|
|
Evropský veřejný ochránce práv
Sládková, Veronika ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Cílem mé práce bylo konsolidovat prameny práva, na jejichž základě byla instituce Evropského veřejného ochránce práv ustanovena, stejně jako vypracovat analýzu jejích činností. V praktické části práce jsem se zaměřila na analýzu vybraných případů, které Evropský veřejný ochránce práv prošetřoval v posledních pěti letech. U těchto případů jsem analyzovala zejména postupy, pomocí kterých Evropský veřejný ochránce práv případy řesil a také právní zdroje, na nichž založil svá rozhodnutí.
|
|
|
Rozpočet Evropské unie
Rovenská, Michaela ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu rozpočtu EU. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola pojednává o zvláštnostech rozpočtu EU a popisuje jeho odlišnosti od rozpočtů mezinárodních organizací a národních rozpočtů. Druhá kapitola analyzuje právní předpisy primárního a sekundárního práva EU, které se týkají problematiky rozpočtového procesu. Práce zde hlavně zohledňuje novinky, které přináší Lisabonská smlouva. Třetí kapitola analyzuje příjmovou stranu rozpočtu a definuje pojmy "čistá pozice" a "britský rabat". Čtvrtá kapitola se zabývá výdaji rozpočtu EU. Pátá kapitola diskutuje nutnost revize struktury rozpočtu EU a přináší konkrétní návrhy vybraných členských států.
|
|
| |
|
|
Právní úprava Evropské komise
Lorencová, Zuzana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Evropská komise je jednou za základních institucí Evropské unie. Tato bakalářská práce se zaměřuje na právní úpravu Evropské komise v kontextu změn zavedených Lisabonskou smlouvou. Cílem práce je popsat vývoj právní úpravy této instituce a díky analýze její reformy postihnout význam Lisabonské smlouvy jako takové. Aby bylo možné lépe pochopit rozsah a dopad změn zavedených Lisabonskou smlouvou, věnuje se práce také právní úpravě Komise dle Niceské smlouvy. Právní úpravy dle Smlouvy z Nice a Lisabonské smlouvy nejsou jen popsány, ale také porovnány, s důrazem na ustanovení, v nichž se tyto úpravy liší. Pro úplnost je úprava dle Lisabonské smlouvy v některých bodech porovnána s navrhovanou úpravou dle Smlouvy o Ústavě pro Evropu.
|
|
|
Lisabonská smlouva a postavení ČR po jejím přijetí
Matějka, Pavel ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Práce analyzuje změny práva Evropské unie v kontextu přijetí Lisabonské smlouvy a posuzuje vliv těchto změn na postavení České republiky jakožto členského státu Unie. Postavení České republiky nepředstavuje pouze zájmy a moc českého suverénního státu, ale také českých občanů. Proto práce zkoumá nejprve dopady přijetí Lisabonské smlouvy na demokracii v Unii, tedy zejména na Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty a zaměřuje se také na možnosti zapojení samotných občanů. Z druhého pohledu pak práce posuzuje možné dopady přijetí Lisabonské smlouvy v rámci rozdělení pravomocí a hlasování v Radě - tedy dopady na Českou republiku jakožto suverénní stát. Cílem práce je zhodnotit, jakým způsobem Lisabonská smlouva změní postavení České republiky.
|
|
|
Dopad Lisabonské smlouvy na právní řád ČR
Janíček, Marcel ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o dopadech Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropské unie ve vztahu k právnímu řádu ČR. V první polovině práce se zabývám otázkou, zda je vůbec Lisabonská smlouva v souladu s ústavním pořádkem ČR. Pro její zodpovězení analyzuji tzv. lisabonské nálezy Ústavního soudu ČR a nález Spolkového ústavního soudu SRN. V druhé polovině se věnuji problematice justiční spolupráce v trestních věcech a justiční spolupráce v občanských věcech.
|
|
|
Zpracování osobních údajů v rámci EU se zřetelem na policejní a justiční spolupráci
Jašková, Jitka ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem, úrovní, významem, smyslem a přínosem ochrany osobních údajů, při jejich zpracovávání v rámci policejní a justiční spolupráce v EU. Na úvod je vymezena základní problematika ochrany osobních údajů v EU a v ČR, se zaměřením na vysvětlení terminologie a aktuální problematiku, zejména oblast biometrických údajů a data retention. Zvláštní pozornost je navíc věnována kolizi práva na ochranu soukromí, a s ním souvisejícího práva na ochranu osobních údajů, a zájmu na ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti. Dále se práce zabývá konkrétním prováděním policejní a justiční spolupráce v EU, a to prostřednictvím zvláštních subjektů, zejména Eurojustu a Europolu. Závěrečná část diplomové práce se zaměřuje jednak na konkrétní provádění ochrany osobních údajů při policejní a justiční spolupráci v EU, a jednak na význam ochrany osobních údajů při policejní a soudní spolupráci, jakožto odvozeného základního lidského práva, a úskalí, která jsou s ochranou osobních údajů při policejní a justiční spolupráci v EU spojena. Součástí závěrečné části práce je také nástin hlavních oblastí, ve kterých je možné hledat prostor pro úpravy směřující k zefektivnění policejní a justiční spolupráce v EU za současného plného respektování práva na ochranu osobních údajů.
|
|
|
Evropský justiční prostor - nařízení Brusel I
Patočka, Radim ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Kotoučová, Jiřina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je nařízení (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Cílem tohoto nařízení je zlepšení a zjednodušení pravidel pro uznávaní a výkon cizích soudních rozhodnutí v EU. Již samotný název Nařízení zakládá strukturu práce, kterou lze rozdělit na několik částí, jež vysvětlují stěžejní bod práce, jímž je volný pohyb soudních rozhodnutí. První část se zaměřuje na obecné základy určování příslušnosti/pravomoci s přeshraničním prvkem (evropským), který je nezbytný pro aplikaci Nařízení Brusel I, jež je součástí mezinárodního práva procesního. Protože je znění nařízení téměř totožné se zněním mezinárodní úmluvy z roku 1968, která upravovala stejné právní vztahy, je možné použít judikaturu ESD i pro aplikaci Nařízení. Druhá a třetí část pojednává o uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí, které směřují k tomu, aby soud státu uznání a výkonu nemohl meritorně přezkoumávat rozhodnutí cizího soudu, tedy aby byl proces uznání a výkonu co možná nejvíce automatický. Poslední část se věnuje budoucímu vývoji v této problematice, protože Evorpský justiční prostor se dále rozvíjí novými nařízeními (např. evropský justiční prostor, evropský platební rozkaz, jež mají vést k dalšímu zjednodušení a zrychlení ve specifických oblastech a nejsou prozatím obecně platná. Jedná se především o zrušení tzv. exequatorního řízení, které musí být provedeno, aby bylo možno cizí soudní rozhodnutí vykonat ve státě výkonu.
|
|
|
Překážky volného pohybu pracovníků v judikatuře ESD
Černá, Martina ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Soušková, Milena (oponent)
Cílem mé závěrečné práce je seznámit čtenáře s problematikou volného pohybu pracovníků a to jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické na základě judikatury Evropského soudního dvora. V teoretické části práce se zaměřuji na charakteristiku vnitřního trhu a definici volného pohybu osob a pracovníků. Zmiňuji jednotlivé právní předpisy, které jsou v této oblasti podstatné. Dále se věnuji jednotlivým výjimkám ze svobody volného pohybu pracovníků, vzájemnému uznávání kvalifikací a diplomů a oblasti sociálního zabezpečení. A nakonec v praktické části pak analyzuji jednotlivé případy Evropského soudního dvora, které mají významný vliv na vývoj volného pohybu pracovníků.
|
|
|
Legislation of the institutions of the European Union under the Treaty of Lisbon
Mančáková, Linda ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Hrazdira, Jan (oponent)
Náplní práce je porovnání současného fungování nejdůležitějších orgánů a institucí Evropské unie s jejich právní úpravou po přijetí Smlouvy z Nice a následný rozbor provedených změn. Dále je stručně přiblížená základní charakteristika Lisabonské smlouvy, její podoba, komplikovaný proces ratifikace a následné přijetí a vstup dokumentu v platnost. Závěr práce je věnován již konkrétním institucionálním změnám zavedených Lisabonskou smlouvou, jejich porovnání s původním zněním ve Smlouvě z Nice a praktickému zavádění změn do fungování Unie.
|
host ::
RSS.