|
|
Existencialismus v díle Tove Jansson
Kauppinenová, Laura ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou tří vybraných děl o skřítcích muminech od finskošvédské autorky Tove Jansson, a to z perspektivy existencialistické filozofie francouzského filozofa Jeana-Paula Sartra. Hlavní důraz analýzy leží na zkoumání Sartrova fenoménu takzvaných sociálních rolí v dílech o muminech, přičemž tomuto fenoménu a souvisejícímu teoretickému aparátu - mimo jiné pojmu neupřímnosti - se práce věnuje ve své první části. Následující kapitoly se zabývají literárním rozborem, který je řešen prizmatem jednotlivých postav. Hlavním cílem práce je ukázat, jakým způsobem postavy nahlížejí na své bytí, zda si uvědomují svoji svobodu a zda jsou ve svém jednání autentické či neupřímné. Navíc je v dílech rozebrána i tematika existenciální úzkosti. Klíčová slova Tove Jansson, mumini, finskošvédská literatura, existencialismus, Jean-Paul Sartre, sociální role, autenticita, neupřímnost
|
|
|
Kalevala jako zdroj inspirace pro J. R. R. Tolkiena
Kujal, Petr ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem Kalevaly a finštiny na anglického spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena a jeho tvorbu. Hlavním cílem je podat co nejkomplexnější popis toho, jak Kalevala Tolkiena ovlivnila. V úvodní části je představen kontext Kalevaly, role Eliase Lönnrota při jejím vzniku a její význam, následně pak Tolkien, jeho dílo a objev Kalevaly. Hlavní část práce se věnuje Tolkienově kalevalské inspiraci, a to ze tří různých hledisek. V první řadě se jedná o vliv finštiny na quenijštinu, jeden z Tolkienových fiktivních jazyků. Zadruhé jde o to, jak Kalevala Tolkiena ovlivnila na obecné úrovni - zásadní je zejména vliv Lönnrotovy role, kalevalské mytologie, některých abstraktních kalevalských aspektů v čele s významem zpěvu a struktury Kalevaly. Zatřetí jde pak o Tolkienovu inspiraci Kalevalou na konkrétní úrovni. Zde je významné především to, jak Tolkiena ovlivnil kalevalský hrdina Väinämöinen a příběh o sampu.
|
|
|
Finskošvédská menšina a její identita v díle Kjella Westöa
Doležalová, Ela ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá švédsky hovořící menšinou na finském území. Protože bylo Finsko po několik staletí součástí Švédského království, švédština zde dlouho měla výsadní postavení. Vysokou prestiž si udržela i po připojení Finska k Rusku, k němuž došlo v roce 1809. V 2. pol. 19. století bylo postavení švédštiny značně oslabeno a dnes ji lze na území Finska považovat za minoritní jazyk. Cílem práce je nejdříve definovat pojem identity a vymezit specifika identity příslušníků menšin. Dále se ve své práci zaměřím na menšinu finských Švédů, její sebepojetí, historii a literaturu. Obsahem poslední části je rozbor díla finskošvédského autora Kjella Westöa, konkrétně způsob, jakým spisovatel v tvorbě pojednává svou identitu finského Švéda. KLÍČOVÁ SLOVA: identita, menšiny, finskošvédská menšina, finskošvédská literatura, Kjell Westö
|
|
|
Finští puukkojunkkarit v literatuře
Horká, Karolína ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem tzv. puukkojunkkarit neboli häjyt, banditů působících od konce 18. století do konce 19. století v regionu jižní Pohjanmaa, a jejich obrazem v románu a komiksu. Úvodní část práce puukkojunkkarit obecně představuje a dále se věnuje jimi páchaným vraždám a zabitím. Hlavní část práce tvoří analýza tří literárních děl: románu Santeriho Alkia Puukkojunkkarit: kuvauksia nyrkkivallan ajoilta (1894) a komiksových knih Häjyt (2003) autora Tima Mäkeläho a Rannanjärvi on kuallu ja Isontaloon Antin tarina (2013) autorů Ensia Aalta a Eiji a Jukky Kuusistoových. Cílem práce je objasnit, jakým způsobem jsou puukkojunkkarit v těchto dílech zobrazováni a do jaké míry se autoři při jejich koncepci drželi reálných historických předloh. Klíčová slova puukkojunkkarit, häjyt, finská literatura, komiks, jižní Pohjanmaa, 19. století, zločin
|
|
|
Fenomén Finnish Weird očima českých čtenářů
Bendová, Martina ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem současné finské fantastické literatury, který dobývá finský knižní trh a překračuje rovněž hranice země i do Česka - Finnish Weird, či suomikumma. Cílem této práce je zjistit, jak je tento fenomén vnímán českou čtenářskou veřejností. Teoretická část se věnuje fantastické literatuře a tomu, jaké místo v ní Finnish Weird zaujímá. Prostřednictvím recepční teorie a pomocí termínu horizont očekávání Hanse Roberta Jausse vykládáme, jak čtenáři vnímají fantastickou literaturu a co od ní očekávají. V hlavní části práce jsou představeny jednotlivé překlady beletrie Finnish Weird do češtiny a následují reflexe českých čtenářů. Badatelský materiál vychází z komentářů uveřejněných na čtyřech knižních portálech a z recenzí čtenářů, publikovaných na internetu. Klíčová slova: současná finská literatura, recepční estetika a čtenářsky orientovaná teorie, horizont očekávání, science fiction, fantasy, horor, spekulativní fikce, Weird, New Weird, Finnish Weird
|
|
|
Graffiti a street art ve finské společnosti
Kauppinenová, Laura ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavením graffiti a street artu ve finské společnosti především z diachronní perspektivy. Problematika je uvedena obecným popisem obou zmíněných jevů, kde jsou rozebrány jejich formální znaky a vzájemné odlišnosti. Dále se práce zabývá ranou historií graffiti a street artu, tedy jejich vznikem a počátky jejich celosvětového rozšíření. Hlavní část práce se zaměřuje na tyto fenomény v lokálním finském kontextu. Důraz je kladen především na historický vývoj graffiti a street artu ve Finsku od doby jejich příchodu do země v 80. letech 20. století až do současnosti, přičemž je brán zřetel na soudobé reakce většinové společnosti na oba jevy. Hlavním cílem práce je tak ukázat, jak se postavení a forma graffiti a street artové tvorby ve Finsku v průběhu tohoto časového období měnily a jaký je aktuální stav daných fenoménů. Klíčová slova street art, graffiti, pouliční umění, finská společnost, Finsko, Helsinky, projekt Stop töhryille, nulová tolerance
|
|
|
Interpretace finské lidové slovesnosti v současné hudbě
Vorlíková, Zuzana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá užitím finské lidové slovesnosti, konkrétně lidového básnictví, v součastných hudebních textech. Lidová slovesnost byla prezentována ústně, většinou v podobě písní, proto je i dnes hudba vhodným prostředkem, jak tuto tradici oživovat a představovat novým posluchačům. Práce zprvu nastiňuje základní charakter lidové slovesnosti, zájem o ni ve Finsku a charakter lidové hudby s jejím stručným vývojem, dále je dělena do tří kapitol - na epiku, lyriku a rituální básně. V každé z nich je daná oblast lidové slovesnosti vysvětlena tak, jak ji vykládají odborné publikace. Po té jsou jejich charakteristické rysy doloženy na ukázkách vybraných textů současných hudebních interpretů. Takové pojetí umožnilo zkoumat jejich provázanost s lidovou slovesností. Klíčová slova: finská lidová slovesnost, finské lidové básnictví, finská folklorní hudba, finská metalová hudba, hudební texty
|
|
|
Kullervo jako zdroj inspirace pro J. R. R. Tolkiena
Kujal, Petr ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem kalevalského příběhu o Kullervovi na dílo anglického spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Nejprve je stručně zmíněno pozadí vzniku Kalevaly a role Eliase Lönnrota při vytváření díla. Dále je představen Tolkien a jeho vztah ke Kalevale a finštině. Hlavní část práce se věnuje kalevalskému příběhu o Kullervovi, zejména jakožto zdroji inspirace pro Tolkiena a dvě z jeho děl. Prvním z nich je Kullervův příběh: Tolkienův nedokončený pokus o převyprávění příběhu, druhým pak jeho vlastní příběh o Túrinu Turambarovi nazvaný Húrinovy děti. Obě Tolkienova díla jsou srovnána s příběhem kalevalským. Hlavním záměrem celé práce je ukázat, že Tolkienova inspirace příběhem o Kullervovi byla pro jeho dílo klíčová. Klíčová slova Kullervo, Tolkien, Húrinovy děti, Túrin Turambar, Kalevala, Kullervův příběh.
|
|
|
Bear in Finnish Folk Literature
Kováčová, Ivana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o tematice medvěda ve finské lidové poezii a finských folklórních tradicích. V první části práce je představená zoologická charakteristika medvěda, jeho výskyt na finském území a etymologie finských pojmenování pro medvěda. Práce na pozadí celkového kulturně-historického vývoje finské společnosti prezentuje vztah lidí k medvědovi v jednotlivých obdobích. Těžiště práce je v analýze mýtů pojednávajících o původu medvěda a básní týkajících se tematiky medvědích slavností. Klíčovými literárními zdroji pro tento rozbor jsou básně sesbírané na území Finska a Karélie, dostupné z internetového archívu Finské literární společnosti, a sbírka lidové poezie Eliasa Lönnrota, Kalevala. KLÍČOVÁ SLOVA medvěd, Finsko, lidová poezie, písně, mytologie, Kalevala, slavnosti
|
|
|
Donchuanovská tematika ve finské literatuře
Khýrová, Lenka ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Parente Čapková, Viola (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o donchuanovské tematice ve finské literatuře. V souladu se sekundární literaturou rozlišuje mezi svůdníky donchuanovského a casanovovského typu, kdy nejprve popisuje základní charakteristiky obou těchto typů. Dále práce na vybraných textech představuje nejznámější postavy finských svůdníků a následně poukazuje na společné i odlišné rysy v jednotlivých zpracováních. Stěžejními texty pro práci jsou: epos Eliase Lönnrota Kalevala, román Johannese Linnankoskiho Laulu tulipunaisesta kukasta a povídky Voltera Kilpiho ze souboru Varhaiset kertomukset. Klíčová slova: finská literatura, don juan, casanova, johannes linnankoski, elias lönnrot, volter kilpi
|
host ::
RSS.