|
|
Problematika smyslu lidského života v díle Milana Machovce
Šlégl, Jiří ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
v Čj Milan Machovec přistupoval k otázce a hledání smyslu lidského života velice originálně a inspirativně. Je patrné, že jednotlivá období: a) Marxistické řešení (1946 - 1964), b) Naděje a konverze (1965 - 1989) a c) Mistr dialogu (1989 - 2003) se v pojetí otázky po smyslu lidského života lišila. Tyto rozdíly byly dány především historickou, politickou a společenskou situací doby. Také intelektuální zrání a životní zkušenosti se do chápání tohoto fenoménu podstatně promítly. V první části ("Marxistické řešení") byl patrný Machovcův silně marxistický přístup, kterým se snažil nahlížet na otázku po smyslu lidského života. Vzhledem ke společenským okolnostem a možnostem je toto zpracování tématu zcela poplatné době, ve které vzniklo. Jde spíše o epigonské uchopení problému s malým podílem vlastní originality. Po interpretaci důležitých myšlenkových období v dějinách filosofie dochází k závěru, že jedinou možnou odpovědí na tuto složitou otázku je socialistické řešení, jehož základem je sociálně nediferencovaná společnost, postavená na rovnosti všech bez důrazu na lidskou individualitu a jedinečnost. Druhá část ("Naděje a konverze") se podstatným způsobem liší od prvního zpracování. Myšlenky socialismu ustupují do pozadí a objevuje se existenciální interpretace smyslu lidského života, v jejímž pozadí...
|
|
|
"Ne-sociologie": pojetí modernosti Bruno Latoura
Mareš, Jakub ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "»Ne-sociologie«: pojetí modernosti Bruno Latoura" je prací teoretického rázu, jejímž hlavním cílem je deskripce pojetí modernosti francouzského sociologa, filosofa a antropologa Bruno Latoura. Tato deskripce je zasazena do širšího rámce Latourova díla a slouží k formulaci otázek a výzev, které Latourovo pojetí modernosti klade sociální teorii, politice a etice. Jelikož Latourovo pojetí modernosti zpochybňuje představu společnosti jako seskupení lidských aktérů a vyzdvihuje důležitost tzv. ne-lidských aktérů, je zvláštní pozornost věnována Latourovu zájmu o vědy a techniky, kde tito ne-lidští aktéři z velké části vznikají.
|
|
|
Brentanova koncepce „racionálního teismu"
Pauza, Miroslav
Brentano zakládá své pojetí boha na Aristotelově pojetí „první filosofie“ a současně na principech své „deskriptivní psychologie“. Jeho „racionální teismus“ má být pokračováním teologie ve smyslu přetvoření, tj. nikoliv negace či prosté evoluce.
|
|
|
Ke vztahu Rádl - Masaryk
Pauza, Miroslav
Vztah Rádla k Masarykovi je charakterizovatelný jako pokus o samostatné domýšlení masarykovských teoretických podnětů. Současně zde existují důležité diference v pojetí idejí. Rozcházejí se v hodnocení Humova skepticismu, v koncepcích role člověka v dějinách, v pojetí vztahu Čechů a Němců, národa, národnosti a státu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.