|
| |
|
|
Perspetives for implementing the Euro in the countries of the Visegrad group
Firkaľová, Alexandra ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Práca sa najprv zaoberá charakteristikou formovania menovej únie v Európe, kde sú zdôraznené kritériá, ktoré musia kandidátske krajiny pred vstupom do eurozóny splniť. Ďalej nasleduje porovnanie a hodnotenie pripravenosti krajín Vyšehradskej štvorky na prijatie jednotnej meny eura. Hodnotenie je zamerané na porovnanie konvergenčných kritérií a na ich plnenie v súčasnosti, ako aj na možný budúci vývoj v jednotlivých krajinách. Okrem toho sa sústredí i na upresnenie ich celkovej ekonomickej situácie. Samostatná časť práce je venovaná Slovenskej republike, pretože tá prijme euro ako prvá z krajín V4 a ako jediná spĺňa všetky maastrichtské kritériá pre zavedenie eura.
|
|
|
Konkurenceschopnost členských států EU v novém tisíciletí (základní problémy)
Štrama, Patrik ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Konkurencieschopnosť je kocept, ktorým sa snažíme vyjadriť a ohodnotiť potenciál krajiny dosahovať vysokú úroveň prosperity pre svojich obyvateľov. Európska únia prechádza v poslednom období veľkými zmenami, ktoré sa výrazne podpisujú pod jej ekonomickú výkonnosť. Postupujúca globalizácia, demografické zmneny a rozsiahla integrácia spôsobujú, že Európska únia postupne stráca svoje výnimočné postavenie a získava v medzinárodných ekonomických vzťahoch nových konkurentov. Samotná Európska únia si je vedomá klesajúcej konkurencieschopnosti, preto už v roku 2000 vypracovala Lisabonskú stratégiu, ktorá pomenúva hlavné nedostatky - nízky rast HDP, nízka miera zamestnanosti a produktivity.
|
|
| |
|
|
Příprava Maďarska na přistoupení k EU
Rejsková, Markéta ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je analýzou ekonomické integrace Maďarska do EU, přičemž důraz je kladen na období od roku 1998, kdy Maďarsko zahájilo přístupová jednání s EU. Hlavním cílem práce je posoudit připravenost Maďarska na vstup do EU. Práce se zabývá plněním kodaňských kritérií a implementací nejdůležitější legislativy v souvislosti s vnitřním trhem EU. Dále se věnuje ekonomickému vývoji od roku 1998 do vstupu do EU, povstupnímu ekonomickému vývoji a otázce přijetí eura.
|
|
|
Export tovaru a služieb krajín Višegradskej štvorky od roku 2000 do súčasnosti
Reháková, Jana ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Joklová, Kateřina (oponent)
Bakalárska práca sa zameriava na problematiku exportu tovaru a služieb krajín Višegradskej štvorky. Je rozčlenená do troch kapitol. V prvej časti sú definované kľúčové pojmy. Druhá kapitola podáva prehľad komoditnej a teritoriálnej štruktúry exportu krajín Višegradskej štvorky od roku 2000 až do obdobia východného rozšírenia EÚ. V tretej kapitole sa uvádzajú trendy v oblasti vývozu tovaru a služieb spomínaných krajín. Práca obsahuje záver, v ktorom autorka sumarizuje problematiku a uvádza východiská pre ďalšie spracovanie témy.
|
|
| |
|
|
Mobilita pracovních sil v EU po zapojení střední a východní Evropy do vnitřního trhu EU
Vomastková, Lucie ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Částek, Michal (oponent)
Popis geografické pracovní mobility se zaměřením na období od vstupu deseti nových členských států do EU v roce 2004 do roku 2007. Kromě popisu hlavních proudů pracovních sil (tedy rozdělení oblasti na vysílající a hostitelské země) či důvodů využívání pracovní mobility občany EU je v práci uvedena typizace ?pracovně-mobilního Evropana ?, tedy charakteristika skupiny, která k pracovní mobilitě nejvíce tíhne, dále jaké zásady a pravidla tuto skupinu v mobilitě podporují a jaké jsou jejich hlavní překážky.
|
|
|
Vývoj zahraničního zadlužení zemí východního rozšíření EU (90. léta až současnost)
Bokrová, Lenka ; Karpová, Eva (vedoucí práce)
Zahraniční zadluženost patří bezesporu mezi nejsledovanější témata současnosti, a to nejen v kruhu zasvěcených ekonomů či politiků. I když je ale zahraniční zadlužení problémem připisovaným spíše třetímu světu, vykazuje ho v souvislosti s mezinárodní otevřeností ekonomik každé národní hospodářství. Ani vyspělé země tedy nejsou výjimkou v boji s ne právě zanedbatelnými sumami vnějšího dluhu, a to i přes výrazně menší pozornost, která je tomuto ukazateli v jejich případě věnována. Ve své diplomové práci ho přitom dávám do souvislosti s obezřetně řízeným procesem východního rozšíření Evropské unie, tedy dalším předmětem horlivých debat mezi odborníky i mnohými laiky. Mou snahou je přitom vyvrátit zkreslené informace, které o obou těchto tématech kolují. Nebo je snad zahraniční dluh opravdu tak jednoznačným indikátorem vnější nestability, který se právem spojuje jedině s neudržitelnou ekonomickou situací zemí třetího světa? Musel za relativně úspěšnou transformací postsocialistických zemí stát výhradně nulový zahraniční dluh?
|
|
|
Konkurencieschopnosť členských krajín Európskej únie na počiatku nového tisícročia - základné problémy
Štrama, Patrik ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Konkurencieschopnosť je kocept, ktorým sa snažíme vyjadriť a ohodnotiť potenciál krajiny dosahovať vysokú úroveň prosperity pre svojich obyvateľov. Európska únia prechádza v poslednom období veľkými zmenami, ktoré sa výrazne podpisujú pod jej ekonomickú výkonnosť. Postupujúca globalizácia, demografické zmneny a rozsiahla integrácia spôsobujú, že Európska únia postupne stráca svoje výnimočné postavenie a získava v medzinárodných ekonomických vzťahoch nových konkurentov. Samotná Európska únia si je vedomá klesajúcej konkurencieschopnosti, preto už v roku 2000 vypracovala Lisabonskú stratégiu, ktorá pomenúva hlavné nedostatky - nízky rast HDP, nízka miera zamestnanosti a produktivity.
|
host ::
RSS.