce českých reálií
Mazůrková, Ilona ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá hrou jako výukovou metodou, kterou lze využívat ve výuce českých reálií ve vzdělávání dospělých cizinců. Hlavním cílem práce je zjistit, jak se navržené opakovací a iniciační hry osvědčují ve výuce českých reálií a zdali jsou pro studenty přínosné. Dílčím cílem práce je zmapovat situaci mezi učiteli češtiny jako cizího jazyka. Ve středu zájmu stojí otázky, jak učitelé přistupují k výuce českých reálií, jaké výukové metody uplatňují a jak vnímají hru jako výukovou metodu, kterou by ve výuce mohli využívat. V první části diplomové práce se pozornost obrací nejprve k vymezení obsahu reálií, jejich klasifikaci a problémům, jež se pojí s organizací této výuky. Ve zbývajících kapitolách je pojednáno o hře jako o výukové metodě, která může najít uplatnění ve výuce českých reálií. V empirické části práce jsou nejprve skrze elektronický dotazník zmapovány názory učitelů češtiny jako cizího jazyka na výuku českých reálií a uplatnění hry v této výuce. Získaná data z tohoto výzkumu označeného jako výzkum1 poté slouží jako motivační prostředek k realizaci výzkumu2, jehož náplní je navržení opakovacích a iniciačních her pro výuku českých reálií, jejich realizace v praxi, zhodnocení těchto her z hlediska jejich celkového fungování a jejich vlivu na studijní výsledky studentů. 1
|
|
|
Možnosti komunikace dětí s dětskou mozkovou obrnou
Zikmundová, Klára ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Cílem této diplomové práce je pokusit se shrnout, jaké možnosti komunikace mají děti s těžkou formou dětské mozkové obrny, popsat je a popřípadě osvětlit, čím konkrétně jsou tyto možnosti limitovány. Pokouší se také odpovědět na otázku, jak se komunikace těchto jedinců liší od způsobů vyjadřování intaktních osob. Těžiště práce spočívá v teoretickém výkladu, který se zabývá mimo jiné procesem komunikace a její verbální i neverbální složkou, diagnostickou charakteristikou dětské mozkové obrny a narušenou komunikační schopností při symptomatických poruchách řeči, které se pojí s tímto postižením. Popisuje, jak se na způsobu a možnostech komunikace odráží zejména postižení hybnosti a mentální retardace. Zvláštní pozornost je věnována metodám alternativní a augmentativní komunikace, které mohou být využívány jako terapie při stimulaci rozvoje komunikačních i řečových dovedností a často pro osoby s tímto postižením představují jeden z mála možných způsobů, jak vůbec komunikovat. Teoretickou část doprovází videonahrávky zachycující komunikaci čtyř dívek s dětskou mozkovou obrnou. Vzhledem k tomu, že projevy této diagnózy mohou být velmi různé, liší se i možnosti a způsoby komunikace jedinců s tímto postižením - ačkoli i zde můžeme najít určité obecné tendence, jako například zvýšený podíl její neverbální...
|
|
|
Funkce inferencí při porozumění textu
Honková, Tereza ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá inferencemi a jejich funkcí v procesu porozumění textu. Teoretická část obsahuje přehled různých definic pojmu inference, dále vymezení pojmů, které s inferencemi souvisejí a také klasifikace inferencí na základě odborné literatury. Empirická část je založena na analýze textů kuchařských receptů (okrajově také technických návodů). Vymezili jsme pět formálních prostředků, které signalizují nutnost vytvořit si inference (zájmena, elipsa, hyponymně-hyperonymní vztahy, totalizátor vše a adjektivizovaná příčestí) - ve všech případech jde o inference nezbytné k porozumění textu. Tyto inference jsme na základě klasifikací popsaných v teoretické části dali do souvislosti s typy inferencí. Dalšími inferencemi, které si recipient při čtení těchto textů tvoří, jsou inference, které nejsou vázány na konkrétní jazykové prostředky: jsou to inference přemosťovací a instrumentální. Velkou roli při tvoření inferencí hrají kromě znalosti daného jazyka také všeobecné znalosti a zkušenosti.
|
|
|
Vyjadřování času v psané češtině českých neslyšících
Richterová, Klára ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vyjadřováním času v psané češtině českých neslyšících. Vychází především z dosavadních zjištění Rackové (1996) a Macurové (2003), které se snaží doplnit, popř. i nově interpretovat na základě analýzy nového i staršího materiálu. Opírá se ale také i odbornou literaturu cizí. Při popisu a analýze způsobů vyjadřování času v psaných textech se soustřeďuje zvláště na možné interference z českého znakového jazyka, a to na interference související s lexikálním vyjadřováním času v českém znakovém jazyce a s konstituováním časových rámců. Tato práce se dělí v zásadě na dvě části, z nichž první je zaměřena teoreticky a zabývá se např. představami času, vyjadřováním času v mluvených a znakových jazycích. Část druhá, hlavní, je věnována analýze textů neslyšících. Zjištěné výsledky se pokouší verifikovat dodatečnou sondou, v které neslyšící respondenti překládali věty z českého znakového jazyka do psané češtiny.
|
host ::
RSS.