|
|
Vznik a původ mariánského zobrazení typu Regina v českém prostředí
Kolářová, Pavlína ; Klípa, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Práce se bude zabývat vznikem mariánského zobrazení typu Regina a jeho možnými předstupni v bohemikální tvorbě 2/2 14. století. Východiskem bude reflexe dosavadních teorií na vznik typu a jejich kritické zhodnocení. Stěžejním úkolem při hledání možných předstupňů bude komparace doložených mariánských zobrazení z kláštera augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem s výsledným typem madony a jeho pozdějšími variantami. Vedle typologického, formálního a ikonografického rozboru budou při práci oporou i historické a archivní zprávy a jejich interpretace. Druhým hlavním směrem bude reflexe terminologického zázemí bádání a jeho kritické zhodnocení s hlavním důrazem na problém nereflektovaného užívání pojmů ve starší literatuře. Klíčová slova Regina, Madony roudnického typu, Mariánské obrazy, Madony 2/2 14. století, Roudnická madona, Březnická madona, Madona krakovských augustiniánů, Milostné madony
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Obnova druhově bohatých luk na výsypkách po těžbě uhlí, vliv růyných technik a velikosti obnovované plochy
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Jeden z hlavních environmentálních problémů mnohých států jsou plochy ovlivněné těžbou, jež sužují problémy často charakteristické pro tyto plochy jako je zábor půdního fondu, kontaminace a degradace půdy, narušení hydrologického režimu a změna krajiny. Navzdory opatřením předepsaným Horním zákonem, který přinesl mnohá zlepšení při rekultivacích území ovlivněných těžbou, jsou tyto obnovy zaměřené na navrácení produkční funkce krajině a z pohledu současného výzkumu nejsou tak efektivní při obnově diverzity a ekosystémových funkcí. Výzkum se proto zabývá novými přístupy při obnovách výsypek zaměřenými na obnovu druhově bohatých luk přírodě blízkými metodami, konkrétně přenosem drnů a semena obsahujícího sena, což je navíc podpořeno zavedeným managementem (kosením a kosením s mulčováním). Navíc se zaměřujeme na vliv velikosti obnovované plochy na výsledky obnovy a efekt managementu na rozvoj půdy Obě použité metody rekultivace jsou efektivní při dodávání druhů, a tak urychlují přirozenou sukcesi. Úspěšnější se jeví metoda přenosu drnů, kde bylo přeneseno a uchytilo se více než 60% druhů. Druhová bohatost a šíření druhů do okolí je závislé na zavedeném managementu. Nejvíce druhově bohaté jsou kosené plochy následované mulčovanými. Přestože mulčování můžeme doporučit na výsypce, kde slouží k rozvoji...
|
|
|
HPLC stanovení diastereoisomerů silybinu v plazmě laboratorních zvířat
Kolářová, Petra ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Bednář, Petr (oponent)
Silybin je hlavní složkou silymarinu, což je standardizovaný extrakt získaný z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Flavonolignan silybin má antioxidační, hepatoprotektivní, chemoprotektivní a protinádorovou aktivitu. Přírodní silybin se vyskytuje jako téměř ekvimolární směs dvou diastereoisomerů - silybinu A a silybinu B, jejichž analytické oddělení je možné, avšak preparativní separace je komplikovaná. Biologická aktivita silybinu A je odlišná od silybinu B. Bylo prokázáno, že diastereoisomery silybinu se v organismu konjugují převážně na glukuronidy a sulfáty. Ve většině dosavadních biologických, farmakokinetických a chemických studiích byla použita směs obou diastereoisomerů silybinu. V této diplomové práci byl pro farmakokinetickou studii poprvé separátně využit opticky čistý silybin A a silybin B. Předmětem práce bylo zjištění koncentrace volného a celkového silybinu v plazmě potkanů v závislosti na čase od podání dávky silybinu A nebo B. Teoretický úvod popisuje současný stav problematiky chemie, farmakologie a farmakokinetiky diastereoisomerů silybinu. Druhá část je zaměřena na výběr vhodné analytické kolony, vypracování chromatografické metody a vhodného postupu úpravy biologických vzorků pro stanovení diastereoisomerů silybinu. Poslední část se zabývá stanovením volného a...
|
|
|
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
|
|
| |
|
|
Preparativní diastereomerní dělení silybinu a jeho sulfátů pomocí RP-HPLC
Kolářová, Petra ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum) se získává standardizovaný extrakt silymarin, jehož hlavní komponentou je silybin. Tento flavonolignan je převážně odpovědný za léčivé účinky plodů ostropestřce: antioxidační, hepatoprotektivní, chemoprotektivní a protinádorové. Přírodní silybin se vyskytuje jako preparativně neseparovatelná ekvimolární směs diastereomerů A a B. Bylo prokázáno, že biologická aktivita silybinu A je odlišná od silybinu B, a že se v organismu konjuguje převážně na glukuronidy a sulfáty. Struktura sulfátů a jejich biologická aktivita není dosud vůbec známa. Cílem této práce je vývoj prakticky použitelné metody pro preparativní separaci diastereomerů silybinu A a B a jeho sulfátů, které jsou považovány za jedny z hlavních metabolitů. Byla vyvinuta původní preparativní metoda na dělení silybinu A a B v mobilní fázi tvořené 50% MeOH. Dále byla optimalizována preparativní metoda pro dělení směsi produktů vznikajících při sulfataci silybin-23-acetátu v mobilní fázi tvořené MeOH/H2O 60/40 (v/v) s přídavkem 10 ml/l HCOOH, na chromatografické koloně Labio C18 25×250 mm.
|
|
|
"(Auto)portrét v kroužcích dýmu": stylizace moderního umělce jako kuřáka v českém výtvarném umění přelomu 19. a 20. století
Kolářová, Petra ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Zobrazení umělce jako kuřáka je tradičním stereotypem ve vizuální kultuře 20. století, který přetrvává až do současnosti. Stačí si jen prohlédnout monografie slavných výtvarníků, prolistovat antologie básnických textů či si přečíst rozhovor s významnou osobností ze světa umění. V mnoha případech jsou zde na fotografiích zachyceni umělci s cigaretou v ústech či dýmkou v ruce. Jejich zdůrazňované kuřáctví je pak často současným divákem čteno jako symbol intelektualismu, kreativity či bohémství, až jako jakási již tradiční "umělecká" póza. V dnešní společnosti, která sice pořádá masivní protikuřácké kampaně, ale v níž se setkáme jen s narůstajícím počtem kuřáků, by se tak v případě zobrazení umělce, který kouří, nemělo jednat o nic mimořádného. Nicméně výše naznačené asociace, vstupující do hry při vnímání takových portrétů, přesto v čtenářích vzbuzují dojem, že kuřácké gesto je osobou umělce nějak zvýznamněno. Zvídavý divák, do jehož postavy se situuje také autorčin subjekt, se může ptát, zda tento opakující se motiv zobrazení umělce neměl v dějinách umění širší ikonografickou tradici a následně, zda nevypovídá více o samotném postavení umělce a jeho pojetí umění.
|
host ::
RSS.