|
| |
|
|
Jak se hydrologicky podílí mlha na atmosférické depozici? Využití stabilních izotopů.
Hanusková, Darina ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo odhadnout podíl mlhy na atmosférické depozici s využitím stabilních izotopů. V rámci této práce bylo poprvé v České republice (ČR) zjišťováno poměrné izotopové složení 18 O a 2 H mlhy. Současně bylo zjišťováno i složení deště a throughfallu. Odběry jednotlivých typů srážek probíhaly na pěti odběrových lokalitách Akademie věd ČR v rámci tří horských oblastí ČR - Krkonoš, Šumavy a Jizerských hor v průběhu měsíce října a listopadu 2017. Jednalo se o 14denní kumulativní odběry. Analýza stabilních izotopů 18 O a 2 H byla provedena pomocí přístroje TC/EA ThermoBremen a hmotnostního spektrometru Delta ThermoBremen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V rámci práce bylo potvrzeno, že je mlha ve srovnání s deštěm izotopově těžší. U 18 O a2 H srážek a mlhy nebyl mezi jednotlivými oblastmi zaznamenán statisticky významný rozdíl. S pomocí jednoduché lineární směšovací rovnice byl vypočítán hydrologický podíl mlhy na atmosférické depozici pro dvě horské oblasti, a to Krkonoše a Šumavu. Podíl mlhy na atmosférické depozici na Šumavě je pro 18 O 4,7 % a pro 2 H 6,4 %. Pro jednu lokalitu v Krkonoších je hydrologický podíl na atmosférické depozici pro 18 O 3,6 %. Klíčová slova: stabilní izotopy, kyslík, vodík, mlha
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Importance and occurrence of chromium in hydrogeology
Sadloň, Matúš ; Nedvěd, Jakub (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jaromír (oponent)
Chrom, zejména jeho dvě nejstabilnější formy - šestimocný a trojmocný chrom - hrají velmi důležitou roli v životním prostředí. Zatímco trojmocný chrom představuje nezbytnou živinu pro lidi i rostliny, šestimocný chrom byl prokázán jako jeden z nejnebezpečnějších kontaminantů poškozujících lidi i životní prostředí v rozsáhlém meřítku. Tato práce se pokusí poskytnout komplexní přehled výskytu chromu v různých přírodních prostředích, kromě toho i jeho fyzikální a chemické vlastnosti a jeho mobilitu v životním prostředí. Mimo jiné, tato práce charakterizuje dvě případové studie (z Řecka a Indie), které popisují přirozený i antropogenní původ kontaminace šestimocným chromem. Vzhledem k jeho mutagenním a karcinogenním vlastnostem bylo navrhnuté široké spektrum metod na odstranění šestimocného chromu, zahrnující jak metody in-situ, tak i metody ex-situ. S ohledem na jejich prokázanou úspěšnost v odstranění šestimocného chromu z podzemních vod, metody in-situ jsou v současnosti častěji používané, a proto jim bude v práci věnována větší pozornost. Nejdůležitější kategorie dekontaminačních metod in situ jsou biologická a chemická redukce, chemické srážení a chemická sorbce. Práce taktéž prezentuje metody, jejichž efektivnost při odstranění šestimocného chromu byla prokázaná v nedávné minulosti, přičemž v budoucnosti...
|
|
| |
|
| |
|
|
Study of Coniferous Needles in Relation to Environmental Factors Using Approaches of Quantitative Anatomy and Laboratory Spectroscopy
Lhotáková, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jiří (oponent) ; Lukac, Martin (oponent)
ZÁVĚRY: Hlavním přínosem práce je kombinace dvou metodických přístupů pro zjištění vlivu faktorů prostředí na různých hierarchických úrovních rostlinné ekologické fyziologie, které jsou využitelné pro terénní studie za účelem porozumění koloběhu uhlíku v lesním ekosystému, s důrazem na jehličnanové porosty. Kvantitativní anatomie reprezentuje první přístup na úrovni lisu. Geometrické parametry mezofylu odhadnuté pomocí nevychýlených stereologických metod se ukázaly jako citlivé indikátory ke sledování změn ve struktuře jehlic vyvolaných podmínkami prostředí jako např. atmosférické znečištění (simulace kyselého deště) nebo diferenciace slunných a stinných jehlic. S využitím systematicky rovnoměrně náhodného výběru zkoumaných řezů jehlicemi byl potvrzen předpoklad, že střední část jehlice mohla být použita jako reprezentativní vzorek pro anatomické analýzy smrkových jehlic. Laboratorní spektroskopie - měření odrazivosti výhonů v laboratorních podmínkách - reprezentuje druhý použitý přístup rostlinné ekologické fyziologie, který je důležitým krokem při kalibraci a ověřování vztahů mezi biochemickým složením listoví a jeho optickými vlastnostmi. Tyto vztahy mohou být následně použity ke sledování fyziologického stavu lesních porostů, chemického složení listoví či půdy pomocí metod dálkového průzkumu Země. V...
|
|
| |
host ::
RSS.