Název:
Využití hmyzího proteinu jako cesta k udržitelné produkci potravin
Autoři:
Krejcarová, Klára Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2024
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Tato bakalářská práce se zabývá problematikou udržitelnosti produkce hmyzího proteinu jako potenciální součásti lidské stravy. V první části je popsán teoretický rámec týkající se konzumace hmyzu, včetně jeho vývoje a nutričního složení, a také tradiční konzumace v regionech, kde je entomofágie běžná. Dále se zabývá postoji spotřebitelů a souvisejícími zdravotními a bezpečnostními riziky. Udržitelnost je rozebrána z hlediska spotřeby vody, půdy a produkce skleníkových plynů. Na závěr je představen legislativní rámec týkající se konzumace hmyzu v Evropské unii. Cílem bylo podrobně popsat a zhodnotit proces produkce jedlého hmyzu v různých světových regionech. Prostřednictvím analýzy produkce u jednotlivých producentů hmyzu, ať už farmového chovu, či sběru z přírody, byly vyhodnoceny klíčové trendy za období 2018 až 2023. Výsledky naznačují, že z hlediska objemu jsou nejvíce produkovanými druhy hmyzu cvrček domácí, potemník moučný a moucha Hermetia illucens. Díky své nízké náročnosti na vodu, půdu a krmiva je produkce hmyzího proteinu udržitelnější alternativou k tradičním zdrojům bílkovin, s minimálním vznikem odpadu a skleníkových plynů. Region Asie a Tichomoří patří mezi přední producenty hmyzího proteinu. Mezi hlavní vývozce tohoto produktu patří především státy tohoto regionu, jako jsou Čína, Vietnam, Austrálie a Indonésie. Výjimkou v tomto směru je Španělsko, které se umísťuje jako druhý největší světový vývozce hmyzu. Hmyzí protein je nejčastěji dovážen do USA, Jižní Koreje a Thajska, kde se na rozdíl od USA využívá v širokém měřítku i pro lidskou spotřebu.This bachelor thesis explores the sustainability issues surrounding the production of insect protein as a potential component of the human diet. The first section provides a theoretical framework concerning insect consumption, including its evolution, nutritional composition, and traditional consumption in regions where entomophagy is common. It also examines consumer attitudes and related health and safety risks. Sustainability is analyzed in terms of water consumption, land use, and greenhouse gas emissions. Finally, the legislative framework regarding insect consumption in the European Union is presented. The aim was to comprehensively describe and evaluate the process of edible insect production in various world regions. Through the analysis of insect production by individual producers, whether through farming or wild harvesting, key trends for the period 2018 to 2023 were assessed. The results indicate that the most produced insect species in terms of volume are the house cricket, mealworm, and black soldier fly. Due to their low water, land, and feed requirements, insect protein production is a more sustainable alternative to traditional protein sources, with minimal waste and greenhouse gas emissions. The Asia-Pacific region is among the leading producers of insect protein. The main exporters of this product are primarily countries in this region, such as China, Vietnam, Australia, and Indonesia. An exception in this regard is Spain, which ranks as the second-largest global exporter of insects. Insect protein is most commonly imported into the USA, South Korea, and Thailand, where, unlike in the USA, it is widely used for human consumption.
Klíčová slova:
bílkoviny; cultural preferences; entomofágie; entomophagy; food security; hmyzí protein; insect protein; kulturní preference; potravinová bezpečnost; proteins