|
| |
|
|
Validace výstupů z atmosférických modelů WRF-Chem a CAMx se zaměřením na troposférický ozón
Peiker, Jan ; Karlický, Jan (vedoucí práce) ; Bednář, Jan (oponent)
Přesnost výsledků atmosférických modelů je z velké části ovlivněna kvalitou okrajových podmínek užitých ve fyzikální i chemické části modelu. Práce hodnotí vývoj přesnosti modelových výstupů při použití dat z globálních modelů jako okrajových podmínek, namísto interpolovaných naměřených dat (tzv. reanalýz). Za tímto účelem byly použity dva atmosférické modely WRF-Chem a CAMx se třemi různými kombinacemi okrajových podmínek, dohromady tedy 6 simulací. Simulace probíhaly v doméně střední Evropy a byly srovnány se staničními daty ze 165 stanic. Výsledky ukázaly obecně užší rozdělení simulovaných hodnot a různou sezónní nadhodnocenost obou modelů. Nahrazení původních okrajových podmínek za ty, které byly získány z globálních modelů, ukázalo, že záměna me- teorologických okrajových podmínek snížila korelaci simulací s měřením, zatímco záměna chemických okrajových podmínek zvýšila nadhodnocenost obou modelů. 1
|
|
|
Využití bleskových dat pro nowcasting.
Arnoštová, Michaela ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Bednář, Jan (oponent)
Pokroky v detekci bleskové aktivity a technikách analýzy konvektivních bouří zlepšují naše chápaní jejich vzájemných vztahů. Tím se v posledních desetiletích zabývalo mnoho studií a ukázalo se, že náhlé zvýšení počtu blesků, tzv. lightning jump, často předchází výskytu nebezpečných jevů. Na základě těchto poznatků byl vyvinut 2σ algoritmus hodnotící výskyt nebezpečných jevů, na který tato práce navázala. Cílem práce bylo nejprve provést datovou analýzu bleskových dat v konvektivních bouřích a následně na základě získaných výsledků a pomocí nastavení vhodné konfigurace zvýšit nejen úspěšnost 2σ algoritmu, ale také navrhnout jeho rozšiřující část určující konkrétní typ nebezpečného jevu, ke kterému v bouři může dojít. Za tímto účelem bylo studováno 72 konvektivních bouří nad střední Evropou ze 4 kategorií - bouře bez nebezpečných jevů, bouře s výskytem krup, se silným větrem nebo tornádem. Byly nejprve zkoumány trendy hustoty, výšky a proudové amplitudy jednotlivých typů blesků před nástupem konkrétních nebezpečných jevů a ukázalo se, že některé z těchto parametrů vykazují odlišné chování v různých kategoriích bouří. Proto byla na základě datové analýzy těchto...
|
|
|
Změny vybraných charakteristik srážek z konvekční a vrstevnaté oblačnosti
Rulfová, Zuzana ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Bednář, Jan (oponent)
Ve střední Evropě jsou v posledních desetiletích pozorovány některé významné trendy atmosférických srážek. Minimální pozornost byla zatím věnována tomu, do jaké míry tyto trendy souvisí se změnami vrstevnatých a konvekčních srážek. Tato práce se zabývá rozlišením srážek podle původu na konvekční a vrstevnaté na základě údajů databáze SYNOP na 10 stanicích v ČR. Takto rozlišené srážky byly analyzovány a byly zjišťovány trendy celkových a silných srážek v jednotlivých sezónách za období 1982-2005. U konvekčních srážek byl v západní části ČR kromě jara pozorován nárůst v charakteristikách celkových srážek a u silných srážek kromě podzimu (nárůst) a zimy (nepřevažuje žádný trend) pokles. Ve východní části země narůstají celkové srážky (vyjma zimy) a silné srážky mají kromě jara klesající trend. U vrstevnatých srážek převažuje ve všech charakteristikách celkových i silných srážek v celé České republice rostoucí trend. Výjimku tvoří jarní období, kdy je trend klesající.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
John Polkinghorne - jeho přínos pro dialog mezi přírodními vědami a teologií
Kobera, Marek ; Bednář, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
1 RESUMÉ V této práce jsme zkoumali částečně nové a originální myšlenky anglického vědce, fyzika a teologa Johna Charltona Polkinghornea. Seznámili jsme se s důležitými mezníky jeho dosavadního života, s jeho profesním vývojem, který sledoval nejprve kariéru v částicové fyzice a po čase její změnu, když odešel do semináře a posléze do venkovské farnosti jako kněz anglikánské církve. Viděli jsme, že již tenkrát připravoval publikace, které měly vyjasnit vztah vědy a víry, který byl pro něj osobně zajímavý. Zvláště potom, co se navrátil na univerzitní půdu, tak tematizoval mnoho aspektů dialogu mezi teologií a přírodními vědami. Jeho myšlenkou bylo pomoci napravit neblahý stav, kdy teologické myšlení bylo ovlivněno zastaralým mechanistickým světovým názorem. Jeho metodologický a filosofický postoj se dá charakterizovat jako kritický realismus, strukturální redukcionismus a monismus s duálními aspekty. Působení části a celku popisuje názvy upward a downward causation. Pro soudobou přirozenou teologii, kterou provádí v kontextu metodologického sjednocení věd uvádí jako základy: respekt k vědeckým poznatkům (diskutuje věrohodnost vědeckých teorií a jejich přijatelnost), respekt k teologii (vychází z obecných náboženských situací) a respekt k realitě, která poukazuje na První a Poslední Realitu. Teologie v jeho...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.