|
|
Studium fyzikálně chemických aspektů ovlivňující vlastnosti polymerních částic
Slowíková, Eliška ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Posluchač: Eliška Slowíková Název diplomové práce: Studium fyzikálně chemických aspektů ovlivňujících vlastnosti polymerních částic Polymerní bioodbouratelné nanočástice nachází uplatnění jako nosiče v cílené distribuci léčiv, zlepšují farmakokinetický profil léčiva a omezují jeho nežádoucí účinky. Na rozvoji řady zánětlivých, autoimunitních i dalších onemocnění se podílí makrofágy, které představují jeden z možných terapeutických cílů v léčbě těchto onemocnění. Z toho důvodu je věnována pozornost cílené distribuci protizánětlivých léčiv do makrofágů s pomocí polymerních nanočástic. Pasivní targeting nanočástic do makrofágů je závislý na jejich fyzikálně-chemických vlastnostech. Optimální je použití nanočástic se záporným povrchovým nábojem, hydrofobním charakterem a velikostí v rozmezí 100-300 nm. V této práci byly nanoprecipitační metodou připraveny nanočástice s obsahem dexametazonu. Pro přípravu nanočástic bylo použito pět různých typů polymeru založených na polymléčné-ko-glykolové kyselině a pět různých vstupních koncentrací dexametazonu pro každý polymer. U připravených nanočástic byla hodnocena enkapsulační efektivita, velikost, polydisperzita a zeta potenciál....
|
|
|
Vliv aplikace 1-methyl-3-oktylimidazolium bromidu v různých médiích na permeabilitu lidské kůže
Stehlíková, Tereza ; Paraskevopoulos, Georgios (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Školitel: Dr. Georgios Paraskevopoulos, Ph.D. Autor: Tereza Stehlíková Název diplomové práce: Vliv aplikace 1-methyl-3-oktylimidazolium bromidu v různých médiích na permeabilitu lidské kůže V této diplomové práci byl zkoumán účinek iontových kapalin (IL) na permeabilitu lidské kůže. IL představují potencionální skupinu látek, které mohou usnadňovat přenos léčiv kůží. V pokusu byla použita amfifilní IL 1-methyl-3- oktylimidazolium bromid (C8MIM). Jako modelové sloučeniny byly využity theofylin (TH), hydrofilní molekula a diklofenak sodný (DIC), více lipofilní a větší molekula. Byla vybrána tři různá média pro aplikaci modelových látek (voda (H2O), 60% propylenglykol (PG) v H2O a ethanol (EtOH) 96%). Připravené vzorky byly využity pro permeační experimenty na lidské kůži. Výsledky ukazují zvýšené pronikání TH lidskou kůží v přítomnosti C8MIM při aplikaci v H2O a EtOH 96%, u 60% PG nikoli. Zadržení TH v kůži bylo významné při použití EtOH 96% (s vysokou variabilitou mezi vzorky) a u ostatních rozpouštědel nebyly výsledky statisticky významné. U vzorků s DIC a C8MIM se v žádném z případů nezvýšilo pronikání kůží (při aplikaci v H2O došlo dokonce ke snížení množství DIC v akceptoru oproti vzorku bez C8MIM)....
|
|
|
Základní in vitro testování stříbrných nanočástic
Čermáková, Gabriela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas Ph.D. Konzultant: doc. PharmDr. Ivona Pávková Ph.D. Posluchač: Gabriela Čermáková Název diplomové práce: Základní in vitro testování stříbrných nanočástic Tato diplomová práce se zaměřuje na základní in vitro testování účinnosti stříbrných nanočástic (AgNP) velikosti 10 nm (AgNP10) a velikosti 30 nm (AgNP30) vůči infekčnímu agens Francisella tularensis (F. tularensis). Cílem bylo posoudit potenciál AgNP jako možné terapeutické strategie proti tularémii a zhodnotit účinnost spojenou s rozdílnou velikostí nanočástic. AgNP byly připraveny metodou chemické redukce. Citlivost bakterie F. tularensis po ovlivnění AgNP10 nebo AgNP30 byla testována mikrodiluční metodou za účelem stanovení inhibiční koncentrace (IC). Při testování AgNP10 v koncentračním rozmezí 5-30 µg/ml se podařilo na základě více pokusů stanovit IC100, která odpovídá koncentraci 20 µg/ml. U AgNP30 se nepodařilo z časových důvodů a technologických problémů přesně stanovit IC100. Při testování bylo nutné ověřit stabilitu AgNP v různých kultivačních médiích. Získané výsledky vedly k určení vhodného média pro testování citlivosti bakterie F. tularensis, kterým bylo BHI médium. Před samotným testováním AgNP byly kolonie...
|
|
|
Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek
Lanzendorfová, Jana ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Paraskevopoulos, Georgios (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Konzultant: PharmDr. Jan Marek, PhD. Posluchač: Heinrichová Jana Název diplomové práce: Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek Teoretická část práce je zaměřena na vlastnosti povrchově aktivních látek, jejich rozdělení a využití. V této části jsou také charakterizovány micely, kritická micelární koncentrace, metody jejího stanovení a faktory, jež ji ovlivňují. V experimentální části byla u dvou homologních řad látek typu kvarterních amoniových solí (benzalkoniumchloridy a benzoxoniumchloridy) hodnocena kritická micelární koncentrace (CMC) konduktometrickou metodou. Bylo sledováno několik parametrů (délka postranního řetězce, teplota, pH) a jejich vliv na hodnotu kritické micelární koncentrace. Dále bylo u těchto látek provedeno měření kritické micelární koncentrace pomocí Wilhelmyho destičky pro porovnání obou metod. Byl ověřen vztah mezi klesající hodnotou kritické micelární koncentrace a narůstající délkou alkylového řetězce. Současně s tím byla ověřena závislost CMC na změně teploty a pH. Na závěr byla porovnána konduktometrická metoda stanovení CMC s Wilhelmyho destičkovou metodou a byly posouzeny jejich výhody a nevýhody.
|
|
|
Polymerní nanočástice pro dodání ve vodě špatně rozpustných látek
Nekolová, Martina ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Posluchač: Martina Nekolová Název diplomové práce: Polymerní nanočástice pro dodání ve vodě špatně rozpustných látek Polymerní nanočástice představují moderní lékovou formu. Jedna z hlavních výhod je ovlivnění farmakokinetických vlastností podávané látky - např. zvýšení rozpustnosti ve vodě. Dále umožňují cílené dodání léčiva do postižené tkáně a tím minimalizovat nežádoucí účinky terapie. To by mohlo znamenat velký přínos pro léčbu nádorových nebo zánětlivých onemocnění. Cílová tkáň i používané nanočástice musí mít některé specifické vlastnosti. U částic je to například velikost a povrchový náboj. Cílem této práce bylo připravit nanočástice s látkou ve vodě špatně rozpustnou, kterou představuje kurkumin. Částice byly připravovány metodou nanoprecipitace s různými typy kopolymeru kyseliny poly(mléčné-ko-glykolové) (PLGA). Použity byly dva typy polymeru PLGA - lineární a rozvětvený polykarboxylovou kyselinou. Připravené nanočástice byly porovnány na základě několika parametrů - velikost částic a jejich polydisperzita, enkapsulační efektivita (EE), drug-loading capacity (DLC) a disoluční profil. Bylo zjištěno, že PLGA 50:50 poskytuje nanočástice s větší...
|
|
|
Disoluční studie PLGA nanočástic
Budigová, Aneta ; Smékalová, Monika (vedoucí práce) ; Holas, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: Mgr. Monika Smékalová Ph.D. Posluchač: Aneta Budigová Název diplomové práce: Disoluční studie PLGA nanočástic PLGA nanočástice jsou využívány jako nanočásticové nosičové systémy pro cílenou distribuci a řízené uvolňování léčiv. Cílem této diplomové práce bylo připravit PLGA nanočástice s enkapsulovaným fluoresceinem a dexamethason-acetátem a následně provést jejich disoluce do různých médií. Fluorescein jako modelová látka byl vybrán kvůli své nízké rozpustnosti ve vodě, což je vlastnost, kterou si je blízký s dexamethason-acetátem. Nanočástice byly připraveny metodou nanoprecipitace. Pro disoluce fluoresceinu byla zvolena následující disoluční média: 0,01M PBS, fyziologický roztok, acetátový pufr a simulovaná lysozomální tekutina (ALF). Disoluce PLGA nanočástic s dexamethason-acetátem byla provedena do 0,01M PBS. Nanočástice byly také hodnoceny z hlediska velikosti, PDI, zeta potenciálu a enkapsulační efektivity. Ochota fluoresceinu uvolňovat se z PLGA nanočástic klesala v pořadí: acetátový pufr fyziologický roztok, 0,01M PBS a ALF. Snížení pH disolučního média ze 7,4 (PBS, fyziologický roztok) na 5,5 (acetátový pufr) vedlo k uvolnění přibližně dvojnásobku fluoresceinu za stejnou dobu. Snížením...
|
|
|
Příprava a hodnocení nanočástic pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění
Wurzel, Natalie ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Konzultant: Mgr. Barbora Boltnarová Posluchač: Natalie Wurzel Název diplomové práce: Příprava a hodnocení nanočástic pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění Nanočástice jsou ve zdravotnických vědách využívány kromě jiného pro cílené dodání léčiv. Toho se využívá pro terapii nádorových a chronických zánětlivých onemocnění. Cílem této diplomové práce bylo připravit nanočástice vhodné pro cílenou léčbu zánětlivých onemocnění. Úkolem bylo stanovit ideální koncentraci účinné látky, která zajistí vysokou enkapsulační efektivitu a drug loading. Zkoumal se také rozdíl mezi nanočásticemi připravenými z PLGA 5/5E a PLGA 7/3A. Nanočástice byly připraveny metodou nanoprecipitace. Matrici nanočástic tvořil PLGA s různým poměrem kyseliny mléčné a glykolové. Jako organické rozpouštědlo byl použitý aceton. Enkapsulovanou léčivou látkou byl protizánětlivě působící dexametazon acetát. Vodnou fázi tvořil 0,1% vodný roztok Pluronicu F-127. Mezi hodnocené parametry vzniklých nanočástic patřila velikost, index polydisperzity, zeta potenciál, enkapsulační efektivita a drug loading. Výsledky ukazují, že nejvýznamnější vliv na vlastnosti nanočástic měla koncentrace léčivé látky použitá po...
|
|
|
Study of the effect of biomolecules on the solubility of poorly soluble drugs
Kheirabadi, Fatemeh ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: Mgr: Ondřej Holas, Ph.D. Konzultant: prof. Anette Müllertz, Ph.D. Student: Mgr: Fatemeh Kheirabadi Název diplomové práce: Studium vlivu biomolekul na rozpustnost špatně rozpustná léčiva Tato práce se zabývá vlivem bílkovin na zdánlivou rozpustnost léčiv biorelevantních médiích. Výzkum byl proveden na vybraných sloučeninách s různými fyzikálně- chemickými vlastnostmi a vazbou na plazmatické bílkoviny. Konkrétně byly analyzovány tři různé sloučeniny: nilotinib, karvedilol a ritonavir z hlediska jejich zdánlivé rozpustnosti v přítomnosti třech různých bílkovin: hovězím sérovém albuminu, mucinu z dehydratovaného prasečího žaludečního mucinu typu II a odebraném vepřového střevním mukusu.. Jako analytická metoda byla vyvinuta a použita přesná vysokoúčinná kapalinová chromatografie na reverzní fázi, která slouží ke stanovení koncentrace zdánlivé rozpustnosti zkoumaných sloučenin. Výsledky výzkumu rozpustnosti špatně rozpustných sloučenin v simulovaných tekutinách tlustého střeva jsou omezené. Navíc faktory, jako je vliv proteinů, zůstávají v biorelevantních médiích neprozkoumané, což by mohlo mít zásadní význam pro lepší pochopení rozpustnosti léčiv a vazby na proteiny v tlustém střevě. Výsledky studie...
|
|
|
Polymerní nanočástice jako platforma pro dodání ve vodě špatně rozpustných léčiv
Roztočilová, Adéla ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Student: Adéla Roztočilová Název diplomové práce: Polymerní nanočástice jako platforma pro dodání ve vodě špatně rozpustných léčiv Polymerní nanočástice mohou být využívány díky jejich výhodným vlastnostem jako nosiče léčiv. Jednou z výhod polymerních nanočástic je např. zvýšení rozpustnosti léčiv ve vodě. Mají velký potenciál v terapii zánětlivých onemocnění jako je Crohnova choroba či v posunu farmakoterapie rakoviny. Hlavním cílem této diplomové práce bylo připravit polymerní nanočástice s enkapsulovaným kurkuminem jako modelové účinné látky. Pro přípravu nanočástic byly použity čtyři typy kopolymeru kyseliny poly(mléčné-ko-glykolové) (PLGA). Byla využita metoda nanoprecipitace a emulzní odpařovací metoda. Hodnocenými parametry byla enkapsulační efektivita, drug loading, velikost částic a polydisperzita. Během experimentu se měnila jak vodná fáze, kde se pracovalo se dvěma různými surfaktanty, tak organická fáze. V rámci experimentální části byla využita rovněž metoda disoluce, kde se porovnávaly dva typy kopolymeru PLGA a v průběhu disoluce byly odebírány vzorky v předem stanovených časech za stanovení celkového uvolněného množství kurkuminu. Výsledky experimentální...
|
|
|
Polymerní nanočástice pro dodání ve vodě špatně rozpustných látek
Nekolová, Martina ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Smékalová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, Ph.D. Posluchač: Martina Nekolová Název diplomové práce: Polymerní nanočástice pro dodání ve vodě špatně rozpustných látek Polymerní nanočástice představují moderní lékovou formu. Jedna z hlavních výhod je ovlivnění farmakokinetických vlastností podávané látky - např. zvýšení rozpustnosti ve vodě. Dále umožňují cílené dodání léčiva do postižené tkáně a tím minimalizovat nežádoucí účinky terapie. To by mohlo znamenat velký přínos pro léčbu nádorových nebo zánětlivých onemocnění. Cílová tkáň i používané nanočástice musí mít některé specifické vlastnosti. U částic je to například velikost a povrchový náboj. Cílem této práce bylo připravit nanočástice s látkou ve vodě špatně rozpustnou, kterou představuje kurkumin. Částice byly připravovány metodou nanoprecipitace s různými typy kopolymeru kyseliny poly(mléčné-ko-glykolové) (PLGA). Použity byly dva typy polymeru PLGA - lineární a rozvětvený polykarboxylovou kyselinou. Připravené nanočástice byly porovnány na základě několika parametrů - velikost částic a jejich polydisperzita, enkapsulační efektivita (EE), drug-loading capacity (DLC) a disoluční profil. Bylo zjištěno, že PLGA 50:50 poskytuje nanočástice s větší...
|
host ::
RSS.