|
|
Analýza úrovně výživy v daném zemědělském podniku
PROCHÁZKOVÁ, Kamila
Diplomová práce se zabývá studiem úrovně výživy v daném zemědělském podniku a faktorů, které ovlivňují mléčnou produkci. V provozních podmínkách je hodnocena kvalita objemných krmiv a složení krmných diet ve vztahu k zabezpečení potřeby živin a energie pro požadovanou produkci, a vzhledem k doporučeným hodnotám. Je posuzována technika krmení, technologie ustájení a hygiena získávání mléka. V práci je vyobrazena produkce dojnic a zdravotní stránka chovu v průběhu jednoho roku. V závěru práce je provedeno vyhodnocení základních ekonomických ukazatelů výroby mléka.
|
|
|
Uplatnění mouky z hlíz topinamburu ve výrobě výrobků z mletého masa
MUŽÍKOVÁ, Monika
Topinambur hlíznatý je minoritní hlíznatá okopanina, která ve svých hlízách obsahuje glukofruktan inulin, ceněný pro jeho pozitivní vliv na lidský organismus. Cílem práce bylo vyhodnotit uplatnění mouky z hlíz topinamburu ve výrobě mělněných masných výrobků. Praktická část práce byla rozdělena do dvou částí. V první části se laboratorně stanovily rozdíly vaznosti polohrubé pšeničné mouky a topinamburové mouky v různých typech rozpouštědel. Statisticky průkazný rozdíl vaznosti mezi moukami byl shledán jen v solném roztoku. Výsledky dále ukázaly, že hlavní vliv na vaznosti mouky měl typ rozpouštědla. V druhé části práce byly vyrobeny 4 druhy masných výrobků párek, sekaná, játrová paštika a masová haše. Pšeničná mouka, přidávaná běžně do těchto výrobků, byla zcela nahrazena moukou z hlíz topinamburu. Následně byla provedena senzorická analýza výrobků (n=16) pro posouzení senzorické jakosti a případných senzorických změn oproti standardním běžně vyráběným produktům. Výsledky této studie ukázaly, že přidání topinamburové mouky do párků mělo negativní vliv na senzorickou jakost, zejména na celkový vzhled výrobku, texturu a chuť. Naopak u sekané a paštiky došlo k zlepšení funkčních vlastností. Dle výsledků pořadové zkoušky, nejchutnějším výrobkem se stala játrová paštika.
|
|
|
Embryonální vývoj neoplozených vajíček bource morušového
VRCHOTOVÁ, Markéta
Transgenoze je nástroj, kterým lze dále vylepšovat vlastnosti hedvábí produkovaného bourcem morušovým nebo který umožní použít bource jako producenta rekombinantních proteinů využitelných v lékařství. Zabelina et al. (2015a) vytvořili transgenní partenogenetickou linii, jejíž výhodou bylo rychlé získání homozygotů ve vloženém transgenu se stabilní expresí v dalších generacích. Účinnost vlastní transgenoze však byla nižší než 2 %, zatímco u běžných nepartenogenetických linií se pohybuje v rozmezí 20 - 60 %. Náplní mé práce bylo hledání příčin tohoto rozdílu. Protože úspěch transgenoze závisí na injekci do vajíček před dokončením tvorby blastodermu, zdálo se, že nebyla použita vajíčka vhodného stupně vývoje. Transgenoze se u standardních linií provádí při teplotě 25 °C, zatímco vajíčka partenogenetických linií je třeba po aktivaci tepelným šokem inkubovat 3 dny v 15 °C. Překážkou pro transgenozi partenogenetických linií je rovněž embryonální diapauza. K jejímu potlačení při tvorbě transgenní partenogenetické linie VTG1 byla použita transplantace vaječníků partenogenetické linie do samčích housenek standardní linie. V práci byla porovnávána vajíčka standardní a partenogenetické linie vyvíjející se v 15 °C. Vliv teploty na vývoj byl pozorován u standardní linie K23 inkubované v teplotách 25 a 15 °C. Embryogeneze byla v 25 °C asi dvakrát rychlejší než v 15 °C. U implantátů ze samců a ze samic nebyl pozorován rozdíl v rychlosti vývoje. S ohledem na průběh rýhování je možno doporučit k injekci konstruktem DNA čas 24 h po aktivaci partenogeneze. Vývoj partenogenetické linie bez zásahu v porovnání s implantáty byl srovnatelný. Vývoj u standardní linie probíhal rychleji než při aktivaci embryogeneze tepelným šokem. Vlastní vajíčka samic K23 vyvíjející se v přítomnosti implantátu získala částečnou schopnost partenogeneze. Vývoj transgenní partenogenetické linie VTG1 byl pomalejší než vývoj partenogenetické linie PK1. Je zřejmé, že interpretace a využití rozdílů v rychlosti embryogeneze bource vyžaduje další výzkum.
|
|
|
Masná užitkovost jalovic v ekologickém zemědělství
HÁNDL, Jan
Cílem této práce bylo posouzení masné užitkovosti jalovic a býků plemene Galloway a jejich kříženců z ekologického chovu a jejich následné srovnání mezi sebou. Dále porovnání výtěžnosti jejich JUT s výsledky dalších šesti plemen skotu, která byla chována neekologickým konvenčním způsobem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh ustájení a využití koní pro práci v lese
CHALUPOVÁ, Aneta
Cílem diplomové práce bylo zpracovat projekt pro ustájení, navrhnout systém ošetřování a pracovního využití chladnokrevných koní používaných pro práci v lese. Na základě informací z literatury a podkladů získaných od majitelů lesa, kde byli využiti koně pro práci v lesních porostech, byl zpracován návrh řešení systému ustájení, ošetřovatelské péče a pracovního využití koní pro práci v lesních porostech. Při řešení problému byl brán ohled na přírodní a terénní podmínky a využitelnost jednotlivých chladnokrevných plemen koní. Do práce byl zahrnut i návrh organizace práce, potřebný počet pracovníků a rámcový finanční rozpočet nákladových položek, včetně porovnání s mechanizovaným způsobem přibližování dřeva. Na základě analýzy, kde bylo hodnoceno celkem 85 chladnokrevných koní, byl zpracován přehled o prioritách a spokojenosti majitelů s koňmi a současnou situací koní v lesním hospodářství. Ve výsledku bylo prokázáno, že průměrný věk kočích, pracujících v lesním hospodářství je 42 let. Nejčastěji využívané plemeno je slezský norik, ve věkové kategorii od šesti do deseti let. Terén, v kterém kočí převážně pracují, se řadí do velmi náročného, často až strmého a nepřehledného. Nejčastěji uváděná odměna za soustředěný jeden kubický metr dřeva je 80 Kč, průměrný počet soustředěných kubických metrů za den je 14 m3. Mezi nejčastěji využívaný typ ustájení pro chladnokrevné koně se řadí ustájení vazné. Druhé nejčastější je ustájení boxové.
|
|
| |
|
|
Analýza stáda a vlivů působících na reprodukční užitkovost prasnic
MUŽÍKOVÁ, Martina
cílem práce bylo ve vybraném užitkovém chovu (AGRO Vodňany a.s.) provést analýzu stáda a vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic využívaných pro produkci selat (finálních hybridů). Vlastní analýza byla zaměřena na věkovou strukturu prasnic, kdy na 1. a 2. vrhu vylo 28,8 %, na 3. až 5. vrhu 23,5 % a na 6. a dalších vrzích 47,7 % prasnic. Roční obměna stáda byla 22,9 % vyřazených a 25,5 % zařazených prasnic do chovu. V tomto chovu je využívána přirozená plemenitba, kdy jsou pro účely reprodukce chováni 4 kanci linie 48 (bílé otcovské x pietrain). Průměrná délka březosti byla v chovu 115,2 dne. V roce 2016 bylo narozeno v průměru 13,8 selete na vrh, z toho bylo 11,5 selete živě a dochováno bylo 10,2 selete na vrh. Délka mezidobí byla 171,1 dne a nástup říje po odstavu selat byl v průměru 4,9 dne. Odstav se ve sledovaném chovu provádí mezi 28.-31. dnem věku selat. Součástí práce bylo i zhodnocení zoohygieny v chovu a porovnání s výsledky užitkových chovů v České republice a doporučení pro zlepšení výsledků hodnoceného chovu. Při porovnání výsledků vybraných ukazatelů zjištěných v podniku Agro Vodňany a.s. s vybranými daty zveřejněnými Českým statistickým úřadem pro Jihočeský kraj a pro Českou republiku za rok 2016 bylo zjištěno, že počet všech narozených selat na prasnici byl v České republice 30,1 selete. V jihočeském kraji se narodilo 25,1 selete a ve Vodňanech se narodilo 24,3 selete na prasnici. Úhyn selat z počtu narozených byl v České republice 10,6 %, v Jihočeském kraji činil 15,6 % a ve Vodňanech 11,9 %. Počet dochovaných selat na prasnici v České republice byl 26,9 selete na prasnici, v jihočeském kraji bylo dochováno 21,3 selete na prasnici a ve Vodňanech bylo za sledované období dochováno 21,4 selete na prasnici.
|
|
|
Výživa kukuřice v praktických podmínkách zemědělského podniku
HOVORKA, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá výživou kukuřice v praktických podmínkách zemědělského podniku. K hodnocení byl založen pokus v nadmořské výšce 508 m na pozemku, který obhospodařuje zemědělská společnost Jasanka s. r. o. Pokus byl zaměřen na výživu kukuřice s rozdílnými dávkami hnojení. V průběhu vegetace byly sledovány různé parametry charakterizující vývoj rostliny. Výsledky tohoto pokusu ukázaly celkové rozdíly mezi hnojenými variantami. U všech hodnocených ukazatelů byla potvrzena klesající tendence s klesající dávkou dusíku. Je zřejmé, že u varianty hnojeni 1 (58,5 kg N*ha-1) bylo dosaženo u všech parametrů nejlepších výsledků. Stejně tak je zřejmé u všech parametrů postupný pokles hodnot se snižující se dávkou hnojení.
|
host ::
RSS.