|
|
Physicochemical Properties and Origin of PM1 Measured at a Rural Background Site
Pokorná, Petra ; Zíková, Naděžda ; Vodička, Petr ; Lhotka, Radek ; Mbengue, Saliou ; Holubová Šmejkalová, A. ; Riffault, V. ; Ondráček, Jakub ; Schwarz, Jaroslav ; Ždímal, Vladimír
This study assesses the variability of organic aerosol (OA) sources monitored at the rural background site Frýdlant. Non-refractory PM1 was evaluated in two seasons of\n2021. The positive matrix factorization with the multi-linear engine was used to determine the sources of OA at Frýdlant site, with four factors resolved both in winter and\nsummer.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Chemical composition and sources of atmospheric aerosols at the Frýdlant background station
Lhotka, Radek ; Pokorná, Petra ; Vodička, Petr ; Zíková, Naděžda ; Ondráček, Jakub ; Arora, S. ; Poulain, L. ; Hermann, H. ; Schwarz, Jaroslav ; Ždímal, Vladimír
This study assesses the variability of organic aerosol (OA) sources monitored at the rural background site Frýdlant. Non-refractory PM1 was evaluated in two seasons of\n2021. The positive matrix factorization with the multi-linear engine was used to determine the sources of OA at Frýdlant site, with four factors resolved both in winter and\nsummer.
Plný tet: PDF
|
|
|
The Impact of the IMO-2020 Shipping Regulation on the Atmospheric Deposition of Sulfur around the Western English Channel and the Use of the V/Ni ratio as a Shipping Marker.
Windell, L. ; Bell, T. ; White, C. ; Schwarz, Jaroslav ; Ussher, S.
Anthropogenic aerosols are shown to have a great impact on marine ecosystems and human health, with the shipping industry contributing as a significant source of these\nemissions, and annual growth on the rise. In the marine environment, shipping emissions often dominate atmospheric deposition of sulfur. With around 70% of shipping activity\nbeing carried out within 400 km of the coast, its contribution to atmospheric sulfur is of great interest. The International Maritime Organisation (IMO) introduced a regulation on\n01/01/2020 restricting global marine fuel sulfur content from 3.5% to 0.5% w/w. The vanadium/nickel (V/Ni) ratio has been widely used as a marker of shipping emissions, with the range of 2.5 to 4 indicating shipping activity. The regulation has called into question the viability of the earlier use of the V/Ni ratio.
Plný tet: PDF
|
|
| |
|
|
Males-females differences in the spectrum of chromosomal aberrations in the group of nanocomposites production workers
Rössnerová, Andrea ; Pelcová, D. ; Ždímal, Vladimír ; Elzeinova, Fatima ; Margaryan, Hasmik ; Chvojková, Irena ; Topinka, Jan ; Schwarz, Jaroslav ; Ondráček, Jakub ; Koštejn, Martin ; Komarc, M. ; Vlčková, Š. ; Fenclová, Z. ; Lischková, L. ; Dvořáčková, Š. ; Rössner ml., Pavel
An increase in the use of nanomaterials (NM) has been witnessed in many areas of human life. Therefore, assessment of genotoxicity of NM and nanoparticles (NP) is one of the main objectives of genetic toxicology. Despite this fact, human cytogenetic studies following the exposure to NP are still rare. Moreover, no relevant information on possible differences in sensitivity to NP related to gender is available.\n\nIn this study we periodically (in September 2016, 2017 and 2018; pre-shift and post-shift each year) analyzed a group of workers (both genders), working long time in nanocomposites research, and matched controls. Aerosol exposure monitoring of particulate matter including nano-sized fractions was carried out during working shift. Micronucleus assay using Human Pan Centromeric probes, was applied to distinguish, besides the frequency of total MN in binucleated cells (BNC), also other types of chromosomal damage (losses and breaks). Moreover, whole-chromosome painting (WCP) for autosome #1 and both gonosomes (X and Y) were applied in third sampling period (2018) with the aim to identify the particular structural and numerical chromosomal aberrations.\n\nObtained results showed: (i) differences in the risk of exposure to NP related to individual working processes (welding, smelting and machining); (ii) differences in chemical composition of nano-fraction; (iii) no effect of chronic exposure of NP (total MN) opposite to significant effect of acute exposure; (iv) gender-related DNA damage differences (females seem to be more sensitive to chromosomal losses). Additional data from WCP suggested increased frequency of numerical aberrations in gonosomes.
Plný tet: PDF
|
|
|
Personal exposure measurement during dental nanocomposite grinding
Ždímal, Vladimír ; Ondráčková, Lucie ; Ondráček, Jakub ; Schwarz, Jaroslav ; Bradna, P. ; Roubíčková, A. ; Pelclová, D. ; Rössnerová, Andrea
The purpose of this study was to measure the personal exposure of each participant of the study and to compare the results with those of static monitoring. Personal nanoparticle sam-plers (PENS), which can simultaneously detect both nanoparticles (PM0.1) and respirable parti-cles (PMA), were used to determine personal exposure (Tsai et al., 2012). Area monitoring in-cluded measurement of mass concentrations using the Berner Low Pressure Impactor (BLPI 25/0.018 /2, Hauke GmbH, Gmunden, Austria) and the Low Volume Sampler (LV5, Sven Leckel Ingenieurbüro GmbH, Germany). The number concentrations and their size distributions were measured with the Scanning Mobility Particle Sizer (5MP5 3936, T5I Inc., USA) and the Aerody-namic Particle Sizer (APS 3321, TSI Inc., USA). Measurements with all of the above- mentioned instruments were performed in four shifts with six participants per shift. Each participant milled for 10 minutes and then remained in the room until the group finished the session, so the total exposure lasted about 70 minutes. Due to the high content of filler nanoparticles, the nanocom-posite Filtek Ultimate (body A2, 3M ESPE, USA) was selected for these measurements.
Plný tet: PDF
|
|
|
Biomarkers of Oxidative Stress and Inflammation in Researches Exposed to Nanoparticles by Inhalation During the Handling of Nanocomposites.
Pelclová, D. ; Ždímal, Vladimír ; Schwarz, Jaroslav ; Komarc, M. ; Vlčková, Š. ; Fenclová, Z. ; Lischková, L. ; Dvořáčková, Š. ; Rössnerová, Andrea ; Rössner ml., Pavel
At present, little is known about the health effects in the workers processing nanocomposites. In our study, 20 researchers (41.8 +/- 11.4 y/o), handling nanocomposites for 17.8 +/- 10.0 years were examined pre-shift and post-shift, together with 21 controls (42.7 +/- 11.5 y/o). Biomarkers of oxidative stress derived from lipids, nucleic acids, proteins and markers of inflammation were analyzed in the exhaled breath condensate (EBC). Aerosol exposure was monitored during three nanoparticle generation operations: smelting, welding and nanocomposite machining. Mass concentrations during these operations ranged from 0.120 to 1.840 mg/m(3), and median particle number concentrations from 4.8x10(4) to 5.4x10(5) particles/cm(3). Nanoparticles accounted for 40 to 95 % of particles, with Fe and Mn prevailing. Significant elevations were already seen in most oxidative stress markers and in several inflammation markers in the pre-shift samples relative to the controls. Significant associations were found between working in nanocomposite synthesis and the majority of EBC biomarkers. Chronic bronchitis was more frequent in researchers. A minor, but significant post-shift decrease of lung function parameters was found. We conclude that workers in nanocomposite synthesis may be at risk of developing airway disorders with time. From all the markers analyzed in EBC, the following markers were most robust and could be recommended for preventive examinations: 8-hydroxy-2-deoxyguanosine (8-OHdG) and 5-hydroxymethyl uracil (5-OHMeU) from nucleic acids, o-tyrosine (o-Tyr) and 3-nitrotyrosine (3-NOTyr) from proteins, and malondialdehyde and aldehydes C6-C13 from lipids. Among the markers of inflammation, tumor necrosis factor (TNF) and leukotriene B4 appeared to be the most useful.
Plný tet: PDF
|
|
|
Stanovení elementárního uhlíku ve velikostních frakcích atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením metodou analýzy obrazu
Voldánová, Zdeňka ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Schwarz, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá novou metodou stanovení koncentrací elementárního uhlíku ve velikostním a časovém rozlišení. Nová metoda určuje koncentrace černého uhlíku (Black Carbon, BC) na základě analýzy digitálních obrazů vzorků, 3 DRUM stripů, s deponovaným aerosolem ve 3 velikostních frakcích. Digitální obrazy stripů byly pořízeny Fotoskenerem HP ScanJet 8200 při rozlišení 600 dpi. Pro účely analýzy digitálního obrazu byl použit program Matlab, který za pomoci vhodných funkcí rozkládá digitální obraz na matici s hodnotami škály šedi pro jednotlivé body. Výstupní časové řady hodnot škály šedi pro 3 velikostní frakce po průměrování srovnává s hodinovými koncentracemi elementárního uhlíku pro frakci PM2,5 získanými Sunset EC/OC analyzátorem. V diplomové práci je předložena metodika pro zcela nový přístup k měření koncentrací černého uhlíku v částicích. Popsaná metodika zahrnuje postup pro nezbytná měření včetně provedených kontrol jednotlivých výstupů. Pomocí regresní analýzy byly srovnány jak denní, tak hodinové průměry koncentrací EC pro PM2,5, a hodnoty BC získané ze škály šedi deponovaného aerosolu ve třech velikostních frakcích. Dosažené výsledky ukazují, že zjištěné denní průměry BC velmi dobře popisují průměrné denní pozorované hodnoty EC (R2 = 0,7043, pro model EC~1,0399+0,0117*BC). Vzhledem k odlišné...
|
|
|
Charakterizace jemné frakce aerosolu (PM1) ve vnitřním prostředí - hmotnostní koncentrace a chemické složení
Řezáčová, Pavla ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Schwarz, Jaroslav (oponent) ; Holcátová, Ivana (oponent)
10 Abstrakt Znečištění ovzduší aerosolem se v souvislosti s dopadem na lidské zdraví v posledních desetiletích věnuje stále větší pozornost, ale teprve v poslední době se studie zaměřily na sledování jemnějších velikostních frakcí aerosolu. I přes narůstající počet odborných publikací je stále velice málo známo o hygienicky významné frakci PM1, její koncentraci, chemickém složení a vztahu k hrubším částicím. Předkládaná disertační práce se zabývá charakterizací aerosolu a chemického složení jemné frakce PM1 (částice o aerodynamickém průměru menším než 1 µm) ve vnitřním prostředí. Odběr částic aerosolu byl proveden v Praze jako součást projektu Evropské Unie "Urban Aerosol" EVK4-CT-2000-00018 v průběhu tří (2 zimních a 1 letní) přibližně 30-ti denních kampaní. Byly odebírány 24-hodinové vzorky frakce PM1, PM2,5 a PM10 uvnitř a frakce PM2,5 venku. Pro další srovnávání byly použity průměrné denní koncentrace PM10 z nejbližší měřící stanice AIM poskytnuté ČHMÚ. Koncentrace frakce PM1 byly nalezeny v rozsahu 8,1 µg m-3 (medián pro zimu 2002) do 23,0 µg m-3 (medián pro zimu 2003). Frakce PM1 tvořila většinu (více než 70%) koncentrace frakce PM2,5 a téměř 1/2 koncentrace frakce PM10 ve vnitřním prostředí. Frakce PM2,5 tvořila většinu (přibližně 60%) koncentrace frakce PM10 ve vnějším prostředí. Koncentrace frakcí...
|
|
| |
host ::
RSS.