|
|
Srovnání jazyka chorvatských a srbských překladů české a světové literatury
Janouškovcová, Eva ; Vlainić, Sandra (oponent) ; Jirásek, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována srovnání chorvatského a srbského jazyka beletristiky a jejím základním cílem je zachycení jejich současného stavu. Teoretická část práce zahrnuje rovněž problém konceptu srbochorvatského jazyka včetně historického diskursu, analýzy příčin jeho rozpadu a srovnání pohledu na vlastní standardní jazyk v daném prostředí. Závěry současné lingvistiky týkající se shod a rozdílů mezi chorvatským a srbským standardem práce konfrontuje s jazykem konkrétních prozaických textů. Analyzovaný vzorek představují texty, které jsou v české, chorvatské a srbské verzi obsaženy v paralelním korpusu INTERCORP. Ten může posloužit jako vhodný nástroj ke komparaci blízkých jazyků, které se z velké části překrývají a mnohé rozdíly mezi nimi spočívají spíše ve frekventovanosti než v existenci či přípustnosti jednotlivých jazykových jevů. Objektivní srovnání takto blízkých jazyků je ovšem jinak obtížné, neboť vzhledem k vysoké míře vzájemného porozumění přímé překlady mezi nimi nejsou příliš obvyklé. Práce shrnuje posouzení kvalitativních i kvantitativních rozdílů mezi jazykem chorvatských a srbských textů a snaží se též o objektivní zhodnocení a porovnání současné chorvatské a srbské spisovné normy. Závěrečná část je pak věnována vývojovým tendencím, které by tuto jazykovou oblast mohly formovat v budoucnosti.
|
|
|
Vliv středoevropské modernity na srbskou postmoderní literaturu
Janečková, Tereza ; Vlainić, Sandra (oponent) ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce)
Celá práce se zabývá vztahem mezi středoevropské literatury a srbské postmoderní literatury. V první části je na pozadí definice západoevropské moderní prózy charakterizována modernita střední Evropy. Jako základní témata této literatury jsou určující zánik doposud pevného světa, existence paralelního fikčního světa, který hrdinu postupně pohlcuje, tematizace psaní a viny a fragmetarizace nebo rozpad celé fabule. Tuto první část doplňuje základní náčrt srbské moderny a avantgardy. V druhé části je teoreticky definována postmoderna . Po krátké charakteristice obou hlavních srbských postmoderních autorů, Milorada Paviće a Dragana Velikiće, jsou tato témata vyhledána a aplikována na jejich tvorbu. Některá, jako paralelní svět či tematizace psaní, se podařilo nalézt u obou autorů, byť v poněkud pozměněné podobě. Jiná naopak u postmodernistů téměř chybí. Druhá část je doplněna charakteristikou základních postmoderních proudů v Bulharsku a Chorvatsku jako hlavních zástupcích ostatních balkánských zemí.
|
host ::
RSS.