Název: Vesnická sídla a plužiny na území České republiky jako transformační fenomén krajiny. Pohled environmentální archeologie a paleoekologie
Překlad názvu: Village settlements and their plužina in the Czech Republic as a phenomenon of landscape transformation. View of environmental archaeology and palaeoecology
Autoři: ŠITNEROVÁ, Ivana
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2024
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Plužiny jsou historické polní systémy, které tvořily součást každého extravilánu vesnice již od počátku vrcholného středověku. Vznikaly plánovitým rozparcelováním půdy při vzniku či přestavbě vesnic a jejich tvar závisel na mnoha ekologických a historických faktorech. Jejich pozůstatky v dnešní krajině nebyly dosud systematicky evidovány a unikaly i zájmu archeologů. Prvním exaktně zkoumaným a datovaným plužinovým systémem byla lokalita Malonín na Šumavě. Díky projetu NAKI II, z kterého vychází tato disertační práce, se k ní přidaly další lokality se zachovalými pozůstatky plužin - Debrné v Krkonoších, Valštejn ve Zlatohorské vrchovině, Oblík v Českém středohoří a okolí hradu Rokštejna na Českomoravské vrchovině. Vybrané mezní pásy byly archeologicky zkoumány a různými datovacími metodami se podařilo určit jejich stáří, které potvrdilo dobu vzniku současně se vznikem vesnice a v některých případech se podařilo zachytit i jejich časový vývoj. Na lokalitě Malonín byl z nivy Chrobolského potoka odebrán sediment k palynologické analýze, která zachytila stav před vznikem vesnice, dobu jejího fungování i následný zánik. Plužina represent historical field systems that have formed a part of every village's agricultural hinterland since the High Middle Ages. They were created by the planned parcelization of the land during the formation or rebuilding of villages. Their shape depends on many ecological and historical factors. Their remains in today's landscape have not been systematically recorded and have mostly escaped the interest of archaeologist. The first exact excavation and dating of plužina system was the site Malonín in Šumava Mountains. Thanks to the NAKI II project, on which this dissertation was based, other sites with preserved remnants of plužina field system were chosen - Debrné in Krkonoše Mountain, Valštejn in Zlatohorská Highlands, Oblík in Czech Central Highlands and the surroundings of Rokštejn castle in the Bohemian-Moravian Highlands. The selected earthen field boundaries were archaeologically excavated, and various dating methods were used to determine their age. It was confirmed that their creation happend at the same time as the villages were built. In some cases, also their temporal development was captured. At the site Malonín sediments from the floodplain of the Chrobolský brook was taken for palynological analysis. Its results showed the state before the village was established, the period of its functional existence and its abandonment.
Klíčová slova: environmentální archeologie; OSL; paleoekologie; plužiny; pylová analýza; radiokarbonové datování; environmental archaeology; OSL; palaeoecology; pluzina; pollen analysis; radiocarbon dating
Citace: ŠITNEROVÁ, Ivana. Vesnická sídla a plužiny na území České republiky jako transformační fenomén krajiny. Pohled environmentální archeologie a paleoekologie . České Budějovice, 2024. disertační práce (Ph.D.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/76556

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-668430


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce