Název:
Současnost Ústřední hudby armády České republiky a její činnost v letech 2005-2010
Překlad názvu:
Present Central band of the Czech army and its activities in 2005-2010
Autoři:
Přibík, Jiří ; Malimánek, Karel (vedoucí práce) ; Divoký, Zdeněk (oponent) ; Sušický, Jiří (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2011
Jazyk:
cze
Nakladatel: Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU. Knihovna
Abstrakt: [cze][eng] Tato práce pojednává o činnosti Ústřední hudby armády České republiky v letech 2005-2010 a reformách vojenské hudební služby. Uskutečněné reformy vojenské hudební služby a zrušení většiny vojenských hudeb během posledních dvaceti let můžeme považovat za téměř úplný zánik české a slovenské vojenské hudební kultury a tradice dechové hudby, která po několik staletí byla utvářena našimi předními vojenskými dirigenty a skladateli, jenž je dodnes uznávána po celém světě. Vždyť to byli právě oni, kteří šířili do celé Evropy dechovou hudbu a tradici, tak jak ji známe například v Rusku, Bulharsku a ve státech bývalé Jugoslávie. Vojenští dirigenti Julius Fučík, Karel Komzák a syn Karel Komzák, Rudolf Piskáček, Franz Lehár (otec autora světoznámých operet), Bohumil Vejvoda (strýc Jaromíra Vejvody), Václav Voskovec (otec Jiřího Voskovce), Rudolf Nováček (autor pochodu Castaldo), Jindřich Praveček i Adolf Scherbaum světový virtuos na trubku, to jsou jedni z mnoha, kteří tuto tradici pomáhali rozvíjet po stovky let.
Je pravdou, že po pádu komunismu a vstupu České republiky do NATO se naše země nenachází v bezprostředním ohrožení válkou a je přirozené, že se počet vojáků a vojsk snižuje. Nechat ale zaniknout podstatnou část naší hudební kultury je téměř neomluvitelné. Ústřední hudbu armády České republiky a posádkovou hudbu Olomouc můžeme označit za poslední ? mohykány ? vojenské dechové hudby a nedělejme si iluze o jisté budoucnosti těchto vojenských hudeb a celé hudební kultury. V dnešní době, kdy jakákoliv kulturní tradice nemá pro náš stát téměř žádnou hodnotu, je i hudba spíše přítěží pro státní pokladnu. Žijeme v době mediálních, datových i hudebních nosičů a nejspíše nás čeká v budoucnu i to, že z úsporných důvodů bude zahraniční delegaci vítat reprodukovaná hudba nebo navštívíme-li balet, bude nám i tam zřejmě hrát k choreografii hudba z reproduktorů.The work is about activies of Central band of the Czech army in 2005-2010 and about reforms military music service. The reforms of military music service realized in the recent 20years and abolishment of most of military bands can be considered an almost complete extinction of Czech and Slovak military music culture and tradition of brass music, which have been formed for centuries by our outstanding army conductors and composers and which is recognized until our days in the whole world. These personalities spread brass music and its tradition as we know it from Russia, Bulgaria and states of the former Yugoslavia round Europe. Military conductors Julius Fučík, Karel Komzák and son Karel Komzák, Rudolf Piskáček, Franz Lehár (father of the famous composer of operettas), Bohumil Vejvoda (uncle of Jaromíra Vejvoda), Václav Voskovec (father of Jiří Voskovec), Rudolf Nováček (composer of march Castaldo), Jindřich Praveček and Adolf Scherbaum world trumpet virtuous are just few examples of many who helped to develop this tradition for hundreds of years. It is true that after the fall of communism and joining the NATO our country is not under the immediate threat of the war and it is natural, that numbers of soldiers and armed forces are getting lower. But to let extinct the important part of our music culture is almost inexcusable. Central Band of the Army of the Czech Republic and the Military band of Olomouc are the last representatives of military brass band and we cannot be sure what the future of these bands and all music culture will be. At present, when whatever tradition is of no value for or state, music is more a burden for state finances. We are living in time of media, data and music data carriers and it is possible that because of all these savings the foreign delegation will be welcomed with reproduced music and when we go to see a ballet performance there will play reproduced music.
Instituce: Akademie múzických umění v Praze
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dostupné registrovaným uživatelům v digitálním repozitáři AMU. Původní záznam: http://hdl.handle.net/10318/6642
host ::
