Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 64 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Věra Nová v dialogu s Pavlem Brázdou
Vašáková, Aneta ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na život, a především tvorbu Věry Novákové, české malířky, ilustrátorky a sochařky, výtvarně činné již od 40. let 20. století. Zabývám se především analýzou její rozmanité výtvarné práce plné symbolů, často s náboženskými motivy, a to také v dialogu s jejím manželem, Pavlem Brázdou. Ten byl, stejně jako Věra Nováková, českým umělcem a jejím celoživotním partnerem, s nímž se navzájem ovlivňovali ve své umělecké tvorbě, což ukazuji a popisuji na několika konkrétních příkladech jejich obrazů. Dále se zaměřuji na výstavy Věry Novákové, nejen samostatné, ale také společné právě s jejím manželem, Pavlem Brázdou, ale i dalšími umělci. Klíčová slova Pavel Brázda, Věra Nováková, Figurativní malba, symboly, hra s písmeny
Michael Rittstein a jeho ateliér Malba III na pražské AVU
Heřmánková, Klára ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tématem bakalářské práce je ateliér Malba III Akademie výtvarných umění v Praze v letech, kdy byl pod vedením Michaela Rittsteina, 2001-2018. Práce se zaměřuje na Michaela Rittsteina jako umělce a pedagoga a v souvislostí s tím i na jeho žáky. Práce tedy sleduje šest generačně odlišných studentů v průřezu 17 let Rittsteinova působení na AVU, které spojuje absolvování jeho ateliéru, určitý druh figurální malby a reflexe umění a doby 70. a 80. let. Jedná se o Alenu Anderlovou, Karla Jerieho, Martina Salajku, Igora Grimmicha, Tomáše Jetelu a Jana Herese. Na základě rozhovorů s danými umělci se práce zabývá formou výuky Michaela Rittsteina, vztahy v ateliéru, celkovými vztahy na AVU během Rittsteinova působení tam, zároveň i Rittsteinovým vlivem na své žáky a jejich současnou tvorbou.
Fotografický fenomén UrbEx aneb opuštěnost ve fotografii
Vacková, Aneta ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na fotografický fenomén, Urban Exploration, známý také jako "UrbEx". Bakalářská práce se věnuje otázce, proč místa zůstávají opuštěná a porovnává český a obecně zahraniční přístup k urbexu. Cílem je zjistit, zda jsou "městští průzkumníci" schopni pomoci opuštěným stavbám svými fotografiemi. Nejprve jsou vymezeny pojmy úzce související s městským průzkumem jako je industria, tafofilie, graffiti a psychogeografie. Dále je představena historie od romantismu až po současnost. Stručně jsou zmíněny nejzásadnější osobnosti, jež jsou spjaté s objevováním opuštěných míst, mezi něž patří např. André Breton, Guy Debord, Jeff Chapman. A skupiny, které fenomén pomáhaly formovat, tj. San Francisco Suicide Club, Action Squad, Cave Clan a Diggers of the Underground Planet. Ze světové ukázky urbexu byla vybrána Pripjať a tzv. Chtâteau Congo. Avšak nejvíce pozornosti je věnováno stavbám na území České republiky, z nichž byl zvolen cínový důl Rolava a kostel sv. Jiří v Lukové, který je ideálním příkladem, jak urbex může určitým způsobem pomoci k záchraně opuštěných budov. Klíčová slova Urbex, průzkum, opuštěná místa, fotografie
Dějiny baletu Národního divadla v létech 1930-1951
Routková, Kateřina ; Bendová, Eva (oponent)
Rigorózní práce se zabývá vlivem politických události 20. století na balet Národního divadla. Zkoumané období je vytyčeno lety 1930-1951. Práce sleduje předválečnou situaci dvou baletních vedoucích Jelizavety Nikolské a Josefa Joe Jenčíka, vzestup a pád německého nacionalismu, s tancem spjatou kariéru Emanuela Famíry, poválečné Československo, nástup komunismu, temná padesátá léta a působení Saši Machova. Výzkum baletních specifik je lemován dobovými okolnostmi. Charakter doby je dále znázorňován na osudech vedoucích souboru (či jeho sólistech), na vybraném repertoáru a recenzích, která jednotlivá díla hodnotila. Nejedná se tedy o chronologický výčet aktivit souboru baletu Národního divadla, ale o analýzu vlivu dobové politické situace a snahu o zasazení této často opomíjené složky Národního divadla do historického kontextu.
Moderní architektura ve Slaném
Pučerová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomantka zpracuje uměleckohistorickou monografii architektury 1. poloviny 20. století ve Slaném. Nejprve stručně nastíní urbanistický a architektonický vývoj města od jeho počátků do konce osmnáctého století a podrobněji ve století devatenáctém. Tato část práce by měla vyústit ve stanovení souhrnných charakteristik města a identifikaci těch, které mohly pozitivně i negativně determinovat vstup moderní architektury do historického prostředí. Jádro práce pak vytváří kapitoly o období let 1900-1918 a 1918-1950, postavené na analýze a interpretaci vybraných staveb. Diplomantka při tom bude sledovat, jaké obsahy a ambice město s moderní architekturou spojovalo a jaké formy na sebe bral svár tradice a modernity. Pokusí se při tom nalézt i takové aspekty vztahů architektury malého města a centra, které je možno zobecnit pro celé české prostředí v daném období. Prostřednictvím rekonstrukce meziválečné stavební činnosti slánských architektů a stavitelů na jedné a stavebníků na druhé straně ukáže vývoj lokální stavební kultury a umožní-li to prameny, přiblíží i dobové postoje veřejnosti k moderní architektuře. Součástí práce bude obrazová dokumentace analyzovaných staveb a prostorových struktur. Klíčová slova architektura 20. století, urbanismus, moderní architektura na malém městě, Slaný
Věžové vodojemy 1. poloviny 20. století na území České republiky: Architektura, urbanismus, konverze
Varvařovská, Viktorie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Uměleckohistorická studie o věžových vodojemech představuje jejich vývoj na území České republiky. Podrobněji se zaměřuje na vodojemy období 1. poloviny 20. století, které zkoumá po stránce architektonické, památkové a urbanistické. Zasazuje je tak do širšího kontextu a ukazuje, že i tento stavební typ má své místo v dějinách české moderní architektury. Zvláštní pozornost je pak věnována začlenění věžových vodojemů do organismu současného města. Tyto možnosti prezentuje na konkrétních příkladech konverzí, neopomíná však ani otázky památkové péče a industriálního dědictví. Klíčová slova věžové vodojemy, industriální dědictví, moderní architektura, urbanismus, konverze
Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Práce představuje a rozebírá různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu dvaceti let. Sleduje obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V neposlední řadě práce představuje téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1910 atp.
Vzorový výstavní koncept pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy
Belasová, Kristýna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce zpracovává téma Slovanské epopeje Alfonse Muchy z výstavního hlediska s cílem najít a popsat nejvhodnější koncept pro tento rozsáhlý epický cyklus. Práce navazuje na celou řadu architektonických projektů, které se opakovaně snažily nalézt ideální model pro výstavní pavilon Slovanské epopeje. Systematicky zpracovává bohatou historii výstavních projektů ve snaze identifikovat pozitivní a negativní aspekty jednotlivých expozic. Práce se věnuje problematice vystavování velkoformátových děl a otázkám prezentace obrazů národní historie. Jasně definuje cílovou skupinu očekávaných návštěvníků a zkoumá, jakým způsobem by měla instalace být pro tyto návštěvníky zpřístupněna. V neposlední řadě představuje Slovanskou epopej jako unikátní dílo české historie. Cílem diplomové práce je navrhnout univerzálně aplikovatelný výstavní koncept přístupný pro širokou škálu návštěvníků, který může v budoucnu sloužit jako vzor při plánování expozic Slovanské epopeje.
Raná tvorba Martina Rajniše 1968 - 1986 v kontextu Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL)
Staňková, Tereza ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na ranou tvorbu Martina Rajniše, úzce spjatou s jeho působením ve školce SIAL. První kapitola práce je věnována vzniku a náplni školky v rámci Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL), stejně tak jako předním představitelům obou dvou skupin. V druhé kapitole práce je již představena tvorba M. Rajniše v době svých postgraduálních let ve školce SIAL na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Třetí kapitola je věnována Rajnišově tvorbě v rámci Libereckého Stavoprojektu. Jeho prvním velkým projektem je návrh nákupního centra Prior 02, později Máj na Národní třídě v Praze, na kterém spolupracoval s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem, zakladateli ateliéru SIAL. Pro tuto dobu je stěžejní také Rajnišova spolupráce s architektem Michalem Brixem, který sám prošel školkou SIAL. Čtvrtá kapitola je spojena se zlomovým rokem 1986, kdy se M. Rajnišovi povedlo ve spolupráci s M. Brixem a Studiem Shape navrhnout výstavu Expo 86 v Kanadském Montrealu. Expo 86 mělo velký vliv na založení Rajnišova prvního vlastního ateliéru DA Studio ve stejném roce. Cílem práce je nalezení kontextů mezi ranou tvorbou Martina Rajniše a školkou SIAL. Jaký vliv měla školka SIAL na rané Rajnišovy projekty a s jakými architekty se díky ní Rajniš setkal a spolupracoval? V rámci představování...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 64 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.