|
|
Zdraví jako norma, choroba jako "vychýlení". Jak se na to ptát?
Tavel, P. ; Poláčková Šolcová, Iva
Zdraví se (v porovnání s nemocí) považuje za „normální stav“ člověka. Naše kvalitativní sonda se zaměřila na kladení otázek o zdraví, resp. na analýzu scénářů individuálních rozhovorů a na oblasti, kterých se otázky týkaly. Šetření se zúčastnilo 106 studentů (tazatelů a zároveň výzkumníků), kteří samostatně vytvořili scénář na téma “zdraví“ a realizovali rozhovor s třemi participanty. Své scénáře měli za úkol po každém rozhovoru zreflektovat, zhodnotit a zkvalitnit. Tematická analýza, kterou byla získaná data vyhodnocena, byla zaměřena na okruhy v konečné podobě scénářů. Kategorizace scénářových otázek ukázala několik jádrových témat, která podle studentů - výzkumníků nejvíce souvisejí se zdravím: např. životní styl, způsob stravování, rizikové chování, role lékaře, nemoc apod. Šetření zároveň poukázalo na množství skrytých hypotéz, domnělých souvislostí a vztahů, které vý- zkumníci měli tendenci v tématu zdraví spatřovat a vkládat do scénářových otázek, ale především na skutečnost, že ptáme-li se na zdraví jiného člověka, chceme vědět více především o jeho nemocech.
|
|
|
Charakteristiky kariérní orientace z hlediska 50letého longitudinálního výzkumu
Millová, Katarína ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Šolcová, Iva
Studie se zabývá psychologickými a environmentálními prediktory a koreláty kariérní orientace ve střední dospělosti. Zkoumaný soubor byl tvořen 74 jedinci (32 mužů, 42 žen; věk 41-44 let), kteří se účastní longitudinální studie probíhající od roku 1961. Atmosféra v rodině původu, inteligence a školní prospěch ve 12 letech predikují pouze úroveň vzdělání v dospělosti, ale nikoli orientaci pracovní kariéry (která je tvořená stabilitou kariérní linie a dlouhodobou nezaměstnaností). Úroveň vzdělání v dospělosti zároveň mírně souvisí s orientací pracovní kariéry. Stabilita kariéry je ovlivněna i osobnostními charakteristikami měřenými ve střední adolescenci, zejména extraverze. Jedinci s vysokou extraverzí v adolescenci měli proměnlivou (ale nikoli nestabilní) kariérní linii ve střední dospělosti. V dospělosti kariérní orientace souvisela i s rizikovým chováním a s pocitem koherence: rizikové chování bylo spojeno s dlouhodobou nezaměstnaností a pocit koherence se stabilitou kariérní linie.
|
|
|
Lícová strana vyhoření
Šolcová, Iva ; Kebza, V.
Hledání pozitivních pólů různých psychologických pojmů a konstruktů, jež souvisí a tzv. pozitivní psychologií, se nevyhnulo ani vyhoření. Stať představuje nový pojem v problematice vyhoření - zapálenost(engagement)tak, jak je souběžně rozpracován oběma hlavními týmy zaměřenými na problematiku vyhoření - americkým(Ch.Maslachová a M.P.Leiter) a evropským(W.Schaufelli, D.Enzmann, A.Bakker).
|
|
|
Syndrom vyhoření
Hrachovinová, T. ; Šolcová, Iva
Ve sdělení jsou představeny hlavní charakteristiky syndromu vyhoření a jeho vývoje.V dalším jsou presentovány výsledky výzkumu zaměřeného na pracovní zatížení a možné latentní důsledky chronického pracovního stresu u vybraných souborů zdravotních sester.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.