|
|
Vídeňští Češi v 21.století a jejich hudba z etnomuzikologické perspektivy
Skořepová, Zita ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Okolo roku 1900 se Vídeň stala městem s největším počtem česky mluvících obyvatel. Příslušníci české menšiny založili množství spolků a podíleli se na širokém spektru aktivit, mezi nimiž měla důležitou úlohu také hudba. Nejdůležitějšími rysy současné české menšiny ve Vídni je 1) několik různě motivovaných a odlišně politicky podmíněných vln dobrovolné i nedobrovolné migrace, 2) přítomnost potomků Čechů, kteří zůstali na území bývalého Rakouska-Uherska a 3) koexistence několika generací a uskupení lidí odlišné politické orientace i rozdílných postojů k integraci do rakouské společnosti. Dnešní česká vídeňská menšina je tak heterogenním společenstvím s rozdílnými "kulturními kohortami". Na základě terénního výzkumu, tj. zúčastněného pozorování hudebních událostí a polostrukturovaných rozhovorů s využitím teoretických přístupů etnomuzikologie a diaspora studies se práce zaměřuje na tři vzájemně úzce související otázky: Jak hudební tvorba a účast na hudebních událostech odráží heterogenitu současné české vídeňské menšiny? Jak je tvořivost, resp. účast na hudebních událostech podmíněna migrační situací? A jak současní vídeňští Češi vyjednávají svoji národní identitu skrze hudební aktivity? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram
Šidlo Friedl, Marian ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Garaj, Bernard (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Obsahem dizertační práce Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram je souhrn, analýza a syntéza dat získaných výzkumem málo známého nástrojového druhu dané oblasti ČR. Většina z těchto dat je publikována v tomto rozsahu poprvé. Ve třech kapitolách - Alikvotní flétna, Tradice, Současnost - je tento hudební nástroj nahlížen z mnoha perspektiv. Alikvotní flétna je představena jako součást světového a karpatského instrumentáře, jsou vysvětleny její akustické a herní vlastnosti, archaické výrobní postupy a její možný dopad na hudební myšlení v daném areálu. Text dále pátrá po alikvotní flétně a jejích derivátech, jakožto zmizelých hudebních nástrojích tradiční hudby zkoumaného areálu a mapuje revival soudobé výroby a hry, motivace tvůrců a jejich vztah k zaniklé tradici. Práce je založena na analýze písemných, zvukových a obrazových dokladů, komparacích, experimentálních rekonstrukcích, empirickém vyhodnocení sbírkových nástrojů a rozhovorech s informátory. Součástí dizertace je také bohatá fotografická dokumentace a CD nosič se zvukovými ukázkami, k nimž text průběžně odkazuje. Inspirací k řešení tohoto dizertačního tématu byly modely etnomuzikologů / etnoorganologů Sue Carole DeVale a Dale A. Olsena. Výsledkem je pokus o sestavení...
|
|
|
Indická klasická hudba: píseň v tradici karnāṭak
Sýkorová, Eliška ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Bendíková, Soňa (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o indické klasické hudbě, která se obecně dělí do dvou hlavních proudů zvaných hindustānī a karnāṭak. Nejprve podává stručný úvod do problematiky a definice základních pojmů, jež jsou s indickou hudbou neoddělitelně spjaty. Dále formou srovnání představuje dvě hlavní tradice, principy, na kterých jsou vystavěny, a hudební nástroje v nich používané. Blíže je pak práce zaměřena na indické písňové žánry, které nejprve představuje v teoretické rovině. Druhá část práce předkládá překlad a rozbor několika písní vybraných z jihoindické tradice karnāṭak. Na konkrétních překladech a komentářích jsou ukázána hlavní témata objevující se v této vokální tradici. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Nástin dějin indické klasické hudby
Němec, Filip ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Andršová, Kateřina (oponent)
Tato práce je nástinem dějin indické klasické hudby od védských dob po současnost, přičemž středem zájmu je od 13. stol. severoindická hudební tradice, tzv. hindustánská hudba. Snaží se zachytit vývoj hudební teorie i praxe v průběhu dějin a podat stručný obsah nejvýznamnějších hudebních děl. Nechybí životopisy nejslavnějších osobností spojených s hindustánskou hudbou (Chusrau, Tánsén, Bhátkhándé, Paluskar), historie a stručné popisy nejrozšířenějších hudebních nástrojů a interakce hudby s historickými událostmi a proměnami společnosti, jakými byl např. vpád muslimů, britská koloniální nadvláda nebo vzestup indického nacionalismu. Práce není členěna přísně chronologicky, ale v jednotlivých kapitolách jsou vloženy podkapitoly věnované zásadním aspektům (rága, tála atd.) indické klasické hudby obecně, které napomáhají snazšímu pochopení vývoje hindustánské hudby. Součástí práce jsou poznámka k notaci s tabulkou not používaných v hindustánské hudbě a jejich západními ekvivalenty, seznam zkratek, slovníček vybraných hudebních pojmů s přepisem do dévanágarí, obrazová příloha a bibliografie.
|
|
|
Lidová hudba v nahrávkách Fonografické komise České akademie věd a umění
Kratochvíl, Matěj ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Ulrychová, Marta (oponent)
Předmětem této práce je kolekce zvukových záznamů pořízených v první polovině 20. století Fonografickou komisí České akademie věd a umění. Cílem je zmapování historie tohoto projektu a analýza kolekce. Analýza má ukázat, do jaké míry jsou tyto nahrávky reprezentativním vzorkem lidové kultury Československa mezi světovými válkami. Fonografická komise byla při České akademii ustavena na podzim roku 1928. Ačkoliv myšlenka vzešla původně od lingvistů, bylo rozhodnuto, že zaznamenány budou všechny zvukové projevy národů žijících na území státu: hudba lidová i umělá, ukázky dialektů, proslovy divadelních umělců i významných osobností veřejného života. Lidová hudba tvoří ve výsledku významnou část záznamů. Nahrávání probíhala v letech 1929, 1933, 1934 a 1937, nejprve ve spolupráci s francouzskou firmou Pathé, později s českou společností Esta. Výsledkem je celkem 291 matric obsahujících lidovou hudbu ze Slovenska, Podkarpatské Rusi, Čech, Moravy, Slezska a Lužice. Zpěv a mluvené slovo se na některých nahrávkách propojují. Zaznamenány nebyli příslušníci neslovanských etnik žijících na území tehdejšího Československa (Němci, Romové, Židé) stejně jako městské typy hudebního folkloru. První část práce rekonstruuje historii Fonografické komise, druhá část je založena na analýze záznamů. Analyzován je jednak repertoár...
|
|
|
Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie
Friedl, Marián ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce)
Předkládaný text s názvem Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie1 je souhrnem informací, jež jsem nabyl za posledních pět let. V průběhu studia etnologie jsem se specializoval na etnomuzikologii dle možností, jaké se mi na univerzitě nabízely. V rámci povinné muzejní praxe jsem se pak dostal v roce 2004 k tvorbě databáze hudebních nástrojů Oddělení asijských kultur Náprstkova muzea (dále jen NpM) a moje orientace se tak zúžila na etnoorganologii a potažmo aplikovanou organologii. V roce 2006 jsem se stal členem realizačního týmu plánované výstavy hudebních nástrojů ze sbírek NpM a zabýval jsem se proto přípravou materiálů k nástrojům z bývalé expozice Oddělení asijských kultur. Svůj pohled jsem dále zúžil sestavováním podkladů k vystavení souboru nástrojů hudebního žánru ze středovýchodu Číny. Těžiště práce tkví v aplikované (etno)organologii a jejím hlavním cílem je pokusit se srozumitelně mapovat způsob přemýšlení o zpracování muzejní sbírky hudebních nástrojů a podat přehled výsledků dosažených na základě dosavadní práce. Text tedy obsahuje základní tři soubory dat. Jsou to (1.) informace týkající se etnomuzikologie, (etno)organologie a klasifikační organologie, (2.) moje vlastní návrhy a úvahy spojené se zpracováním sbírky, (3.) konkrétní data...
|
|
|
Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie
Friedl, Marian ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent)
Předkládaný text s názvem Sbírka hudebních nástrojů asijského oddělení Náprstkova muzea v Praze z hlediska etnoorganologie1 je souhrnem informací, jež jsem nabyl za posledních pět let. V průběhu studia etnologie jsem se specializoval na etnomuzikologii dle možností, jaké se mi na univerzitě nabízely. V rámci povinné muzejní praxe jsem se pak dostal v roce 2004 k tvorbě databáze hudebních nástrojů Oddělení asijských kultur Náprstkova muzea (dále jen NpM) a moje orientace se tak zúžila na etnoorganologii a potažmo aplikovanou organologii. V roce 2006 jsem se stal členem realizačního týmu plánované výstavy hudebních nástrojů ze sbírek NpM a zabýval jsem se proto přípravou materiálů k nástrojům z bývalé expozice Oddělení asijských kultur. Svůj pohled jsem dále zúžil sestavováním podkladů k vystavení souboru nástrojů hudebního žánru ze středovýchodu Číny. Těžiště práce tkví v aplikované (etno)organologii a jejím hlavním cílem je pokusit se srozumitelně mapovat způsob přemýšlení o zpracování muzejní sbírky hudebních nástrojů a podat přehled výsledků dosažených na základě dosavadní práce. Text tedy obsahuje základní tři soubory dat. Jsou to (1.) informace týkající se etnomuzikologie, (etno)organologie a klasifikační organologie, (2.) moje vlastní návrhy a úvahy spojené se zpracováním sbírky, (3.) konkrétní data...
|
|
|
Mbira - hudební tradice zimbabwshého etnika Shona
Šolcová, Magdalena ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Slavický, Milan (oponent)
V tradicni hudbe pro mbiru dzaVadzimu, ktera se provadi pri nabozensk)1ch ritualech mapira, lze vysledovat obecne principy hudby platne na vetsine uzemi subsaharske Afriky. lednim z jejich priznacnych rysu je tzv. "interlocking," ktery vznika napr. komplementarnim dopliiovanim partu kushaura a kutsinhira, kombinaci patternu chlestidel hosho s vytleskavanymi rytmy makwa nebo propletanfm melodii hranych stridave na vsechny rejstriky mbiry. Vyslednou polyfonii a polyrytmii charakterizuje bohatost a barevnost zvuku. Stejne jako u dalSich bantusk)1ch kmenu panuje u Shonu esteticka preference huste se prekryvajicich struktur a hojneho zapojeni drncivych a chlestivych elementu. Dusledkem simultanniho vrstveni patternu dualnich a ternarnich vznika znacna rytmicka komplexita. Hudebni systemy subsaharske Afriky vesmes stavejf sve hudebnf formy na zaklade ostinatnich cyklickych patternu, ktere pri svem opakovani podlehaji rozmanitemu varirovanL Z vysoke miry uplatiiovani principu variace a improvizace vyplyva i jedna ze zakladnich vlastnosti africke hudby: pri katde hudebnf produkci vznika unikMni hudebni dilo. A nejinakje tomu i u hudby shonske. Provozovanf hudby je interaktivnim procesem, do nehoz se podle konkretnich zvyklosti daneho kmene zapojuje cela shromazdena spolecnost. S eim se ovsem u jinych hudebnich...
|
|
|
Mbira - hudební tradice zimbabwshého etnika Shona
Šolcová, Magdalena ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Slavický, Milan (oponent)
V tradicni hudbe pro mbiru dzaVadzimu, ktera se provadi pri nabozensk)1ch ritualech mapira, lze vysledovat obecne principy hudby platne na vetsine uzemi subsaharske Afriky. lednim z jejich priznacnych rysu je tzv. "interlocking," ktery vznika napr. komplementarnim dopliiovanim partu kushaura a kutsinhira, kombinaci patternu chlestidel hosho s vytleskavanymi rytmy makwa nebo propletanfm melodii hranych stridave na vsechny rejstriky mbiry. Vyslednou polyfonii a polyrytmii charakterizuje bohatost a barevnost zvuku. Stejne jako u dalSich bantusk)1ch kmenu panuje u Shonu esteticka preference huste se prekryvajicich struktur a hojneho zapojeni drncivych a chlestivych elementu. Dusledkem simultanniho vrstveni patternu dualnich a ternarnich vznika znacna rytmicka komplexita. Hudebni systemy subsaharske Afriky vesmes stavejf sve hudebnf formy na zaklade ostinatnich cyklickych patternu, ktere pri svem opakovani podlehaji rozmanitemu varirovanL Z vysoke miry uplatiiovani principu variace a improvizace vyplyva i jedna ze zakladnich vlastnosti africke hudby: pri katde hudebnf produkci vznika unikMni hudebni dilo. A nejinakje tomu i u hudby shonske. Provozovanf hudby je interaktivnim procesem, do nehoz se podle konkretnich zvyklosti daneho kmene zapojuje cela shromazdena spolecnost. S eim se ovsem u jinych hudebnich...
|
host ::
RSS.