|
|
Regulation of intracellular calcium levels as tool to control NK cell cytotoxicity.
Graman, Vojtěch ; Frič, Jan (vedoucí práce) ; Šimíček, Michal (oponent)
NK buňky, podskupina přirozených lymfoidních buněk, hrají klíčovou roli při rozpoznávání a eliminaci virem infikovaných a rakovinných buněk, což z nich činí slibnou buněčnou imunoterapii pro pacienty trpící AML. Imunoterapie založené na NK buňkách však čelí nepředvídaným problémům s účinností. Ukázalo se, že intracelulární Ca2+ signalizace hraje klíčovou roli pro cytotoxicitu NK buněk. Udržování složité rovnováhy intracelulární Ca2+ signalizace je životně důležité pro NK buňkami zprostředkované zabíjení cílových buněk. V komplexním mikroprostředí těla pacienta se NK buňky setkávají s různými podněty, které mohou potenciálně narušit rovnováhu intracelulární Ca2+ signalizace. Ukázalo se, že stimulace PRR ovlivňuje intracelulární Ca2+ a tak i celkovou cytotoxicitu NK buněk. Tato studie zkoumala dopad stimulace TLR na signalizaci Ca2+ a funkce NK buněk. Účinek stimulace TLR byl hodnocen měřením influxu intracelulárního Ca2+ , funkčního cytotoxicitckého a degranulačního testu, stejně jako analýzy genové exprese. Expozice TLR ligandům měla za následek zvýšení intracelulárních hladin Ca2+ , doprovázené snížením cytotoxické aktivity v nízkých poměrech efektorů k cílovým buňkám. Byl pozorován rostoucí trend v degranulaci. Kromě toho analýza genové exprese odhalila zvýšení exprese NFAT a Orai1 u NK buněk...
|
|
| |
|
|
Disruption of transcription regulatory networks in childhood Acute lymphoblastic leukemia
Sadílek, Vojen ; Fišer, Karel (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent)
Mutace transkripčních faktorů jsou iniciální lézí ve většině případů dětské akutní lymfoblastické leukémie (ALL), často získané in utero. Tyto mutace hrají zásadní roli v utváření fenotypu a prognózy tohoto onemocnění. Tato práce se zaměřuje na široký popis transkriptomické krajiny z pohledu transkripčních faktorů a jejich cílů. Přizpůsobili jsme SCENIC (Aibar et al., 2017), nástroj pro inferenci genových regulačních sítí z dat jednobuněčné RNA sekvenace, pro rozsáhlý soubor 633 vzorků hromadného RNA sekvenování dětské ALL. To nám umožňuje vyhodnotit profil genové exprese jako výsledek aktivity transkripčních faktorů. Dále jsme se zaměřili na prohloubení našeho porozumění těmto již existujícím a cenným datům začleněním informací z několika "-omických" databází. V naší analýze jsme použili data jednobuněčné RNA sekvenace, protein-proteinových interakcí a predikovaných cis-regulačních elementů. Náš přístup pokrývá transkriptomickou krajinu nad rámcem diferenciálně exprimovaných či vysoce variabilních genů. Ukazujeme, že většina podtypů B- ALL má specifické vzorce aktivity transkripčních faktorů. U podtypů iniciovaných mutacemi transkripčních faktorů zkoumáme jejich vliv na výslednou aktivitu. Na příkladu MEF2D ilustrujeme výhodu kvantifikace aktivity transkripčního faktoru dle jeho cílů, jež se zde...
|
|
|
Inhibitory NK cell receptors and possibilities of manipulation of cytotoxic properties.
Švubová, Veronika ; Frič, Jan (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Akutní myeloidní leukémie tvoří 18 % všech leukémií u dětských a mladých dospělých pacientů. V první vlně léčby remise dosahuje přibližně 80-90 % pacientů a přežití se blíží 70 %, nicméně k relapsům dochází až v 50 % případů a prognóza těchto pacientů je extrémně špatná. Léčba relapsu je pak velmi náročná, protože přetrvávající leukemické klony mohou být zcela rezistentní k chemoterapii. V poslední době začaly být jako atraktivní terapeutický nástroj pro léčbu relapsů vnímány NK buňky. NK buňky jsou jednou ze subpopulací lymfoidních buněk, které mají schopnost eliminovat dysfunkční buňky prostřednictvím cytotoxických aktivit a následně dále indukovat imunitní odpověď. Jednou z výhod NK buněk je jejich funkční nezávislost na specifických antigenech. Ve světle rostoucích důkazů o úloze leukemických kmenových buněk v kontextu akutní myeloidní leukémie se zdá, že NK buňky nabízejí novou perspektivu v terapeutickém úsilí o jejich eliminaci prostřednictvím několika cytotoxických mechanismů. I přes optimistické předběžné výsledky se však léčba tohoto onemocnění ukázala jako poměrně náročná a imunoterapie založená na NK buňkách stále naráží na několik omezení. Transformující růstový faktor β je částečně zodpovědný za udržování populací leukemických kmenových buněk a narušení imunitní odpovědi...
|
|
|
The Role of TRPV1 in Macrophage Activation and Polarisation
Fikarová, Natálie ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent)
Schopnost rozpoznat bolestivé podněty je zásadní pro ochranu organismu. Do dnešní doby jsou však molekulární mechanismy stojící za tímto procesem nepochopené. Z tohoto důvodu zůstává léčba chronické zánětlivé bolesti velmi obtížná. TRPV1 kanál je jedním ze známých nociceptorů, které zprostředkovávají pocit pálivé bolesti. Agonistou tohoto kanálu je kapsaicin, pálivá složka chilli papriček. TRPV1 byl důkladně studován v nervových buňkách, avšak jeho funkce v buňkách imunitního systému není stále objasněna. Obzvlášť data týkající se role TRPV1 v polarizaci makrofágů jsou často protichůdná. Pro objasnění funkce TRPV1 v imunitních buňkách je zapotřebí dalšího výzkumu. Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat roli TRPV1 v polarizaci makrofágů při zánětlivé odpovědi. V této práci byly makrofágy stimulované kapsaicinem před, po anebo zároveň s aplikací LPS za účelem určení efektu aktivace TRPV1 při zánětlivé odpovědi. Bylo pozorováno zapojení MAP kináz do signalizace po aktivaci TRPV1 kapsaicinem. Potvrdilo se, že ERK 1/2 je součástí signalizační kaskády. Tato práce také poukázala, že může docházet k přesmyku mezi prozánětlivým a protizánětlivým fenotypem v důsledku aktivace TRPV1 při LPS indukované zánětlivé odpovědi, tento přesmyk závisí na kultivačních podmínkách. Konkrétně pak stimulace...
|
|
|
Imunitní monitorace a imunoterapie po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk
Hejretová, Lenka ; Lysák, Daniel (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent) ; Raida, Luděk (oponent)
Imunitní monitorace a imunoterapie po alogenní transplantaci krvetvorných kmenových buněk ABSTRAKT Alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloHSCT) je vysoce specializovaná terapeutická metoda, která je potenciálně kurativní pro řadu hematologických i nehematologických onemocnění. Navzdory kontinuálním pokrokům v transplantační medicíně je prognóza pacientů stále limitována řadou potransplantačních komplikací, z nichž dominují relaps původní malignity a reakce štěpu proti hostiteli (Graft-versus-host disease, GvHD). Ty ovlivňují nejenom přežití pacientů, ale také snižují jejich kvalitu života, proto hledáme nové léčebné modality, které by jejich prognózu zlepšily. Jedním z nadějných moderních postupů v léčbě GVHD je podání buněk s imunomodulačním potenciálem (imunoterapie). V řadě evropských center, včetně našeho, jsou pacientům po aloHSCT v indikaci steroid-refrakterní GvHD (SR-GvHD) podávány mesenchymální kmenové buňky (MSC). Novou buněčnou populací se slibým potenciálem potlačit GvHD a zároveň potencovat reakci proti leukémii (Graft-versus-leukemia GvL) jsou invariantní NKT lymfocyty. Zavedení aplikace těchto buněčných populací do klinické praxe musí předcházet řada preklinických studií a i v průběhu klinického podávání musí probíhat kontinuální optimalizace výrobních a aplikačních postupů. V naší...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dynamika tvorby T regulačních lymfocytů během těhotenství
Kopřivová, Helena ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Frič, Jan (oponent)
T regulační lymfocyty (Treg) jsou populací CD4+ lymfocytů s regulačními a reparačními vlastnostmi. Treg jsou funkčně i diferenciačně kontrolovány transkripčním faktorem Foxp3. Tato populace je považována za klíčovou pro navození fetomaternální tolerance. Narušení tohoto unikátního typu časově omezené imunitní tolerance vede ke vzniku těhotenských komplikací, jakými jsou infertilita, růstové retardace plodu nebo předčasný porod. Indukce tvorby Treg je ovlivněna cytokinovým prostředím, zejména TGF-β, IL-2 a kyseliny retinové. Tento pleiotropní cytokin se podílí na diferenciaci tolerogenních populací deciduálních buněk. V předkládané práci jsme provedli podrobnou imunofenotypizaci Treg a stanovení sérových koncentrací TGF-β1 v průběhu fyziologického těhotenství. Sledované subpopulace exprimovaly znaky různého stupně funkční i maturační vyzrálosti Treg. U některých subpopulací došlo v průběhu těhotenství ke změnám dynamiky jejich tvorby. Obdobná tendence se objevila i u sérové koncentrace TGF-β1. Část práce byla věnována sledování stejných parametrů ve skupině předčasně rodících žen s cílem vytipovat vhodný biomarker hrozícího předčasného porodu. Dle předpokladů bylo u předčasně rodících žen snížené zastoupení populace Treg s fenotypem CD45+ CD4+ CD25+ CD127dim Foxp3+ . Jako další možný cíl výzkumu...
|
host ::
RSS.