|
|
Properties of overburden material after coal mining and its relation to mine spoil reclamation.
Matej, Dávid ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Extrakcia nerastných surovín, medzi ktoré patrí uhlie, je dôležité pre fungovanie priemyselnej spoločnosti, zároveň ale prináša radu negatívnych environmentálnych dopadov. Odpadný materiál generovaný ťažbou zhromažďovaný na výsypkách predstavuje enormný risk na okolité ekosystémy a zasahuje do všetkých zložiek životného prostredia. Cieľom mojej práce je bližší popis problematiky týkajúcej sa diverzity vlastností výsypkových substrátov a z nich vyplývajúcich dôsledkov. Charakter výsypkových pod sa značne líši od tých bežných. Každá zo širokej škály vlastností výsypiek so sebou prináša určité úskalie, ktoré sú problematické v rámci obnovy ekosystému do prirodzeného stavu. Kľúčové slova: povrchová ťažba uhlia, vplyvy výsypiek, poškodzovanie ekosystémov
|
|
|
Toxicita výsypkových materiálů a faktory, které ji ovlivňují
Haurová, Jaroslava ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
V bakalářské práci je obsažen přehled a souhrn o vzniku možných příčin fytotoxicity na výsypkách po těžbě nerostných surovin, zmiňuje dopad na rostlinnou biotu, dopad na okolní ekosystémy a zkoumá možnosti jejich omezení nebo zmírnění účinků. Hlavním příčinou fytotoxicity je nízké pH, které vzniká přirozeným zvětráváním původních materiálů a má za následek většinu pochodů a kontaminací půdy. Možnost, jakým způsobem lze zmírnit fytotoxicitu na výsypkách, je zvolení vhodné rekultivace.
|
|
|
Změny společenstev hlístic během primární a sekundární sukcese
Benetková, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hendrychová, Markéta (oponent) ; Renčo, Marek (oponent)
Ztráta biodiverzity je jednou z největších hrozeb naší éry. Habitaty se všemi unikátními druhy na nimi navázanými mizí kvůli změnám v krajině a jiným lidským aktivitám, jmenovitě získávání zdrojů. Povrchová těžba a intenzivní zemědělství jsou příklady lidských aktivit, které výrazně ničí půdu a diverzitu půdní fauny. Obnova ekosystémů je tedy cestou jak snížit tyto ztráty a zachovat nebo dokonce navrátit unikátní habitaty. Navzdory tomu, že většina rekultivačních projektů se zaměřuje na rostliny, v poslední době se mezi vědci zvyšuje i zájem o obnovu půdních společenstev. Hlístice slouží jako velmi užitečný nástroj pro hodnocení kvality půdní potravní sítě. Jejich vlastnosti jako jsou různá velikost těla nebo různé potravní preference je předurčují k tomu, aby obsadily téměř každou ekologickou niku v rámci skupiny půdní fauny. To vše dohromady se skutečností, že jsou mezi prvními, kdo kolonizuje nová prostředí, nám dovoluje zaznamenat změny v půdní potravní síti během primární a sekundární sukcese. Obnova půdy a půdních procesů reprezentuje vážnou výzvu v mnoha rekultivačních projektech. Mnoho rekultivačních praktik již bylo použito pro urychlení půdního vývoje a přidružených interakcí s rostlinami a vývojem ekosystému. Často se k tomu používá přídavek půdy, opadu, sena či podobného materiálu. Tyto...
|
|
|
Ecology of bryophytes in post mining sites
Fatková, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Krajinu po těžbě uhlí lze charakterizovat jako pestrou mozaiku různě starých výsypek s různými substráty. Významnou problematiku představuje vývoj vegetace na toxických výsypkách s terciérními substráty, které mají obvykle nízké pH a vysoký obsah těžkých kovů. V takovýchto podmínkách přežívají mechorosty. V rámci této diplomové práce byl analyzován výskyt mechorostů na různě starých toxických i netoxických sukcesních a rekultivovaných výsypkách. Byly sledovány půdní parametry jako pH, konduktivita, obsah těžkých kovů, obsah organické hmoty a procentuální obsah uhlíku a dusíku. Dále byli zaznamenávány další charakteristiky prostředí jako je pokryvnost jednotlivých vegetačních pater. Byl testován význam jednotlivých environmentálních faktorů pro vývoj společenstva mechorostů na výsypkách. Celkově bylo zjištěno 37 druhů mechorostů. Nejvyšší diverzita byla zaznamenána na starých netoxických výsypkách. Nejméně druhů pak bylo zjištěno na mladých rekultivovaných výsypkách, která je spojena s nejvyšší pokryvností mechorostů. Toxické výsypky vykazovaly menší diverzitu mechorostů. V ranných stádiích sukcese dominovaly krátkodobě žijící druhy a malé funkční skupiny mechorostů. Sukcesní změny vyvolaly změnu ve společenstvu mechorostů ve prospěch druhů s delším životním rozpětím a dále plstnaté životní formy a...
|
|
|
Závěrečná zpráva 2022 o výzkumu výsypek v okolí Sokolova na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR
Frouz, Jan ; Badraghi, A. ; Král, K. ; Reitschmiedová, E. ; Šálek, V. ; Kotápišová, Marta ; Novotná, B. ; Šimáňová, D. ; Kučera, J. ; Bednářová, E. ; Hublová, L. ; Irsah, S. ; Lačná, K. ; Kaneda, S. ; Zedníková, Petra
Zpráva přináší souhrn výsledků výzkumu obnovy půd a ekosystémů na území postiženém těžbou nerostů na Sokolovsku na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR za rok 2022.
|
|
|
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
|
|
|
Modelování časoprostorového vývoje vegetace
Šálek, Vojtěch ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Data o parametrech samoředění a shlukovitosti dominantních druhů dřevin uplatňujících se během spontánní sukcese na výsypkách jsou jedním z klíčových předpokladů pro její porovnání s lesnickými rekultivačními metodami, hospodářskými lesy a ostatními lokalitami post-těžebního prostředí. Pro účely t to studie byla provedena a získána měření čítající přes 2500 jedinců na více než 11 hektarech lesa na velké podkrušnohorské výsypce, a ta následně použita ke zjištěn indexu shlukovitosti (HSI - Hopkins-Skellam Index) a modelování samoprosvětlovac ch funkc (SDI - Stand Density Index). Studie obsahuje data z porostu v různých stádiích v rozpětí 16-90 let od počátku sukcese. Vzhledem k povaze dat jsou zde detailně vyhodnoceny hodnoty primárně pro přirozenou populaci břízy bělokoré, která se stala na mnoha plochách dominantní a referenčn hodnoty pro jej zakmeněn jsou v literatuře iroce dostupn . V rámci analýzy indexů zakmeněn jsou vypoč t ny sklony samoředících funkcí dřevin v r mci studovaných ploch a analyzována závislost indexu shlukovitosti na průměrn v četn tloušťce, stář , indexu zakmeněn a druhov mu slo en . Analýzou výsledných hodnot pro plochy s dominantní břízou bylo zjištěno nižší celkové zakmenění oproti maximálním hodnotám používaným jako hospodářsk referenční rámec v zahraničí (o 42%), a o 18%...
|
|
|
Růst pozdně sukcesních druhů dřevin na rekultivovaných a nerekultivovaných výsypkách
Šimáňová, Doubravka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Vlivem povrchových těžeb jsou ničeny ekosystémy, půda deponovaná na výsypky podléhá degradaci, kontaminaci a erozním dějům, je změněn vodní režim oblasti a veškerá vegetace je odstraněna z povrchu. Nejčastějším způsobem rehabilitace zničeného ekosystému je lesnická obnova. Tu je možné provést buď technickou rekultivací, při které je srovnán povrch, na který jsou následně vysazeny vybrané dřeviny vyžadující výchovné zásahy, anebo je možné nechat plochu přirozenému vývoji nazývaném spontánní sukcese. Práce shrnuje poznatky o obou způsobech obnovy včetně jejich výhod a nevýhod. V praktické části je porovnávána růstová produkce pozdně sukcesních druhů, smrku ztepilého (Picea abies) a buku lesního (Fagus sylvatica), rostoucích na plochách ponechaných spontánnímu vývoji a na plochách uměle rekultivovaných, na území Velké podkrušnohorské výsypky nedaleko Sokolova. Z výsledků vyplívá, že lepší podmínky k růstu mají stromy v porostu přirozené obnovy, ale ne všechny měřené parametry jsou statisticky podložené. Tato práce tedy může posloužit spíše jako průzkum potenciálně vhodných parametrů pro vznik studie většího měřítka. Klíčová slova: výsypky, lesnická obnova, sukcese, technická rekultivace
|
|
|
Závěrečná zpráva 2021 o výzkumu výsypek v okolí Sokolova na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR
Frouz, Jan ; Bartuška, Martin ; Oppong, J.C. ; Lišková, K. ; Houška, J. ; Červenka, J. ; Kučera, J. ; Bednářová, E. ; Reitschmiedová, E. ; Dvorščík, P. ; Mudrák, O. ; Šimáňová, D. ; Woś, B. ; Karimi Nezhad, Mohammad Tashin ; Mustafa, Adnan ; Pietrzykowski, M. ; Kopecký, T. ; Hovorková, M. ; Čápová, K.
Zpráva přináší souhrn výsledků výzkumu obnovy půd a ekosystémů na území postiženém těžbou nerostů na Sokolovsku na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR za rok 2021.
|
|
|
Změny ve vstupu organické hmoty do půdy během pedogeneze jako hybatel akumulace uhlíku
Lačná, Karolína ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota je nedílnou součástí půdy představující rezervoár živin pro rostliny a půdní organismy, a to především při akumulaci biogenního prvku uhlíku (C). Hromadění a stabilizace půdní organické hmoty závisí na několika procesech. Vstupním zdrojem pro vytvoření POH je rostlinná organická hmota tvořena především opadem a nadzemní částí rostlinné bylinné biomasy. Akumulace POH a následná sekvestrace uhlíku je ovlivněna především chemickým složením a množstvím OH vstupujícím do půdy. V této práci bylo porovnáno množství vstupní OH vstupujícího do půdy na plochách se starším přirozeně vzniklým typem půd a na půdách uměle vytvořených člověkem (výsypkové plochy). V rámci výzkumu byly porovnávány jiné typy lesního porostu zastoupenými smrčinovým porostem a olšinovým porostem. Z naměřených dat jednotlivých ovlivňujících faktorů bylo zjištěno, že složení a množství OH je významně ovlivněno druhovým složením lesa. U olšinových porostů bylo pozorováno více rostlinného OH na obou typech půd s nižším poměrem C:N, což vystihuje lépe rozkladatelnou OH. Výsledky naznačují zvýšenou koncentraci ergosterolu na plochách s jehličnatým zastoupením stromů a zároveň prokazují větší množství kořenové biomasy. Naproti tomu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi plochami na mladých a starých půdách....
|
host ::
RSS.