|
|
Povrchové řešitelské strategie žáků 1. stupně ZŠ při řešení slovních úloh a aktivity vedoucí k jejich překonávání
Brejchová, Eva ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Kvaszová, Milena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na proces řešení slovních úloh. Teoretická část vymezuje typologii slovních úloh, fáze řešení slovní úlohy a popis povrchových řešitelských strategií. Praktická část si vytyčuje cíle: 1. zmapovat obtíže žáků při řešení slovních úloha a 2. navrhnout, zrealizovat a vyhodnotit aktivity, které by žákům tyto obtíže pomohly zmírnit. Těžištěm práce je akční výzkum prováděný třídním učitelem se žáky 3. ročníku. Výzkum je rozdělen do dvou fází. První fáze zahrnuje úkoly: 1. vytypovat typy úloh, které činí žákům obtíže, tj., úlohy s nízkou celkovou úspěšností řešení, 2. určit zástupce žáků s charakteristickými okruhy obtíží. Vybrané typy úlohy budou žákům ve druhé fázi výzkumu v různých variantách zadávány s cílem realizovat a následně vyhodnocovat níže uvedené intervence. Výběr zástupců žáků, na které jsem ve druhé fázi zaměřila intervenční činnosti, byl realizován na základě pozorování všech žáků při řešení slovních úloh, analýzy jejich písemného řešení, reflexí a krátkých polo-strukturovaných rozhovorů. Intervence jsou navrženy na míru třem vytypovaným zástupcům žáků. Jsou to zakreslení řešitelského obrázku, strukturace zadání slovní úlohy, zařazení úlohy s antisignálem a nadbytečným údajem a tvorba vlastní slovní úlohy na daný matematický model. Úspěšnost intervencí je...
|
|
|
Rozvoj porozumění zápisu čísla v poziční soustavě žáků 1. stupně ZŠ
Suchá, Anna ; Jirotková, Darina (vedoucí práce) ; Havlíčková, Radka (oponent)
Zápis čísla v poziční soustavě, zejména v soustavě desítkové, je nejrozšířenější lidmi používanou reprezentací čísla. Jsou známy různé způsoby, jak ve výuce rozvíjet porozumění žáků tomuto zápisu. Dle odborné literatury jsou klíčovými prvky pro rozvoj porozumění zápisu čísla v poziční soustavě zejména problémové úlohy a jejich diskuze. Na českých školách přetrvává způsob, který se podle odborné literatury i podle možné interpretace kvalitativního výzkumu nezdá být efektivní. Pozorovaná úroveň porozumění žáků hodnotě pozice je různá a zdá se, že se s ročníkem spíše nezvyšuje. Projevovaná neporozumění žáků mají různé podoby a jsou podrobně pospány. KLÍČOVÁ SLOVA zápis čísla, hodnota pozice, typ úlohy, didaktický test, rozbor žákovských řešení
|
|
|
Tam a zpátky mezi vědou a realitou: Matematické modelování v úlohách s přírodovědným kontextem (didaktický experiment)
Šmíd Ridzoňová, Ráchel ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Vondrová, Naďa (oponent)
Matematické modelování je součástí zaměření vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace v Rámcovém vzdělávacím programu a zároveň tématem, jemuž se hojně věnují zahraniční studie. V českém výzkumu se mu ovšem nedostává velké pozornosti. Cílem diplomové práce je představit pojem českým čtenářům a vyzkoušet propojení matematického modelování s přírodovědnými tématy a realizaci modelovacích úloh v 5. ročníku základní školy. Matematické modelování je představeno jako řešitelský proces komplexní úlohy s reálným kontextem v krocích (0) uchopení úlohy, (1) tvorba reálného modelu, (2) matematizace, (3) matematické operace, (4) interpretace výsledku a (5) validace řešení. Dále je popsána kompetence k modelování, modelovací úloha a vztah k problematice slovních úloh. Zvolený kvalitativní výzkum metodou didaktických experimentů zkoumá uplatnění holistického a analytického přístupu k výuce, identifikuje obtížné kroky modelování pro žáky 5. ročníku a přináší poznatky k mezipředmětovým vztahům a organizačním formám ve výuce modelování. Výsledky výzkumu pozitivně ukázaly, že zařazení modelovacích úloh do běžné výuky a jejich propojení s přírodovědnými tématy je možné, ale přináší nové výzvy pro učitele. Kromě práce ve skupinách a strategických intervencí učitele se jako přínosná prokázala také celotřídní...
|
|
|
Číslo jako veličina v prostředí Vláčky v 1. a 2. ročníku ZŠ
Nachtmannová, Iveta ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Havlíčková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na úlohy z prostředí Vláčky, jakožto jedno z izolovaných prostředí v matematice prvního stupně základních škol vyučované podle rozpracované metodiky pana prof. RNDr. Milana Hejného, CSc.. V teoretické části diplomové práce jsou objasněny principy a pojetí Hejného metodiky, důležitost izolovaných prostředí v průběhu budování představ přirozeného čísla u dětí v 1. a |2. ročníku základní školy, je vyzdviženo prostředí Vláčky jako propedeutické prostředí podstatné pro další vzdělávání dle této metody a seznamuje s manipulativní pomůckou pro toto prostředí nezbytnou, s Cuisenairovými hranoly. V teoretické části vysvětleno, které úlohy slouží k zavedení prostředí do vyučování, jsou zde objasněny důležité pojmy tohoto prostředí, popsány jednotlivé typy úloh a jejich gradace, návaznost tohoto prostředí na 3. až 5. ročník ZŠ, a v neposlední řadě jsou zde shromážděny podobné úlohy z různých pracovních sešitů, které se výše uvedenou metodikou nezabývají. Cílem praktické části bylo ověření srozumitelnosti formulací v zadání, prozkoumání žákovských řešitelských strategií a potíží, které se při řešení úloh mohou vyskytnout. Součástí praktické části diplomové práce jsou rovněž popsané vybrané typy úloh, rozbor žákovských řešitelských strategií, snaha o objasnění vzniklých obtíží a...
|
|
|
Příprava na školní matematiku prostřednictvím aktivit inspirovaných díly výtvarníka Zdeňka Sýkory
Tydlitátová, Lucie ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Havlíčková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá propojením předmatematické gramotnosti s výtvarnou výchovou v mateřské škole. Práce navazuje na podobné aktivity vhodné pro základní školu, avšak scénáře a jejich realizace v praxi plně respektují specifika předškolního věku. Tomu jsou přizpůsobeny jak techniky, tak materiál, podobně jako mluva. Aktivity propojující předmatematickou gramotnost a výtvarné umění jsou zasazeny do specifické didaktické struktury. Práce má tři hlavní části. Teoretická část se zabývá oblastmi, o které se opírá praktická část: motorický a kognitivní vývoj dítěte předškolního věku, stručný životopis výtvarníka Zdeňka Sýkory, předmatematická gramotnost. Metodologická část vymezuje cíle, úkoly a metody zpracování úkolu bakalářské práce, je založena na akčním výzkumu s prvky kvalitativního výzkumu. Praktická část obsahuje scénáře a popis jejich realizace, evidenci sledovaných jevů a jejich analýzu s oporou o přímé pozorování, videozáznam a reflexi s postreflexí. V prostředí mateřské školy byly sledovány děti ve věku 5 let a 7 měsíců až 6 let a 7 měsíců. Na základě dílčích závěrů jsou navrženy drobné úpravy ve scénáři, které jsou doplněné didaktickými doporučeními pro případné využití popsaných aktivit. Aktivity se opírají o dvě výtvarná díla Zdeňka Sýkory, z pohledu předmatematické gramotnosti...
|
|
|
Matematika 1. ročníku hmatem, sluchem, čichem, chutí a zrakem
Michková, Žaneta ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Kvaszová, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím smyslů - zraku, čichu, chuti, sluchu a hmatu v hodinách matematiky. Cílem práce je nabídnout pedagogům soubor netradičních aktivit sloužících převážně k upevnění nebo procvičení, ale i porozumění učivu matematiky 1. ročníku ZŠ s přesahy do předmětů prvouky, tělesné výchovy, hudební výchovy, českého jazyka - psaní, čtení. Teoretická část popisuje psychologický vývoj žáků mladšího školního věku se zaměřením na jednotlivé smysly a jejich použití v hodinách matematiky. Aktivity korespondují s platnou legislativou školství ČR a jejími dokumenty. Závěr teoretické části je věnován jednomu ze způsobů učení - hře a jejímu významu. Praktická část obsahuje soubor aktivit do hodin matematiky zaměřených primárně na využití jednoho smyslu - hmatu, sluchu, čichu, chuti a zraku. Aktivity obsahují: popisy činnosti, přípravy, pomůcky, průběh, vyhodnocení a modifikace, u některých aktivit je i pracovní list. Soubor aktivit činnostního charakteru je tvořen v souladu s výstupy a cíli RVP a souborem klíčových kompetenci.
|
|
|
Mapování metody pokus-omyl při řešení úloh ze strukturálního prostředí Pavučiny a Výstaviště
Kučerová, Lucie ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Cílem této diplomové práce je sledovat a popsat použití strategie pokus - omyl ve dvou didaktických prostředích z Hejného metody u žáků v druhém a třetím ročníku základní školy, kteří jsou vzděláváni běžnou metodou výuky matematiky. Teoretická část se zabývá vymezením heuristických strategií, její klasifikací a bližším popisem některých vybraných heuristických strategií. Klíčová kapitola se věnuje popisu strategie pokus - omyl a jejímu zařazení mezi řešitelské strategie. Dále se zabývá problematickým postojem učitelů i širší veřejnosti k této strategii. Na závěr kapitoly jsou zařazeny výhody jejího použití při řešení matematických úloh. Další kapitoly se zabývají prací s chybou, experimentem dítěte nejen ve výuce a navazují tak na kapitolu 1.3. Kapitola 1.7 popisuje Hejného metodu výuky matematiky a didaktická prostředí, se kterými tato metoda pracuje a která jsou důležitá pro praktickou část. Na závěr teoretické části vymezuji rozložení učiva v druhém a třetím ročníku, které ovlivňují přístupy žáků k řešení. V praktické části jsou využity výzkumné metody nestrukturovaného pozorování a metody verbálních výpovědí, které společně nejlépe sledovaly výzkumný cíl. V praktické části byly realizované dva pilotní výzkumy a jeden finální výzkum. Nejprve byla sestavena sada úloh z prostředí Pavučin a...
|
|
|
Přístup učitele k jazykové a situační rovině matematické slovní úlohy
Viktorová, Martina ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, jak pracují učitelé na 1. stupni ZŠ se slovní úlohou z pohledu jazykové a situačně-kontextové roviny úlohy. Dále se práce zaměřuje na přístupy učitelů k práci se slovní úlohou a identifikaci jevů směřujících k některému z kognitivních módů - paradigmatickému či narativnímu -, které popisují J. S. Bruner (1986) a O. Chapmanová (2006). Hlavní výzkumnou metodou je pozorování učitelek při práci se slovní úlohou ve třídě, rozhovor s učitelkami a žáky. V teoretické části práce je vymezena slovní úloha a je věnována pozornost slovní úloze z hlediska jazyka a kontextu. Je zde popsán poznávací proces myšlení žáka a dva přístupy řešení problémů - narativní a paradigmatický - podle J. S. Brunera a jejich aplikace při řešení slovních úloh, které se věnovala O. Chapmanová. Dále je popsáno zakotvení slovních úloh v rámcovém vzdělávacím programu a specifikace nestandardních slovních úloh. Praktická část je postavena na kvalitativním výzkumu. Výzkum je navržen tak, aby poskytl objektivní informace o tom, jaký přístup volí učitelé při práci se slovní úlohou a jakým způsobem pracují s její jazykovou a situační rovinou. Výzkum proběhl ve dvou etapách, každá z nich je rozdělena do čtyř fází - rozhovor s učiteli o jejich běžné práci se slovní úlohou, pozorování práce učitele s...
|
|
|
Analýza kritických míst při řešení slovních úloh pro žáky I. stupně
Chudík, Jan ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Kloboučková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je seznámit čtenáře s kritickými místy při řešení slovních úloh v matematice na 1. stupni základní školy a na konkrétních úlohách se pokusit o analýzu jednotlivých řešitelských strategií. Především jde o snahu odhalit potíže žáků a získání informací o řešitelském procesu pomocí písemného záznamu řešení a následných hloubkových rozhovorů. Teoretická část rozdělena do šesti kapitol, které pojednávají o vymezení termínu slovní úlohy, o jednotlivých oblastech, které mohou ovlivňovat úspěšnost řešení slovních úloh a také o dílčích procesech. Praktická část pak obsahuje rozbor jednotlivých žákovských řešení, který je doplněn o analýzu a popis jevů, které se v řešeních jednotlivých žáků vyskytly a způsoby gradované dopomoci ze strany učitele. KLÍČOVÁ SLOVA slovní úloha, žákovská řešení, analýza rozhovorů, otázky, řešitelský proces
|
|
| |
host ::
RSS.