|
|
"Zapomenutá" praktika vyšívání pavím brkem v českých zemích
Makovec, Kryštof ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vyšívání pavím brkem na území českých zemí se zaměřením na oblast Jižních Čech přesněji Doudlebska. Na výzkum jsou použity metody kvalitativního výzkumu včetně rozboru literatury a archivního výzkumu. V první části je rozebrán opasek, jakožto součást lidového oděvu. Jsou zde popsány symbolické i praktické významy, místa výskytu opasků a propojení odkládání krojů s odkládáním opasků. Následně se práce věnuje samotnou brkovou výšivkou od jejích předchůdců, její vznik a rozšíření, jak místní, tak časové. V této části jsou také popsány nástroje a materiály, které se na výrobu opasků využívají. Detailně je zde popsáno, jak a z čích rukou výšivka vzniká. V závěrečné fázi práce je rozebráno, jaké motivy a znaky jsou na opascích používány. Práce vrcholí soupisem a fotodokumentací většiny opasků na území Doudlebska z paměťových institucí a národopisných souborů včetně jejich deskripce a analýzy.
|
|
|
Participace českých fanoušků generace Z fandomu Harryho Pottera na sociální síti Instagram
Rybáková, Bohumíra ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Knižní sága o Harrym Potterovi od britské autorky J. K. Rowling se brzy po jejím vydání stala celosvětovým fenoménem. S rostoucí popularitou na přelomu tisíciletí se začala formovat fanouškovská základna, jejíž řady se rozšiřovaly i v návaznosti na filmové zpracování díla, ke kterému došlo nedlouho poté. Diplomová práce se zaměřuje na současné mladé české fanoušky Harryho Pottera, zástupce tzv. generace Z a jejich participaci v rámci fandomu tohoto díla na sociální síti Instagram. Cílem práce, teoreticky vycházející primárně z fandom studies, je zodpovědět otázky, jakým způsobem se generace Z dostává ke světu Harryho Pottera, jaké pro ně nese významy, jaké jsou motivace pro jejich participaci na fandomu a jakou má tato participace podobu. Výzkum vychází z dat získaných prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s českými fanoušky Harryho Pottera, kteří se identifikují s generací Z, jsou narozeni v rámci určité generační kohorty (od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století po konec prvního desetiletí nového století) a participují na sociální síti Instagram. Dále v průběhu dubna 2023 proběhlo zúčastněné pozorování ve Velké Británii. Výsledky výzkumu přinášejí zjištění, že fanoušci, kteří se identifikují s generací Z, byli s fikčním světem Harryho Pottera seznámeni již v útlém věku a v...
|
|
|
České Palermo?: Fámy a současné pověsti města Příbram jako součást kolektivní identity obyvatel příbramského regionu
Drapáková, Anna ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Přezdívku České Palermo si město Příbram vysloužilo především kvůli událostem devadesátých let 20. století souvisejících s aktivitami organizovaného zločinu, černé a šedé ekonomiky, zejména pak korupcí a jinou, často dosud neobjasněnou, trestnou činností. Tato diplomová práce si klade za cíl prostřednictvím dokumentace, analýzy a interpretace fám, současných pověstí, memorátů a dalších kolektivně šířených vyprávění souvisejících s obdobím devadesátých let, odhalit při zohlednění kontextu historického vývoje regionu Příbram, jaký měly a mají tato místní vyprávění vliv na podobu a formování identity obyvatel Příbrami a okolí. Předně si práce klade otázku, zda má průmyslová historie tohoto území a následná nechvalně známá spojitost s kriminálními událostmi diachronní souvislost při vytváření současné identity, a jak funguje dynamický vztah mezi "hornickou" a "mafiánskou" příbramskou kolektivní identitou. Dále jsou detailně analyzovány nejčastěji se vyskytující kolektivní narativy, které tvoří integrální součást identity obyvatel Příbrami a okolí, včetně jejich postojů k nim. Metodou dokumentace dat jsou polostrukturované rozhovory, narativní rozhovory a archivní výzkum doplněné obsahovou analýzou internetových zdrojů a novinových článků. Výsledkem výzkumu je v první řadě zjištění, že dlouhodobé...
|
|
|
Malované putovní kamínky jako forma daru ve veřejném prostoru
Procházková, Alžběta ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na současnou kulturní praktiku malování a sbírání malovaných putovních kamínků v České republice. Jedná se o kamínky, které jejich tvůrci ponechávají ve veřejném prostoru jako dar neznámému člověku. Nálezce takového kamínku může jeho fotografii sdílet na elektronických sociálních sítích a následně ho přesunout na další místo. Cílem práce je určit a interpretovat významy, které kamínky mají pro své tvůrce i nálezce. Činí tak navržením typologie kamínků dle jejich sociálních funkcí. Práce dále specifikuje motivace aktérů k tvorbě malovaných kamínků i jejich hledání a sbírání a popisuje demografii aktérů participujících na této praktice. Výzkum potvrdil, že vykonáváním aktivit spojených s touto praktikou se aktéři obdarovávají, přičemž tento dar má několik podob. Malované putovní kamínky také vykazují znaky předmětů řetězové spolupráce dle teorie Lynne McNeill.
|
|
|
The late socialist Czechoslovak ethnography and folklore studies and its influence on the Czech tradition of sociocultural anthropology after 1989
Balaš, Nikola ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se snaží prozkoumat československou etnografii a folkloristiku v období pozdního socialismu a poskytnout tím základ pro pochopení postsocialistické transformace etnografie v antropologii a etnologii. Hlavní teoretický rámec, ze kterého práce vychází, představuje kritická sociologie vědy Pierra Bourdieu. Teze se převážně zaměřuje na dvě instituce, kde se etnografie pěstovala - na Katedru etnografie a folkloristiky Univerzity Karlovy v Praze a na pražskou pobočku Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd v období pozdního socialismu, tedy období pokrývajícího 70. a 80. léta 20. století. Kromě intelektuálního rozměru etnografie se práce snaží rozkrýt rozmanité praktiky etnografů jako například výzkumné metody, jazykové znalosti, psací návyky, vědecké hierarchie nebo postoje ke vzájemné kritice. Hlavním argumentem této práce je, že zatímco nálepka etnografie v 90. letech 20. století vymizela, praktiky etnografů se i nadále podílely na utváření vznikající české antropologie a etnologie. Práce intenzivně čerpá z etnografických spisů, z rozhovorů s bývalými etnografy a ze sekundární literatury. V menší míře pak čerpá z dochovaných dokumentů. Klíčová slova: dějiny etnografie a folkloristiky, dějiny české antropologie, dějiny antropologie, postsocialismus, kultura...
|
|
|
Neformální transmise vernakulárních "babských rad" v prostředí českých mladých dospělých
Nôšková, Dominika ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Primárním záměrem bakalářské práce bylo zmapovat proces neformální mezigenerační transmise "babských rad", vernakulárních, často rodinných receptů, které mají souvislost se správným zažíváním a prevencí před trávicími potížemi v prostředí současné české mládeže ve věku mladé dospělosti (tj. 18-25 let). Práce je definována badatelskými otázkami, "Od koho, kdy a kde získala tato generace znalost babských rad", "Předává tato generace aktivně babské rady?" "Komu, kdy a v jakých situacích je toto převádění uskutečněno?". Dokumentace dat byla primárně prováděna na základě neformálních i formalizovaných rozhovorů s tázanými. Součástí práce je i teoreticko-historická část, snažící se v dialogu s etnologickou a folkloristickou literaturou definovat koncept "babské rady". Za pomoci internetové analýzy, polostrukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření jsem došla k závěru, že babské rady jsou stále diskutovaným tématem. Zejména se tomu přibližují mladí dospělí, pocházející z menších měst a vesnic, kteří se přestěhovali do Prahy ve věku mezi 12-15 lety. S odkazem na rozhovory a výsledky z dotazníků jsou to více ženy, které poskytují, předávají a praktikují babské rady v běžném životě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Mezi bděním a snem: Kulturní proměny spánkové paralýzy
Jedinák, Boris ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Diplomová práce zkoumá fenomén spánkové paralýzy (dále jen SP) a její kulturní konceptualizace jednak v archaickém folklóru na území českých zemí a jednak v současném, moderním folklóru, respektive individuálních i kolektivních explanacích jejích významů. V teoretické části je stručně nastíněn charakter SP z perspektivy moderní psychiatrie, dále jsou představeny archaické folklorní intepretace této spánkové poruchy objevující se v různých mimoevropských kulturách a následně je zde podrobně popsán fenomén můry, přízraku, který autor pokládá za jedno z možných uchopení této spánkové poruchy v pověstech a zvycích archaického českého folklóru. Výzkumná část práce vychází z terénního výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat - na základě etnografických rozhovorů s lidmi, kteří SP prožili -, jakým způsobem může být dnes SP individuálně interpretována, jakým způsobem se zaznamenané výpovědi překrývají s folklorními projevy spánkové poruchy popisovanými v teoretické části, relevantními pro dané kulturní prostředí, a jakým způsobem již existující kulturní modely objevující se v současné populární kultuře a moderním folklóru tvarují individuální prožitek SP a osobní výklad informátorů. V části diplomové práce se autor dále věnuje autoetnografickému rozboru vlastních zkušeností a interpretací SP. Ze srovnání...
|
|
|
Kroje severovýchodních Čech: Jejich odlišnosti a společné znaky
Mašek, Tomáš ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou regionální a lokální diferenciace krojů ze severovýchodních Čech. Výzkumnou otázkou bakalářské práce je, jaké společné znaky kroje třech hlavních regionů oblasti sdílí a ve kterých se na úrovni mikroregionů odlišují mezi sebou. Související otázkou jsou příčiny této diferenciace z historického a kulturního hlediska, tvorba imaginárních hranic regionů konstruovaná z pohledu kulturní topografie a etnografie v kontrastu s hranicemi utvářenými folklorním hnutím (folklorní soubory, baráčníci, apod.). Metodologie práce je založena na práci s archivními a muzejními zdroji, etnologickou fotografií, výzkumem v terénu a rozhovory se členy folklorních kroužků z regionů. První část práce se zabývá uvedením do zkoumané oblasti a jejím vymezením, obecným popisem lidového oděvu, jeho částí a jeho funkce a sdílenými znaky lidových oděvů v oblasti zájmu této práce. Druhá část práce, začínající kapitolou Kroje severovýchodních Čech, se zabývá vymezením konkrétních regionů severovýchodních Čech a podrobným popsáním lidových oděvů typických pro regiony s akcentem na jejich odlišnosti. Klíčová slova: Kroj, severovýchodní Čechy, folklor, lidová tvorba, lidová výšivka
|
host ::
RSS.