|
|
Stanovení polyaromatických uhlovodíků v pevných matricích hydrosféry metodou QuEChERS - porovnání se stávajícími metodami
Sudová, Petra ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent)
Práce se věnuje optimalizaci a validaci metody QuEChERS pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků v pevných matricích hydrosféry, její aplikaci na stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků v reálných vzorcích a porovnání naměřených výsledků, časové náročnosti a materiálových nákladů této metody s běžně používanými metodami, jimiž jsou extrakce za zvýšeného tlaku s následnou gelovou permeační chromatografií (ASE/GPC) a ultrazvukové extrakce s následnou extrakcí na pevné fázi (UZ/SPE). Z dosažených výsledků je patrné, že metoda QuEChERS je vhodná pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků v pevných matricích hydrosféry, což bylo prokázáno i částečnou validací této metody. Technika QuEChERS poskytuje srovnatelné výsledky s metodami ASE/GPC a UZ/SPE. Z hlediska časové náročnosti i ceny přípravy vzorků umožňuje metoda QuEChERS, na rozdíl od metod ASE/GPC a UZ/SPE, rychlé a levné stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků v pevných vzorcích.
|
|
|
Analýza organických příměsí v historických maltových materiálech
Křížová, Iva ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Hynek, Radovan (oponent)
- 3 - Abstrakt Úkolem této diplomové práce bylo posoudit možnosti identifikace proteinových a lipidových aditiv, jakými jsou například krev, želatina, tvaroh, sádlo nebo vejce, v modelových vzorcích vápenných malt metodou Ramanovy spektroskopie a plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Podařilo se zjistit, že Ramanovou spektroskopií lze určit přítomnost organických aditiv od řádu jednotek hmotnostního procenta. Pomocí plynové chromatografie lze detekovat lipidové aditivum dokonce již od řádu setin hmotnostního procenta. Proteinová aditiva lze ale touto metodou jednoznačně rozlišit až od řádu jednoho hmotnostního procenta.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv ozonu na vegetaci
Bystrianský, Martin ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent)
Bystrianský: Vliv ozónu na vegetaci - Abstrakt Přízemní ozón je vzdušný polutant vyskytující se po celém světě. Jedná se sice o přirozeně se vyskytující součást atmosféry, vlivem lidské činnosti však jeho koncentrace narůstá. To je ovšem nežádoucí jev, protože ozón je velmi toxický. Ozón nemá svůj vlastní emisní zdroj, vzniká jako součást fotochemického smogu komplexem fotochemických reakcí z prekurzorů ozónu, jedná se o sekundární znečišťující látku. Do ovzduší jsou emitovány látky, ze kterých ozón následně vzniká - oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické látky (VOC). S rostoucím objemem automobilové dopravy, která je hlavním zdrojem prekurzorů ozónu, roste i jejich množství v atmosféře a tedy i množství přízemního ozónu. Nebezpečnost ozónu spočívá v jeho velké reaktivitě. Oxiduje téměř všechny organické látky, zejména ty obsahující nenasycenou vazbu. Ty jsou často přítomné v lipidech buněčných membrán. Ozón navíc dává vznik ještě reaktivnějším látkám, než je sám - reaktivním formám kyslíku, volným radikálům. Působení ozónu se projevuje nežádoucími účinky na lidské zdraví i vegetaci. Ozón narušuje funkci buněk, což u rostlin vede k poškození listů a jehličí, narušení fotosyntézy a ke snížené produkci biomasy. Rostliny mají pro případ expozice oxidantů vybudován antioxidační aparát, ten však při smogové...
|
|
|
Optimalizace SPE pro stanovení perfluorovaných organických kyselin
Ševčík, Václav ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent)
Práce se zabývá optimalizací úpravy vodných vzorku životního prostředí pro stanovení perzistentních polutantů - perfluorovaných organických kyselin, které jsou potenciálně škodlivé pro živé organismy. Cílem práce je optimalizovat podmínky pro SPE prekoncentraci těchto látek pro jejich stanovení metodou GC-MS. Jako analyty byly zvoleny perfluorované organické kyseliny s uhlíkovým řetězcem od C6 do C12. Při optimalizaci SPE postupu byly studovány vlivy pH vzorku, typu a objemu elučního činidla, přídavku indiferentní soli a iontově párového činidla. Výsledky ukázaly, že účinnost extrakce je závislá na délce uhlíkového řetězce analytu a dosahuje hodnot od 75 do 110 % pro C6 - C8 a od 55 do 95 % pro C9 - C12. Výsledkem optimalizace bylo zvýšení účinnosti extrakce, které je nejmarkantnější pro kyseliny s krátkým řetězcem (C6 až 10 x), zatímco u kyselin s delším řetězcem došlo jen k mírnému zvýšení.
|
|
|
Určení toxicity polyfluorovaných a perfluorovaných organických látek
Otrubová, Lucie ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Rucki, Marian (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo stanovit toxicitu fluorotelomerních alkoholů pomocí testu na nitěnkách Tubifex tubifex. Tato metoda patří mezi alternativní, které jsou rychlejší, levnější, ale zároveň jejich výsledky mají stejnou hodnotu jako ty z klasických testů. Toxicita byla měřena jako ET50, což je účinný čas, při kterém reaguje 50 % exponovaných nitěnek zástavou pohybu. Pro kontrolu správnosti měření bylo stanoveno EC50 referenční látky, MnCl2.H2O, jejíž index akutní toxicity je log (EC50) = -0,845 ± 0,033 [log (mmol/l)]. EC50 je účinná koncentrace, při které byla pozorována zástava pohybu 50 % exponovaných nitěnek. Jako testované látky byly použity 1H,1H,2H,2H-perfluoroktan-1-ol a 1H,1H,2H,2H-perfluordekan-1-ol. Byly připraveny jejich nasycené roztoky v destilované vodě a v 5 % dimethylsulfoxidu a koncentrace těchto roztoků byly změřeny na GC-MS metodou absolutní kalibrace. K určení velikosti vlivu dimethylsulfoxidu na nitěnky byl stanoven jeho log (EC50) po 2,5 hodinách expozice. KLÍČOVÁ SLOVA: fluorotelomerní alkoholy, alternativní metoda, nitěnka (Tubifex tubifex)
|
|
|
Vývoj metody kapilární elektroforézy pro stanovení fosforylovaných složek bakteriálních buněčných membrán
Červinková, Jana ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Název práce: Vývoj metody kapilární elektroforézy pro stanovení fosforylovaných složek bakteriálních buněčných membrán Autor: Jana Červinková Katedra (ústav): Katedra analytické chemie Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Radomír Čabala, Dr. Abstrakt: Obsahem práce je provedení úvodní literární rešerše o metodách analýzy a stanovení fosforylovaných látek přítomných v cytoplazmatické membráně bakterií. Jedná se především o majoritní fosfatidylglycerol, kardiolipin a fosfatidylethanolamin a minoritní fosfatidylserin, kyselinu fosfatidovou a lysylfosfatidylglycerol. Tyto látky jsou spolu s mastnými kyselinami hlavní stavební součástí buněčných membrán a lze je do určité míry používat buď na identifikaci druhů bakterií, nebo na studium chování bakterií za různých podmínek. Pro jejich stanovení bude vyvinuta analytická metoda založená na částečně či zcela nevodné kapilární elektroforéze se spektrofotometrickou detekcí. V rámci bakalářské práce by měly být nalezeny optimální experimentální podmínky separace standardů vybraných látek. Klíčová slova: fosforylované látky, bakteriální cytoplazmatická membrána, kapilární elektroforéza, tenkovrstvá chromatografie, Bacillus subtilis.
|
|
|
Stanovení rozdělovacího koeficientu perfluorovaných látek v systému oktan-1-ol/voda
Skrottová, Anežka ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo určit rozdělovací koeficienty 1H,1H,2H,2H-perfluorooktan-1-olu a 1H,1H,2H,2H-perfluorodekan-1-olu v systému oktan-1-ol/voda. K měření bylo použito metody třepací lahve, kde se měřená látka po intenzivním třepání rozdělila mezi zmíněné nemísitelné kapaliny. Po ustavení rovnováhy byla změřena koncentrace v obou fázích. K tomuto stanovení byla použita metoda plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Znalost rozdělovacího koeficientu látky napomáhá k odhadu velikosti jejího toxického účinku. Výsledné hodnoty log P měřených látek se pohybovaly kolem 3,5. Z toho vyplývá, že látky jsou lipofilní. S tím souvisí i vysoká bioakumulační schopnost PFL obecně. Hromadí se v organismu a jejich vyloučení je velmi obtížné. Tyto látky se hromadí také v abiotické složce přírody. Mají tedy negativní vliv na životní prostředí a jejich výroba je značně omezována.
|
|
|
Prekoncentrace a stanovení perfluorovaných organických kyselin metodou plynové chromatografie
Maradová, Doubravka ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Feltl, Ladislav (oponent)
Byla vyvinuta rychlá a jednoduchá derivatizační technika pro stanovení perfluorovaných kyselin (C6-C12) za přítomnosti isobutylalkoholu jako derivatizačního činidla a pyridinu jako katalyzátoru. Proces byl optimalizován v roztoku acetonitrilu. Ke stanovení byla využita plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD), hmotnostní spekrometrie s iontově-párovou ionizací (GC-EI-MS) a HPLC s ionizací elektrosprejem (HPLC-ESI-MS). Z porovnání LOD a LOQ isobutylesterů PFCAs vyplývá, že nejnižší naměřené LOD hodnoty se pohybovaly v rozmezí 0,1 - 1,8 µg/ml, stanoveno GC-ECD. Dále bylo porovnáno, která ze dvou analytických separačních metod je pro analýzu PFA při použití stejných derivatizačních technik citlivější. Bylo dokázáno, že využitím stejných derivatizačních technik na přístrojích GC-ECD a GC-MS pro analýzu PFA je vhodnější a citlivější GC-ECD. Z porovnání různých derivatizačních technik na přístrojích GC-ECD, GC- MS a HPLC-MS bez derivatizační úpravy vyplynulo, že je taktéž vhodnější dát přednost GC- ECD před GC-MS a HPLC-MS.
|
host ::
RSS.